Názory a komentáře

Komentáře a názory redaktorů na aktuální témata z Plzně, regionu i České republiky.

Lukáš Kovanda: Sedm kroků Evropské komise, které vedly k pádu evropského autoprůmyslu

Současné kritické potíže Volkswagenu, největší evropské automobilky, jsou jen špičkou ledovce. V úpadkovém stavu se nachází podstatná část evropského autoprůmyslu. Vždyť index Stoxx Europe 600 Automobiles & Parts je nyní poblíž minim za celou dobu od covidového roku 2020. Ano, jde o lepší výsledek, než jaký vykazuje sám Volkswagen, jehož akcie jsou nyní nejníže dokonce od evropské dluhové krize roku 2010. I tak je to však velmi varovné.

Matěj Novák: Česko a sucho v roce 2026 – jak moc je česká země vyprahlá?

V posledních týdnech se ve vztahu k počasí hovořilo zejména o extrémní vlně veder, která naplno zasáhla Českou republiku na konci června. Její bezprecedentnost nakonec ukázalo překonání dosavadní historické maximální teploty, která byla kdy v tuzemsku naměřena – rekord 40,4 °C ze srpna roku 2012 byl totiž překonán hned ve dvou po sobě jdoucích dnech, kdy nové české maximum činí 41,9 °C, tzn. že rekord byl překonán o neuvěřitelných 1,5 °C. Hodnoty těsně pod hranicí 42 °C jsou v našich zeměpisných šířkách naprosto mimořádné a dokladem jejich extrémnosti budiž fakt, že v době vrcholu veder bylo v Čechách často tepleji než např. v Egyptské Hurghadě.

Linda Piknerová: Xenofobie nebo oprávněná obava? Jihoafrické antiimigrační protesty dráždí svět

Dramatické obrázky z jihoafrických ulic zaplavily média napříč světem a v obyčejných turistech i případných investorech vyvolaly paniku z vývoje v největší africké ekonomice. Už tak nedobrá pověst o stavu bezpečnosti v JAR dostává televizními záběry další ránu bez ohledu na to, jaká je realita. Situace si nezaslouží zlehčování, nýbrž pochopení, proč k ní došlo, proč 30. červenec byl stanoven jako datum pro odchod nelegálních migrantů ze země a proč příčinou napětí nejsou jen ilegálové, ale také selhávající byrokratický aparát.

Matěj Novák: Česká sendvičová generace – živná půda pro sociální bouře budoucnosti

Generace alfa, generace Z, mileniálové, generace sněhových vloček. Když zazní tyto termíny, většina z nás si rychle vybaví, o kom se v daném případě mluví. Ovšem když se řekne sendvičová generace, je povědomí veřejnosti už mnohem slabší. Přesto právě tato generace je tou generací, která může za pár desítek let vytvořit největší společenský tlak v naší zemi, který jsme doposud zažili. Kdo jsou příslušníci této generace a proč mohou způsobit sociální bouře nevídané síly?

Ondřej Vaculík: To není politický boj

Jako České centrum Mezinárodního PEN klubu stále častěji slýcháme výzvu, abychom zaujali stanovisko k současnému politickému dění . Ačkoliv PEN klub je organizací nadstranickou, apolitickou, neznamená to, že dokud není omezována svoboda spisovatelů a nedochází k jejich perzekuci, nebo není omezována svoboda slova, pak stále ještě žijeme v přijatelných, demokratických poměrech a naší starostí může být pouze to, abychom ve stále finančně skromnějších poměrech konali stále náročnější práci ve prospěch literatury, kultury. Tedy abychom se poměrům, které vytváří politika, dokázali přizpůsobit a zajistit si v nich svou existenci, pokud možno nezávislou na kulturní politice státu. Tím ovšem jako bychom tuto současnou legální politiku - protože vzešlou ze svobodných voleb a stranických programů- také i legitimizovali.

Matěj Novák: Čeští vysokoškoláci jsou pracanti – proč je zdánlivá pochvala úplně špatně

Po čase se vracím k mimořádnému problému, kterým Česká republika na základě dat jednoznačně trpí, ale kterému je věnována naprosto minimální pozornost – Česko existenčně ohrožuje nízký počet vysokoškoláků. Evropská komise zveřejnila svůj pravidelný report ohledně vzdělávání za rok 2025 a Česko ze zprávy nevychází zrovna lichotivě. Pojďme se na závěry Komise podívat blíže.

Lukáš Kovanda: Zemědělci musí letos počítat s horší sklizní, dokonce i bez zahrnutí červnových veder. Doba zlevňování potravin i proto může skončit

První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok, zároveň je však třeba jej číst jako skutečně prvotní. Třeba už jen proto, že sběr dat pro odhad skončil 11. června, tedy ještě před úderem extrémních veder z poslední červnové dekády. Právě ta mohou konečný výsledek dále zhoršit, zejména u porostů oslabených jarním suchem. Červnový odhad tak rozhodně není obrazem celé dosavadní sezony, ale spíše stavem polí před nástupem letošních největších teplotních extrémů. Na druhou stranu platí, že první odhad sklizní často celkový výsledek podhodnocuje, takže konečná sklizeň bývá lepší, než nač ukazuje odhad na základě červnových údajů. V řadě předchozích sezón tomu tak bylo, byť pochopitelně nejde o žádnou zákonitost. Zásadní bude také vývoj povětrnostních podmínek zvláště v červenci a srpnu.

Linda Piknerová: Operace Entebbe: 50 let od slavné izraelské akce v srdci Ugandy

Z 3. na 4. července 1976 proběhla v areálu ugandského mezinárodního letiště jedna z nejslavnějších operací izraelských speciálních sil, jejímž cílem bylo osvobodit rukojmí z uneseného letadla společnosti Air France na lince z Tel Avivu do Paříže. Výsadku velel bratr současného izraelského premiéra, Jonatan Netanjahu, který během akce, jež vešla do historie pro svůj mimořádný úspěch, byl smrtelně zraněn. Celý únos byl však něčím víc než jenom extravagantním pokusem o získání mezinárodní pozornosti ze strany Palestinců. Byl ukázkou naprosto bezskrupulózního chování tehdejšího prezidenta Idiho Amina, který ze země vyhnal všechny Asiaty, popravil několik set tisíc svých odpůrců a své vojenské kádry posílal na školení mj. do Československa.

Matěj Novák: Inkluzivní vzdělávání v České republice – jdeme správným směrem?

Inkluze, z lat. inclusio, znamená v obecné rovině “zahrnutí” nebo “přijetí” jednotlivce do celku. V rámci vzdělávání inkluze znamená, že v tzv. inkluzivní třídě se spolu vzdělávají žáci bez ohledu na jejich zdravotní stav, nadání, sociální status či etnickou příslušnost. Základním principem tzv. inkluzivního vzdělávání je tedy zapojení všech žáků (studentů) do vzdělávacího procesu bez rozdílu. Jde české inkluzivní školství správným směrem?

Jan Chovanec: (Staro)nový přístup k bezpečnosti: Teorie rozbitých oken

Může jedno neopravené okno, hromada odpadků nebo graffiti na zdi zvýšit kriminalitu a snížit pocit bezpečí ve městě? Podle kriminologické Teorie rozbitých oken rozhodně ano. Tato koncepce, kterou v roce 1982 představili sociologové James Q. Wilson a George L. Kelling, tvrdí, že fyzický stav veřejného prostoru přímo ovlivňuje lidské chování a míru kriminality. Pokud se o prostředí nikdo nestará, vysílá to signál, že v daném místě neplatí žádná pravidla. Drobný nepořádek tak funguje jako magnet pro další, možná i závažnější zločiny.

Olga Walló: Stará žena myslí na prázdniny

Stará žena touží po prázdninách. Ona, která už dávno není dítě? Ale možná, že zkrátka dětinští? Možná už ji tak lidé berou? Včera byla v bance, rutinní kroky, které se rok co rok opakují, tentokrát probíhaly jinak.

Lukáš Kovanda: Už žádný beton na Jiřáku! aneb 10 ekonomických důvodů, proč se klimatickým změnám spíše přizpůsobit než s nimi draze bojovat

1. Adaptace má okamžitý a lokální výnos. Když stát investuje do protipovodňové ochrany, vodních nádrží, chlazení měst, retenčních opatření, odolnějších sítí, varovných systémů či zdravotní prevence při vedrech, přínos zůstává doma. Sníží škody na českých domácnostech, firmách, infrastruktuře i veřejných rozpočtech.

Matěj Novák: Česko a klimatická (ne)změna – proč se děje tak málo?

V momentě, kdy píši tyto řádky, stoupají teploty venku k čtyřiceti stupňům Celsia, na některých místech dokonce přes tuto hodnotu. Teploty dříve bez nadsázky extrémní se dnes mnohem více normalizují, než aby zůstávaly výjimkou. Ti, kteří i dnes popírají vliv člověka na změnu klimatu, jsou nemoudří. Ti, kteří popírají změnu klimatu samotnou, jsou, omlouvám se, hlupáci ignorující dění ve světě kolem sebe. Naštěstí drtivá většina obyvatel naší země změnu klimatu vnímá, protože ji pociťuje sama na vlastní kůži (v dnešních dnech doslova). Přijala-li majorita Čechů změnu klimatu jako právě probíhající realitu, proč se kolem toho u nás děje tak málo?

Lukáš Kovanda: Volkswagen chce zásadně zeštíhlit, snížit počet zaměstnanců až o 100 000 lidí a pozavírat fabriky

Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle dnešní zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny. Zpráva zmiňuje zejména německé závody koncernu, nikoli Mladou Boleslav, Kvasiny nebo Vrchlabí. Přesto by bylo chybou ji v Česku číst jako vzdálený německý problém. Volkswagen je vlastníkem Škody Auto a jakékoli koncernové škrty se české ekonomiky dotýkají přes investice, modelovou politiku, dodavatelský řetězec i zaměstnanost.

Linda Piknerová: Fotbalová Afrika aneb jak Jihoafrická republika k mistrovství světa přišla

Remíza s Jihoafrickou republikou na probíhajícím MS světa znovu připomněla nejen smutný stav českého fotbalu, ale také v mnohých vyvolala vzpomínku na turnaj před 16 lety, jenž se v roce 2010 poprvé konal na africkém kontinentu. Právě dojem z oboustranně nepříliš podařeného utkání znovu otevřel téma kvality afrického fotbalu, který zažívá v posledních letech nebývalý boom. MS z roku 2010, které nastartovalo novou fotbalovou horečku napříč celým kontinentem, by však nikdy nejspíš neproběhlo, kdyby Jihoafrická republika neposkytla dar ve výši 10 milionů USD organizaci FIFA na podporu africké diaspory v latinské Americe. Nepřekvapivě tyto peníze skončily v soukromých rukou a později byly součástí obřího korupčního skandálu, jenž otřásl nejvyššími patry mocné organizace. V roce 2026 se na skandál už jen vzpomíná a JAR poprvé slaví postup ze základní skupiny společně s Mexikem.

Matěj Novák: Ivana Tykač a její Desatero – dobrý recept na českou demografickou krizi?

V minulém článku jsem představil desetibodový plán („Desatero“), který jako možný soubor opatření ke zmírnění demografické krize v České republice představila, v rámci institutu SOLVO, jeho zakladatelka Ivana Tykač. Návrh stojí na třech pilířích – reforma školství, reforma podpory rodin s dětmi a reforma důchodového systému. Nyní se pojďme na jednotlivé pilíře a jejich konsekvence podívat podrobněji.

Lukáš Kovanda: Vedra ženou Čechy k plánování dovolené. Na last minute už ale nemusí zbýt to, co chtějí

Teploty v Česku překračují třicet stupňů Celsia a mnoho lidí právě nyní řeší, zda ještě čekat na last minute dovolenou, nebo rezervovat okamžitě. Pohled na aktuální nabídky cestovních kanceláří ukazuje, že levné zájezdy na trhu stále existují, jejich podoba se však změnila. Kdo je ochoten přizpůsobit termín i destinaci, může se k moři dostat za relativně nízkou cenu. Kdo však chce konkrétní hotel, kvalitní služby a přesný termín odjezdu, tomu se prostor pro výběr rychle zužuje.

Ondřej Vaculík: Zkamenělé jaro 1968

Zkamenělé jaro 1968 je publikace Jaroslava Mužíka, vysokoškolského pedagoga a autora řady odborných publikací. Narodil se v roce 1950, takže události tzv. „pražského jara 68“ prožíval již na prahu dospělého věku.

Matěj Novák: Desatero Ivany Tykač – nový recept jak na klesající českou porodnost

Po letech horečného přemýšlení pět minut po dvanácté při hledání odpovědi na otázku, jak na střední školy umístit několik početně vysoce nadprůměrných generací dětí, jsme se plynule přesunuli k horečnému přemýšlení při hledání odpovědi na otázku, jak přinejmenším zastavit a přinejlepším zvýšit prudce klesající porodnost v Česku. Mnoho lidí představilo své recepty nejrůznějšího druhu. Se svým plánem, jak zatočit s českým demografickým armagedonem, nedávno přišla manželka českého miliardáře Ivana Tykač.

Linda Piknerová: LGBTQIA+ v Africe. Trest smrti za homosexualitu?

Zatímco v evropském či západním prostředí máme tendenci vnímat práva LGBTQIA+ za buď dávno vyřešená, někdy až otravně zdůrazňovaná s odkazem na to, že jde o módní trend, příležitostně zcela marginalizovaná s poukázáním na ochranu „tradičních hodnot“, v Africe se jedná o výrazně tabuizované téma, které až na několik výjimek je z veřejného prostoru zcela vytlačováno. Mnohdy tak agresivně, že za otevřeně přiznanou homosexualitu můžete skončit ve vězení na několik let, případně může být vaše sexuální orientace vnímána jako přitěžující okolnost před soudem při projednávání třeba majetkového sporu. To, co v Evropě chápeme mnohdy už jako trochu zbytečnou diskusi, je v Africe téma, o němž se běžně nemluví, v novinách nepíše a snad jen v JAR najdete v centru Kapského Města otevřeně stejnopohlavní páry. Třeba v Ugandě by se podobný pár mohl dočkat trestu smrti a v Nigeru by měl šanci na 10leté vězení.

Matěj Novák: Klimatický fenomén El Niño se blíží – co můžeme ohledně teplot očekávat od letošního roku?

Začátek astronomického léta, resp. letní slunovrat, se kvapem blíží (letos nastane přesně 21. června 2026 v 10 hodin a 24 minut). Člověk by si tak řekl, že není nic mimořádného na tom, že teploty se blíží či překračují tzv. letní den (tj. den, kdy teplota dosáhne úrovně 25 °C). Nicméně letošní léto a v podstatě celá druhá polovina letošního roku mohou přeci jen být určitým způsobem mimořádné. A mimořádné v negativním slova smyslu. Na otázku „Proč?“ odpovídají aktuální meteorologické modely, které se v drtivé většině shodují – El Niño je tady a může být historicky silné.

Olga Walló: Stará žena ostří srp

Je docela pyšná, jak to se srpem umí. Od mala se jaksi vyskytovala na rozsáhlých zanedbaných pozemcích, které jako by prosily aspoň o trošku péče. Srp je nástroj přiměřený, prastarý a ctihodný, Svatá Markyta hodila srp do žita! Pro dítě, kterým kdysi byla stará žena, to býval smutný a výstražný mezník: Od svaté Markéty a svatého Jakuba už nebyly letní prázdniny báječně nekonečné, dny počínaly zrychlovat, co nevidět u silnic zrudnou jeřabiny a to už bude jasné…stará žena nenáviděla školu!

Reklama
Matěj Novák: Čína a její technologie – standardní konkurence nebo bezpečnostní riziko?

V minulém článku jsem se zabýval situací v České republice kolem domácích solárních elektráren. Řešil jsem, zda a jak moc je tento alternativní zdroj elektřiny u nás podporován. S tímto tématem však souvisí ještě jedna rovina, a to bezpečnostní aspekt. V současné době na poli výroby solárních panelů (a přidružených komponentů) zcela dominuje Čínská lidová republika, která v této oblasti drží naprostý monopol (různé zdroje uvádí více než 80 % všech výrobních kapacit na světě). Co to pro nás vlastně znamená a jak s tím naložit?

Linda Piknerová: Swakopmund: namibijská Rujána, německé uniformy a studené pivo

Druhé největší město Namibie Swakopmund ležící na pobřeží Atlantiku je fascinující kombinací německého kolonialismu, dlouhodobé jihoafrické nadvlády a soudobého afrického vlivu, díky čemuž si v plážovém letovisku můžete kromě mořských vln užít vcelku dobré německé pivo Hanza, jedinečnou městskou architekturu, ale i klasický africký trh, na němž vám místní obchodníci budou nabízet předražené cetky ze západní (!) Afriky s neprůstřelným argumentem, že vyřezávaná soška je kvalitní import. Co na tom, že nemá nic společného s bývalou německou kolonií a prodavač vůbec nechápe, proč by vám nákup suvenýru z úplně jiné části kontinentu měl vadit.

Matěj Novák: Česko a podpora energetické soběstačnosti – realita nebo pouhá prázdná proklamace?

V kontextu světové obranně-bezpečnostní situace se stále více států snaží posilovat svou soběstačnost co do strategických zdrojů, a tím snížit svou závislost na cizích státech, která se v posledních letech ukazuje jako velice nebezpečná a potenciálně likvidační. Nejinak je tomu v energetice, která je kritickou infrastrukturou pro celou ekonomiku a všechny obyvatele. Jaký nyní okolo soběstačnosti v energetice panuje stav v naší zemi?

Ondřej Vaculík: Silvester Lavrík zakončil literární festival Slovenské jaro

Stalo se tak 28. května 2026 v klubovně Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Na autorská čtení Slovenského jara český PEN klub pozval jedenáct slovenských spisovatelů a básníků – a všech jedenáct se také dostavilo! První byla 26. března Veronika Šikulová, která četla ze své knihy Tremolo ostinato, po ní následoval Martin M. Šimečka a jeho Výjimečný stav, a posledním tedy byl prozaik, básník, dramatik, scenárista a textař Silvester Lavrík. Narodil se v roce 1964 v Spišském Štiavniku (leží mezi Popradem a Spišskou Novou Vsí, má necelých 2.800 obyvatel), vystudoval jak Univerzitu P. J. Šafárika v Prešově, tak později divadelní režii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Několik let byl režisérem Slovenského rozhlasu v Bratislavě, napsal jedenáct dramat a dvanáct próz, titulem Allegro Barbaro debutoval v roce 2002.

Matěj Novák: Revoluce v českém penzijním spoření – míříme k bohatším důchodům?

Vláda Andreje Babiše představila plán upravující nastavení českého penzijního spoření. Cílem má být snížit (poměrně výrazně) zisky penzijních společností, a naopak zvýšit výnosy pro střadatele. Návrh zákona počítá s rozsáhlými změnami, které v souhrnu skutečně lze bez nadsázky označit za revoluci penzijního spoření v Česku. Co vláda od ledna roku 2027 konkrétně plánuje a ubírají se její myšlenky z ekonomického hlediska rozumným směrem?

Linda Piknerová: Ceulta a Melilla: španělská Afrika v srdci Marockého království

Dvě malá území v severní Africe – Ceulta a Melilla – patří k tomu nejzajímavějšímu, co politicko-geografická mapa Afriky nabízí. Dvojice španělských exkláv obklopených Marokem a Středozemním mořem představuje jediná území na africkém kontinentu, která jsou součástí EU a současně dostupná pozemní hranicí z území afrického státu. Osud dvou španělských měst, které na rozdíl od kontinentálního Španělska nelákají davy turistů, je jedinečný a nabízí skvělý vhled do mezinárodní politiky jednoho z nejstrategičtěji umístěných území celé Evropy. Jen si to neuvědomujeme, protože na mapu severního Maroka se díváme jen tehdy, pokud plánujeme dovolenou.

Matěj Novák: Česká republika a krajské zřízení – jakou cestou reformy jít a co vše by bylo ovlivněno?

Po téměř roce se vracím k tématu roztříštěnosti české samosprávy. V loňském roce jsem se věnoval samosprávám na úrovni obcí. Těch má Česká republika více než 6 000 a náklady na jejich „provoz“ dosahují miliard korun ročně. Nyní se zaměřím na vyšší stupeň – na kraje. Těch má Česko v současné době čtrnáct, ale nebylo tomu tak vždy. Jaké zřízení by bylo dle mého mínění nejefektivnější a co vše by se muselo z důvodu změny krajů změnit?

Olga Walló: Stará žena se těší na pečené sele

Právě absolvovala Pedagogickou radu na jedné nejmenované škole s vysokoškolskou akreditací. Pedagogickou radou se zde rozumí bilanční záležitost na sklonku letního semestru, spojenou s opékáním prasátka. Sejde se pedagogický sbor a trošku si zaschůzuje, než se prasátko pořádně rozvoní, napřesrok jako loni, kdo nestojí o maso, dostane grilovaný hermelín s brusinkami. No, nekup to!

Matěj Novák: Chystaná reforma českého vysokého školství – posun do 21. století nebo likvidace univerzitní autonomie?

České školství se v poslední době poměrně výrazně mění – digitalizace přijímacího řízení na střední školy, opouštění klasického ukončení vysokoškolského studia (odklon od psaní závěrečných prací směrem k tzv. projektům), změny v maturitních zkouškách, zavádění slovního hodnocení, větší podpora well-beingu. Stejně tak české školství stojí před velkými výzvami – raketový nárůst agresivity (verbální i fyzické) žáků a studentů, kyberšikana či rozmach návykových látek (např. THC). K proměnám dochází často spíše pod tlakem, živelně než plánovaně a koordinovaně, názorný příklad budiž rušení bakalářských a diplomových prací kvůli stále většímu (zne)užívání umělé inteligence při psaní těchto závěrečných kontrol studia. Nyní se ale reformní úsilí ministra školství upírá na změnu fungování vysokých škol – co je připravováno a jak moc by to proměnilo podobu českých vysokých škol?

Linda Piknerová: Vrátit či nevrátit? Příběh „cesty domů“ afrických artefaktů

Otázka návratu afrických artefaktů z evropských muzeí a sbírek zpět do zemí svého původu patří k nejpalčivějším tématům vzájemných vztahů, o kterých se sice nemluví s takovým důrazem jako o vztazích ekonomických, ale jejich symbolickou rovinu rozhodně nelze podceňovat. Navracení památek je všeobecně vnímáno jako nutný krok k nápravě historických křivd vzniklých v průběhu kolonizace, přičemž trochu stranou diskuze o morální povinnosti Západu vyprázdnit depozitáře svých muzeí stojí otázka, co s artefakty bude a zda je nepostihne stejně smutný osud jako Národní muzeum v Chartúmu, kde ležely starodávné amfory v zaprášených papírových krabicích kdesi v koutě. Dnes už tedy neexistují ani amfory, ani muzeum, protože všechno pohltila válka.

Matěj Novák: Češi a „úspory“ na běžných bankovních účtech – dlouhodobá základní chyba ve finanční gramotnosti

A je to tu zase. Opětovně jsme se po nějaké době dozvěděli z výzkumu dvě skutečnosti. Zaprvé to, že Češi jsou spořivý národ. Na tom ve své podstatě není nic špatného, protože dlouhodobě jsme skutečně národ spíše finančně konzervativnější, který si rád střádá na horší časy. Zadruhé jsme se ale dozvěděli, že Češi „spoří“ na běžných a spořících účtech svých bank. U spořícího účtu to ještě není takový přešlap ve správě svých financí, ale v případě běžného účtu jde o katastrofickou chybu, které by se Češi v roce 2026 už skutečně neměli dopouštět. Jak moc jsou Češi spořiví, čím jsou úspory na běžném účtu tak zhoubné a co dělat, aby se Češi měli díky jejich úsporám lépe?

Jan Chovanec: Mýtus o sněhových vločkách: Proč duševní zdraví není jen módní vlnou mladých

Téma psychického zdraví bývá v médiích a diskuzích často spojováno výhradně s mladší generací, pro kterou se vžil pejorativní termín „sněhové vločky“. Tento pojem má odrážet jejich domnělou nízkou emoční stabilitu, přecitlivělost a neustálou potřebu řešit vlastní mentální wellbeing. Tento názor je však nejen zcela nepodložený, ale navíc prohlubuje nebezpečný společenský předsudek: že duševní zdraví je okrajové téma pro slabé jedince a schopnost přiznat si psychickou nepohodu je projevem selhání.

Matěj Novák: Nový zákonný strop na úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů – konečně nebo bohužel?

V České republice se v návaznosti na změnu unijních pravidel připravuje malá revoluce v právní úpravě tzv. spotřebitelských úvěrů. Nově by u standardních úvěrů měla být zastropována roční procentní sazba nákladů (dále v textu jen „RPSN“), zatímco u krátkodobých půjček by byl stanoven strop celkových nákladů úvěru. Co je spotřebitelský úvěr, co přesně budou v praxi znamenat nová pravidla a mohou mít nezamýšlené důsledky?

Linda Piknerová: Svatý Tomáš a Princův ostrov: Kakaová velmoc, kde nikdy neproběhl vojenský převrat

Jeden z nejmenších afrických států, Svatý Tomáš a Princův ostrov, s necelým čtvrt milionem obyvatel, leží v Guinejském zálivu a má potenciál propojit Evropu, Afriku a jižní Ameriku do zajímavého obchodního trojúhelníku, z něhož by mj. právě náš kontinent mohl profitovat. Zatím se to neděje hlavně proto, že o bývalé portugalské ostrovy stojíme jen jako o exotickou prázdninovou destinaci, kde se pěstuje vynikající kakao a kde před více jak 100 lety byla ověřena teorie relativity.

Matěj Novák: Česká „superdávka“ aneb když se dobrý sociální úmysl promění v asociální výsledek

Nedávno jsem se v článku zabýval novým institutem v rámci českého dávkového systému – tzv. superdávkou. Ve zkratce řečeno se jedná o nástroj, který „pohltil“ některé dosud fungující dávky českého sociálního systému, čímž vznikla „superdávka“. Vedle pochvaly, že se i v oblasti sociálních věcí začíná v České republice více implementovat digitalizace služeb státu, jsem současně ale poukázal na dva problémy – tím prvním byla digitalizace samotná, když si mnozí účetní a další v oboru působící pracovníci stěžovali na chaos, nepřehlednost, neúplnost či přímo nefunkčnost systému jako takového (připomeňme výrok z praxe „zaregistroval jsem českého pracovníka a přišlo mi potvrzení o registraci Japonce“). Druhým bolavým místem superdávky je koncepční nastavení dávky co do podmínek. Už při jejím zavádění někteří pracovníci v sociální oblasti upozorňovali, že po spuštění superdávky se situace mnoha těch, kteří nějakou dávku sociální pomoci pobírají, podstatným způsobem zhorší. Vypadá to, že to nebyla jenom planá varování.

Olga Walló: Stará žena jede na kole

Stará žena jede na kole, den je skvostný, cyklostezka se svižně vrtí podle vody, tedy skoro po rovině, což stará žena ještě zvládne, hladina Labe se jemně vlní a šplíchá v mírném větru – do zad, kdy se to stane? – na černých pobřežních skalách trčí nedostupné trosky strážních hradů a k rozkvětu se chystá mařinka. Ti vpředu na elektrokolech jsou kamarádi, počkají, dá se jet pomalu a na jazyku chutnat Faustovo pokušení Verweile doch, du bist so schön! (V – nyní už většinově nezbytném – překladu Otokara Fischera: Jenž jsi tak krásný, prodli jen!) (Pro ty, kdo zapomněli, nebo by je nenapadlo, že by to třeba mohli vědět, míněn je okamžik a Goethe to myslel takhle: Mefisto dělá Faustovi, co mu na očích vidí, dělá zlaté svaté, aby z něho vymámil ten veršík! Aby Faust přiznal, že teď je to to ono, že je spokojený, má, co chtěl! Jenže když to přizná, Mefisto vyhraje a Faust přijde o duši. Takže to je těžké, je to – v jazyku, kterým tu  už nikdo nemluví – s tím okamžikem halt vošajslich.

Matěj Novák: Česká republika a elektroauta – stále spíše výjimečný dopravní prostředek

V dnešní době patří automobil, resp. možnost jej využívat, k základnímu „vybavení“ jednotlivce. Být mobilní znamená větší pracovní i zájmové možnosti a hlavně flexibilitu. Vzhledem k trendu vylidňování měst, kdy se mnozí obyvatelé uchylují do satelitů či přímo na venkov, je pro běžnou čtyřčlennou rodinu automobil nutnost, neb bez něj je rodina značně limitována co do mobility, protože zpravidla každý z rodičů pracuje mimo domov, což znamená nutnost dojíždění. S příchodem dětí vyvstávají logistické výzvy se školou a zejména s odpoledními kroužky. Pojďme se podívat, jak je česká společnost mobilní a z jakých důvodů se na českém automobilovém trhu stále příliš nedaří elektroautům.

Linda Piknerová: El Molo: nejmenší keňský kmen umírající na rakovinu

V severozápadním cípu Keni při hranicích s Etiopií, Ugandou a Jižním Súdánem se nachází největší pouští jezero světa, kam prakticky nikdo nejezdí. Safari výlety se odehrávají stovky kilometrů na jih, stejně tak pobřeží s resorty na Diani Beach je ve srovnání s oblastí jezera Turkana jako z jiné planety. Máte-li Keňu spojenou se řvoucím, přelidněným a hektickým Nairobi, budete si u největšího pouštního jezera světa připadat jako byste civilizaci nechali kdesi daleko na jižní polokouli a nebudete věřit tomu, že místo obývané nejmenším keňským kmenem El Molo stále může existovat. Může, ovšem jeho přežití komplikují nejen jiné kmeny, ale hlavně jediný zdroj vody, kvůli kterému tady od pradávna žijí.

Matěj Novák: 9. května 2026 – černý den pro český fotbal, všechny jeho kluby a bohužel i fanoušky

Není tomu tak dávno, co jsem psal článek o tom, že v prostředí českého fotbalu po letech klidu opět vypukl skandál. Jednalo se o kauzu plnou „cinknutých“ výsledků, sázek, korupce, úplatků a zejména unfair hry. Celou situaci jsem hodnotil jako největší ostudu, která český fotbal potkala za dlouhá léta a která se s ním bude ještě dlouho táhnout. Bohužel jsem nevěděl, že mnohem větší, smutnější a zcela neakceptovatelný skandál se na český fotbal řítí. 9. května 2026 se český fotbal zařadil mezi fotbalově „balkánské“ země, které si s fanouškovskou kulturou příliš hlavu nelámou. Co se stalo a co si musíme z celé události vzít?

Reklama