Před měsícem jsem ve svém článku popisoval sucho, které trápí celou Českou republiku. Bohužel se od doby vydání článku situace nezlepšila, ba naopak je nutno ji považovat za ještě kritičtější. Téměř všechny vodní toky vykazují historická minima svých průtoků nebo se k nim rychle blíží (např. Labe a jeho odhalené „hladové kameny“). Některé menší toky už zcela vyschly. Nedostatek vody už se také výrazně projevuje na výši hladin českých přehrad, což přidělává vrásky vodohospodářům, kteří mají za úkol zásobovat obyvatelstvo pitnou vodou. Problém není zdaleka jenom český, extrémní až historické sucho trápí celou Evropu, která se otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety. Za viníka lze vedle dlouhodobé změny klimatu považovat zejm. aktuálně sílící jev El Niño.
Problém s nedostatkem vody se dotýká všech oblastí lidské činnosti, ale zcela zásadně je samozřejmě zasažen primární sektor, tj. zemědělství. Už nyní zemědělci napříč Evropou počítají s výrazně nižšími výnosy v rostlinné výrobě a s výrazně nižšími přírůstky v živočišné. Co v rostlinné výrobě nezlikvidovaly jarní mrazy, to v současné době stěží odolává suchu. V živočišné výrobě zase v důsledku vln veder klesá například produkce mléka. Zároveň se již objevují plány na drastické snižování stavů skotu, neboť není dostatek krmiva (zejm. sena a kukuřice) na nadcházející měsíce.
To, že v současné době chybí v řekách, rybnících a jezerech skutečně metry vody, není ale problém jen zemědělství nebo průmyslu. Současný kritický nedostatek vody nám ukazuje, že může být ohroženo i fungování celé společnosti v důsledku nedostatečného zásobování elektrickou energií. Právě řečeným narážím na zprávy o odstavení jaderné elektrárny nedaleko města Paks v Maďarsku, kde je nyní hladina Dunaje, tohoto evropského veletoku, tak nízko, že jeho průtok již nepostačuje na chlazení jaderné elektrárny, pročež musely být tamní bloky odstaveny z provozu. Situace je o to kritičtější, že se jedná o jedinou jadernou elektrárnu v Maďarsku, která navíc standardně vyrábí více jak 50 % energie v celé zemi. V podobně špatné kondici je většina evropských řek, historická minima hlásí také např. polská Visla.
Predikce na příští měsíce nejsou bohužel pozitivní. Významná meteorologická centra predikují do jara příštího roku nadprůměrně teplé počasí a průměrné srážky. Vody tedy spadne tolik, kolik běžně, ale bohužel výpar v důsledku vysokých teplot srazí nasycení půdy a hladiny řek opět dolů a celkově tak bude období suché. Zlepšení nelze očekávat ani v souvislosti s doplněním podzemních vod v zimě.
Ve světle všeho shora uvedeného je na místě se ptát, co nejenom česká, ale všechny evropské vlády hodlají s nastalou situací dělat. Prohlášení o ukončení klimatické krize na tiskové konferenci vodu do vyschlých studen, obávám se, nevrátí. Je na čase začít se koncepčně připravovat na to, že se naše zeměpisné šířky svým klimatem začínají podobat mnohem jižnějším oblastem. Aktuálně řádící bezprecedentně devastační požáry napříč světem jsou jasným důkazem toho, že klima se mění. Mění se významně a hlavně rychle. Čím dříve si to uvědomíme, tím více času a tím pádem větší šanci budeme mít připravit se na to, co se zdá býti již nevyhnutelné.
JUDr. Matěj Novák
