Dnešní svět již dávno není tak oddělený, jako tomu bylo po dlouhá staletí lidské civilizace. Naopak. Dnešní svět je na výsost propojený a je na každém státě, resp. společenství států, jak globalizaci – (nejenom) ekonomickou propojenost světa – využije ve svůj prospěch. Na poli globálního nerostného bohatství se zdá, že příležitost ve svých rukách nejlépe sevřela Čínská lidová republika, která se dnes již objektivně dá považovat za první mocnost ve vlastnictví nerostných surovin. Takto silné pozice Čína dosáhla nejenom díky nerostům, která má na svém území a pro jejichž vlastnictví nemusela vykonat ničeho, ale především díky dlouholeté a systematické „diplomacii nerostných surovin“, kterou uplatňuje zejm. v Africe, ale také na ostatních kontinentech světa.
Čínské území je samo o sobě díky své rozloze na nerostné zdroje velmi bohaté – zjištěné zásoby na jejím území představují cca 12 % světového souhrnu a jsou tak třetími největšími na světě. Doposud byla v Číně zjištěna přítomnost více než 170 druhů nerostů, u 158 z nich byla zjištěna zásoba suroviny. Tím, že má Čína na svém území zásobu hned 25 ze 45 hlavních druhů nerostů, je Čína skutečnou nerostnou supervelmocí. U dvanácti druhů (např. vzácné kovy, titan, wolfram, grafit, magnesit nebo antimon) jsou pak čínská naleziště vůbec největší na světě.
Čína však nezahálí, nespokojila se jenom s tím, co má „u sebe pod zemí“, aktivně činí kroky v zahraničí, aby rozšířila své nerostné portfolio. Její zájmy se již delší dobu projevují v Africe, kde masivně investuje za cílem ovládnout surovinová ložiska a ty následně vytěžit (např. měď v Botswaně, kobalt a lithium v Namibii, Zambii a Zimbabwe). Čína své africké „spřátelené státy“, které disponují rentabilními nalezišti, podporuje finančně také napřímo, kdy tyto své finanční aktivity prezentuje jako pomoc chudým africkým státům s budováním moderní infrastruktury (např. dálnice Nairobi Expressway v Keni provozovaná čínskou stavební společností). Jak silnou pozici Čína zaujímá, lze demonstrovat na kobaltu v Kongu – tento africký stát je zdrojem přibližně 70 % celosvětové produkce kobaltu a čínské subjekty od roku 2020 zde vlastní 15 z 19 dolů produkujících kobalt nebo v nich disponují alespoň obchodním podílem. To, že Čína drží v ruce opravdu silné karty, dokládá reakce Spojených států amerických. Ty se snaží dohnat, co během poslední dekády zameškaly, když nezachytily nástup čínského obra na africkém světadílu. Proto poslední roky zaměřují své diplomatické síly právě sem a snaží se pozici Číny všemožně oslabit.
Je potřeba vnímat závažnost celé problematiky. Nerostné suroviny jako ropa, zemní plyn, lithium, kobalt, grafit, nikl nebo měď jsou životně důležité pro chod celé ekonomiky. Bez nich nebudou jezdit osobní ani nákladní vozidla, nevyrobí se elektromobily, smartphony ani jiná elektronika. Bez ropy nebudou žádné výrobky z plastu. Pokud zbytek světa nechá Čínu ovládnout nerostné bohatství naší planety, budou mít Číňané v ruce trumf, který bude v podstatě nemožné přebít a budou to oni, kdo bude držet autoritářský palec na tepně světové ekonomiky. A to ještě nemluvíme o tom, jak křehká je dosavadní mezinárodní dohoda o zákazu těžby nerostných surovin v Antarktidě. A že jich na tomto nehostinném kousku Země je.
JUDr. Matěj Novák
