První odhad letošní sklizně ukazuje na slabší zemědělský rok, zároveň je však třeba jej číst jako skutečně prvotní. Třeba už jen proto, že sběr dat pro odhad skončil 11. června, tedy ještě před úderem extrémních veder z poslední červnové dekády. Právě ta mohou konečný výsledek dále zhoršit, zejména u porostů oslabených jarním suchem. Červnový odhad tak rozhodně není obrazem celé dosavadní sezony, ale spíše stavem polí před nástupem letošních největších teplotních extrémů. Na druhou stranu platí, že první odhad sklizní často celkový výsledek podhodnocuje, takže konečná sklizeň bývá lepší, než nač ukazuje odhad na základě červnových údajů. V řadě předchozích sezón tomu tak bylo, byť pochopitelně nejde o žádnou zákonitost. Zásadní bude také vývoj povětrnostních podmínek zvláště v červenci a srpnu.
Podle prvních odhadů ČSÚ k 10. červnu se má letos sklidit 6,467 milionu tun základních obilovin, tedy bez kukuřice na zrno, a 847 tisíc tun řepky. Ve srovnání s loňskou skutečnou sklizní jde u základních obilovin o propad o 1,224 milionu tun, tedy o 15,9 procenta, u řepky o pokles o 175 tisíc tun, tedy o 17,1 procenta. Takové srovnání je důležité, neboť ukazuje rozdíl proti skutečnému loňskému výsledku, z hlediska interpretace prvního odhadu ale tedy není úplné.
Přesnější je – vzhledem k již uvedenému – porovnávat letošní první odhad také s loňským prvním odhadem, zveřejněným v červenci 2025, na základě stavu k loňskému 10. červnu. Tehdy ČSÚ očekával sklizeň základních obilovin 6,820 milionu tun a řepky 998 tisíc tun. Proti srovnatelnému loňskému prvnímu odhadu je tedy letošní odhad obilovin nižší o 353 tisíc tun, tedy zhruba o 5,2 procenta. U řepky je pokles výraznější: o 151 tisíc tun, tedy asi o 15,1 procenta. Dohromady u základních obilovin a řepky letošní první odhad činí 7,314 milionu tun, zatímco loňský srovnatelný první odhad byl 7,818 milionu tun. Rozdíl tedy dosahuje přibližně půl milionu tun.
Z toho plyne dvojí závěr. Letošní sklizeň je podle dosavadních dat slabší než loňský první odhad, u obilovin nikoli však tak dramaticky, jak by naznačovalo prosté srovnání s loňským konečným výsledkem. Loňská sklizeň se totiž během sezony ukázala jako lepší, než naznačoval první červnový odhad. Letos však, zopakujme, hrozí opačné riziko: data byla sebrána před největšími vedry, takže další zpřesnění může být méně příznivé.
Nicméně, hlavní příčinou letošního horšího výhledu je mimořádně suché jaro, u řepky navíc kombinace jarních mrazů, sucha a nižší osevní plochy. Řepka letos vykazuje zvlášť slabý výhled celkové úrody. Její očekávaná sklizeň 847 tisíc tun je nejen hluboko pod loňskou realitou, ale také pod loňským prvním odhadem. To je zásadní i z hlediska dopadu cenového, jelikož řepka se promítá do cen rostlinných olejů, krmných směsí i biopaliv.
Dopad do cen potravin ale nebude přímočarý. Ceny obilí a řepky se netvoří izolovaně v Česku, nýbrž na evropském a světovém trhu. Případná citelně slabší domácí sklizeň proto sama o sobě neznamená skokové zdražení chleba, pečiva nebo mouky. V konečné ceně potravin hraje vedle zemědělské suroviny významnou roli energie, mzdy, doprava, obaly, nájmy, zpracovatelské náklady a obchodní marže.
Letošní odhad však zvyšuje pravděpodobnost, že období zlevňování zemědělských surovin bude končit. Pokud se horší sklizeň potvrdí, ba zvýrazní i po započtení červnových veder, může působit jako brzda dalšího poklesu cen obilovin a olejnin, případně jako impuls k jejich postupnému růstu. Nejprve by se to projevilo u cen zemědělských výrobců a krmiv, teprve se zpožděním u spotřebitelských cen potravin.
Pro zemědělce je první odhad varováním před citelně horší ekonomikou letošního roku. Pro spotřebitele zatím nejde o signál znatelného zdražení, ale o upozornění, že levnější obilí a olejniny nemusí dál tlumit potravinovou inflaci tak jako v předchozím období.
