Srpnová inflace v Česku zrychlila z červencových 1,7 na 1,9 procenta, stále tedy zůstává těsně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Výsledek přesně odpovídá mediánu analytiků v průzkumu Bloomberg, takže z pohledu finančních trhů nejde o překvapení. Jde zatím o předběžný údaj, konečná čísla ČSÚ zveřejní 10. září.
Podstatnější než samotných 1,9 procenta je struktura inflace. Zatímco ceny služeb stále rostou poměrně výrazným meziročním tempem 4,5 procenta a inflace očištěná o energie, potraviny, alkohol a tabák dokonce mírně zrychlila z 3,2 na 3,3 procenta, potraviny táhnou opačným směrem. Potraviny a nealkoholické nápoje byly v srpnu meziročně levnější o 4,3 procenta a jen proti červenci zlevnily o 1,1 procenta. U nezpracovaných potravin činil meziměsíční propad dokonce tři procenta.
Tak výrazné zlevňování potravin není náhodné. Už několik měsíců prudce klesají ceny na samém začátku výrobního řetězce. V červenci byly ceny zemědělských výrobců meziročně nižší o 13 procent. Ceny prasat se propadly o 27,5 procenta, mléka o 26,7 procenta a obilovin o 13,4 procenta. Cenový pokles se následně přelévá také do potravinářského průmyslu: ceny potravinářských výrobků byly v červenci meziročně nižší o 5,6 procenta, mléčných výrobků dokonce o 15,1 procenta a zpracovaného masa o 7,2 procenta.
Jde tedy do značné míry o opožděný průsak dramatického zlevnění zemědělských surovin přes zpracovatele až k obchodníkům a spotřebitelům. U srpnového meziměsíčního propadu navíc hraje roli sezonnost čerstvých potravin. ČNB již v červenci označovala pokles potravin za mimořádný a relativně plošný a upozorňovala, že některé mléčné výrobky se dostaly cenově až na patnáctiletá minima.
Nelze ovšem předpokládat, že potraviny budou takto rychle zlevňovat dlouhodobě. Dosavadní příznivý vývoj se může postupně obracet kvůli zdražování některých agrárních komodit a hnojiv, slabší úrodě a dopadům extrémního sucha a dalších klimatických jevů. Dnešní čtyřprocentní meziroční zlevňování potravin tak může představovat spíše dno současného cenového cyklu než nový dlouhodobý trend.
K nízké celkové inflaci letos přispívá také vláda, především převedením poplatku za podporované zdroje energie, POZE, z účtů domácností na státní rozpočet. ČNB vyčísluje letošní dopad tohoto opatření na zhruba minus 0,4 procentního bodu inflace. Čistě mechanicky by tedy bez tohoto administrativního opatření srpnová inflace činila zhruba 2,3 místo 1,9 procenta. Je však třeba dodat, že nejde o odstranění nákladu z ekonomiky, ale do značné míry o jeho přesunutí od odběratelů elektřiny na veřejné finance.
Pro ČNB dnešní čísla představují argument spíše pro stabilitu úrokových sazeb. Celková inflace je sice pod cílem, avšak více než čtyřprocentní zdražování služeb a jádrová inflace nad třemi procenty ukazují, že domácí inflační tlaky zcela nepominuly. Navíc současná mimořádně silná pomoc levnějších potravin nemusí vydržet.
