Vláda Andreje Babiše představila plán upravující nastavení českého penzijního spoření. Cílem má být snížit (poměrně výrazně) zisky penzijních společností, a naopak zvýšit výnosy pro střadatele. Návrh zákona počítá s rozsáhlými změnami, které v souhrnu skutečně lze bez nadsázky označit za revoluci penzijního spoření v Česku. Co vláda od ledna roku 2027 konkrétně plánuje a ubírají se její myšlenky z ekonomického hlediska rozumným směrem?
Za zcela zásadní krok je nutno považovat plánované změny ohledně poplatků, které střadatelé penzijním fondům platí. Ty jsou dnes účtovány ve dvou formách – prvním je roční poplatek za správu, druhým pak poplatek za dosažený výnos. Díky kombinaci těchto poplatků se celkové náklady u dynamických a smíšených penzijních fondů zpravidla pohybují na úrovni 2 % ročně. Změna byla měla být následující: u transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů snížení poplatku za správu na 0,5 % a co do poplatku za výkonnost úplné zrušení (výjimkou mají být alternativní fondy, u kterých se poplatek za správu a výnos nemění).
Úplnou novinkou je pak tzv. strategie životního cyklu. Jedná se o nový způsob investování, kdy návrh zákona plánuje, že střadatel bude mít do věku 50 let 80 % jeho aktiv investováno v akciích. Ty sice krátkodobě mohou (i výrazně) kolísat a ztrácet na hodnotě, nicméně z dlouhodobého hlediska mají solidní průměrnou výkonnost. Následně se v určité době před důchodem mají takto naspořené prostředky přesměrovat do bezpečnějších nástrojů, jako jsou například státní dluhopisy.
Další změnou jsou posuny ve státních příspěvcích, u těch se nově budou zvýhodňovat mladí lidé, konkrétně do 30 let. Státní příspěvek se u nich zdvojnásobí z 20 na 40 % jejich vkladu, stropem bude měsíční úložka 1 700 Kč, od které se státní příspěvek dál zvyšovat nebude. Dětem pak bude nově možné spořit už od 100 Kč měsíčně, ke kterým dostanou od státu 40 Kč. Rovněž se stát hodlá vypořádat s transformovanými fondy – ty by měly skončit 31. prosince 2036, neboť nenesou v podstatě žádný výnos. Po zavření zbyde ve fondech dle odhadu zhruba 100 miliard Kč a téměř 400 tisíc účastníků, tyto prostředky budou následně automaticky převedeny do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření s vyšším výnosem.
Je logické, že zejména plánované snížení poplatků pro penzijní fondy se u zástupců tohoto segmentu nesetkalo s pochopením a nadšením. Asociace penzijních společností prohlásila, že „navrhované snížení poplatků by vedlo ke zcela zásadní nerovnováze mezi příjmy a náklady penzijních společností“. Ano, je nepochybné, že ke snížení rentability pro penzijní společnosti dojde, ale již dříve jsem ve svém článku rozebíral, o kolik procent zisku české střadatele penzijní společnosti připraví. Tímto prizmatem je třeba na věc nahlížet.
Suma sumárum jsou navržené změny jednoznačně pozitivní – nižší poplatky, větší státní podpora, více investic do akcií, to vše bude mít reálný, pozitivní dopad na české střadatele, kteří díky tomu budou moci v důchodu počítat s přilepšením v řádu desítek tisíc korun. Vzhledem k demografii je třeba výrazně posílit soukromou složku příprav na důchod, která je ve vyspělých ekonomikách samozřejmostí a tlumí jinak drsný propad příjmů při odchodu z ekonomicky aktivního života. Představené změny jsou způsobilé tohoto dosáhnout. Nyní je třeba vytrvat a nepodlehnout tlaku zájmových skupin, který, nemám iluze, bude velmi silný.
JUDr. Matěj Novák
