Začátek astronomického léta, resp. letní slunovrat, se kvapem blíží (letos nastane přesně 21. června 2026 v 10 hodin a 24 minut). Člověk by si tak řekl, že není nic mimořádného na tom, že teploty se blíží či překračují tzv. letní den (tj. den, kdy teplota dosáhne úrovně 25 °C). Nicméně letošní léto a v podstatě celá druhá polovina letošního roku mohou přeci jen být určitým způsobem mimořádné. A mimořádné v negativním slova smyslu. Na otázku „Proč?“ odpovídají aktuální meteorologické modely, které se v drtivé většině shodují – El Niño je tady a může být historicky silné.
Nejprve je třeba si blíže vysvětlit, co to oceánský a atmosférický jev zvaný El Niño vlastně je. Na světě fungují dvě fáze tzv. Jižní oscilace (ENSO), což je označení nepravidelného periodického kolísání větrů a teplot povrchů moří ve východní tropické oblasti Tichého oceánu. Tyto dvě fáze se nazývají El Niño (španělské slovo pro „chlapeček“) a La Niña (španělské slovo pro „holčička“). Tato tradiční označení mají pocházet z Peru, kde si změn v teplotách všímali tamní rybáři. Nejvýraznějším projevem jevu El Niño je oteplení vody ve východní části tropického Pacifiku o několik stupňů. Naopak La Niña je opačnou fází a stejnou oblast ochlazuje. Hlavní hnací silou obou fází jsou změny ve větrech foukajících od východu na západ – tzv. pasáty. La Niña se vyznačuje silnými pasáty, které způsobují zatlačení teplé vody dál do západního Pacifiku, naproti tomu při El Niñu jsou pasáty slabší než při neutrálním období (pasáty jsou na „normální“ úrovni, což způsobuje menší přesun teplé vody na západ, a tedy i celkově teplejší vody na východě Pacifiku) či dokonce foukají opačným směrem. Teplá voda se tak dostává dál k pobřeží Jižní Ameriky. Velice zjednodušeně lze shrnout působení těchto dvou fází tak, že při El Niñu teplota (nejenom) vzduchu globálně roste, naopak při La Niñě klesá. Oba jevy se střídají v relativně pravidelném intervalu při délce dvou až sedmi let. V současné době dobíhá La Niña a místo ní nastupuje El Niño.
Z historie máme dobře zdokumentováno, že El Niño může být život ohrožující. Odhaduje se, že v letech 1877 a 1878 zemřelo v důsledku vln sucha, zesílených tehdejším extrémně silným jevem El Niño, a následných hladomorů přibližně 50 milionů lidí, což odpovídalo 3 až 4 % tehdejší světové populace (vztaženo na dnešní počet obyvatel planety 250 milionů lidí). Podle současné predikce Amerického úřadu pro oceán a atmosféru již El Niño začalo. Všechny modely jsou zajedno v tom, že bude v příštích měsících nabírat na síle. Většina modelů pak předpovídá velmi silné El Niño, kdy odchylka teploty vody v tropické části Tichého oceánu přesáhne 2 °C. Některé propočty však nevylučují překročení hranice 3 nebo dokonce 4 °C.
V praxi to znamená, že nás v tuzemsku s vysokou pravděpodobností čeká velmi horké léto a navazující teplý podzim a mírná zima. Opět tak lze očekávat mizivé množství sněhu, resp. vláhy v krajině obecně. Což ale zřejmě nebude nic strašného ve srovnání s ostatními částmi světa, kde lze předpokládat extrémní škody na úrodě, navazující hladomor a humanitární krizi.
V závěru si lze jenom povzdechnout nad tím, že se v naší zemi místo promyšlených a konstantních příprav na změnu klimatu tato zpochybňuje a „ukončuje se“ na tiskových konferencích.
JUDr. Matěj Novák
