Názory a komentáře

Komentáře a názory redaktorů na aktuální témata z Plzně, regionu i České republiky.

Linda Piknerová: KFC vs. McDonald’s aneb souboj o africká břicha

Afričané milují fastfood, který v místních poměrech funguje zcela odlišně od toho, co si pod pojmem „rychlé jídlo“ představujeme my. Návštěva řetězce je totiž zážitkovou událostí, kde to poslední, o co jde, je rychlost obsluhy, která vám sice vždycky jídlo vydá, ale nikde nevíte, zda se bude shodovat s vaší objednávkou. Popularita KFC a současná absence McDonald’s dokonale vystihuje podstatu soudobé Afriky, a sice touhu po statusovém životě v západním stylu ztělesněného kyblíkem s kuřetem, které je ve skutečnosti zdaleka nejtypičtějším kusem masa, s nímž se v Africe setkáte na každém rohu. Úspěch KFC ukazuje, jak se americká globální značka dokázala přizpůsobit lokálním podmínkám a se svými téměř 2000 pobočkami se stala symbolem západního produktu s africkým obsahem.

Lukáš Kovanda: Česká ekonomika letos ve druhém čtvrtletí rostla pomaleji, než se zdálo

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o něco pomaleji, než se dosud předpokládalo. ČSÚ dnes zpřesnil meziroční růst HDP z 1,9 na 1,8 procenta a mezičtvrtletní z 0,4 na 0,3 procenta. Výsledek je zároveň o desetinu procentního bodu slabší, než čekal analytický konsensus zachycený agenturou Bloomberg, kde všech dvanáct odhadů počítalo s meziročním růstem 1,9 procenta.

Matěj Novák: Současná podoba českého pracovního trhu jako největší paradox od starších generací směrem k mladším

Tento článek bude svým obsahem poněkud odlišný. Tématem je současný český pracovní trh a jaká je v jeho rámci pozice mladých Čechů. Nepůjde však o analýzu trhu samotného a formulování návrhů, co bychom měli pro lepší zítřky změnit. Mou snahou bude ukázat, jak moc je pro české mladé ženy a muže současné nastavení pracovního trhu v Česku demotivující.

Olga Walló: Stará žena a babí léto (plné závorek)

Svět je (tady ještě) dnes krásný, stará žena sedí na sluníčku a čte. (Čtení, taková ta retročinnost, něco jako paličkování krajek.) Čte si Annu Kareninu. (To je román, tlustý, napsal ho Lev Tolstoj, parádní role pro krásnou ženskou, chudák, skočila pod vlak.)

Matěj Novák: Změna definice závislé práce – legalizace švarcsystému?

V minulém článku jsem se věnoval tématu švarcsystému – co se tímto pojmem myslí, proč je práce v tomto režimu výhodná pro osoby samostatně výdělečně činné (dále v textu jen „OSVČ“) a naopak nevýhodná pro stát, o jak rozsáhlý problém v tuzemsku se jedná a jak si naše země v tomto směru stojí v mezinárodním srovnání. Velice stručně jsem naťukl téma definice tzv. závislé práce a její zamýšlené změny. Na tento záměr se nyní podíváme v detailu.

Radek Novák: Veřejný prostor není sterilní galerie

Veřejný prostor patří všem – a právě proto by měl zůstat živý, rozmanitý a otevřený různým formám projevu. Označovat reklamu ve městech obecně za „vizuální smog“ mi připadá jako příliš zjednodušený a ideologický pohled na to, jak má moderní město vypadat. Město přece není sterilní galerie ani skanzen, ve kterém je možné předem určit jedinou správnou podobu veřejného prostoru. Je to živý organismus, který se neustále vyvíjí, mění a odráží dobu, ve které žijeme. A reklama je jeho přirozenou součástí.

Radek Novák: Energie ano. Ale ne u nás. A kde tedy?

Zpráva, že na Klatovsku nakonec nevznikne plánovaný větrný park, byla přijata s úlevou. Obce si oddechly, krajina zůstane „nedotčená“, lidé nebudou čelit hluku, stínům rotujících lopatek ani pohledu na technologii, která narušuje jejich představu o domově.

Radek Novák: Když město podniká: hazard, který si nemůžeme dovolit

Veřejná správa má své nezastupitelné poslání. Není jím maximalizace zisku, ale správa důvěry. Každá koruna, která projde rozpočtem města, kraje či státu, není kapitálem investora, ale závazkem vůči daňovému poplatníkovi. Závazkem, že bude využita smysluplně, účelně a především ve prospěch veřejné služby – dopravy, školství, zdravotnictví.

Linda Piknerová: Ganvié aneb největší africké město na kůlech

Beninská vesnice Ganvié uprostřed jezera Nokoué ležícího jen pár desítek minut od hlavního města Cotonou je světem sám o sobě, jehož návštěvou pochopíte překvapivě mnoho o povaze malé západoafrické země. Asi 30 tisíc lidí žije v uzavřené komunitě obklopené vodní plochou protkanou nejen vodním hyacintem a lekníny, ale hlavně překvapivě slušně vypadajícími budovami, mezi nimiž spojení zajišťují malé čluny plné zboží, zásilek, rybích úlovků a všeho dalšího, co se v Beninu běžně přepravuje na motorce nebo autem. Tohle není naaranžovaná rádoby autentická vesnice, v níž na vás čeká stylizovaný zážitek po zaplacení předem neznámého vstupného. Tohle je skutečná vesnice na vodě, v níž místní žijí své každodenní starosti a ačkoliv chápou, že užaslý turista fotí jejich obývák přímo z bárky, nadšení z toho nejsou.

Lukáš Kovanda: Trumpův zákaz vývozu dieselu by mohl Čechům zdražit naftu o 10 Kč/l, i přes chystanou regulaci cen by tak stála bezmála 60 Kč/l

Úplný zákaz vývozu motorové nafty ze Spojených států, který nyní podporuje americký prezident Donald Trump, by mohl českým řidičům prodražit litr nafty zhruba o pět až sedm korun. V případě panické reakce trhu a déle trvajícího omezení by krátkodobý cenový dopad mohl být ještě vyšší, potenciálně kolem deseti korun na litr. Trump včera uvedl, že myšlenku zákazu podporuje. Má jít o reakci na rekordně vysoké ceny dieselu v USA, které se stávají významným ekonomickým tématem před listopadovými volbami do Kongresu.

Ondřej Vaculík: Rokycany a komunální volby

Před komunálními volbami si všímám ve městech volebních hesel. Žasnu, jak často se „město konečně musí restartovat“ nebo se musí „probudit k životu“, protože až posud bylo všechno špatně nebo naprosto nedostatečné, a „teprve my to náležitě zvrátíme a napravíme“ a naše předchůdce zatratíme. A přitom, jak každý vidí, města, až na výjimky, se velice povznesla, a jejich představitelé, až na výjimky, dělali, co mohli, a vždy se snažili. A mnohé dokázali. Fakticky, objektivně tedy stačí navázat na ně a pokračovat, nic se nemusí po nich bourat. Hanobit v obcích minulé zastupitele je hloupá móda, kterou do společnosti zavlekl, a nakazil ji tím, hlavně Babiš.

Lenka Brčková: Cyklo-socík za 25 milionů: Drahá hračka drancuje peněženky Plzeňanů

Plzeňský experiment se sdílenými elektrokoly v režii Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) je v plném proudu. Z úst jeho zastánců, mezi které patří například náměstek primátora Aleš Tolar (STAN), slýcháme, jak praktická a přínosná služba pro městskou mobilitu to je. Jenže za líbivou představou ekologické dopravy zůstává jedna podstatná otázka: kolik tato služba skutečně stojí a proč její provoz musí v takové míře financovat všichni Plzeňané?

Matěj Novák: Česká republika a švarcsystém – o jak rozsáhlý problém jde?

Česká právní úprava rozeznává dva základní typy pracovníků – zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“). Rozdíl mezi nimi je, že pracovní činnost zaměstnance naplňuje znaky tzv. závislé práce, jak ji definuje zákoník práce skrze několik pojmových znaků – vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, výkon práce jménem zaměstnavatele, dle jeho pokynů a osobní (výlučný) výkon práce zaměstnancem. Vláda však nyní chystá změnu této legální definice, která by v důsledku mohla zlegalizovat práci desítek tisíc lidí v rámci tzv. švarcsystému – co je vlastně švarcsystém a proč je pro stát škodlivý?

Lukáš Kovanda: Zablokují Němci přidružení Kanady k EU ve strachu z Trumpa a o svůj autoprůmysl? Trump už hrozí zastavením obchodu s EU

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.

Linda Piknerová: Cukr, beton, miliardy. Příběh nejbohatšího Afričana

Příběh Aliko Dangoteho, jehož rafinerie ohlásila vstup na nigerijskou burzu, není klasickým modelem afrického miliardáře, vydělávajícího na tom, čeho má Afrika dost, a sice přírodních zdrojů. Je naopak docela pozoruhodnou evolucí člověka zbohatnuvšího na obyčejných věcech jako cukr, cement či sůl, přičemž jeho vstupem do ropného byznysu se zásadně mění postavení Nigérie na globální mapě. V době, kdy svět upřeně hledí na Blízký východ a počítá na prstech jedné ruky, kolik tankerů s ropou projede, nabízí Nigérie díky Dangote alternativu nejen coby producenta základní suroviny, ale nově také vývozce hotových produktů, jako je letecké palivo.

Matěj Novák: Stanovisko NKÚ k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2025 – ke skanzenu čelem nebo zády?

Nejvyšší kontrolní úřad („NKÚ“) publikoval své stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2025. V něm NKÚ bilancuje celkovou ekonomickou kondici Česka, zaobírá se například veřejným dluhem, ekonomickým vývojem či efektivností vynakládaných prostředků. Co se z jeho závěrů dozvídá česká společnost tentokrát a v jaké kondici je tímto prizmatem česká železnice?

Olga Walló: Stará žena má nápad

Staré ženě je veselo a hezky, mít nápad je vždycky pěkné. Je tak skvostný den, jasný a chvějivý, žhavý a vůbec to nevadí, prý poslední den léta…

Lukáš Kovanda: Plyn v EU je téměř desetkrát dražší než ten americký

Velkoobchodní plyn je nyní v EU téměř desetkrát dražší než ve Spojených státech. Klíčový burzovní ukazatel ceny plynu v EU, nizozemský kontrakt TTF, určující i pro ceny v ČR, se dnes pohybuje kolem cen 84 eur za megawatthodinu, nejvýše od roku 2022. Přitom nejbližší kontrakt Henry Hub v USA stojí zhruba 2,90 dolaru za milion britských termálních jednotek, takže přepočtu měny a jednotek odpovídá americká cena přibližně 8,6 eura za megawatthodinu (viz graf Bloombergu níže). Tak mimořádný rozdíl není chybou trhu. Je výsledkem toho, že evropský a americký trh s plynem jsou sice propojené, ale zdaleka ne tak dokonale jako například světový trh s ropou.

Matěj Novák: Kvalita českého školství – jak úspěšní jsou čeští žáci oproti zahraničním?

Debaty o (ne)správném současném nastavení českého školství jsou vpravdě nekonečné. Jenže místo zásadních témat jako je například smysluplnost aktuální podoby maturitních zkoušek nebo kvalifikačních vysokoškolských prací se řeší pseudotémata jako rušení 9. tříd základních škol nebo zavedení povinného cizího jazyka již v první namísto třetí třídy prvního stupně. Ovšem zcela kruciální téma – efektivnost a úspěšnost – se bohužel (v Česku tradičně) neřeší.

Lukáš Kovanda: Daňová válka o pohonné hmoty začíná

Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.

Linda Piknerová: Afrika se nezvětšila. Jen jsme vyměnili mapu

Přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN 4. září o změně mapového zobrazení světa vyvolalo bouři na sociálních sítích a reakce mnohem emocionálnější, než by si celá věc vlastně zasluhovala. Nadpisy o ublíženosti Afriky, která se snaží vynutit si větší váhu tím, že donutí zbytek světa kreslit mapy jinak, jsou stejně směšné jako tvrzení, že konečně dochází k nápravě koloniální křivdy a všechny současné atlasy by měly skončit v koši. Rezoluce není závazná, ale jen doporučující, stávající mapy mají své nesporné výhody a možnost vidět svět skrze novou mapovou projekci nám může pomoci pochopit známý fakt, že mapa ovlivňuje naše vnímání reality.

Reklama
Matěj Novák: České (ne)hodnocení efektivnosti vynakládaných prostředků – neschopnost nebo záměr?

Česko a Spojené království se v mnohém odlišují, ale v jednom jsou si velmi podobná – fungování státní správy v obou zemích se zdá býti reálným předobrazem věhlasného britského seriálu „Jistě pane ministře“. Každý resort má totiž v každém jednotlivém okamžiku málo zaměstnanců, malý rozpočet, zbytečně omezené pravomoci a dle jeho hlavní filosofie jemu svěřené finanční prostředky nemusí vynakládat efektivně, to jediné, na čem záleží, je, že je vynakládá. Jak to u nás v tomto směru v praxi vypadá?

Lukáš Kovanda: Obezita Čechů není jen zdravotní problém

Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.

Matěj Novák: Záměr přesunout péči o rodiče od státu do rodin – sociální experiment?

Již několik dekád je z hlediska demografie jasné, že naše populace bohužel rychlým tempem stárne. Probíhající demografická změna zatím sice ne úplně výrazně, ale přesto neoddiskutovatelně začíná vytvářet tlak (také) na sociální služby. Politici tomuto tématu prozatím nevěnují větší pozornost, což nakonec vyústí v to, že řešení budou přijímána příliš pozdě, pod (v té době již drtivým) tlakem vnějších okolností. I přesto, že dosud nejde o skutečně ústřední téma, objevil se ve veřejném prostoru nápad ministra Juchelky přesunout péči o starší lidi z institucionálního prostředí do rodin. Jak moc nedomyšlený je to nápad?

Lukáš Kovanda: Inflace zůstává pod cílem České národní banky. Výrazně zlevňují potraviny

Srpnová inflace v Česku zrychlila z červencových 1,7 na 1,9 procenta, stále tedy zůstává těsně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Výsledek přesně odpovídá mediánu analytiků v průzkumu Bloomberg, takže z pohledu finančních trhů nejde o překvapení. Jde zatím o předběžný údaj, konečná čísla ČSÚ zveřejní 10. září.

Linda Piknerová: Mauricius: Dubaj bez ropy?

Ostrovní Mauricius si často s Afrikou ani nespojujeme a spíše ho vnímáme jako pozemský ráj kdesi uprostřed Indického oceánu, kam můžeme zamířit na dovolenou, která nebude mít pachuť toho, co si s Afrikou tradičně spojujeme. V zásadě to je pravda, protože domov legendárního Modrého Mauricia sice nabízí na první pohled celkem únosnou porci exotiky, jež se návštěvníkovi nepřestane zajídat s prvním výpadkem elektřiny. Mauricius však nabízí mnohem víc než skvělý golfový green, potápění a výšlapy na majestátní Le Morne. Díky své politické a ekonomické stabilitě, jedinečné poloze a finanční transparentnosti nabízí skvělé investiční podmínky, jimiž může konkurovat i mnohem exponovanější Dubaji, jež po začátku íránské války oprávněně ztrácí na svém lesku.

Matěj Novák: Návrh státního rozpočtu na rok 2027 – co stojí za povšimnutí?

Po měsících interních jednání ministryně financí s jednotlivými resortními ministry byl zveřejněn návrh státního rozpočtu pro rok 2027. Ponechme nyní stranou, že dřívější opozice (nynější vláda) kritizovala loňský rok přístup ministra financí Stanjury, který návrh rozpočtu držel v tajnosti a představil jej až poslední možný den, a zcela totožného manévru využila nyní ona sama, když návrh rozpočtu prezentovala taktéž až úplně poslední den lhůty. Nicméně důležitější, než proces tvorby státního rozpočtu, je jeho podoba, ta ovlivňuje fungování celého státu, neboť státní rozpočet představuje nejvlivnější fiskální nástroj vlády. Pojďme se nyní na návrh podívat podrobněji.

Olga Walló: Stará žena hladí kočku

Stará žena hladí kočku a je ráda. Nebyla tu týden, a kočka je taky ráda, že ji zase má. Že jí může ráno rituálně nabídnout myš, pak ji sežrat sama, zapít mlékem a poté si vyskočit na klín! A protahovat se a poslouchat, co jí stará žena říká: Že je krásná, že je princezna, „moje slečna kočka, slečna mišpulka, chytrá a ukrutná, strašlivá vražednice… můj nejmoudřejší miláček… Spinozu ti mohu předčítat! Je mezi námi emotivní pouto, jasně, jistě, silné, vzájemné, skutečné!“

Lukáš Kovanda: Vysoký schodek rozpočtu ČR není žádná sláva. Mezinárodní dluhopisové trhy ale zatím zůstávají v klidu

Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.

Matěj Novák: Volby v tisících obcí České republiky – jak často jde o skutečnou volbu?

Ve dnech 9. a 10. října proběhnou letos v pravidelném čtyřletém intervalu volby do zastupitelstev obcí. Jedná se o volby politology často označované jako „volby druhého řádu“, neboť se těší (až na výjimky velkých měst – typicky Praha, Brno) znatelně menšímu zájmu voličů než například volby sněmovní nebo prezidentské. Přitom právě složení vedení obcí – tj. měst a vesnic – významně ovlivňuje kvalitu života daného voliče často mnohem více než složení vedení státu. Pro vysvětlení nízkého zájmu voličů se nabízí jednoduchý argument, který je však pro otázku politiky klíčový – komunálním volbám v Česku značně chybí soutěživost. V jakém smyslu?

Lukáš Kovanda: Hypotéky v Česku jen tak nezlevní, i kdyby ČNB snížila sazby

České domácnosti čekající na citelnější zlevnění hypoték dnešní projev Kevin Warshe nepotěšil. Šéf nejmocnější centrální banky světa, té americké, totiž v ostře sledovaném projevu na sympoziu v Jackson Hole vyslal zřetelně jestřábí signál. Ten mimo jiné znamená, že ani případné snížení základní sazby České národní banky, jakkoli samo o sobě už tak málo pravděpodobné, by hypoteční sazby v Česku nesnížilo. Stále větší část ceny dlouhodobých peněz se do Česka dováží ze zahraničí, především právě ze Spojených států.

Linda Piknerová: Africká území nikoho: Bir Tawil a Halaibský trojúhelník

Na světě existují přesně dvě území, která si nikdo nenárokuje, přičemž jedním je Antarktida a druhým kousek pouště zvaný Bir Tawil, o němž jste pravděpodobně nikdy neslyšeli, přestože řada z vás od něj nebyla moc daleko. Bir Tawil je zdánlivě neviditelné místo mezi Egyptem a Súdánem, kde sice nikdo trvale nežije, ale pokud by ho jedna ze zemí uznala, znamenalo by automatickou ztrátu nároku na mnohem zajímavější kus pevniny, a sice oblast tzv. Halaibu ležící u Rudého moře. Pokud nevíte, kde se nachází, podívejte se zblízka na hranici mezi Egyptem a Súdánem u Rudého moře, kde rovná hraniční linie „utíká“ směrem nahoru a vytváří podivný trojúhelník v pravděpodobně odlišné barvě od zbytku mapy. Právě jste našli Halaibský trojúhelník, od něhož vlevo se do území Súdánu „zakousává“ Bir Tawil.

Matěj Novák: Nulová tolerance alkoholu během jízdy v Čechách – rozumná nutnost nebo zbytečná nedůvěra?

Na úvod přiznávám svou vědomost skutečnosti, jak bouřlivé je toto téma pro českou veřejnost, jak rozjitřené emoce vyvolává a jak je schopno vnést do mezilidských vztahů až nevraživost. Téma (ne)tolerance alkoholu „za volantem“ (resp. za dopravními prostředky obecně) se pravidelně vrací, ale debatující se nikdy nedoberou závěru, který by připadal smysluplný a spravedlivý všem. Má nulová tolerance k alkoholu během řízení stále své opodstatnění nebo bychom měli svůj přístup změnit?

Ondřej Vaculík: Proti suchu

Zasedla „koalice proti suchu“, vedená předsedou vlády Babišem, a usnesla se, že „vláda bude chránit přírodu a krajinu jako základní bohatství naší země“. To pamětníkům může poněkud připomínat někdejší různá usnesení Ústředního výboru KSČ, která také ničím nepohnula. U naší současné vlády navíc nejde o pouhou neschopnost, ale vůbec o její odpor k dané problematice. U Motoristů, kteří se zmocnili Ministerstva životního prostředí ČR, aby programově ochranu životního prostředí oslabili a klimatické vlivy bagatelizovali, nemůžeme očekávat, že prozřou a začnou popírat svůj program, že třeba přehodnotí grandiózní program betonování krajiny dálnicemi a místo toho budou vysazovat stromy. Těžko psa učit pastvě a těžko po Motoristech žádat, aby klimatology, což je exaktní vědní obor, přestali hanobit. Podle Motoristů nechť si příroda pomůže sama a člověk jako její součást nechť se tomu přizpůsobí, jak chce, nechceme nikoho omezovat. Motoristé tzv. úspornými opatřeními, tedy propouštěním odborníků na životní prostředí, svůj program ochromení životního prostředí - místo ochrany - naplňují.

Lukáš Kovanda: Vývoz Česka do Kanady byl loni historicky rekordní, Trumpova cla jej mohou dále zvýšit, na nový rekord

Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.

Matěj Novák: Nelegální domovy pro seniory – (bohužel) logický důsledek současné situace

Demografická témata se v mých článcích objevují pravidelně. Stárnoucí populace, zvýšené výdaje na zdravotnictví a (nejenom) starobní důchody, přehřátý pracovní trh, nedostatečná podpora mladých rodin s dětmi. To vše je předmětem zkoumání odborné veřejnosti, tím pádem i objekt zájmu žurnalistiky a skrze ni i veřejnosti laické. Jedno nové téma se však nyní – zcela oprávněně – dostává čím dál více do veřejného prostoru – zařízení neoficiálně fungující jako domovy pro seniory, některé dokonce i jako domovy pro seniory se zvláštním režimem. O jaký fenomén jde a co stojí za jeho rozmachem?

Linda Piknerová: Když se z Prahy létalo do Afriky (a to nejen do Hurghady) …

Rozjitřené diskuse o vstupu Letiště Praha na pražskou burzu vyvolávají tu a tam vzpomínky na kdysi slušně zavedené ČSA, jejichž existence skončila jen rok poté, co oslavily 100 let od svého založení. Specifickou kapitolu v historii ČSA představovaly lety do Afriky, jejichž realizace byla nedílnou součástí československé zahraniční politiky, která po 2. světové válce byla prodlouženou rukou Sovětského svazu, jenž nějaký čas neměl kapacity na to v Africe působit přímo. ČSA nejenže postupně zřídily pravidelné linky do všech zemí severní Afriky (nepřekvapivě), ale odvážně se rozhodly i pro několik míst v západní Africe, jako byly Mali, Sierra Leone a Guinea. K tomu přidejme charterové lety muslimských poutníků do Saúdské Arábie a pronájmy československých posádek místním aerolinkám a máme před sebou vskutku překvapivou stopu československého afrického angažmá.

Matěj Novák: Nezákonné platby v ordinacích českých lékařů – co umožnilo tyto nekalé praktiky?

Českou republiku již řadu let, bezmála poslední dvě dekády, trápí akutní nedostatek zdravotnického personálu. Vedle toho pomocného (zejm. zdravotních sester), jde hlavně o chybějící lékaře. Lidé se potýkají s tím, že nemohou sehnat kardiologa, alergologa či dětského pediatra, asi největší výzvou v současné době je najít volné místo u stomatologa či gynekologa. Není tak výjimkou, že lidé za svými lékaři dojíždějí klidně i stovky kilometrů, pročež je návštěva ordinace vedle času stojí často i nemalé výdaje na dopravu. Vedle těchto komplikací se však čeští pacienti v ordinacích střetávají i s jiným – zcela oprávněně odsouzeníhodným – nešvarem, tím jsou vyžadované platby za různé „úkony“. Co tento vývoj umožnilo a brojí proti němu nějak český stát?

Lukáš Kovanda: Školní výbava výrazně nezdražila, většina rodičů přesto čeká vyšší útratu než loni

Začátek školního roku letos opět ukrojí z rodinných rozpočtů tisíce korun. Společnost Česká distribuční prošla akční letáky sedmi největších obchodních řetězců v Česku a spočítala, že modelová základní výbava prvňáčka letos vychází přibližně na 3 300 korun. Její celková cena je podobná jako loni, uvnitř nákupního koše se ale ceny jednotlivých potřeb měnily výrazně.

Olga Walló: Stará žena se dívá na hvězdy

Stará žena si žije! Je ve správný čas na správném místě, dívá se na hvězdy a ještě si k tomu zpívá! Stará žena ovšem zpívat neumí, zpívá tedy jen v duchu, o to však procítěněji: Podívej, hvězda padá /můžeš si něco přát                  Abys mě měla ráda/ aby… (tam už je snadné doplnit přání).

Reklama