Česká republika má za sebou volby do obecních zastupitelstev a první i druhé kolo voleb do Senátu. Voliči rozdali karty, na základě kterých se bude příští roky – čtyři na radnicích a tři z jedné třetiny Senátu – vládnout. Nyní je čas zhodnotit, zda proběhlé volby ukázaly něco nového na české politické scény či přetrvává – již delší dobu setrvalý – předchozí stav.
Z hlediska voličské účasti nebyly tyto volby žádné vybočení z dosavadního statutu quo – voleb do obecních zastupitelstev se svým aktivním voličským právem zúčastnilo 48 % oprávněných voličů. Předcházející obecní volby byly co do účasti následující: v roce 2022 – 46,07 %, v roce 2018 – 47,34 % a v roce 2014 – 44,46 %. Jak vidno, komunální volby přitahují poslední dekádu v podstatě velmi podobný počet voličů. U senátních byla letošní volební účast v prvním kole (které se konalo souběžně s komunálními volbami) 43,31 % a v druhém kole (konaném týden po prvním) 21,12 %. Předcházející senátní volby byly ohledně volební účasti takovéto: v roce 2024 – 30,47 % a 17,54 %, v roce 2022 – 42,65 % a 19,44 %, v roce 2020 – 36,74 % a 16,74 % a v roce 2018 – 42,26 % a 16,49 %. Ani volby do Senátu Parlamentu ČR tak nikterak nevybočily z dosavadní historie. Můžeme uzavřít, že volební účast je u komunálních i senátních voleb v Česku setrvalá, vykazující jenom minimální odchylky.
Nyní se pojďme podívat na „výsledkovou listinu“. Začněme u voleb do Senátu. Z celkem 27 uvolněných křesel ukořistilo nejvíce hnutí STAN, které získalo 6 senátorů, následované lidovci s 3 křesly, další parlamentní strana – ODS – získala 2 křesla a vládnoucí hnutí ANO žádné. Převážnou část senátních křesel si rozebrala různá koaliční uskupení vícero stran (např. v obvodu Ostrava-město zvítězil kandidát uskupení KDU, ODS, STAN, Piráti a TOP 09). Výsledky ukazují, že senátní volby jsou i nadále mnohem více o konkrétním kandidátovi než o jeho (ne)stranické příslušnosti a že rozložení voličské přízně vůbec neodpovídá voličské náladě na celostátní úrovni. Neoddiskutovatelným důkazem tohoto faktu budiž volební krach vládního hnutí ANO, kterému ze 13 kandidátů postoupivších do druhého kola „nekáplo“ ani jedno křeslo. I nadále tak platí, že Senát je pro hnutí ANO jen těžko uchopitelný. Na druhé straně je vidět, že na republikové úrovni nepředstavitelná spojení (typicky ODS a Piráti) jsou pro senátní volby dobrou strategií. Můžeme uzavřít, že ani senátní volby nic, co by narušilo dosavadní stav, nepřinesly.
Ve volbách komunálních tradičně dominovala zkratka SNK – Sdružení nezávislých kandidátů, tj. politiků z lidu, bez stranické příslušnosti. Tato uskupení získala letos 40 474 zastupitelů a 14,74 % všech odevzdaných (platných) hlasů. S drtivým odstupem zaostaly co do získaných zastupitelů samostatně kandidující celorepublikové strany a hnutí – KDU (1 855), ANO (1 482), ODS (935) a STAN (843). Ohledně celkových výsledků můžeme konstatovat, že hnutí ANO zůstalo cca „na svém“, naopak hnutí STAN posílilo (zejm. v Praze). Pro ODS a SPD byly komunální volby krachem, pro SPD pak naprostým, když neprošlo do zastupitelstva žádného (!) krajského města. Stejně jako v předchozích letech není ani letos ojedinělé, že vítězné hnutí ANO nakonec končí v opozici, neboť nemá koaliční partnery.
Suma sumárum nepřinesly proběhnuvší volby nic dramaticky nového. Jediné, co by mohlo stát do budoucna za pozornost, je možný začátek úplného konce vládního hnutí SPD a výraznější opoziční vliv pro hnutí STAN.
JUDr. Matěj Novák
.png)