Matěj Novák: Česká republika potřebuje daňovou reformu jako sůl


Od Matěj Novák – Dnes | 08:00

Článek si můžete poslechnout v audio podobě

Aktuální situaci naší země co do jejího ekonomického stavu není nutno nikterak blíže rozebírat, neboť je veřejnosti dobře známa – slušný ekonomický růst, relativně ukotvená inflace a extrémně nízká nezaměstnanost na jedné straně, stamiliardové deficity a vysoké úroky vládních dluhopisů na straně druhé. V minulém článku jsem demonstroval, jak velké změny v rozpočtu (snížení výdajů či navýšení příjmů) bude muset vláda uskutečnit, chce-li dodržet svůj fiskálně-strukturální plán a veřejné finance konsolidovat. Zatímco se – populisticky – hovoří nerealisticky výhradně o výdajové straně („škrtněme plošně 10 % úředníků a jsme z toho venku“), o straně příjmové se – opět populisticky – zarytě mlčí. Čerstvá studie institutu PAQ Research však jednoznačně dokazuje, jak moc je třeba o příjmech státu diskutovat.

Reklama

Dlouhodobě se o tuzemsku ví, že zbytečně moc daní práci (tj. sečtený dopad daně z příjmů a odvodů na zdravotním a sociální pojištění), což do značné míry limituje ekonomický růst v celonárodním pojetí, neboť dnes v tuzemsku funguje takové nastavení pravidel, že v určitých případech se nevyplatí pracovat v oficiálním pracovním poměru, tj. bují práce na černo. Mnoho expertů úpěnlivě volá po snížení zdanění práce a místo toho větším zdanění majetku a kapitálu. Tyto finanční hodnoty (např. zisk z prodeje akcií, dividendy, zisk z prodeje investičního bytu či převody nemovitosti) se daní dle studie prakticky ve všech rozvinutých ekonomikách světa. V tomto směru patří české zdanění mezi ty vůbec nejnižší v Evropě, když průměr Evropské unie činí 3,1 %, ale české zdanění je na úrovni 1,2 %. Méně než Česko daní už pouze Nizozemsko, Slovensko a Estonsko. Kdyby mělo Česko zdanění alespoň na úrovni EU, znamenalo by to nárůst příjmů státního rozpočtu (při velikosti naší ekonomiky) o 171 miliard Kč, což by českému státnímu rozpočtu významně pomohlo.

Co přesně způsobuje, že je Česko v této oblasti daní jednou z nejmírnějších zemí EU? Stručně řečeno, přebujelé výjimky různého typu. Budeme-li konkrétnější, je situace u různých typů aktiv (příkladmo) následující: příjmy z prodeje veřejně obchodovaných akcií se v Česku na rozdíl od zahraničí nedaní, neboť jsou po třech letech držení od daně osvobozeny; podobně v případě zisku z prodeje investičních nemovitostí, které daní zhruba polovina ze sledovaných zemí, dochází v Česku k osvobození prodeje po deseti letech držení bytu; většina zemí – i ty, které nedaní zisk z prodeje investiční nemovitosti – daní převod či nabytí nemovitosti, tuzemsko však daň z převodu nemovitosti zrušilo v roce 2020; Česko dále patří mezi menšinu zemí bez dědické daně, kterou zrušilo v roce 2014. Vše doplňuje i velmi nízká daň z vlastnictví nemovitosti samotného.

Suma sumárum studie uzavírá, že Česko vybírá na daních o 135 až 198 miliard Kč v přepočtu na HDP méně než podobné země, příjmy státního rozpočtu navíc mezi lety 2019 a 2027 klesly o 2,8 % HDP. Problém je u nás na straně příjmů způsoben i velmi nízkým výběrem kapitálových daní, na kterých v roce 2024 Česko vybralo pouze 96,7 miliard Kč, zatímco země EU ve stejném roce vybraly – při přepočtu na velikost naší ekonomiky – 249,8 miliard Kč.

Celkově lze naší situaci charakterizovat tak, že problémy státního rozpočtu nejsou – jak se nám někteří politici snaží vnutit – způsobeny primárně problémy na výdajové straně. Jak ukazuje studie výše, Česko neumí dobře vybírat daně, resp. neumí daňový systém dobře nastavit, neboť některé v zahraničí zcela běžné daně vůbec nemá, nebo je má prošpikované různými výjimkami. Chce-li vláda skutečně konsolidovat a nečekat na (bolestné) varování finančních trhů, je na čase českou daňovou soustavu začít racionálně reformovat.

JUDr. Matěj Novák

Nepřehlédněte

Načítáme užitečné články…

Nejčtenější dnes

Načítáme nejčtenější články…

Související články

Více od Matěj Novák

Načítáme související články…