Plzeňská zoo zadala projekt nového pavilonu pro slony indické, který vyroste na 14 hektarech luk proti současnému areálu zoo. Expozice Sloni na Mži zhruba za miliardu se připravuje 17 let. Zoo teď dostala od města na projekt 14 milionů korun. Včetně stavebního povolení by měl být hotový do dvou let. Pak požádá o dotaci, řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. Stavbu by rád zahájil do čtyř let. Podle prvního náměstka primátora Romana Zarzyckého (ANO) je dotace podmínkou, aby se město do stavby pustilo. Dodal, že jde o jeden z největších projektů zoo v ČR.

"Už se začalo projektovat. Vyhrála to pražská firma Masák & Partner," uvedl Trávníček s tím, že firma stavěla například výběh pro slony ve zlínské zoo. Stavbu připravuje odbor investic města. Až bude hotový prováděcí projekt se stavebním povolením, požádá o dotaci. "Pokud budou evropské dotační tituly, tak o ně budeme usilovat. Pokud ne, tak budeme zkoušet ministerstva životního prostředí, pro místní rozvoj, kultury a další. Budeme hledat různé zdroje a něco zaplatí město a možná kraj," uvedl Trávníček. Zoo si najme firmu, která bude peníze shánět a administrovat.

Městské pozemky jsou podle něj po deseti letech vykupování a scelování připravené, stejně jako změna územního plánu. Penězi na projekt potvrdilo vedení města, že chce areál opravdu budovat. Stavba bude rozložená do tří etap, ideálně by se mohly stihnout za čtyři roky. Podle Zarzyckého by město tak velkou stavbu složitě hradilo jen z vlastních zdrojů. "Náklady začínaly před lety na 250 milionech korun a dneska už jsme téměř na miliardě," uvedl.

Právě kvůli vysokým nákladům i pro Plzeň se projekt rozdělí na tři části. "V první etapě by to byli vlastní sloni, oplocení, inženýrské sítě, vstup a restaurace. Ve druhé související tříhektarová botanická expozice a ve třetí zbytek. Lépe seženeme třetinu peněz, než najednou miliardu," uvedl ředitel. Kromě slonů mají být v pavilonu orangutani, tapíři, ptáci a asijské druhy. Město zoo trvale výrazně podporuje. Je jednou z největších atraktivit v Plzni, uvedl Zarzycký. Předloni měla rekordní návštěvnost přes půl milionu lidí, loni vinou pandemie o čtvrtinu méně. "Jestli se to letos do listopadu zase nezavře, tak by to mohlo být 400.000, protože teď máme obrovskou návštěvnost. Minulý pondělí a úterý tady bylo vždy kolem 9500 lidí," uvedl ředitel.

Slony sežene zoo podle Trávníčka bez problémů v rámci záchranného programu. Po Evropě se množí od Prahy přes Berlín a Ostravu a sloninců je málo, uvedl. V Plzni budou jen sloni indičtí, jsou menší, klidnější a dají se lépe ochočit. Dorůstají výšky dvou až čtyř metrů a váží tři až pět tun. "Indický slon, to je pracovní, skoro domácí zvíře," řekl. Podle Trávníčka by měl být v Plzni jeden sloní býk a dvě až tři samice. Africké slony zoo nechce, protože jsou nebezpeční pro lidi, divocí a ohromní.

čtk

Kvůli plánované údržbě budou od pondělního večera do úterního rána na křižovatce ulic Plaská a Studentská vypnuté semafory. Policisté tak prosí řidiče o zvýšenou opatrnost.

Semafory na křižovatce Plaská x Studentská budou mimo proovz v době od 19. července od 18 hodin do ranních hodin 20. července. Důvodem je plánovaná údržba zařízení. Policisté budou v rámci běžného výkonu služby situaci monitorovat a v případě potřeby řídit provoz na zmíněné křižovatce. 

"Upozorňujeme řidiče, aby při průjezdu výše uvedenou křižovatkou dbali zvýšené opatrnosti a chovali se ohleduplně vůči ostatním účastníkům silničního provozu," uvedla policejní mluvčí Michaela Raindlová.

Tarotový horoskop 19.7. 2021 –25.7.2021, 29. TÝDEN – 7 holí: Braňte se!

Silné deště zvedly hladiny řek v Plzeňském kraji, Otava v šumavském Rejštejně je na nejvyšším, tedy třetím povodňovém stupni. Na druhém stupni jsou další řeky na Šumavě, na Rokycansku a Plzeňsku. Na některých místech Šumavy napršelo za dnešek kolem 60 litrů na metr čtvereční.

Druhých povodňových stupňů, tedy pohotovosti, dosáhla na Šumavě Vydra v Modravě, Křemelná ve Stodůlkách a Otava v Sušici. Druhý stupeň má i Klabava v Hrádku na Rokycansku a Bradava v Žákavě na Plzeňsku. Na prvním stupni je zatím Úslava v Prádle a Klabava v Rokycanech. Otava v Rejštejně ještě o půlnoci měla hladinu 76 centimetrů a průtok 8,98 metru krychlových za sekundu. K 7:00 se hladina zvýšila na 187 centimetrů a průtok stoupl na 126 metrů krychlových za sekundu. Téměř o metr se od půlnoci zvedla i hladina Křemelné, Vydry či Klabavy.

Podle meteorologů spadlo dnes v kraji nejvíce srážek na šumavském Březníku, 63,6 litru vody na metr čtvereční, v nedaleké Filipově Huti napršelo dnes 55,4 milimetru srážek, v Nepomuku na jižním Plzeňsku 58,4 milimetru, přičemž ale 48 milimetrů spadlo za jednu hodinu.

Hasiči podle svého webu, na němž zveřejňují svoje ukončené zásahy, nemají zatím dnes zvýšený počet výjezdů. Zásah v kategorii technické pomoc, kam spadá například čerpání vody a odstraňování nebezpečných stavů v souvislosti se záplavami, ukončili zatím dnes jen jeden. V Neurazech u Nepomuku odstraňovali strom.

Meteorologové na víkend vydali výstrahu před velmi silnými bouřkami v pohraničí Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého, Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje.

čtk

Hodně smutné ráno zažil majitel jednoho z karavanů v autokempu v Konstantinových Lázních. V průběhu noci se do obytného vozu vloupal zloděj. Nešťastnému muži způsobil škodu 161 tisíc korun. 

Policisté Obvodního oddělení Konstantinovy Lázně přijali dne 15. července 2021 oznámení o krádeži elektroniky a finanční hotovosti z karavanu v autokempu v obci Konstantinovy Lázně. "Neznámý pachatel v noci ze středy na čtvrtek překonal uzamčení zaparkovaného obytného vozidla, vnikl do interiéru a odcizil batoh s fotoaparátem a příslušenství, dále tablet a finanční hotovost 1 tisíc euro. Majiteli tak způsobil škodu 161 tisíc korun," uvedla mluvčí policie Dagmar Brožová.

Policisté podle Brožové provedli ohledání místa činu a šetření v okolí. Ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu krádež. Po pachateli i po odcizených věcech pátrají.

Plzeňský kraj a krajská hospodářská komora (KHK) nabídly firmám v regionu očkování zaměstnanců a oslovili asi 400 podniků. Pokud budou mít zájem, přijedou k nim mobilní týmy, které budou očkovat třemi druhy vakcín. Cílem je zvýšit proočkovanost zaměstnanců, což by mělo firmám pomoci zajistit kontinuální výrobu. Zaměstnanci nebudou muset dojíždět do očkovacích center, vakcíny i pro druhé dávky jsou zajištěné.

„S ohledem na termíny dovolených ve firmách máme první odezvy. Společně s Plzeňským krajem, který koordinuje očkování a  mobilní očkovací týmy, plánujeme první termíny aplikace prvních dávek. Spolupráce s krajem se nám osvědčila při testování ve větších firmách. Jsme rádi, že i další krok v boji proti onemocnění covid-19 můžeme realizovat společně s Plzeňským krajem,“ uvedla ředitelka Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji Radka Trylčová.

Mobilní očkovací týmy EUC kliniky Plzeň budou očkovat třemi druhy schválených vakcín (Vaxzevria, Comirnaty a Moderna). Množství vakcín i pro druhé dávky je v tuto chvíli zajištěno.

Hejtmanka Ilona Mauritzová považuje za velmi efektivní oslovovat přímo firmy. "Mnoho lidí s očkováním váhá kvůli dojezdové vzdálenosti, pracovní době a času dovolených. Takto dostane větší počet obyvatel kraje možnost se komfortně nechat očkovat u svého zaměstnavatele, bez nutnosti dojíždět nebo si brát volno z práce. I nadále považujeme očkování za jednu ze zásadních cest, jak se vrátit k běžnému životu. Proto chceme očkování dostat lidem co nejblíže," dodala hejtmanka.

V jednom z největších očkovacích center Plzeňského kraje, které se nachází v areálu bývalé vojenské nemocnice FN Plzeň-Bory, dál pokračuje očkování proti nemoci covid-19. Aktuálně zde očkují zájemce starší 16 let a samoplátce. Děti nad 12 let jsou nově očkovány na detašovaném pracovišti v areálu FN na Lochotíně.

Od 31. prosince 2020, kdy do očkovacího centra FN Plzeň dorazila první dodávka vakcín, bylo aplikováno zhruba 77 tisíc dávek. Děti nad 12 let musí přijít v doprovodu zákonného zástupce a samozřejmě také po předchozí registraci. Detašované očkovací místo ve Fakultní nemocnici na Lochotíně začalo fungovat v rámci Ústavu imunologie a alergologie 14. července, denně zajistí vakcinaci až stovce zájemců.

Očkovací centrum pro zájemce starší 16 let se nachází v pavilonu číslo 61 v areálu bývalé vojenské nemocnice. Ještě lepší komfort pro klienty zajistila rekonstrukce místního parkoviště. Komunikace nyní slouží pro obousměrný provoz a parkovací plocha je zpevněna zámkovou dlažbou.

Návštěvníci očkovacího centra mohou využít také novou kavárnu se zastřešenou terasou. Vychutnat si kávu, zmrzlinu či zákusek je možné ve všední dny od 10 do 17 hodin, o víkendech pak od 13 do 17 hodin.

Rezervace termínů je stále možná na portálu Centrálního rezervačního systému nebo na telefonní lince 1221. Po naočkování druhé dávky si může každý stáhnout svůj certifikát z portálu ocko.uzis.cz, a to včetně cizojazyčné verze.

Kolem 60 milionů korun ročně vynakládá v posledních letech Plzeň na údržbu zeleně na svém území. Stará se o 26 parků s 352 hektary trávníků a o skoro devět tisíc metrů čtverečních záhonů. Postupně pak revitalizuje jednotlivé lokality, z nichž se stávají oblíbená místa pro odpočinek Plzeňanů i návštěvníků.

„Například parkových ploch máme v Plzni celkem 26. Se 42 hektary je největší z nich Borský park. Přibližně polovinu jeho plochy přitom zabírá lesopark, v jeho historické části jsou zavlažované pobytové trávníky. Zavlažují se také trávníky v sadovém okruhu kolem historického centra, trávníky a na několika dalších místech. Nejstarším plzeňským parkem je Lochotínský park, který svému rekreačnímu účelu sloužil již koncem 19. století, kdy zde byly rašelinné lázně a malá kolonáda,“ připomněl primátor Martin Baxa. O městskou zeleň v Plzni pečuje městská příspěvková organizace Správa veřejného statku města Plzně, část údržby je svěřena přímo městským obvodům.

„Co se týká sídlišť, tak tam sečeme trávníky 3 krát až 5 krát ročně v závislosti na aktuálním počasí. Pobytové trávníky v centru města, například v sadovém okruhu, pak potřebují výrazně intenzivnější údržbu. Tyto trávníky se pravidelně zavlažují, jednou týdně sečou, dvakrát ročně hrabou, prořezávají, aby se prokypřila půda a obnovil porost, a také přihnojují,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Cena za údržbu parku vzrůstá s vodními prvky, jako jsou fontány, pítka, pumpičky či jiné. Tak například cena roční údržby parkové úpravy Mlýnská strouha v Pallově ulici před rekonstrukcí v dubnu 2010 činila ročně přibližně 200 tisíc korun, po úpravě parku, který má nyní vodní plochu, stojí město ročně 800 tisíc korun. Zahrnuje totiž každodenní úklid, ale i péči o vodní plochu včetně ryb. „Díky rekonstrukci parku sem míří mnohem více lidí než před tím. To vyžaduje větší náklady na úklid. I v parku stojí krása peníze,“ řekla Hana Hrdličková z oddělení urbanistické zeleně, které se o většinu zeleně, hlavně v centru, stará. Na území celé Plzně je na 352 hektarů trávníků, o které Správa veřejného statku a jednotlivé městské obvody pečují.

O údržbu zeleně v obytné zástavbě se starají většinou městské obvody. A není jí málo. Ve městě je přes 18 tisíc stromů v ulicích, tedy ve vilových čtvrtích hlavně ve stromořadích, v sídlištích pak rostou stromy často solitérně či v malých skupinkách. „O stromy na veřejných plochách privátních vlastníků, například na parkovištích u super a hypermarketů, se nestará město, ale vlastníci pozemků. Výsadbu stromů na parkovacích plochách vlastníkům v Plzni již od 90. let minulého století ukládá Generel dopravy v klidu. Toto opatření má zamezit vzniku lokálních tepelných ostrovů ve městě a více jej ozelenit i při privátní výstavbě,“ doplnil technický náměstek primátora Pavel Šindelář. Prostranství v Plzni také zkrášluje 617 metrů čtverečních záhonů letniček a 5378 metrů čtverečních trvalek včetně 1167 metrů čtverečních záhonů růží. Pro posezení slouží v městských parcích téměř 3000 laviček.

V Plzeňském kraji už třetím týdnem pokračuje rychlejší růst počtu nových případů koronaviru. Za uplynulých sedm dní jich přibylo 219, v předchozím týdnu 125, týden předtím 53. Sedmidenní bilance nových případů se do začátku července snižovala. V posledním týdnu se počet denních přírůstků pohyboval od 19 do 41. Za sedm dní přibylo v kraji 37 nákaz na 100.000 obyvatel, před týdnem 20. V sedmidenním poměru nových případů na 100.000 obyvatel má kraj po Praze druhý nejvyšší nárůst, republikový průměr je 15 nových případů na 100.000 obyvatel.

Největší podíl nově nakažených mezi okresy z celé republiky má okres Plzeň - sever, kde za sedm dní přibylo téměř 61 nákaz na 100.000 lidí, celkem 49 případů. V okrese Plzeň - město je to za týden přes 52 nákaz na 100.000 obyvatel, v absolutním vyjádření 102, dvojnásobek proti minulému týdnu. Nejlepší je situace v kraji na Domažlicku, kde měli za uplynulý týden pět nově zjištěných nákaz, což je osm nakažených na 100.000 obyvatel. Od začátku pandemie loni v březnu se v kraji nakazilo 98.760 lidí, 16,7 procenta všech obyvatel kraje. Na 100.000 obyvatel připadá od loňského jara 16.709 nakažených, což je čtvrté nejvyšší číslo mezi 14 kraji. Ve čtvrtek přibylo 28 nakažených.

Od začátku pandemie zemřelo v kraji 1913 nakažených lidí. Naposledy zemřel někdo 22. června. Nejvíc úmrtí spojovaných s koronavirem bylo v kraji při vrcholu pandemie letos v březnu, kdy zemřelo 529 lidí. Pro covidové pacienty je v kraji podle ministerstva aktuálně k dispozici 47 standardních lůžek s kyslíkem a 15 intenzivních lůžek s umělou plicní ventilací.

Očkování v kraji pokračuje. Za poslední týden dostalo vakcínu 26.647 22.163 lidí, což je o 4484 více než v předchozím týdnu, ale zhruba o 10.000 méně než před dvěma týdny. Zdravotníci dosud spotřebovali 501.279 dávek vakcín pro 288.294 lidí. Očkováno aspoň jednou dávkou je 48,8 procenta obyvatel kraje a 59 procent dospělých. Dětí do 18 let se nechalo v kraji zatím očkovat 4284. Ukončené očkování má 218.912 lidí, tedy 37 procent všech obyvatel kraje. Z nich dostalo 5927 lidí jednodávkovou vakcínu Janssen a 212.985 lidí některou z dvoudávkových vakcín. Vzhledem k rostoucímu počtu nových nákaz Plzeňský kraj prozatím na dva dny v červenci otevře v osmi očkovacích místech v regionu očkování bez předchozí registrace.

čtk

Území České republiky o víkendu opět zasáhnou silné bouřky. V souvislosti s vydatnými srážkami meteorologové upozorňují i na vzestupy hladin řek v Plzeňském kraji.