Zobrazení položek podle značky: Město Plzeň

Kulturním organizacím na pomoc po koronaviru přispěje Plzeň milionem korun

Zmírnit negativní dopady koronavirové krize na kulturní subjekty. To byl hlavní cíl mimořádné výzvy pro podání žádostí o individuální neinvestiční dotace z rozpočtu města Plzně. Jeho zastupitelé na svém pondělním zasedání chválili, že mezi 12 organizací rozdělí téměř jeden milion korun.

„Mimořádnou výzvu jsme připravili proto, abychom v Plzni zachovali pestrost a kontinuální činnost kulturních subjektů. Mnoho z nich se v souvislosti s koronavirovou krizí dostalo do situace, kdy například neměly na nájem, zaplacení energií nebo na zaplacení správních či produkčních agend. Mohlo by jim hrozit, že by svou činnost musely ukončit. To jsme nechtěli, a proto jsme připravili dotační program, jehož prostřednictvím poskytneme finance na úhradu nezbytně nutných prokazatelných neinvestičních nákladů na provoz, které věcně souvisejí s dopady pandemie covid-19 a časově s obdobím leden až březen letošního roku,“ vysvětlila náměstkyně primátora města Plzně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková. Uvedla, že během května se na Odboru kultury Magistrátu města Plzně shromáždily žádosti, které poté posoudila Komise kultury Rady města Plzně.

Z rozpočtu odboru kultury budou poskytnuty finanční příspěvky 12 žadatelům, kterými jsou pěvecké studio „J“, pořadatel filmového festivalu Finále Plzeň Film servis Plzeň, centrum pro kulturní a sociální projekty a provozovatel Moving Station JOHAN, Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež JUNIORFEST, spolek k světu, který se zabývá netradičními kulturními projekty, Loutkové divadlo V Boudě Plzeň, kulturní spolek Pap-rna, komunitní místo Plzeň zastávka, Plzeňský lidový soubor Mladina, pořadatel kulturních programů a provozovatel Muzea strašidel v Plzni RLA Stallion, Spolek K.R.O.K., který pořádá lekce stepu či Festival stepu a další akce, a Žongléros Ansámbl, jež se věnuje novému cirkusu a pořádání workshopů.

Za úbytek vody v Boleveckém rybníku výstavba bytového komplexu nemůže

Výstava bytového komplexu Panorama nemá souvislost s úbytkem hladiny Velkého Boleveckého rybníka. Na pondělním jednání zastupitelstva města to potvrdil David Hrabák, jehož firma DHI prováděla analýzu.

Plzeňští zastupitelé dostali v květnu otevřený dopis od stavaře Karla Harta, který v něm tvrdil, že voda z Boleváku zmizela v důsledku stavby nových bytových domů nacházejících se několik desítek metrů od břehu rybníka. To ale město od počátku odmítalo a za pravdu mu dala i analýza, se kterou bylo v pondělí seznámené zastupitelstvo.

"Můžeme se stoprocentní jistotou vyloučit, že by hladina Velkého Boleveckého rybníka byla ovlivněna výstavbou bytových domů. To, co se šířilo na sociálních sítích, není pravda" uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). Zástupci města o problémech s vodou, která se objevila na stavbě, vědí. "Je mi líto, že vlastníci bytů, mají ve svých sklepích vodu. Mrzí mě, že Vodárna má majetek, který je poškozen. Ani za jednu z těchto skutečností ale město ani Vodárna nemůže," dodal Šindelář. Podle města má voda, která domy zatopila, pocházet z druhé strany, tedy z polí od Mikulky.

"Ke studii jsme se dostali ve chvíli, kdy už pokles hladiny probíhal celkem intenzivně," podotkl David Hrabák z firmy DHI, která prováděla analýzu. Podle něj je patrné, že v posledních letech intenzivně narůstá průměrná teplota. "Výpar je závislý na teplotě, vypařuje se nám tedy o hodně víc vody," uvedl jeden z důvodů poklesu hladiny Boleváku Hrabák. Zároveň byl podle něj proveden nejeden odběr vody, a to jak ve sklepích bytového komplexu, tak v Boleveckém rybníku. "U bytového komplexu je vidět výrazný podíl dusičnanů nad 50 miligramů na litr. Dusičnany v tomto množství indikují, že se jedná o vodu z polí. Povodí Vltavy dělalo rozbor a podíl v Boleváku byl v řádech desetin miligramů na litr. Kdyby ta voda, která se nachází v Boleváku, měla infiltrovat do podzemí bytového komplexu, tak by dusičnany byly v řádech desetin miligramu, nikoliv v řádech desítek miligramu," doplnil Hrabák.

V rámci projektu Panorama Bolevák vyrostly v uplynulých letech čtyři budovy. V jámách vykopaných pro základy se pak objevilo velké množství vody. Poprvé k ohlášení ilegálního proražení kanalizačního sběrače došlo v roce 2019. Policie tehdy případ odložila, pachatele ale neoznačila. Plzeňská Vodárna nechala otvor zazdít a developer, který v letech 2017 až 2019 stavěl projekt Panorama Bolevák, uhradil náklady za škodu.

Plzeňská radnice promine nájemné v městských prostorách

Město Plzeň opět podpoří stávající nájemce nebytových městských prostor, promine jim nájemné za období od 1. ledna 2021 do 30. dubna 2021. Týká se to všech, kteří byli dle krizových opatření vlády nuceni uzavřít provozovny, nebo měli sníženou poptávku v tomto období, odpuštění nájemného bude ve výši 40 procent. Prominutí nájemného ve výši 100 procent za dané období pak poskytne Plzeň zejména neziskovým organizacím, jež provozují svoji činnost v prostorách vlastněných městem. Záměr schválila Rada města Plzně v pondělí 7. června 2021.

„Z důvodu dlouhotrvajících restrikcí souvisejících s vyhlášeným nouzovým stavem a protiepidemickými opatřeními se město Plzeň, stejně jako při první vlně pandemie na jaře loňského roku, rozhodlo pomoci nájemcům městských nebytových prostor, kteří měli nuceně uzavřenou svoji činnost. Nájemcům promineme část nájemného v nebytových prostorách, které patří městu či jejím příspěvkovým organizacím. Naší snahou je poskytnout podporu nájemcům v co možná nejširším rozsahu, proto bude řešena podpora i těm, kteří nesplňují podmínky programů vypsaných vládou,“ vysvětlil radní města Plzně pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem David Šlouf.

Nebytovými prostory se pro tyto účely rozumí prostory sloužící podnikání nebo prostory pronajaté neziskovým organizacím, nejedná se o pronájmy garáží, parkovacích stání, střech, fasád či společných prostor v domech a ani o pronájmy pozemků. Pokud jde o posunutí splatnosti nájemného v nebytových prostorách ve vlastnictví města, končí červnovou splatností nájemného, to znamená, že nájemné za měsíc červenec je nutné již hradit v řádném termínu. Samozřejmě platí možnost v případě složité ekonomické situace nájemce požádat o uzavření splátkového kalendáře. Žádosti je možné individuálně zasílat na níže uvedené kontakty.

Stejně jako v jarních měsících je k dispozici na stránkách města elektronický formulář https://form.plzen.eu/zadost-najemne2, který žadatel vyplní a odešle. Bude přístupný až do 30. července 2021. Po skončení tohoto termínu bude jednotlivým žadatelům promíjeno nájemné a uzavírán dodatek k nájemní smlouvě.

Plzeň buduje v základních školách technologická centra

Město Plzeň podpoří technickou výuku na dvou plzeňských školách. Bolevecká základní škola se sídlem na náměstí Odboje získá finanční příspěvek na II. etapu budování technologického centra a 11. základní škola sídlící v Baarově ulici na zpracování projektové dokumentace na vybudování polytechnického centra.

„Město Plzeň chce vybudovat v každém městském obvodě technologické centrum. Jako pilotní škola byla vybrána ta Bolevecká. Loni byla zahájena první etapa budování technologického centra v suterénu původní budovy školy. Cílem center je podnítit u dětí vztah k technice a zlepšit také jejich manuální zručnost,“ uvedla Lucie Kantorová, radní města Plzně pro oblast školství.

V Bolevecké ZŠ už byla modernizována dřevodílna se skladem materiálu, zázemím pro žáky i pedagogy. Nyní jsou v plánu stavební úpravy v odborné učebně cizích jazyků, vybudování bezbariérového prostředí a úprava zavedení počítačové sítě. Náklady na tuto druhou etapu mají činit 4,277 miliony korun v nichž je kromě stavebních prací počítáno i s vybavením tohoto centra, například moderními technologiemi. Tuto částku určenou na druhou etapu výstavby technologického centra v Bolevecké základní škole a na jeho vybavení uhradí ze svého rozpočtu Odbor školství, mládeže a tělovýchovy (OŠMT) Magistrátu města Plzně. Náklady na první etapu budování tohoto centra činily 5,451 milionu korun.

Rada města Plzně dále souhlasila s tím, že OŠMT poskytne 600 tisíc korun na zpracování projektové dokumentace na vybudování polytechnického centra v 11. ZŠ v Baarově ulici na Borech. Zde mají vzniknout dvě polytechnické učebny včetně zázemí a bezbariérového prostředí.

Cyklisté by se v Plzni mohli dočkat dalších stezek

Plzeňská radnice by ráda zlepšila podmínky pro cyklisty a chodce na území města. Chce tak požádat o dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím nástroje ITI (Integrované teritoriální investice) Plzeňské metropolitní oblasti na projekt Cyklostezky Plzeň – etapa 2022. Zahrnuje výstavbu dvou úseků stezky pro pěší a cyklisty. Celkové náklady jsou vyčísleny na 16 milionů korun, výše dotace by mohla činit maximálně 11,8 milionu korun. Podání žádosti musí schválit ještě zastupitelé.

„Půjde o doplnění systému cyklostezek, který má přispět k rozvoji cyklistiky jako alternativy k ostatním druhům dopravy. První úsek zahrnuje stavební úpravy cesty Křimice – Malesice, druhý úsek pak okrajovou část Bílé Hory směrem do Zruče,“ uvedl primátor Martin Baxa.

První úsek, který by se měl upravovat, vede podél řeky Mže mezi silničním mostem v Křimicích směrem na Radčice a Malesice. Jde o nezastavěné území, jímž prochází vyjetá cesta. Ta by se měla změnit v délce 1,5 kilometru na tři metry širokou smíšenou stezku pro chodce a cyklisty z asfaltového betonu. Její parametry by měly umožnit také provoz zemědělské techniky a vozidel správce toku Mže.

Druhý úsek zahrnuje prodloužení cyklistické stezky na Bílé Hoře směrem do Zruče. Území, které je součástí stavby, je v bezprostřední blízkosti komunikace II. třídy č. 231 v ulici 28. října, která prochází místní částí Bílá Hora, opačný konec úprav je navázán na lesní cestu, která vede v prodloužení ulice Zručská cesta. Cesta je navržena jako tři metry široká smíšená stezka pro chodce a cyklisty z asfaltového betonu, celková délka úprav je 250 metrů. Pro vyšší bezpečnost uživatelů je doplněna veřejným osvětlením.

„Nová stezka umožní cyklistům a pěším bezpečnější pohyb v úseku na hranici místní části Bílá Hora. Zároveň převede cyklotrasu mezi Plzní a Zručí v celkovém kontextu do ucelené trasy,“ dodal Martin Klír, vedoucí úseku přípravy a řízení projektů z Útvaru koordinace evropských projektů.

Rekonstrukce frekventované lávky na Doubravce začne později

Začátek opravy lávky pod Pecihrádkem se posune. Uzavírka lávky pro pěší a cyklisty spojující Doubravku s Bílou Horou se výrazně zkrátí. Začne až 21. června a potrvá jen tři týdny místo čtyř. Během opravy se lávka dočká kompletního nátěru proti korozi a opravy mostovky.

Plánovanou opravu lávky pod Pecihrádkem město posunulo. „V lokalitě u sv. Jiří teď probíhá tradiční pouť, kterou navštěvuje mnoho našich občanů, a tak jsme se rozhodli termín uzavření lávky posunout. Do neděle 13. června, kdy pouť končí, bude lávka otevřena, následující den, tedy v pondělí 14. června, si prostor lávky převezme stavební firma, se kterou jsme se dohodli na výrazném zkrácení uzavírky ze čtyř týdnů na tři. Pokud nebudou probíhat práce přímo na mostovce, bude průjezd cyklistům a průchod pěším umožněn,“ uvedl náměstek primátora města Plzně Michal Vozobule.

Kvůli novému protikoroznímu nátěru se bude muset demontovat celá mostovka z dřevěných fošen. Během demontáže jich bude asi dvanáct z celkových skoro padesáti vyměněno. Po otryskání získá lávka také nový nátěr. „Pokud do oprav nezasáhne počasí, první cyklisté by se po opravené lávce Pod Pecihrádkem měli projet 15. července,“ popsal plánované změny náměstek primátora města Plzně Michal Vozobule.

O plánovaném uzavření lávky se pěší a cyklisté dovědí již počátkem příštího týdne přímo na lávce, aby si mohli včas upravit trasu na další dny. Před uzavřením bude také vyznačena asi tři kilometry dlouhá objízdná trasa pro kola. Plánek s jejím zákresem do mapy bude na rozcestích z obou stran.

 

 

 

 

Plzeň vyzývá cyklisty: Nahlaste problémová místa ze svých cest po městě

Doba pandemie koronaviru přinesla nárůst cyklistické dopravy. I ve městech a obcích, které nelze pokládat historicky za cyklistické, počet cyklistů i uživatelů koloběžek a segwayů stále vzrůstá, a prověřuje tak nedostatky místní cyklistické infrastruktury. Plzeň chce na tento nárůst reagovat zlepšením podmínek pro kolaře. Někdy i malá změna zpříjemní cestu na kole po městě ať do práce, do školy či za zábavou. Cyklisté mohou své podněty posílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nejlépe i s odkazem do mapy a fotografií místa, a to do 30. června 2021.

CYKLOvýzva Vodorovné značení mizí1 foto Radka ŽÁKOVÁ„Chceme vyzvat všechny ty, kteří se po Plzni pohybují na bicyklu či na jiných kolečkách, aby nám řekli, která místa by chtěli opravit a proč,“ uvedl náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule, do jehož kompetence patří i cyklodoprava. „Sám na kole po Plzni jezdím a hledám místa, která by bylo dobré zlepšit. Může to být chybějící nájezd na stezku, či dokonce úsek stezky, nebo jen nepříjemně vysoký obrubník, který dokáže cestu na kole znepříjemnit,“ doplnil Michal Vozobule.

„Chtěli bychom vytvořit zásobník problémových míst, která budeme v nejbližší době měnit tak, aby byla Plzeň k cyklistům přívětivější,“ vysvětlil Jan Hakl, vedoucí úseku veřejné dopravy a cyklodopravy Správy veřejného statku města Plzně, která se o cyklostezky stará a dodal: „Drobné problémy bychom chtěli odstranit ještě letos z rozpočtu na údržbu komunikací pro cyklisty. Ty finančně náročnější opravy pak zahrnout do plánu na příští rok.“

Podněty se tak mohou týkat například míst, kde by bylo vhodné sklopit obrubníky pro výjezd či sjezd z komunikace, či upravit režim parkování vozidel v místě, kde cyklista vjíždí do komunikace. Další problémy mohou být například s nerovností povrchu stezek nebo mohou cyklisté nahlásit místa, kde je potřeba opravit cyklistické značení.

„Očekáváme, že se dovíme přímo od uživatelů o nejbolavějších místech, na které při jízdě na kole po městě narážejí,“ řekl Michal Vozobule. Ne vždy je změna jednoduchá. Často jí brání majetkové vztahy či sítě, které v daném území vedou. „Na cyklisty v rámci nových dopravních staveb myslíme, ale někdy i malá změna, kterou je nutné řešit stavebně, trvá několik let. Standard je 6 až 8 let od zadání projektu, není výjimkou, že to trvá i deset a více let v případech, kdy jsou v daném místě složité majetkové vztahy,“ vysvětlil Michal Vozobule.

Cyklisté mohou své podněty posílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., nejlépe i s odkazem do mapy a fotografií místa, a to do 30. června 2021. Poté bude seznam setříděn a s komentářem zveřejněn na internetových stránkách Správy veřejného statku města Plzně. Podněty, které dojdou po tomto termínu, budou do seznamu zahrnuty při dalším třídění koncem tohoto roku. Drobné podněty bude možné řešit rychle z provozního rozpočtu, ty rozsáhlejší v závislosti na objemu potřebných finančních prostředků.

S oblíbenou Sportmanií Plzeň město počítá, plánuje zřídit i testovací místo v areálu

Největší sportovní akce v Plzni, oblíbená Sportmanii Plzeň, se uskuteční stejně jako v minulých letech v amfiteátru za OC Plzeň Plaza a v přilehlém parku za řekou, a to v termínu od 21. do 29. srpna. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, jenž se bude každé tři dny obměňovat. Případný vládní limit účastníků pro konání sportovních akcí ohlídají přímo v areálu chytré kamery.

„Jsem velmi rád, že se situace ohledně pandemie koronaviru vyvíjí pro nás jako pořadatele příznivě, intenzivně tak pracujeme na přípravě programu. Ten bude zajištěn ve všední dny vždy od 14:00 do 20:00 hodin, o víkendech již od 10:00 hodin, poslední den pak bude akce ukončena v 16:00 hodin,“ přiblížil primátor Martin Baxa. O uskutečnění Sportmanie Plzeň v klasické podobě rozhodl v uplynulých dnech organizační tým akce v čele s Odborem sportu, Smart Cities a podpory podnikání Magistrátu města Plzně, který akci připravuje.

„Vzhledem k předpokládané povinnosti prokázat se dokladem o očkování, prodělaném onemocnění covid-19 v posledních 180 dnech nebo negativním testem, bude zajištěno testovací místo přímo v prostoru Sportmanie Plzeň,“ doplnil první náměstek primátora Roman Zarzycký, do jehož gesce odbor sportu, Smart Cities a podpory podnikání spadá.

Sportmanie Plzeň bude rozdělena do dvou sektorů, jež bude dělit řeka Mže. Každý sektor bude mít oddělené vstupy se SMART kamerami, díky tomu bude ohlídán počet návštěvníků. „V současné době stále přijímáme žádosti klubů na umístění stanoviště, nicméně kapacity jsou ze 70 procent vyčerpány. Některé dny budou opět věnovány jednotlivým městským obvodům s upraveným programem a informacemi, která sportovní odvětví je možno v dané lokalitě provozovat včetně kontaktů na tyto kluby,“ přiblížil Roman Zarzycký.

„Jako každý rok se můžete těšit na pestrý program, který se bude každé 3 dny měnit, na zajímavé medaile pro děti do 15 let, možnost vyhrát upomínkové sportovní předměty. A jako každý rok pro návštěvníky chystáme řadu překvapení,“ přiblížil Přemysl Švarc, vedoucí pořádajícího odboru. Významnou novinkou je vznik aplikace, která nahradí hrací karty. „Místo razítek se budou sbírat QR kódy a v mobilním telefonu naleznete nejen informaci, zda již máte nárok na medaili, ale i informace o samotné akci, mapu areálu nebo informace k jednotlivým klubům, které jsou do akce zapojeny,“ doplnil Přemysl Švarc.

Tradice Sportmanie Plzeň navazuje na Olympijský park Plzeň 2016, který tehdy navštívilo 110 tisíc lidí. Město Plzeň se rozhodlo, že v tak úspěšné akci, jež se setkala s velkým zájmem veřejnosti a která propaguje sport a zdravý pohyb, chce pokračovat. Hned o rok později pořádalo Letní Sportmanii a od roku 2018 se koná Sportmanie Plzeň. Loni Sportmanii, která se kvůli koronavirové krizi konala v omezenějším režimu, navštívilo 50 tisíc lidí.

Plzeň chce zmodernizovat parkoviště blízko centra

Plzeňský magistrát chce vybudovat na náměstí Emila Škody parkoviště P + R (Park + Ride). Odstavná plocha se 163 místy vznikne přestavbou současného nevyhovujícího parkoviště. Plocha parkoviště bude vymezena Tylovou a Husovou ulicí z jižní a severní strany, z východní strany stávajícím parkem a ze západní strany místní komunikací. Stavět by se mělo začít v příštím roce. 

Přestavěné parkoviště bude vyhovovat platným technickým normám, legislativním předpisům a technickým standardům. Součástí stavby budou rovněž vegetační úpravy, doplněná dešťová kanalizace včetně odlučovače lehkých kapalin, úprava veřejného osvětlení, nový kamerový systém i nový závorový parkovací systém.

„Město Plzeň chce v příštích třech letech budovat nová záchytná parkoviště v blízkosti terminálů nebo zastávek městské hromadné dopravy. Tento záměr má přispět ke zlepšení možností parkování na území města. Zmodernizování a rozšíření parkoviště na náměstí Emila Škody je jedním z kroků, kterým chceme situaci zlepšit. Toto parkoviště se nachází v blízkosti Centrálního autobusového nádraží i trolejbusových, tramvajových a autobusových linek městské dopravy. Řidiči mohou po zaparkování na náměstí Emila Škody pokračovat nejen do centra Plzně, ale i do dalších čtvrtí hromadnou dopravou,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa. Celkové náklady na přestavbu a modernizaci tohoto parkoviště mají dosáhnout 19 milionů korun včetně DPH s tím, že výše dotace z IROP může dosáhnout maximálně 13,298 milionu korun.

V plánu jsou i další podobná parkoviště

Město Plzeň plánuje vybudovat parkoviště s označením P + R také např. u terminálu Bory a na konečné tramvaje v Bolevci. Na těchto parkovištích mají platit zvýhodněné sazby. Za celodenní stání zaplatí motorista 60 korun a parkovací lístek bude sloužit jako celodenní jízdenka MHD. Pokud bude mít řidič předplatné na MHD, zaplatí za parkování pouze 20 korun.

Nová betonová lávka u Kamenného rybníka v Plzni prošla zátěžovou zkouškou

Nová betonová lávka u Kamenného rybníka v Plzni prošla na přelomu května a června zátěžovou zkouškou. Odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze postupně sledovali, jak se chová lávka při maximálním zatížení nádržemi s vodou. Dle výsledků měření zkouška odpovídala teoretickým výpočtům, konstrukce se chovala dle teoretických výpočtů.

„Díky výstavbě technicky velmi náročné lávky již nebudou pěší a cyklisté přecházet a přejíždět velmi frekventovanou komunikaci od Kamenného k Seneckému rybníku a následně i trať v místě, kde nebyl vyznačený železniční přejezd. Lávka široká tři metry zajišťuje dostatek prostoru pro chodce i cyklisty. Začne jim sloužit od 21. června 2021,“ vysvětlil technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Na lávce dlouhé téměř 130 metrů vytipovali odborníci několik polí mezi pilíři, na které se navážely nádrže s vodou, která byla čerpána z Kamenného rybníku v bezprostředním sousedství stavby. Jedna nádrž na vodu měla objem jednu tunu. Na jednom poli bylo zkoušeno zpřísněné zatížení 30 tun.

Náklady na vybudování lávky a veřejného osvětlení podél cesty od zastávky železnice Plzeň – Bolevec směrem k lávce si vyžadují investici zhruba 27 milionů korun včetně DPH, náklady jsou hrazeny z rozpočtu města Plzně. Stavba lávky byla zahájena ve druhém čtvrtletí roku 2019.

Plavecký bazén půjde nejspíš k zemi. Nahradit ho má nový

Nový plavecký bazén za 250 až 300 milionů korun plánuje vybudovat na Borských polích na městském pozemku město Plzeň. Bazén by měl nahradit dosluhující plavecký bazén SK Radbuza, který je v neutěšeném stavu a měl by být následně zbourán.

bazenPrvním krokem předcházejícím stavbě bude uspořádání architektonické soutěže na pořízení všech stupňů projektové dokumentace nového bazénu, kterou by mělo město vyhlásit v druhé polovině letošního roku. „Jde o významnou veřejnou stavbu v exponovaném místě, proto navrhujeme uspořádání otevřené architektonické jednofázové projektové soutěže. Ta nám dává možnost srovnat různorodé návrhy po stránce estetické, předpokládaných nákladů na realizaci, provoz a podobně. Jde o transparentní formu, ve které odevzdává soutěžní návrh neomezené množství účastníků, pokud splní požadované kvalifikační předpoklady. Předností této formy výběru je také odborný pohled nezávislé části hodnotící poroty,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.  Podle něj je jisté, že nový bazén bude minimálně stejně velký, jako ten současný. "Vnější podobu necháme na představě architektů. Co se týká velikosti, nemůže být menší, než je Radbuza. Minimálně bude mít šířku 25 a hloubku 3,5 metru," doplnil Šindelář.

Pozemek se nachází v těsné blízkosti objektu výzkumného centra NTIS Západočeské univerzity v Plzni. Je vymezen novou komunikační větví z okružní křižovatky Sukova a tramvajovou tratí. „Útvar koncepce a rozvoje města Plzně bude organizátorem soutěže. Prvním krokem bude sestavení soutěžních podmínek, které budou předloženy na jednání Zastupitelstva města Plzně v září 2021. Hodnotící zasedání soutěžní poroty je pak plánováno na začátek prosince 2021. Poslední slovo bude mít opět zastupitelstvo, které bude rozhodovat o výsledcích. Poté bude zorganizována veřejná prezentace všech návrhů a zahájeno jednací řízení bez uveřejnění s vítězem soutěže o smluvních podmínkách,“ dodala Irena Vostracká, vedoucí Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Současný bazén v Kozinově ulici by se měl zbourat. "Město by tento objekt mělo získat do vlastnictví a následně předpokládáme vzhledem k technickému stavu jeho demolici a nahrazení jiným objektem," dodal Šindelář.

Podle odhadů by se mohlo začít stavět za 2-3 roky, další minimálně dva roky by trvala výstavba. 

Městu se nelíbí dopravní komplikace u Boleváku. Chce urychlit část výstavby okruhu

Jet v odpoledních hodinách po novém úseku obchvatu I/20 mezi Bolevcem a Doubravkou chce pevné nervy. Kvůli pokračující výstavbě totiž dochází k obrovským dopravním komplikacím. S reakcí už přispěchalo i město. Primátor Plzně Martin Baxa spolu se starostkou prvního obvodu Helenou Řežábovou a náměstkem pro oblast dopravy a životního prostředí Michalem Vozobule požadují po Ředitelství silnic a dálnic Plzeňského kraje, které je investorem tzv. Východního okruhu Plzně, urychlené řešení.

"Jsme rádi, že Ředitelství silnic a dálnic buduje východní obchvat, nicméně pokračování stavby vyvolalo v současné době velké dopravní komplikace zejména na křižovatce u Plaské ulice, kde nedokončení počtu pruhů způsobuje řidičům problémy. Ve chvíli, kdy se po několika odložených termínech zprůjezdila část I/20, tak vznikly velké zácpy, " potvrdil primátor Plzně Martin Baxa. 

Primátor, jeho náměstek pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule a starostka Městského obvodu Plzeň 1 Helena Řežábová tak napsali veřejný dopis adresovaný řediteli plzeňské pobočky ŘSD Zdeňku Kuťákovi. "Vyzvali jsme ho také k tomu, aby se více koordinovalo řízení této stavby s ostatní dopravou ve městě," podotkl Baxa.

Podle našich informací se bude dnes přímo na místě konat jednání, které by mělo pomoci situaci vyřešit. "Chceme se zkusit domluvit na tom, jak provést dopravní opatření a hlavně, jak urychlit napojení ulice Plaská, aby tam nedocházelo k takovým problémům. Lidé si na to stěžují oprávněně, píší nám, byť nejsme investorem," dodal Baxa.

Schůzku potvrdil také náměstek primátora Vozobule. "Budeme apelovat na zhotovitele a Ředitelství sinic a dálnic, aby významně urychlili zejména část na dokončení křižovatky nové části okruhu a křižovatky s Plaskou," potvrdil také Vozobule. Podle něj je navíc velkým problémem i to, že auta projíždí částí Malého Bolevce skrz rodinné domy, kde jsou prahy. "Komunikace na to není vůbec připravená," dodal. Kromě toho se městu nelíbí také dopravní značení. "Například od Plaské ulice je na východní okruh odbočka na Bílou Horu, ale reálně se tam člověk nedostane. Tyto věci chceme vyřešit," doplnil.

Městu a obvodu se také nelíbilo tempo, jakým práce pokračují. "Už v minulém týdnu bylo vidět, že výrazně více pracují. Budeme je chtít pošťouchnout, aby se tak stalo," dodal Vozobule.

 

Inovativní projekty regionu podpoří Plzeň pomocí podnikatelských voucherů

Rozvoj podnikatelského prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti firem, takový je cíl programu s názvem Plzeňské podnikatelské vouchery. Smyslem výzvy, která byla oficiálně vyhlášena 1. června, je propojit inovativní společnosti podnikající v Plzeňské aglomeraci s výzkumnými organizacemi tak, aby podnikatelé mohli využít služeb výzkumníků ke zvýšení svého inovačního potenciálu, tedy dostali se k takovým řešením, která přesahují jejich možnosti. Město program vypisuje skrze své Podnikatelské a inovační centrum BIC Plzeň již po šesté, letos na něj vyhradilo částku dva miliony korun. 

„Voucher si lze představit jako jednorázovou dotaci poskytnutou na nákup služeb, v našem případě směrem od podnikatele k výzkumné organizaci. Dosavadní výsledky potvrzují, že tyto jednorázové investice směrem do podnikatelského sektoru se jednoznačně vyplatí, díky novým řešením dokáží firmy inovovat, jsou konkurenceschopné, mohou vytvářet nová pracovní místa a samozřejmě také díky pokroku na poli vědy a výzkumu zvyšují prestiž města a kraje. Věřím, že i do letošní výzvy se přihlásí zajímavé podnikatelské subjekty,“ řekl radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Vlastimil Gola.

Požádat o dotaci mohou inovativní podniky působící v oblasti Plzeňské aglomerace – ta čítá přes stovku obcí na území Plzeňského kraje. Firmy přitom mohou získat nejrůznější služby. „Jde například o testování, rozbory, diagnostiku, analýzy, návrhy systémů, konstrukčních řešení, vývoj softwaru, nejrůznější návrhy optimalizace procesů a podobně. Malé a střední podniky mohou využít dotaci v maximální výši 75 % ze způsobilých výdajů, u velkých podniků je to 40 %. V obou případech platí, že výše poskytnuté podpory nesmí přesáhnout částku 150 tisíc korun,“ vysvětlila Martina Surynková, konzultantka BIC Plzeň.

Jednou ze společností, která úspěšně využila podnikatelské vouchery, je i TechConcept s. r. o. Prostředky poskytnuté formou voucheru firma využije na inovaci procesu návrhu parního síta, konkrétně zpřesnění metodiky stanovení tlakové ztráty. „Na tomto budeme spolupracovat s Katedrou energetických strojů a zařízení při Západočeské univerzitě, právě na výše uvedeném pracovišti budou v rámci voucheru hrazeny výpočty proudění, které zvýší přesnost stávající metodiky,“ uvedl za společnost Techconcept s. r. o. Jan Blažek.

Inovace se ale nemusí vztahovat pouze na techniku. Novinkou z oblasti designu se díky podnikatelským voucherům může pochlubit Nakladatelství Fraus s. r. o. „Podnikatelské vouchery jsme využili na rozvoj našich šablon pro interaktivní cvičení. Spolupracovali jsme na tomto projektu s Fakultou umění a designu Ladislava Sutnara, s nimiž jsme již z předešlé spolupráce měli pouze dobré zkušenosti. Tamní pracoviště nás svými podněty a nápady inspirovalo k vytvoření průvodce pro děti, který nám pomůže zatraktivnit stávající šablony, a především pomůže dětem lépe se ve cvičeních orientovat. Spolupráce proběhla se ZČU bez sebemenšího zádrhelu a se všemi formalitami projektu nám velice pomohlo Podnikatelské a inovační centrum. Děkujeme tak oběma subjektům a doufáme do budoucna v nějaký další podobný projekt, který nám pomůže svět vzdělávání posunout zase o krok vpřed,“ zhodnotil za Nakladatelství Fraus, s. r. o. Adam Jelínek.

Podle Martiny Surynkové už podnikatelské vouchery pomohly celé řadě firem, některé projekty přitom získaly velký ohlas i v zahraničí, takovým příkladem je výzkum společnosti XENO Cell Innovations s. r. o. „Pivní kvasinky mohou Plzeň proslavit hned dvakrát – světoznámým nápojem, ale také diagnostickou metodou, která usiluje o včasné odhalení nádorových buněk. Ta je totiž založena právě na využití geneticky modifikovaných pivních kvasinek, které jako miniaturní bioroboti dokážou detekovat nádorové buňky v krevních vzorcích.“

Podnikatelské a inovační centrum – BIC Plzeň podporuje zakládání a rozvoj inovačního podnikání v plzeňském regionu již od roku 1992. Bylo založeno městem Plzní, působí v rámci sítí pro podporu podnikání a inovací a spolupracuje s řadou dalších partnerů na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Je zprostředkujícím subjektem programu Plzeňské podnikatelské vouchery, poskytuje informace k účasti v programu a bude administrovat příjem žádosti.

„Letošní výzvu město vyhlásilo k 1. červnu, samotný příjem žádostí se uskuteční v termínu od 1. září do 1. října, o úspěšnosti žadatelů by mělo být jasno do konce letošního roku,“ uzavřel radní Vlastimil Gola.

Problémové a nevzhledné Zátiší se mění

Když se řeklo Zátiší, každý Plzeňan dobře věděl. Problémová lokalita, nepřizpůsobiví občané, staré baráky. To bude brzy minulostí. Plzeň dokončila první etapu svého největšího bytového projektu města za posledních 15 let. Osm bytových domů se 77 byty začne v Zátiší sloužit občanům od června letošního roku. Revitalizace čtyř hektarů kolem ulic Línská a Kreuzmannova začala v únoru 2020, druhá etapa bude dokončena do září 2022. Do nových bytů v Zátiší se budou stěhovat také starousedlíci z připravované druhé etapy, kteří měli zájem v původní lokalitě zůstat. Plzeň celou výstavbu kompletně financuje ze svého rozpočtu.

zatisi byt„Dokončili jsme první etapu největšího bytového projektu města Plzně za posledních 15 let," uvedl primátor Plzně Martin Baxa. Město v oblasti, které se kdysi říkalo Kvítečkov, vybudovalo v podstatě malou čtvrť se svým vlastním obchodem. Nové domy nahradily ty původní postavené po válce jen jako dočasné provizorium.

Prvních 77 bytů začne občanům sloužit od června a července. „První etapa zahrnovala výstavbu bytových domů 1 až 7 a 18 a výměníkovou stanici tepla. Byty jsou o velikosti 1+kk a 2+kk. Celkové náklady revitalizace území Línská – Kreuzmannova jsou vyčísleny na 405,7 milionu korun s DPH. První etapa vyšla na 192,5 milionu korun s DPH. Druhá etapa, která zahrnuje deset bytových domů bude dokončena do září příštího roku. Součástí bytových domů je také obchod na ploše 118 metrů čtverečních, který by měl občanům sloužit od podzimu letošního roku. Byty jsou vybaveny vždy koupelnou a kuchyní s kuchyňskou linkou. Součástí každého bytu je balkón či terasa a sklepní kóje,“ přiblížil technický náměstek primátora Pavel Šindelář, do jehož gesce patří odbor investic, který má na starosti výstavbu v Zátiší.

20210531 123729Zájem o nové byty v Zátiší byl enormní, celkem bylo přijato 418 přihlášek. "Z celkem 77 bytů máme v současné chvíli rozděleno 72 bytů. Osm bytů je pro osoby s hendikepem, 11 bytů pro seniory, čtyři jsou startovací byty pro mladé domácnosti do 35 let věku, čtyři byty pro osoby starší 50 let, deset bytů bezbariérových, osm bytů pro osoby pečující o postižené dítě. Pro starousedlíky z lokality Zátiší jsme vyčlenili 32 bytů. Starousedlíci, kteří projevili zájem zůstat v Zátiší, obsadili 20 bytů. Část zbylých bytů byla zveřejněna pro skupinu od 35 let a použita na přednostní řešení pro občany, kteří z opodstatněných důvodů potřebují pomoc sociálního pracovníka. Starousedlíci se budou stěhovat do nových bytů v první polovině června, a to z důvodu potřeby začít s demolicí starých domů, ostatní se budou stěhovat od července,“ upřesnil radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem David Šlouf.

Zátiší má kouzlo, říká nájemkyně

První tři byty převzali nájemníci v pondělí v poledne. Šlo o původní obyvatele lokality Kvítečkov, kde nové domy nahradily původní poválečné, které měly sloužit jen jako provizorium. Jednou z nových nájemkyň je i Věra Pašková s devatenáctiletou dcerou Zuzanou. "Je to úplně paráda. Zátiší samo o sobě kouzlo má, ale je odsloužené. Vůbec jsem tedy neváhala, když mi nabídli, že se mohu přestěhovat do nového. Zatímco tam jsme museli sami topit, tady je o nás postaráno," uvedla Pašková při pohledu na ústřední topení. Podle ní má lokalita horší pověst, než by měla mít. "Vždycky se to totiž dalo řešit. Samozřejmě, že jsme se dostali občas do sporů s jinými skupinami lidí, ale vždy se to ustálilo," dodala. Nadšená byla i její dcera Zuzana, kterou doprovázel asistenční pes Bruno. "Bude to super, je to nové, tam už se nám všechno rozpadalo," doplnila.

Lávku čeká oprava, cyklisté a chodci musí využívat jinou

V pondělí 7. června se uzavře lávka pod Pecihrádkem. Cyklisté a pěší tak budou muset pro spojení z Doubravky na Bílou Horu použít lávku U sv. Jiří. Během čtyřtýdenní opravy se lávka dočká kompletního nátěru proti korozi a opravy mostovky.

Lávka slouží pěším a cyklistům od roku 1993. Poslední protikorozní nátěr dostala v roce 2005. Kvůli tomu novému se bude muset demontovat celá dřevěná mostovka z dřevěných fošen. Po otryskání získá lávka nový nátěr. Zachovalé dřevěné fošny se vrátí na své místo, ty poškozené budou vyměněny za nové a instalovány novými kovovými úchyty. „Technologie použité při opravě vyžadují vhodné klimatické podmínky, proto je nutné provést opravu lávky v létě, kdy je pravděpodobnost vyšších teplot a stálejšího počasí. Pokud do oprav nezasáhne počasí, první cyklisté by se po opravené lávce Pod Pecihrádkem měli projet 7. července,“ popsal plánované změny náměstek primátora města Plzně Michal Vozobule.

Vzhledem k tomu, že oprava lávky přeruší frekventovanou cyklistickou komunikaci, bude na nejbližších rozcestích před lávkou z obou stran vyznačena objízdná trasa pro cyklisty i s plánkem objízdné trasy. Cyklisté budou muset pro cestu z Bílé Hory do Doubravky použít asi tři kilometry dlouhou objízdnou trasu přes lávku U sv. Jiří a ulicemi Jateční, Na Roudné a Nad Feronou. Na trase je přitom čeká přibližně stometrový pěší koridor stavbou Východního okruhu, kde by měli kolo vést.

Investorem stavby je město Plzeň prostřednictvím své příspěvkové organizace Správa veřejného statku města Plzně, která ji zajišťuje. Celkové náklady na stavbu byly vysoutěženy ve výši 1,394 milionu korun včetně DPH.

Lávka Pod Pecihrádkem je spolu s lávkou U Černého mostu na Valše již druhou, kterou město letos opravuje. Opravy dalších lávek Správa veřejného statku města Plzně, která se o městský majetek včetně mostů a lávek stará, připravuje v závislosti na jejich aktuálním stavu. V loňském roce dala například nový povrch na mostovku Vokounovy lávky spojující Homolku na Slovanech s oblastí kolem doudleveckého hřbitova. V Plzni je více než 50 lávek, o které se město musí starat. Ročně je na jejich údržbu v městském rozpočtu vyčleněno pár desítek milionů korun. Každý rok je třeba některou z nich pořádně opravit.

Lávky na řekách a potocích jsou součástí systému Sportovně rekreačních tras podél plzeňských řek, tzv. „plzeňských greenways“. Tento systém vzájemně propojených cest pro nemotorovou dopravu byl v roce 2009 oceněn Evropskou asociací Grennways (EGWA) druhým místem v kategorii Mobility, a to jako první projekt tohoto typu z bývalého východního bloku.

Talentovaní hudebníci převzali ocenění Plzeňský Orfeus

Ocenění za úspěchy v hudební oblasti za rok 2020 Plzeňský Orfeus a Plzeňský Orfeus junior vyhlašuje Nadace 700 let města Plzně od roku 2005. Cena je určena pro studenty plzeňských středních a vysokých škol a žáky Základních uměleckých škol za mimořádné úspěchy a reprezentaci města v oblasti vážné hudby.

orfeus„Tradičně jsou ceny předávány v únoru na plese nadace v Měšťanské besedě. Ale v posledním roce je díky pandemii všechno jinak, ples se nekonal, a i samotné předávání cen jsme museli odkládat, až bude situace příznivější,“ uvedla ředitelka nadace Alena Kozáková. „Přestože už rok 2020 byl pandemií ovlivněn a kultura byla jednou z nejpostiženějších oblastí, mladí umělci dokázali i v této době sbírat úspěchy nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí, a tak odborná komise a následně správní rada nadace rozhodly o udělení tří ocenění v obou kategoriích. A to je největší možný počet, jaký lze udělit,“ dodala.

Laureáty pozval primátor města a člen správní rady Nadace 700 let města Plzně Martin Baxa do krásných prostor obřadní síně plzeňské radnice. „Slavnostnější by to samozřejmě bylo na plese, ale jsem rád, že i přes nepřízeň minulého roku můžeme ceny udělovat a že jste byli úspěšní. Přeji si, ať se takto potkáváme naposledy,“ řekl Martin Baxa. „Gratuluji a ať se vám hudebně i nadále daří,“ popřál primátor oceněným hudebníkům.

210524 Orfeus 3„Jsem rád, že Plzeňský Orfeus a Plzeňský Orfeus junior je ocenění, které získáváte v počátcích vaší hudební kariéry. Věřím, že ve vašem profesním životopise bude zaujímat čestné místo, stejně tak jako u vašich straších kolegů, jakými jsou např. Aleš Briscein, Adam Plachetka, Jarmila Vlachová a mnozí další. A kuriozitou bude, že jste jediný, kdo přebírá cenu právě v prostorách naší krásné radnice,“ doplnil slova primátora předseda správní rady Nadace 700 let města Plzně Petr Náhlík.

A jaké jsou pocity samotných laureátů? „Všichni si ocenění opravdu váží. Plzeň je, co víme, jediné město, které takovou cenu v oblasti vážné hudby mladým talentům uděluje. Například Janel Najafli, které současná situaci nedovolovala přicestovat z rodného Ázerbajdžánu, velmi litovala, že nemůže cenu převzít osobně,“ prozradila Alena Kozáková. S úsměvem přidala ‚hlášky‘ nejmladší laureátky, teprve devítileté Tiny Tranové, které zaznamenala její učitelka, když k ní Tina hned po udílení cen přiběhla na hodinu houslí: „Když jsme tam s taťkou přišli, hledala jsem, kde by mohl být ten můj Orfík … A bylo to v sále, kde se taťka s mamkou brali … Výborné je, že je tam moje jméno a nedá se přepsat fixou … Je to pro mě nejcennější a nejkrásnější ocenění … Největší strach jsem měla, abych Orfeuse neupustila …“

Strana 1 z 34