Zobrazení položek podle značky: Fakulta zdravotnických studií

Kojení je pro dítě prevencí například cukrovky, obezity, alergií a zánětů středouší. Pro matku zase nádorového onemocnění prsu. Kojení má zkrátka řadu výhod, a to i z ekonomického hlediska.

Kojení je nejkomplexnější a nejideálnější strava, jakou můžeme dítěti dát. Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF doporučují kojení bez dalších dokrmů a tekutin do půl roku dítěte, a pak pokračovat nejméně do dvou let.

Kojení je výhodné nejen pro dítě, ale i pro matku. “Pro dítě to je například prevence cukrovky, obezity, alergií, zánětů středouší, ale také pocit bezpečí, hry, lásky. Mateřské mléko obsahuje velmi cenné výživné i obranyschopné látky, navíc je skvěle stravitelné. Kojení má svůj velký význam i pro ženu. Je to prevence větších krevních ztrát po porodu, protože při kojení se vyplavuje hormon oxytocin, který pomáhá zavinování dělohy. Dále je to prevence karcinomu ženských orgánů, protože hladiny estrogenu jsou snížené,” říká laktační poradkyně a absolventka Fakulty zdravotnických studií Aneta Lehečková.

Nezanedbatelná je i ekonomická a praktická stránka výživy - mateřské mléko máte neustále s sebou a při ideální teplotě.

Doba v které žijeme, přináší i řadu mýtů o kojení. O kterých se nejčastěji hovoří?

Ženy které mají menší prsy, nemohou kojit. Pravda, nebo mýtus?
Mýtus. Úspěšná laktace souvisí s kvalitou mléčné žlázy, a ne objemem tuku.

Říká se, že úspěšnost kojení je dědičná, nebo že ženy po císařském řezu nemohou dobře kojit.
Další mýtus. „Kojení po císařském řezu je určitě moc důležité jak pro miminko, tak pro ženu. Protože však porod byl ukončen operativně, musíme počítat ve většině případů s maličko delším nástupem plné laktace, a to především z důvodu větší krevní ztráty a pozměněnému hormonálnímu koktejlu oproti vaginálnímu porodu. Nicméně mlezivo v prsech ženy je již od druhého trimestru těhotenství a po porodu se hojně uvolňuje. Ženám po císařském řezu bychom určitě doporučily opět často přikládat miminko, hodně se s ním mazlit a na nic nespěchat,” říká Eva Hendrych Lorenzová, odborná asistenta Fakulty zdravotnických studií.

Miminko pláče a dožaduje se mléka. Slýcháte, že musíte počkat a krmit ho v pravidelný čas, aby mělo řád? Na tyto rady zapomeňte!
Podle odborníků je důležitější kojit miminko podle jeho potřeb a neomezovat délku ani frekvenci kojení. Není potřeba si vést tabulky a miminko krmit jen každé tři hodiny. Myslete na to, že každý drobeček je jiný a hlad může dostat dřív nebo později. Svou ratolest pozorujte a řiďte se tím, co potřebuje. Jen tak bude dítě spokojené.

Většina žen si myslí, že vrcholem přípravy na příchod miminka je porod.
Není tomu tak. Kvalitní příprava by měla zahrnovat i cenné informace o kojení. Například péče o kůži na prsou. Ideální je pokožku zhruba od 36. týdne těhotenství pravidelně ošetřovat kvalitním tělovým olejem, například mandlovým. Pokožka získá na elasticitě a také bude odolnější proti drobným prasklinkám.

Rozhoduje tvar bradavek u kojení?
A další důležitá rada pro nastávající maminky: „Určitě všem těhotným ženám doporučuji, aby se nebály si prohlédnout tvar svých prsních bradavek. V případě, že tyto bradavky budou spíše plošší či vpáčené, je vhodné zhruba od 37. týdne těhotenství prsní vazy trošku trénovat, aby bradavky byly po porodu schopné vystoupit. Je pravda, že kojit lze i s plochými či vpáčenými bradavkami, ale je to vždy o něco složitější než u vystouplých bradavek,“ radí Aneta Lehečková.

Zahájení kojení je pro nastávající maminky mnohdy stresující období. Jak ho překonat?
Laktační poradkyně a porodní asistentky doporučují na nic nespěchat, nemít velká očekávání od sebe ani od miminka. Důležité je se s miminkem hodně mazlit, neomezovat s ním kontakt a přikládat k prsu dle jeho potřeb.

Nebojte se, v porodnici vám poradí jak miminko správně přiložit k prsu, jaká je technika a poloha kojení, a jaký má význam.

Máte-li pocit, že vaše miminko nepřibírá a nemá dost energie, určitě to nebude mlékem. Příroda si umí poradit – ženské tělo je uzpůsobené tak, že vytváří přesně takové mléko, které dítě v daném věku potřebuje. Žádné mateřské mléko proto není slabé ani nevýživné.

Tvorbu mléka je také možné podpořit homeopatiky nebo bylinkami - například benedikt lékařský, jestřabina či pískavice řecké seno.

Každá žena i miminko je jiné, každý má jinou cestu na svět. Porodní asistentky jsou tu od toho, aby ženám s kojením vždy pomohly. Studentky porodní asistence Fakulty zdravotnických studií ZČU V Plzni se s tématikou poporodního období a kojení setkávají ve druhém ročníku tříletého studia.

Během odborné praxe pak studentky procházejí péči o novorozence, péčí o ženu po vaginálním, ale i operativním porodu a také podporují ženy v kojení. Do budoucna se navíc plánuje značně rozšířit i laktační poradenství u žen v komunitním prostředí.

Tomuto tématu a dalším s těhotenstvím spojeným se věnuje Fakulta zdravotnických studií v rámci květnové osvětové kampaně „Společně proti alkoholu v těhotenství“. Tato kampaň vznikla v partnerství s Karlovou Univerzitou a nestátní neziskovou organizací podporující rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v České republice Nedoklubko.

Kampaň Společně proti alkoholu v těhotenství je realizována za podpory Západočeské univerzity v Plzni, a na jejím YouTube kanálu je k dispozici přednáška i na toto téma s názvem Kojení - dar života. 

Autor: Markéta Hallová

Stále se zvyšuje počet nových případů cévní mozkové příhody (CMP). Převládají lidé, kteří iktus, neboli mrtvici přežili. Katedra rehabilitačních oborů Fakulty zdravotnických studií v Plzni vyzývá k zapojení se do bezplatného rehabilitačního programu.

Ročně postihne cévní mozková příhoda více než 17 milionů lidí. Hned po onemocnění srdce jde o druhou nejčastější příčinu úmrtnosti na světě.

Cévní mozková příhoda (CMP), iktus, nebo lidově mrtvice je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Nejdůležitější roli hraje čas. Je to akutní stav, a vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc. Pokud pacient nenavštíví lékaře do 24 hodin, může tento stav skončit až smrtí.

Většinou se jedná o náhlou a často dramatickou změnu oproti předchozímu stavu. Příznaky CMP jsou náhlé ochrnutí poloviny obličeje, poklesnutí ústního koutku na jedné straně tváře, necitlivost nebo ztrátu zraku, pozměněnou řeč nebo poruchu rovnováhy a koordinace pohybů.

U srdečního infarktu je typická bolest na hrudi, tíseň a dušnost. Při mrtvici se ale u většiny pacientů bolest nedostavuje, proto je velmi zrádné podceňovat ostatní příznaky - například neschopnost zvednout ruku, pohnout nohou nebo i horší chůze. Správná reakce na takový stav je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 112 nebo 155.

K rizikům CMP patří nezdravý způsob života, špatná výživa, znečištěné ovzduší, psychosociální stres, deprese nebo dlouhodobé pracovní vypětí, dokonce i komplikace v kombinaci s hormonální antikoncepcí.

Následky mrtvice se liší v závislosti na počáteční závažnosti celkového stavu

Závažné stavy iktů jsou dlouhodobě sledovány a hojně rehabilitovány. Lehký typ CMP „mild stroke“ obvykle nebývá zařazen k následné rehabilitační péči.

“Očekává se, že počet iktů s mírným průběhem se v následujících letech dramaticky zvýší se stárnutím populace a s dalšími inovacemi, které snižují úmrtnost a závažnost mrtvice. Tato forma iktu je popsána pouze jako mírné poškození hybných funkcí bez ztráty řeči a značí se vysokou mírou nezávislosti. Po návratu domů však tito pacienti začnou pociťovat problémy během podmínek každodenního života jako například přecházení rušné křižovatky se signálním značením, dialogu během chůze nebo vyhýbání se překážkám během chůze.“ říká Iva Hereitová fyzioterapeutka, odborná asistentka Katedry rehabilitačních oborů Fakulty zdravotnických studií.

Po prodělání CMP brání návratu člověka do společnosti především nedostatek pozornosti, soustředění, problémy s pamětí, deprese a jiné emoční problémy. Pak naprosto ztrácí a někdy i nevědomě sounáležitost se svým okolí, a tak raději přestane společensky žít.

Začlenění do společnosti po prodělání CMP pomáhá i nový rehabilitační přístup

,,V rámci svého doktorského studia se s kolegy z Katedry rehabilitačních oborů zaměřujeme na vyšetření a následnou rehabilitační terapii pro pacienty po méně závažném typu iktu, kteří mají dlouhodobé chronické obtíže“ říká paní magistra Hereitová.

Jednou z forem rehabilitačního přístupu je možnost vyšetření a terapie v podmínkách které připomínají běžný způsob života. Využívá se přitom kombinace poznávacích a pohybových schopností (kognitivně - motorická interference).

Během takovéto rehabilitace je snazší objevit komplikace nejen po propuštění z nemocnice, ale i několik let po prodělané příhodě. Schopnost přizpůsobit se těmto podmínkám dokáže člověka znovu vrátit do společnosti, práce i koníčků, snižuje riziko pádů a zároveň odstranit pocit nejistoty vedoucí k emoční labilitě.

,,Tímto bych chtěla čtenáře oslovit s možností bezplatného zapojení se do půlročního rehabilitačního programu. Možní zájemci nás mohou kontaktovat na emailuTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., a na všechny zájemce už se velice těšíme.“ říká odborná asistenta a vedoucí projektu magistra Iva Hereitová z Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni.

A jak na prevenci cévní mozkové příhody? Odborníci doporučují hlídat si zdravý jídelníček, pravidelnou fyzickou aktivitu (alespoň 10 000 kroků denně), střídmou a ideálně žádnou konzumaci alkoholu, správnou tělesnou hmotnost a vyloučit kouření.

Autor: Markéta Hallová

Kontaktní rodičovství je intuitivní a přirozený přístup k výchově dětí. Cílem je upevnění vztahu mezi matkou a dítětem prostřednictvím empatie, tělesné blízkosti, doteku a reagování na potřeby dítěte.

Kontaktní rodičovství není limitováno souborem daných pravidel, ale má samozřejmě i své limity. Mezi základní principy kontaktního rodičovství patří například bonding, kojení na požádání, nošení dětí, důvěra v pláč dítěte a společné spaní.

Bonding neboli vazba dítěte a matky po porodu je velmi důležitý nejen pro brzké navázání vztahu s rodičem a eliminaci stresu způsobeného porodem, ale také k podpoře poporodní adaptace u novorozence. Novorozenec by měl být bezprostředně po porodu umístěn na nahé tělo matky a zůstat tam co nejdéle je to možné. Kontaktem skin to skin také dochází k úpravě termoregulace, srdeční akce či dýchání u novorozence.

,,Dle kontaktního rodičovství by dítě nemělo být kojeno v nastavených intervalech ale na požádání, kdykoliv si řekne. Kojením totiž není uspokojena pouze potřeba výživy, ale dochází také k podpoře vztahu mezi matkou a dítětem, k předání protilátek a posílení imunitního systému.“ říká odborná asistentka Fakulty zdravotnických studií Kristina Janoušková.

“Šátkování” podporuje bezprostřední kontakt s rodičem a rozvíjí pocit jistoty a bezpečí

Nošení dětí v nosítku či šátku není žádnou novinkou moderní doby. Naopak vychází z nastavení tradičních kultur. Pokud se rodiče rozhodnou, že budou využívat nosící pomůcky, je dobré se obrátit na porodní asistentku, která rodiče vzdělává nejen o možnostech nošení, ale také správné poloze dítěte v nosítku či šátku.

Většina dětí spí nejlépe, když jsou blízko rodičů. Spánek blízko dítěte pomáhá zůstat rodičům v blízkém kontaktu s dítětem a ulehčit jim péči o něj během noci.

,,Společné spaní rodičů a dětí je asi nejkontroverznějším principem kontaktního rodičovství. Dle kontaktního rodičovství by dítě mělo spát v jedné posteli s rodiči za splnění určitých podmínek,“ zmiňuje PhDr. Kristina Janoušková, Ph.D. i ve videu, které vniklo na Fakultě zdravotnických studií ZČU. Mezi tyto podmínky patří například absence alkoholu a jiných návykových látek. Dítě by také nemělo spát mezi rodiči, aby neovlivňovalo jejich partnerský vztah. Možnou alternativou je také využití postýlky se sundanou postranicí.

Pláč chápe kontaktní rodičovství jako komunikační prostředek. Rodič by měl na pláč instinktivně a citlivě reagovat. Pláč u dítěte může mít několik příčin jako je například hlad, bolest, horko či zima. Různé druhy pláče by měl rodič umět rozpoznat a vhodně na ně reagovat.

Intuitivní rodičovství se zaměřuje na potřeby dítěte, důležité je ale také myslet na sebe

Potřeby rodičů by neměly stát v pozadí. Pokud je matka vyčerpaná, nebude schopna napojit se na potřeby dítěte, a uspokojit je. Důležité je o sebe pečovat, naučit se rozdělovat úkoly mezi oba rodiče, spolupracovat, obklopovat se dobrými přáteli a občas se i rozmazlovat.

“Nalézt ve výchově rovnováhu a určit si svoje vlastní hranice. Pokud není spokojená matka, mnohdy není spokojené ani její dítě,“ říká doktorka Janoušková.

Důležitá je proto edukace porodní asistentkou v období těhotenství, ale i po porodu a šestinedělí. Na Fakultě zdravotnických studií při ZČU v Plzni absolvovalo obor porodní asistence už několik desítek studentů. Výuka tu probíhá už od roku 2008.

Tomuto tématu a dalším s těhotenstvím spojeným se věnuje Fakulta zdravotnických studií v rámci květnové osvětové kampaně „Společně proti alkoholu v těhotenství“. Tato kampaň vnikla v partnerství s Karlovou Univerzitou a nestátní neziskovou organizací podporující rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v České republice Nedoklubko.

Přednáška na toto zajímavé téma je k dispozici na YouTube kanálu Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni v sekci Videa.

Autor: Markéta Hallová

Fakulta zdravotnických studií ZČU v Plzni vzdělává v perspektivním oboru. Klade důraz na inovaci, modernizaci, odbornost a praxi. Nabízí nejen zkušenosti s novými přístroji a technikou, ale i smysluplné a stabilní zaměstnání.

Na co se studenti mohou těšit? Simulátor sanitního vozu, virtuální pitevní stůl nebo plastináty ze skutečných lidských vzorků. To je výuka, která se dostane doslova pod kůži!

Co bylo kdysi výsadou, je dnes otevřenou možností pro všechny. Pro studenty vysokých škol existuje celá řada možností vycestovat za studiem do zahraničí.  Mezi nejznámější programy patří  vzdělávací program Evropské unie Erasmus + nebo program BE&ST.

Porodní bába, ženská sestra a dnes porodní asistentka. Jejich popularita přitom znovu roste, což poznává také Fakulta zdravotnických studií. "U oboru porodní asistentka převyšuje poptávka nabídku," říkají shodně proděkanka pro vnitřní a vnější vztahy Fakulty zdravotnických studií Alena Lochmanová i odborná asistentka Eva Hendrych Lorenzová.

Zapojit se můžete i vy. Svou účastí pomůžete třeba nedonošeným dětem nebo podpoříte projekt Paměť národa. Vzhledem k epidemiologické situaci se letos charitativní akce budou konat virtuálně.

Téměř po roce oživila své prostory Fakulta zdravotnických studií v Plzni. Čím? Putovní výstavou, která vznikla v rámci celosvětové kampaně Nursing Now. Starost o druhé je jednou ze známek vyspělosti civilizace. Během roku 2020 se na celém světě konaly aktivity, které přibližují veřejnosti přínos sester a porodních asistentek ke globálnímu zdraví.

Nejefektnější nástroje jsou trénink pozornosti, orientace, slovní produkce, jazyka a zrakově-prostorových schopností. A především trénink paměti. Fenoménem se zabývají i na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni.

Stále více žen odkládá mateřství. Názory na ideální věk pro těhotenství se ale různí. Je vyšší věk pro těhotenství skutečně problém, když se neustále prodlužuje doba, po kterou se člověk cítí mladistvý a ve slušné kondici? Když stoupá i průměrný věk dožití? Odpověďmi na tyto otázky se aktuálně zabývají i odborníci z Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni.

Symbolická pomoc? Ne. Skutečně náročná práce. Studenti Fakulty zdravotnických studií (FZS) Západočeské univerzity v Plzni v době koronakrize záchranářům výrazně pomohli. A právě jejich pomoc Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje ocenila. 

V rámci praxe a dobrovolnictví pomáhají studenti Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni i na neonatologických odděleních. Chobotničky, které háčkují,  pomáhají předčasně narozeným dětem

Jednou z profesních organizací, která dlouhodobě spolupracuje s Fakultou zdravotnických studií (FZS), je i Česká asociace sester. Díky tomuto spojení, vzniká dynamické a moderní vzdělávací prostředí pro studenty a posiluje jejich pozici na pracovním trhu.  

Vstřebávají vědomosti ve škole a k tomu pracují mnohdy přímo na covidových jednotkách. Studenti Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity tak ale podle děkana Lukáše Šticha činí dobrovolně. "Snažíme se tomu přizpůsobit výuku a vyjít tím vstříc jak nemocnicím, tak studentům, aby zvládli penzum znalostí, které mají nastudovat," říká.

Správná volba zobrazovacích metod a jejich provedení často hraje klíčovou roli v diagnostice i léčbě většiny onemocnění. Radiologie patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející oblasti medicíny. Obor je možné opět studovat i na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity Plzni (ZČU).