Nové neurorehabilitační přístupy v léčbě mrtvice

Zveřejněno v Z Plzně
Od - úterý, 11. květen 2021 11:55

Stále se zvyšuje počet nových případů cévní mozkové příhody (CMP). Převládají lidé, kteří iktus, neboli mrtvici přežili. Katedrrehabilitačních oborů Fakulty zdravotnických studií v Plzni vyzývá k zapojení se do bezplatného rehabilitačního programu.

Ročně postihne cévní mozková příhoda více než 17 milionů lidí. Hned po onemocnění srdce jde o druhou nejčastější příčinu úmrtnosti na světě.

Cévní mozková příhoda (CMP), iktus, nebo lidově mrtvice je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Nejdůležitější roli hraje čas. Je to akutní stav, a vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc. Pokud pacient nenavštíví lékaře do 24 hodin, může tento stav skončit až smrtí.

Většinou se jedná o náhlou a často dramatickou změnu oproti předchozímu stavu. Příznaky CMP jsou náhlé ochrnutí poloviny obličeje, poklesnutí ústního koutku na jedné straně tváře, necitlivost nebo ztrátu zraku, pozměněnou řeč nebo poruchu rovnováhy a koordinace pohybů.

U srdečního infarktu je typická bolest na hrudi, tíseň a dušnost. Při mrtvici se ale u většiny pacientů bolest nedostavuje, proto je velmi zrádné podceňovat ostatní příznaky - například neschopnost zvednout ruku, pohnout nohou nebo i horší chůze. Správná reakce na takový stav je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 112 nebo 155.

K rizikům CMP patří nezdravý způsob života, špatná výživa, znečištěné ovzduší, psychosociální stres, deprese nebo dlouhodobé pracovní vypětí, dokonce i komplikace v kombinaci s hormonální antikoncepcí.

Následky mrtvice se liší v závislosti na počáteční závažnosti celkového stavu

Závažné stavy iktů jsou dlouhodobě sledovány a hojně rehabilitovány. Lehký typ CMP „mild stroke“ obvykle nebývá zařazen k následné rehabilitační péči.

“Očekává se, že počet iktů s mírným průběhem se v následujících letech dramaticky zvýší se stárnutím populace a s dalšími inovacemi, které snižují úmrtnost a závažnost mrtvice. Tato forma iktu je popsána pouze jako mírné poškození hybných funkcí bez ztráty řeči a značí se vysokou mírou nezávislosti. Po návratu domů však tito pacienti začnou pociťovat problémy během podmínek každodenního života jako například přecházení rušné křižovatky se signálním značením, dialogu během chůze nebo vyhýbání se překážkám během chůze.“ říká Iva Hereitová fyzioterapeutka, odborná asistentka Katedry rehabilitačních oborů Fakulty zdravotnických studií.

Po prodělání CMP brání návratu člověka do společnosti především nedostatek pozornosti, soustředění, problémy s pamětí, deprese a jiné emoční problémy. Pak naprosto ztrácí a někdy i nevědomě sounáležitost se svým okolí, a tak raději přestane společensky žít.

Začlenění do společnosti po prodělání CMP pomáhá i nový rehabilitační přístup

,,V rámci svého doktorského studia se s kolegy z Katedry rehabilitačních oborů zaměřujeme na vyšetření a následnou rehabilitační terapii pro pacienty po méně závažném typu iktu, kteří mají dlouhodobé chronické obtíže“ říká paní magistra Hereitová.

Jednou z forem rehabilitačního přístupu je možnost vyšetření a terapie v podmínkách které připomínají běžný způsob života. Využívá se přitom kombinace poznávacích a pohybových schopností (kognitivně - motorická interference).

Během takovéto rehabilitace je snazší objevit komplikace nejen po propuštění z nemocnice, ale i několik let po prodělané příhodě. Schopnost přizpůsobit se těmto podmínkám dokáže člověka znovu vrátit do společnosti, práce i koníčků, snižuje riziko pádů a zároveň odstranit pocit nejistoty vedoucí k emoční labilitě.

,,Tímto bych chtěla čtenáře oslovit s možností bezplatného zapojení se do půlročního rehabilitačního programu. Možní zájemci nás mohou kontaktovat na emailuTato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., a na všechny zájemce už se velice těšíme.“ říká odborná asistenta a vedoucí projektu magistra Iva Hereitová z Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni.

A jak na prevenci cévní mozkové příhody? Odborníci doporučují hlídat si zdravý jídelníček, pravidelnou fyzickou aktivitu (alespoň 10 000 kroků denně), střídmou a ideálně žádnou konzumaci alkoholu, správnou tělesnou hmotnost a vyloučit kouření.

Autor: Markéta Hallová