Politika prezidenta Trumpa vůči Africe je ve znamení cukru a biče, přičemž toho biče je o poznání více a cukru se zatím žádné zemi nedostalo. Utnutí působení americké USAID a financování celé řady projektů, u nichž bylo někdy sporné, komu ve skutečnosti přinášejí prospěch nebylo jedinou změnou v americko-afrických vztazích. O poznání bolestivější v dlouhodobém horizontu je srpnové vypovězení dohody o volného obchodu mezi oběma aktéry, která umožňovala africkým zemím vyvážet své výrobky na americký trh. Jednou z dotčených zemí je právě horské království Lesotho, o němž „Dony“ prohlásil, že nikdo ani pořádně neví, že existuje, a tudíž nikoho nemusí trápit, co s ní bude. S dávkou sarkasmu ho pochvalme za to, že zná přesný název jedné ze tří afrických monarchií, protože během svého prvního mandátu vyslovil v souvislosti s Afrikou název „Nambie“, z čehož bylo patrné, že netuší, že existuje Namibie a Zambie. Představitele obou zemí to tehdy pobouřilo.
Diplomatické faux pas se nyní přetavilo do reálné hrozby bankrotu malé africké ekonomiky, která je ze všech stran obklopena Jihoafrickou republikou. Původně ohlášená 50% cla byla totiž vůbec největší, které USA na nějakou africkou zemi uvalila, přičemž odpovědi na otázku, proč tomu tak bylo, se nikomu nedostalo. Klíčovou roli v lesothské ekonomice sehrává textilní průmysl, který zaměstnává na 40 000 lidí (z celkových 2,3 milionů obyvatel země), což představuje na 90 % veškerého exportu země. Hlavní fabrika leží jen 5 km od jihoafrických hranic a pracují v ní převážně ženy. Velká část vyprodukovaného oblečení směřuje do USA, kde se dále
přeprodává např. prostřednictvím Levi’s a Walmart. Nic nového či překvapivého, protože každý, kdo se kdy podíval na cedulku na svém tričku aspoň jednou zjistil, že zemí původu je Maroko, Bangladéš nebo Srí Lanka. Ovšem asi překvapí skutečnost, že tričko s límečkem a visačkou Made in Lesotho je k zakoupení v rámci oficiálního golfového merche Donalda Trumpa, a tudíž alespoň provozovatel obchodu by mohl tušit, kde země původu levného textilu leží.
Panika, kterou ohlášená cla v Lesothu způsobila, není neodůvodněná. Trump sice v druhém kole tarify snížil na 15 %, ale to na výsledku nic nemění, protože vůči Keni či eSwatini (dříve Svazijsko) uplatnil cla jen 10%, takže tamní textilní průmysl má značnou konkurenční výhodu, a tudíž lesothské šičky mají smůlu. Americké zdůvodnění rozdílu v celní politice vůči dvěma ekonomickým trpaslíkům – Lesothu a eSwatini – je svérázné: údajně Lesotho uvalilo na americké zboží 99% tarify, a proto musí být americká administrativa přísnější. Lesothská vláda se zmohla akorát na prohlášení, že netuší, jak na to Američani přišli. Mimochodem dovoz z USA je skutečně zanedbatelný a v roce 2024 nedosáhl ani 3 milionu USD. Dovážely se především léky, na které by vláda asi 99% cla neuvalila.
Možnost najít pro džíny a trička alternativní odběratele např. v sousední JAR je nulová už proto, že JAR má své vlastní problémy vyplývají z 30% cel, což je nejvíce v celé Africe. Současně jarní vyhlášení drakonických opatření vedlo k odlivu již nasmlouvaných zakázek, protože bylo jasné, že nenajdou za nové ceny odběratele. Plat řadového dělníka dosahoval ani ne 200 USD měsíčně, o které mnozí už přišli, protože zakázky poklesly o zhruba 80 % a dělníky bylo nutno propustit.
Jak to s lesothskými textilkami dopadne, není úplně jasné, co však naopak jasné je, že v reakci na americké ukončení nulových cel vůči Africe ohlásila Čína velkolepé ukončení všech tarifů vůči všem zemím, které uznávají politiku jedné Číny. Mezi 54 státy je pouze jedna, která oficiálně uznává Tchajwan a to je eSwatini. Lesothská trička sice nejspíš nenajdou své zákazníky v Zemi středu, ale s velkou pravděpodobností to budou právě Číňani, kteří v maličké horské zemi budou stavět přehrady a silnice vedoucí k bohatým nalezištím nerostných surovin. Největší nemocnici v zemi už konečně postavili.
Linda Piknerová, Ph. D. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., analytička mezinárodních vztahů, komentátorka a členka projektu Expedice Z101.
Video z továrny zde.
