Evropská unie po dlouhých letech začala pomalu uskutečňovat svůj dlouholetý „sen“ – mít možnost dohlížet nad obsahem sociálních sítí a také mít kontrolu nad tím, kdo je jejich uživatelem. Poslanci Evropského parlamentu totiž drtivou většinou (483 hlasů pro ku 92 hlasů proti) podpořili doporučení, kterým vyzývají Evropskou komisi k zavedení takové unijní právní úpravy, která by stanovila minimální věk, od kterého by se mohli děti a teenageři registrovat na sociální síti a stát se jejich uživatelem.
Čeho konkrétně se schváleným doporučením unijní europoslanci dožadují? Aby byl stanoven minimální věk 16 let, který by byl podmínkou pro vytvoření účtu na sociálních sítích jako je TikTok, Instagram, Facebook nebo Snapchat. Ve věku 13 až 16 let by pak používání sociální sítě již vyžadovalo souhlas rodičů dítěte. Za tímto účelem plánuje Evropská unie vytvořit tzv. evropskou digitální identitu a unijní aplikaci, skrze kterou by k verifikaci tzv. věku digitální dospělosti došlo.
Součástí návrhu, který pochází z pera řeckých europoslanců a již má plnou podporu jejich francouzských či španělských kolegů je také varování před škodlivými důsledky určitých atributů sociálních sítí (scrollování, automatické přehrávání videí, odměňovací prvky podobné hazardním hrám či finanční pobídky pro dětské influencery). Právě před dopady těchto činností by měla dle europoslanců unijní legislativa děti a dospívající chránit a jejich obsah by měl být regulován.
Doporučení Evropského parlamentu také upozorňuje na trendy, které se začínají sociálními sítěmi šířit a které mohou mít naprosto fatální konsekvence – internetová šikana a vydírání, zneužívání obličejů skutečných dětí pomocí funkce Deepfake či tzv. „svlékací“ aplikace, které dokáží nevinnou a zcela běžnou fotku rychle proměnit v nástroj hrůzy.
Je zcela přirozené, že se obratem začali ozývat kritici tohoto návrhu, protože nalézt hranici mezi ochranou těch nejmladších členů naší společnosti a mezi nepřípustným zásahem do našeho – byť virtuálního – soukromí, bude možná až nemožné. Vždy tu totiž budou obavy z toho, aby se takto vzniknuvší nástroj nezačal zneužívat ke šmírování celé (i dávno dospělé a za své činy samostatně odpovědné) evropské populace či snad dokonce k zastrašování v rámci politického boje.
Se zřetelem k nástrahám, které dnešní internet představuje, nelze v důsledku než přisvědčit tomu, že současná podoba sociálních sítí znamená obrovské riziko pro současnou mladou generaci, které může snadno vyústit v to nejhorší. Relevantní však zůstává otázka, zda vydání se tímto směrem nebude znamenat chůzi po dobrých úmyslech dláždících cestu do pekla v podobě návratu Velkého bratra, který vidí všechno.
Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň
