Schodkové hospodaření zdravotních pojišťoven – kolik toho ještě snesou?

Aktuálně v tuzemsku působí sedm zdravotních pojišťoven (od roku 1993 došlo k redukci
z 27) – největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a dále šest zaměstnaneckých pojišťoven, jako je například Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky.¹ Jedná se o právnické osoby, které tzv. provádí zdravotní pojištění. Tato činnost by se dala shrnout tak, že pojišťovna na jedné straně vybírá zdravotní pojištění od pojištěnců (tzn. od možných budoucích pacientů) a na straně druhé uhrazuje realizované zdravotní služby poskytovatelům (nemocnicím či specializovaným ambulancím).

Zdravotní pojišťovny jsou sice atypické finanční subjekty (jejich rozpočty jsou zahrnovány do tzv. veřejného dluhu), ale i ony musí hospodařit udržitelně a samozřejmě ideálně přebytkově. Z preventivního důvodu pojišťovny povinně vytváří tzv. rezervní fond², jenž má pokrýt případný propad výběru pojistného (tzn. pokles příjmů), což by mohlo ohrozit výplaty úhrad poskytovatelům zdravotních služeb. Situace kolem rezerv se však dlouhodobě
zhoršuje – v současné době má VZP rezervy na 14 provozních dní (namísto dřívějších 21) a zaměstnanecké pojišťovny dokonce na pouhých sedm.³ Důvodem toho, že pojišťovny jsou nuceny už více jak pět let hospodařit schodkově a jednotlivé ztráty vykrývat z přebytků předchozích let, je kombinace nastavení úhradové vyhlášky, kterou na každý rok sestavuje Ministerstvo zdravotnictví a celková finanční politika jednotlivých pojišťoven.

Finanční stabilita systému zdravotních pojišťoven je velmi důležitá, proto jsou znepokojující zprávy, že zaměstnanecké pojišťovny na tom nejsou dobře, některé už dokonce mají významné závazky po splatnosti, čímž vyvolávají ještě větší obavy u svých pojištěnců. S návrhem na řešení přišel pravděpodobně budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který plánuje vzít
8 miliard z rezerv VZP a přerozdělit je mezi zaměstnanecké pojišťovny.⁴ Ostrá kritika na sebe nenechala dlouho čekat a její argumenty mají své ratio – proč by měla jedna pojišťovna direktivně zachraňovat jiné? Rezervy VZP tvoří peníze jejích pojištěnců, takže se nelze divit, že někteří kritici hovoří o „krádeži za bílého dne“, protože skutečně by peníze jedněch pojištěnců hradily zdravotní služby jiným.

Názory na tento krok se budou lišit podle toho, zda jejich nositel upřednostňuje stabilitu systému pojišťoven jako celku, nebo zda je spíše zastáncem hesla „padni komu padni“. Osobně si myslím, že dobro jednoho musí někdy ustoupit pro dobro většiny. Současně je však jasné, že aktuální rozpočtový přístup státu vrhá české zdravotní pojišťovny do finanční krize, která se velmi brzy může vyvinout v zásadní problém. Nastupující vláda má před sebou vskutku nelehký úkol.

autor