Třikrát více cizinců než před deseti lety má nyní Plzeňský kraj, hlavně kvůli migraci z Ukrajiny po napadení ruskou armádou. Kraj má také čtvrtý nejvyšší počet cizinců z regionů Česka a druhý nejvyšší podíl cizinců na místním obyvatelstvu. Vyplývá to z dat ke konci roku 2025, která zveřejnil Český statistický úřad v Plzni. Mezi cizinci v kraji se kromě Ukrajinců, Slováků, Bulharů a Rumunů stále častěji objevují i Filipínci a Mongolové, v poslední dekádě ubylo Němců. V Plzni tvoří cizinci více než pětinu stálých obyvatel.
"Podle Ředitelství služby cizinecké policie žilo v ČR 1,1 milionu cizinců s trvalým nebo dlouhodobým (občané EU přechodným) pobytem, včetně občanů s platnou mezinárodní ochranou (azylem). Koncem roku tvořili 10,4 procenta z předběžného počtu občanů země. Z cizinců včetně azylantů bylo 7,3 procenta (82.400) lokalizováno v našem kraji," řekla vedoucí informačních služeb z krajské správy ČSÚ Lenka Křížová.
Postupně rostoucí počet cizinců v kraji v poslední dekádě zásadně ovlivnila válečná situace na Ukrajině, která motivovala k výrazné migraci od vypuknutí konfliktu začátkem roku 2022. "V kraji se mezi roky 2021 a 2022 téměř zdvojnásobil počet cizinců vlivem obyvatelstva z Ukrajiny, jejichž počet se navýšil téměř 3,5krát," řekla Křížová. V následujícím roce se část Ukrajinců vrátila do vlasti a počet cizinců mírně klesl. Od roku 2024 je opět patrný růst, mezi roky 2024 a 2025 o 2,2 procenta, tedy o 1800 cizinců.
Imigrace Ukrajinců ovlivnila i genderovou strukturu cizinců v kraji. Před rokem 2022 dominovali muži kvůli převažující migraci za prací. "V době konfliktu do kraje přichází více žen, které v roce 2022 a 2023 převažovaly. Poté se situace navrací k většinovému zastoupení mužů, loni už tvořili znovu přes 52 procent cizinců," řekla vedoucí.
Kvůli migrační vlně z Ukrajiny pocházelo ke konci prosince 79 procent cizinců v kraji ze zemí mimo EU. Na počtu cizinců se Ukrajinci podíleli 61 procenty, s deseti procenty následovali Slováci, dále Vietnamci (8 pct), Bulhaři (3,8 pct) a Rumuni (3,6 pct). Objevují se také ve větších počtech Filipínci, Maďaři, Němci a Mongolové.
Filipínci a Mongolové před deseti lety tvořili marginální počty. Na jejich rostoucích počtech je podle ČSÚ možné vidět vliv vládní iniciativy na podporu ekonomické migrace. Jedná se o snahy do Česka přivést potřebnou pracovní sílu prostřednictvím efektivnějšího procesu přijímání žádostí o zaměstnanecké karty pro občany vybraných třetích zemí. Filipínci a Mongolové mají nejvyšší kvóty. V posledních deseti letech roste počet Bulharů, Rumunů a Maďarů. Na méně než polovinu se od roku 2016 naopak snížil počet cizinců z Německa, kteří ještě před deseti lety tvořili téměř osm procent všech cizinců v regionu.
čtk




