Hostem nového dílu pořadu Interview televize ZAK byl proktolog a chirurg z EUC kliniky Václav Karnos. V rozhovoru s moderátorem Jonášem Novotným otevřeně promluvil o onemocněních konečníku, která v lidech stále vyvolávají silný stud. Lékař vysvětlil, kdy je nutné vyhledat pomoc, proč nečekat na padesátku a před čím varuje v případě domácí léčby podle internetu.
Téma, o kterém se na veřejnosti příliš nemluví, ale které trápí překvapivě velké množství lidí bez ohledu na věk. Do studia Interview TV ZAK přijal pozvání MUDr. Václav Karnost, chirurg a specialista na proktologii z plzeňské EUC kliniky. V rozhovoru s moderátorem Jonášem Novotným popsal, jak fatální následky může mít falešný stud a proč se v oblasti diagnostiky nevyplatí spoléhat na umělou inteligenci.
Stud jako největší překážka v léčbě
Proktologie je chirurgický podobor, který se zabývá výhradně onemocněním konečníku. Podle doktora Karnosta je právě stud tím hlavním důvodem, proč pacienti přicházejí do ambulancí pozdě.
„Lidé se opravdu stydí o tom hovořit nejen mezi sebou, ale i s odborníky. Často nejdou ani k praktickému lékaři. Je to škoda, protože jako u každého onemocnění – čím dřív ho začnete léčit, tím rychleji a lépe se dá vyléčit, a to i trvale a zcela bez následků,“ zdůraznil v rozhovoru chirurg.
Jako hlavní varovné signály, které by člověka měly do ordinace přivést, uvedl:
-
Lehké krvácení z konečníku (čerstvá krev na toaletním papíře).
-
Anální diskomfort, bolesti, pálení či svědění.
-
Jakýkoliv výtok z konečníku.
Lékař zároveň vyvrátil mýtus, že se tyto potíže týkají pouze starších generací. V ambulanci se běžně setkává s teenagery. Připomněl také, že věková hranice pro plošný screening kolorektálního karcinomu (rakoviny tlustého střeva a konečníku) se posunula už na 45 let. Do jeho odborné ambulance se navíc pacienti mohou objednat přímo, bez doporučení od praktického lékaře.
Rychlá pomoc bez narkózy a „Doktor Google“
Proktologické zákroky v lidech často budí hrůzu z těžkých operací a dlouhé rekonvalescence. Realita je však v mnoha případech jednodušší, pokud se zachytí včas. Léčba sahá od konzervativní formy (masti, čípky, tablety) až po ambulantní zákroky. „Dělají se bez narkózy a trvají řádově minuty, spíš bych řekl minutu,“ upřesnil lékař s tím, že včasný příchod je nejlepší cestou, jak se vyhnout klasické operaci v nemocnici.
Moderátor Jonáš Novotný otevřel také otázku moderních technologií, kdy lidé ze studu raději konzultují své příznaky s internetem nebo velkými jazykovými modely umělé inteligence (AI). Doktor Karnos v tomto ohledu varuje před slepou důvěrou.
„Umělá inteligence je výborný sluha, ale hrozně špatný pán. Základní orientaci a nasměrování pacienta zvládne. Ale co se týče diagnostiky a léčby, tam už bych to nedoporučoval. AI si z medicínských zpráv vybere jen něco a může pacienta neskutečně vyděsit. Vymyslí vám diagnózu, která je pravděpodobná asi jako to, že vyhrajete Eurojackpot. Někdo ho vyhraje, ale většina lidí ne,“ vysvětlil s úsměvem Karnos.
Upozornil také na riziko zneužití citlivých zdravotních dat, která lidé do internetových aplikací nahrávají, a na následné cílení agresivních reklam na komerční zákroky, které dotyčný možná ani nepotřebuje.
Úrazy na chirurgii a zlaté pravidlo pro léto
Václav Karnos působí vedle proktologie také na klasické chirurgické ambulanci. S blížícím se létem očekává tradiční nárůst úrazů, zejména u dětí. V případě drobných odřenin doporučil jednoduché ošetření: čistou vodu, mýdlo, jemnou dezinfekci (neprolévat rány alkoholem či peroxidem) a sterilní krytí.
Na závěr rozhovoru přidal lékař klíčové doporučení pro letní sezónu v dílnách a na zahradách, které může zachránit zdraví: „Důležitý je pitný režim, ale myslím tím vodu, a ne ta klasická pivka, která se při pracích v dílnách a na zahradách dávají. A hlavně – nechtít za každou cenu stihnout doříznout to poslední polínko na cirkulárce těsně před obědem. Věta ‚dodělám polínko a jdu‘, to je to nejhorší, co může být.“
zdroj: TV ZAK
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
