Ulice Pod Všemi svatými na plzeňské Roudné ukrývá jedno z nejfotogeničtějších a zároveň nejtajemnějších zákoutí města. Zdejší ikonická bílá zeď s barokním portálem a malým špýcharem po letech ticha opět ožívá. Nejnovější díl populárního video cyklu Plzeň známá neznámá, kterým provází Lukáš Houška, bere diváky vůbec poprvé nahlédnout za oponu tohoto magického místa, které v minulosti tepalo kulturou a brzy by mělo začít nanovo.
Od jeptišek k baroknímu staviteli
Historie tohoto místa sahá až do 70. let 18. století. Původně rozsáhlý hospodářský dvůr sloužil jako zázemí pro chotěšovské jeptišky a pod jeho architektonickým podpisem je podepsán slavný plzeňský barokní stavitel Jakub Auguston mladší. To, co dnes obdivujeme jako malebný špíchar s obytnou budovou, byla přitom jen menší část původního velkého areálu, jehož podstatnou část v minulosti pohltila stavba sousedních tenisových kurtů.
Areál přežil nálety za druhé světové války, ale největší rána přišla s raným socialismem, kdy bylo jádro původního statku zbouráno a hrozila totální demolice.
Ostrov svobody v šedé normalizaci
V té nejtemnější chvíli však v 70. letech minulého století scénu ovládl Karel Štěpánek – vystudovaný právník a především charismatický tenorista Divadla Josefa Kajetána Tyla. Ten strávil neuvěřitelných 18 let života mravenčí, hrdinskou záchranou celého prostoru.
Štěpánek nebudoval jen zdi. Proměnil svah za domem v terasovitý amfiteátr a vybudoval zde komunitní a kulturní prostor, který se stal malým rájem svobody uprostřed strnulého normalizačního města. Pořádala se zde svobodná představení a rodila velká přátelství – na slavné večery s Miroslavem Horníčkem sem dorazilo i přes 400 diváků. Po smrti Karla Štěpánka v roce 2003 se však život v areálu na více než dvacet let téměř zastavil.
Poklady ze staré Plzně a mramor z Kuby
Nové video nabízí exkluzivní pohled do interiérů a zahrad, které běžný kolemjdoucí z ulice neuvidí. Diváci mohou obdivovat unikátní detaily, které pan Štěpánek po celém městě zachraňoval před zničením a zakomponoval je do roudenského dvora:
-
Kamenné portály ze zaniklých historických domů v Plzni.
-
Původní litinové zábradlí z Rooseveltova (Saského) mostu z doby před jeho přestavbou v 80. letech.
-
Zábradlí pravděpodobně pocházející ze Starého židovského hřbitova.
-
Vzácný zelený mramor z Kuby, který se do Československa dostal jako protihodnota za dodanou zemědělskou techniku. Stejný kámen byl v zemi použit výhradně pro Novou scénu Národního divadla v Praze – a právě na Špejcharu na Roudné.
Nová generace a velký návrat
Dnes se o slovo hlásí nová kapitola. Pokračovatelé rodu pana Štěpánka se spojili s nadšenci ze spolku Špejchar – Institut kultury a ekologie. Jejich společným cílem je proměnit zanedbaný, ale magický prostor s dechberoucím výhledem na město opět v živé centrum pro sousedy, Plzeňany i přespolní návštěvníky.
Práce je zde sice podle slov tvůrců videa „jako na kostele“, ale odhodlání nové generaci nechybí. Lidé, kteří by chtěli s obnovou památky pomoci nebo sledovat plánované aktivity, mohou navštívit nově vzniklý web věnovaný projektu roudenského Špejcharu.
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
.jpg.small.jpg)
