Na téma odhadů vývoje světové populace bylo napsáno mnoho, neboť zdroje naší planety nejsou neomezené a téma přelidnění rezonuje společností již několik desetiletí. Jak vypadá situace lidstva na počátku roku 2026 a co můžeme očekávat do budoucna?
Je vhodné se nejprve podívat na predikci celkové světové populace na naší planetě do roku 2100. Při pohledu na čísla zjistíme, že oproti stavu současnému (8,2 miliardy lidí) dojde do konce století k poměrně silnému nárůstu (10,2 miliardy lidí), tj. o téměř 2 miliardy lidí. Nicméně k absolutnímu vrcholu dojde podle odhadů již v roce 2084 (10,28 miliardy), což je rozdíl přibližně 100 milionů.[1]
Jako celek tedy naše lidstvo rozhodně nevymírá, naopak je předpovídán stabilní růst populace,
i když dlužno podotknout, že nárůst nebude ani zdaleka tak prudký, jako byl v dekádách minulých (zejm. od 60. let minulého století, kdy byla každá další miliarda dosažena za 12 až 14 let, kdežto druhá miliarda byla pokořena až 123 let po první). Problém tak netkví v reprodukci lidí jako celku, ale v jejím naprosto nerovnoměrném rozložení, tzn. že se každá část naší planety vyvíjí v tomto směru diametrálně odlišně, což s sebou nese potenciál pro budoucí geopolitické konflikty nejen diplomatického charakteru.
Jak tedy vypadá situace podle jednotlivých kontinentů? Pokud porovnáme odhady populace od roku 2025 do roku 2100, dojde k následujícím posunům: Evropa přijde odhadem o 150 milionů obyvatel (745,7 mil. => 593,5 mil.), Asie o 223 milionů (4,8 mld. => 4,6 mld.) a Jižní Amerika o 59 milionů (438,1 mil. => 379 mil.). Severní Amerika se naopak rozroste o více jak 92 milionů obyvatel (617,3 mil. => 709,3 mil.), Austrálie (resp. Oceánie) o 26 milionů (46,6 mil. => 72,9 mil.) a Afrika o ohromující 2,2 miliardy (1,5 mld. => 3,8 mld.).[2]
Z právě uvedeného pro nás plynou nejrůznější konsekvence. Růst populace je v zásadě rozdělen na části světa, které relativně zůstanou na svém (Severní a Jižní Amerika spolu s Oceánií), pak na ty části, které o část populace přijdou (Evropa a Asie, přičemž u Evropy jde v porovnání s Asií o významný úbytek obyvatelstva) a na Afriku, která zažije opravdu významný populační boom.
A právě Afrika bude pro lidstvo znamenat tu největší výzvu do budoucna, neboť region, který je nejchudší na planetě bude zároveň tím, jehož obyvatelstvo vzroste až extrémně – o více jak 150 %. Hospodářství Afriky je oproti tomu evropskému či americkému mnohem méně výkonné a nedokáže saturovat ani ty bazální potřeby obyvatel tohoto světadílu. Připočteme-li k tomu klimatickou situaci Afriky (zejm. té subsaharské), tzn. nedostatek pitné vody a základních potravin spolu s rostoucí průměrnou teplotou, vzniká nám tu koktejl způsobující skutečně neobyvatelnost životního prostoru téměř čtyř miliard lidí, což empiricky vyústí v jediné možné – v masovou migraci za lepšími podmínkami pro život. A tyto podmínky rozhodně nebudou směrem na jih od Středozemního moře…
