Karel Mráz zemřel před více než rokem, bylo mu 87 let. Pro Český rozhlas Plzeň jsem s ním před lety často natáčel krátké vlastivědné reportáže, zejména na Chudenicku, které měl rád. Chudenice doslova oplývají pamětními deskami pozoruhodných osobností z různých oborů, pochopitelně nejslavnější je spisovatel, libretista a divadelník Jaroslav Kvapil. Karel Mráz o nich mluvil krásnou češtinou s téměř obrozeneckým zanícením. Ovšem se stejným zaujetím líčil i to, jak jako starosta musel v Klatovech řešit kanalizaci.
Další výjimečnou osobností Klatov je sochař Václav Fiala, jehož úvodním významným dílem je Pomník obětem 1. a 2. světové války v Rožnově pod Radhoštěm z rozměrné leštěné tmavé žuly. Václav Fiala většinou vytváří své dílo hrozně pracným způsobem z obrovských kmenů, kamenných bloků, traverz a materiálů vzdorujících jak povětrnosti, tak ovšem i jeho nástrojům: tisíce ran a stovky ztupených sekáčů, majzlů a majzlíků. Vrcholem bylo, a o tom jsem s ním natáčel, když si nechal dovézt k ateliéru obrovský žulový blok z bouraného železničního mostu někde u Stříbra, kde zrovna probíhala tzv. optimalizace. Žula, která je léta vystavena slunci a dobře ošlehána všemi povětrnostními vlivy, za sto padesát let vyzraje tak, že je skoro neopracovatelná. Byl jsem u toho, když se Fiala do ní zkusmo dal paličkou a sekáčem, který bezmocně odskakoval, zanechav v kameni sotva viditelný vrypu. Leč Fiala ho nakonec nějak přemohl, protože je vybaven jak značnou silou, tak i nekonečnou vůlí a nevyčerpatelnou energií. Výjimku tvoří jeho subtilní a asi dočasné dílo, jímž je – nebo byl? – elektrickými světly vytvořený půdorys lesního kostela uprostřed houštiny japonských topolů v Neznašově, asi deset kilometrů za Klatovy směrem na Železnou Rudu. Ovšem Fialův alespoň dřevěný kříž v pomyslném presbytáři by tam měl stát podnes.
Jedním z kulturních divů Klatov je také tamní Hifiklub, jenž byl založen už v roce 1972 a od roku 1974 má klubovnu v bývalé kryptě kostela svatého Vavřince. Byl založen jako zájmová organizace Svazarmu, což mu umožnilo jaksi v podzemí pořádat kulturní programy přesahující hranici povolených normalizačních poměrů. Například už v roce 1976, kdy byl básník Jaroslav Seifert v klatbě, Hifiklub věnoval k jeho pětasedmdesátinám pořad „Chlapec a hvězdy“.
Po zániku Svazarmu klatovský Hifiklub působí pod Českou společností elektroniků a pořádá koncerty, výstavy, přednášky i akce pro děti. Eva a Jan Kosovi, kteří jsou po celá léta jeho neúnavnými hybateli, jsou také autory knihy „Bytí s básníkem Jaroslavem Seifertem“, která mimochodem dokumentuje jejich mnohaletý zájem o Seiferta a kterou klatovský Hifiklub v roce 2014 vydal společně s Českou společností elektroniků. Také Hifiklub Klatovy má velkou zásluhu na kulturnosti Klatov. Přeji mu hojnost inspirací a manželům Kosovým neutuchající elán.
Ondřej Vaculík