Spolu to dáme! Kniha dokumentuje, jak Čechy spojila první vlna koronaviru

Koronavirová krize postavila český národ před nezvyklou situaci. Strach z neznámého a rostoucí čísla nakažených vyvolaly celospolečenskou krizi. Také ale vznikla situace, kdy se Češi spojili, nejen šitím roušek a dodržováním pravidel, ale hlavně co se týče technických inovací. Fotograf Lukáš Socha se rozhodl klíčové dny a týdny zachytit objektivem fotoaparátu. Robin Čumpelík, který byl po celou dobu v centru dění, přidal zasvěcené texty. Výsledkem je kniha Spolu to dáme!

Přestože kniha vznikla v době covidové, není primárně o covidu-19. Je především o naději, entuziasmu, sounáležitosti, odhodlání, odvaze, talentu a mimořádných schopnostech českých lidí. „Knížku jsme vytvořili, abychom ukázali, kdo byli ti skuteční hrdinové z první linie. Nebyli to ti, kdo stáli před kamerami, ale byli to lidé, o kterých toho média moc nenapsala. Byli to lidé, kterým nikdo pořádně ani nepoděkoval. Byli to lidé, kteří zůstali lidmi. Tahle kniha si dává za úkol vás všechny seznámit a spojit. Přinést vám poděkování a uznání, které si tak moc zasloužíte. Věřím, že touto cestou dokážeme zprostředkovat vaše setkání. A já už se nemohu dočkat, co všichni nejen vymyslíte, ale hlavně zrealizujete,“ rekapituluje v úvodu knihy Lukáš Socha, pro kterého bylo posledních 15 let smyslem života cestování. „Nějak mě to prostě chytlo a dovedlo až k expedici Zikmund 100. V některých místech jsem pobyl i o trochu déle, než jsem původně plánoval. Bral jsem to jako obrovskou příležitost k seberealizaci a pochopení sama sebe. Bylo mi jasné, že když se ve světě začínají zavírat hranice, je to moment, kdy mohu poznávat do hloubky naší zemi. Ostatně čínské slovo pro „krizi“ má, dvě podstaty – jedna označuje nebezpečí a druhá příležitost,“ dodal.

Kniha Spolu to dáme! (s podtitulem Jak se Češi spojili během první vlny koronaviru) je živá, plná inspirujících příběhů kreativity, které mají pokračování v současnosti a jsou perspektivou do budoucnosti. Plicní skener, respirátor, mobilní aplikace, nanovlákna. „Nápad na vydání knihy se zrodil velice spontánně. Na začátku jsem vůbec neplánoval ani netušil, že by mohlo vzniknout takové pěkné shrnutí. Pracoval jsem na textech při zbytku volného času a po nocích v průběhu léta. Později se ukázalo, že projekty mohou být inspirativní do dalších měsíců, a to nás hnalo dopředu. Věřím, že kniha může dále propojovat lidi, myšlenky, ale hlavně motivovat další jedince a komunity ke spolupráci, tvořivosti a inovacím, tak aby se nám žilo lépe, bezpečně a soběstačně,“ dodal Robin Čumpelík.