Nad plzeňskou radnicí vlaje sokolská vlajka

Foto: M. Osvaldová

Sokolskou vlajku na počest Památného dne sokolstva vyvěsila plzeňská radnice vyvěsila. Datum 8. října je poctou všem členům a členkám Sokola, kteří během téměř 160 let existence spolku obětovali své životy boji za svobodu, demokracii a samostatnost. Toto datum bylo zvoleno jako připomínka tragických událostí v roce 1941, kdy gestapo zatklo na 1500 sokolských činovníků z ústředí, žup i větších jednot, z nichž většina zahynula do konce války. Od roku 2019 je Památný den sokolstva oficiálním významným dnem České republiky.

Foto: M. Osvaldová

Sokolskou vlajku předal na slavnostním setkání plzeňskému primátorovi Martinu Baxovi starosta Sokolské župy Plzeňské Jiří Sobota. Akce se zúčastnili i starosta Sokolské župy Rokycanova Miroslav Kroc, jenž je zároveň místostarostou České obce sokolské, a starosta Sokolské župy Šumavské Jindřich Schovanec, starosta sokolské organizace v Křimicích Vít Mojžíš a další členové.

Primátor Martin Baxa připomněl, že s myšlenkou vyvěsit sokolskou vlajku na budovu plzeňské radnice přišel Vít Mojžíš, starosta pátého plzeňského městského obvodu Křimice a zároveň starosta místního sokola. „Dnešní moment je nejen připomenutím Památného dne sokolstva, ale především poukázáním na odvahu, statečnost a nezlomnost, tedy hodnot, které přineslo Masarykovské Československo. Proto si myslím, že by na budově plzeňské radnice, tedy ve městě Plzni, které bylo vždy spojeno s hodnotami svobody a demokracie, měla viset sokolská vlajka,“ uvedl primátor Martin Baxa.

Foto: M. Osvaldová

V roce 1941 zahájil likvidaci sokolské organizace zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Nacisté totiž Sokol považovali za nejnebezpečnější domácí organizaci, jejíž organizační aparát sloužil v masovém měřítku odbojovému hnutí. V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo v rámci Akce Sokol zatklo na 1500 sokolských činovníků. Byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů. Téměř nikdo z nich se konce války nedožil.

Památný den sokolstva je připomínkou nejen pěti tisícovek sokolů a sokolek, kteří položili své životy v protinacistickém odboji, mezi nimiž bylo i na 150 spolupracovníků výsadku Anthropoid zapojených do atentátu na Heydricha, ale i těch, kteří padli v letech 1. světové války v řadách československých legií bojujících za vznik samostatného státu, stejně jako sokolů a sokolek z řad protikomunistického odboje.

Sokol dnes působí ve více než 1000 obcích v celé České republice, od velkých měst až po nejmenší obce. V sokolských oddílech se lidé mohou věnovat až 80 druhům výkonnostního sportu, nesoutěžnímu, všestrannému rozvoji svého těla i ducha, hrát divadlo, zpívat nebo se zabývat historií místního sokola a regionu.