Český nanosatelit, na kterém se podílela ZČU, je ve vesmíru tři roky

Zveřejněno v Atraktivní zprávy
Od - středa, 1. červenec 2020 14:17

Český nanosatelit VZLUSAT-1 je na oběžné dráze Země už tři roky. Životnost satelitu, který je výsledkem společného projektu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ), Fakulty elektrotechnické (FEL) Západočeské univerzity v Plzni, ČVUT a řady technologických firem, byla přitom původně odhadována na jeden rok.

„Zatímco většina malých satelitů končí svoji vesmírnou misi po několika týdnech až měsících, nanosatelit VZUSAT-1 obíhá kolem Země už celé tři roky, a navíc v dobré kondici,“ neskrývá nadšení Jiří Masopust z katedry aplikované elektroniky a telekomunikací Fakulty elektrotechnické ZČU, jejíž tým má na unikátním úspěchu významný podíl.

Od 23. června 2017, kdy se nanosatelit VZLUSAT-1 vydal na oběžnou dráhu, s ním komunikuje a jeho povelování zajišťuje tým odborníků pozemní stanice na FEL ZČU. „Za tři roky absolvoval satelit více než šestnáct tisíc obletů Země a navázali jsme s ním přes šest a půl tisíce rádiových spojení,“ říká Jiří Masopust. Dodává, že i po třech letech ve vesmíru jsou systémy satelitu stále plně funkční, bez mimořádných událostí a poskytují vědecká a technologická data. „Každých čtrnáct dní nahráváme satelitu jeden hlavní úkolovník s plánem měření na všech experimentech a tři dílčí úkolovníky pro celoplošné snímkování unikátním rentgenovým teleskopem,“ vysvětluje. Komunikace probíhá každý den, třikrát v dopoledních a třikrát ve večerních hodinách. Přesné časy jsou uvedeny na webových stránkách projektu. Satelit je možné poslouchat i na radioamatérských stanicích. „Každé dva měsíce se provádí přeformátování hlavní paměti satelitu pro obnovu plné kapacity,“ doplňuje Jiří Masopust.

Na palubě VZLUSAT-1 se nachází unikátní miniaturizovaný rentgenový dalekohled, který je nejmenší ve vesmíru. Je osazen multifóliovou optikou typu „račí oko“, která byla vyvinuta v české společnosti Rigaku Inovative Technologies Europe. Detekci obstarává pixelový senzor Timepix z Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT. Nanosatelit nese také přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře, dále v Česku vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu, který získal mezinárodní certifikáty pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí např. na Měsíci či Marsu, a další experimenty.

Úspěch satelitu VZLUSAT-1 je pro vědce motivací vyslat do vesmíru jeho následovníka. Minulý týden proběhlo v laboratoři na FEL první testování rádiové komunikace s rozestavěným satelitem VZLUSAT-2. Ten má do vesmíru nést nový přístroj SpacePix, vyvíjený společně firmou ESC a Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT. Na palubě má být mimo jiné i experimentální kamera pro sledování Země a nové generace přístrojů, které se osvědčily na první družici. „Kromě kontinuálního zajišťování komunikace s VZLUSAT-1 naše pracoviště v současné době provádí i první testování komunikačních systémů VZLUSAT-2, který se dostane do vesmíru v horizontu necelého roku,“ dodal Jiří Masopust.