Zemřel poslední skaut a držitel několika ocenění Richard Smola

Zveřejněno v Aktuálně
Od - pondělí, 7. červenec 2025 15:16
Zemřel poslední skaut a držitel několika ocenění Richard Smola Richard Smola uprostřed s hůlkou. foto: ÚMO Plzeň 4

Ve věku nedožitých 95 let zemřel významný obyvatel plzeňské části Doubravka, Richard Smola, který byl tělem i duší skaut, do kterého vstoupil v roce 1945. Byl to také aktivní spolupracovník Paměti národa, čestný člen Rotary klubu Plzeň, předseda Spolku PTP (PTP – Pomocné technické prapory zřízené pro muže, kteří byli pro komunistický režim „nespolehliví“ a držitel mnoha ocenění, například Historické pečetě Města Plzně, Záslužného kříže III. stupně ministra obrany ČR nebo Skautské medaile za věrnost.

"Odešel muž, který se nenechal zlomit komunistickým režimem pocházející z rodiny významného podnikatele Aloise Smoly. Ten byl kvůli své firmě na výrobu turbodynam perzekuován, byl s rodinou postižen měnovou reformou, vystěhován z Plzně a vězněn," uvedla doubravecká radnice.

Díky otci se Richard Smola setkával se zajímavými lidmi už od dětství. Také prožíval osvobození Plzně americkou armádou, pravidelnými hosty u Smolových byli právě američtí vojáci. S některými z nich se později setkal při Slavnostech svobody, kde byl čestným hostem. Založil Svaz PTP – později spolek. Byl členem Městské rady Junáka a nejen to. „Poprvé jsem se s ním setkal na počátku 90. let jako s předsedou klubu PTP v Plzni, poté co jsme si řekli, že jsme oba skauti, začal často chodit na setkání našeho 13. oldskautského klubu Bílá střela, naposledy jsme se setkali 24. dubna na svátek sv. Jiří – patrona skautů, kdy s námi oslavil 80. výročí našeho oddílu v Luftově zahradě. Byl to skvělý chlap a skaut,“ vzpomíná Petr Náhlík. Richard Smola spolupracoval s Pamětí národa, chodil přednášet do škol a pomáhal organizovat setkání vystěhovaných rodin. „Kdykoli jsme ho oslovili, byl připraven pomoci – a často sám přicházel s tipy na pamětníky, které bychom neměli minout. Jeho zkušenost, paměť a lidskost byly pro naši práci neocenitelné. Pro mě osobně bylo setkání s ním vždycky připomenutím toho, proč má smysl uchovávat příběhy. Měl velký dar mluvit s mladými lidmi – ať už jako skautský vedoucí nebo v rámci aktivit Paměti národa. Své vzpomínky dokázal přenést tak, že studenti měli pocit, že u toho byli. Nešlo mu o velká slova, šlo mu o pochopení,“ popisuje spolupráci ředitel krajské pobočky Paměti národa Jiří Kunc.