Plzeňský kraj každý rok doplácí na zdravotnictví stamiliony korun

ilustrační foto: NPK

Zdravotnictví je dlouhodobě jedním z největších problémů Plzeňského kraje, a to i přes stamiliony korun, které do něj hejtmanství každý rok dává. Přes 200 milionů korun kraj posílá svým šesti nemocnicím, jimž formou služby obecného hospodářského zájmu (SOHZ) kompenzuje nedostatečné úhrady pojišťoven, přes 300 milionů přidává na provoz Zdravotnické záchranné služby. Další desítky milionů korun jdou na investice. Kraj netrápí jen nedostatečné platby zdravotních pojišťoven, ale také vážný nedostatek zdravotnického personálu, kvůli němuž musel být dočasně omezován provoz v některých nemocnicích.

Podle náměstka hejtmana Ivo Grünera (ČSSD) je problém v podfinancování krajských nemocnic od pojišťoven. Kraj doplácí na to, že nemá žádnou nemocnici v Plzni, kde je nejvíc lidí. Provozuje naopak nemocnice v okrajových částech, kde je méně lidí, a tedy i méně výkonů a peněz od pojišťoven. Pokud chce kraj udržet všude stejnou úroveň a dostupnost péče, musí nemocnicím doplácet, aby si udržely zdravotníky. „Jsem naprosto přesvědčen, že naše finanční výdaje, v rámci toho, co platíme lékařům a zdravotním sestrám, jsou více než nadstandardní,“ řekl Grüner.

„Složitě držíme pohromadě týmy lékařů a sester v našich nemocnicích, trh pracovních sil zdravotníků vlastně neexistuje,“ uvedla radní pro zdravotnictví Milena Stárková (ČSSD).

Nemocnice řídí krajská akciová společnost Nemocnice Plzeňského kraje. Rada kraje několik měsíců po svém zvolení odvolala představenstva a dozorčí rady nemocnic a zdravotnického holdingu a jmenovala manažery, kteří měli snížit ztráty nemocnic. „Přes vynaložené prostředky na tento projekt, zhruba 100 milionů, a dobu čtyř let, se vlastně moc nezměnilo. Stále jsou dotovány krajské nemocnice částkou okolo 230 milionů ročně a bojují s nedostatkem personálu,“ řekl opoziční zastupitel Petr Vanka (ANO). Stav nemocnic podle něj odpovídá roku 2015. Ani opoziční KSČM není spokojena s tím, jak rada nemocnice minulé čtyři roky vedla. Podle Zdeňky Liškové z KSČM zbytečně rostl počet placených funkcionářů z představenstev a dozorčích rad. „Náklady samotného holdingu Nemocnic Plzeňského kraje vzrostly prakticky trojnásobně, ačkoliv jde o neproduktivní složku,“ řekla. Podle ní jsou do funkcí ve správě nemocnic nasazováni přátelé vedoucích manažerů za až dvojnásobné platy, čímž rostou režijní náklady místo toho, aby peníze sloužily na mzdy lidí, kteří skutečně zajišťují zdravotní péči. Vanka míní, že volební období se vyznačovalo stagnací a rozdáváním peněz na všechny strany.

Kromě plateb na provoz, kraj do nemocnic také investoval. Klatovská nemocnice má novou lůžkovou rehabilitaci, nové ambulance i větší počet zdravotně sociálních lůžek. Za 80 milionů obnovila díky EU přístroje. „Stodská nemocnice byla v průběhu minulých let zrekonstruována, kraj do obnovy za pět let investoval více než 150 milionů korun,“ řekla Stárková. Šedesát let stará nemocnice v Rokycanech má modernizaci před sebou.

Zatímco řízení nemocnic opozice kritizuje, shodně s vedením kraje chválí záchrannou službu. Podle Vanky je příkladem dobře fungující organizace. I Lišková ji považuje za bezproblémovou, i když na ni kraj vynakládá velké peníze. „Loni do krajských nemocnic záchranka přivezla více než 15.000 pacientů, za tři roky je to nárůst o 28 procent,“ řekl Stárková. Kraj otevřel novou výjezdovou základnu v Manětíně, několik dalších základen prodělalo rekonstrukci. Kromě toho kraj přispívá smluvním parterům na pohotovost, platí provoz záchytné stanice a služby koronera.

Sociální oblast je podle Grünera lépe sanována od státu. Krajská zařízení hospodaří podle něj velmi efektivně. Kraj do nich investoval desítky milionů. „Uskutečnili jsme několik rekonstrukcí v Bystřici nad Úhlavou, v Horní Bříze, připravujeme projekt v Kralovicích, kde bychom chtěli zdvojnásobit kapacitu a zlepšit prostředí,“ vyjmenoval Grüner.

Do sítě svých středních škol kraj ve volebním období nijak výrazněji nezasahoval. Z rozpočtu kraje šlo na investice do škol přes 600 milionů korun. Dalších zhruba 420 milionů z EU směřovalo do odborných učeben, laboratoří, dílen pro odborný výcvik, bezbariérovosti a energetických opatření v budovách škol, řekla náměstkyně pro školství Ivana Bartošová (KDU-ČSL). „Byl přijat zásadní strategický dokument krajské školské politiky VIZE 2035. Systematicky se podporují nadaní žáci, pozornost se věnuje dětem s handicapem, cizincům a sociálně znevýhodněným žákům. V dotačních titulech kraje se v oblasti podpory sportu, dětí a mládeže rozdělilo 458 milionů korun,“ řekla.

čtk