„Dobrá zpráva je, že ropucha krátkonohá je v severozápadních Čechách stále ještě schopna kolonizovat nová místa. Ta špatná je, že aby to tak bylo i v budoucnu, bude třeba jí s tím trochu pomoct. Většina populací je malá, nepočetná a čelí tlaku způsobenému úbytkem vhodného prostředí, především v důsledku útlumu těžby a zarůstání výsypek,“ konstatoval Jan Matějů, přírodovědec Muzea Karlovy Vary.
Ve všech zjištěných případech žáby obývaly člověkem ovlivněné prostředí: pískovny, kaolinové lomy, kamenolomy nebo výsypky. Velikost jejich populací se pohybovala od jednotek po stovky dospělých jedinců, přičemž největší populace v celé České republice byla zaznamenána v hnědouhelném lomu Jiří u Sokolova. Počet dospělých ropuch, které zde žijí, je pravděpodobně vyšší než jeden tisíc. Výsledky šestileté studie byly publikovány v odborném časopise.
„Ropucha krátkonohá je pro nás důležitým bioindikátorem," dodal Matějů. „Její výskyt v severozápadních Čechách je ukazatelem kvality místních ekosystémů a její ochrana je klíčová pro udržení biologické rozmanitosti otevřených stanovišť."
Studie poskytuje důležité údaje pro další ochranu tohoto kriticky ohroženého druhu a podtrhuje nutnost aktivních opatření k jeho ochraně. „V budoucnu by bylo vhodné ropuchu krátkonohou řízeně vypouštět na nové lokality, například do lomů a pískoven, do kterých není schopna se přirozeně rozšířit. Mělo by to samozřejmě být v souladu se záchranným programem, který pro tento druh připravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, a především se souhlasem vlastníků pozemků,“ uzavřel autor studie.
Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita)
Ropucha krátkonohá je naším nejmenším druhem ropuchy. Dorůstá délky přibližně pět až šest centimetrů. Základní zbarvení je obvykle šedohnědé s tmavšími skvrnami, charakteristický je pro ni světlý pruh, který se táhne středem hřbetu. Vyznačuje se krátkými zadními končetinami. Neskáče, ale pohybuje se lezením nebo překvapivě rychlým během. Preferuje otevřená, slunná stanoviště, často s lehkou písčitou půdou. Zarostlým plochám, ať už trávou nebo lesem, se vyhýbá. Její rozmnožování probíhá od března až do srpna. Samci lákají samičky cvrčivým voláním. Samice kladou vajíčka do nezarostlých tůní nebo mělkých kaluží, kde se z nich během několika dnů líhnou pulci. Vývoj je velmi rychlý, přibližně za měsíc již kaluže opouštějí malé žabky.
