Plzeňané po dvaceti letech vzpomínali na velké povodně

Zveřejněno v Z Plzně
Od - pátek, 12. srpen 2022 16:04
Plzeňané po dvaceti letech vzpomínali na velké povodně Foto: město Plzeň

Před 20 lety, 11. srpna 2002, začaly v Plzni nejhorší záplavy v novodobé historii města. Způsobily škody za 562 milionů korun a padlo jim za oběť 22 domů. I přes mnohdy dramatické situace, kdy se městem valila i víc než tisíciletá voda, nepřišel nikoho o život ani nebyl těžce raněn. Kdyby se podobně silní povodně opakovaly dnes, díky protipovodňovým opatřením i díky moderním technologiím by tak vážné následky pravděpodobně neměly.

ImageHandler 11Celkem bylo od 8. do 13. srpna zaplaveno 1509 hektarů území, tedy 11 procent rozlohy Plzně. Nejhůře na tom byly části Koterov, Božkov a Roudná. Pod vodou se ocitl i střed města – Denisovo a Anglické nábřeží, Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu. Kromě mostu Milénia se uzavřely všechny mosty přes řeky, kolabovala doprava i zásobování. Jen několik centimetrů chybělo k tomu, aby rozvodněná řeka zaplavila úpravnu vody a připravila město o pitnou vodu.

Plzeňané si výročí od povodní připomínají výstavou fotografií a textů. Ta bude k vidění v prostoru před radnicí u morového sloupu do 30. srpna, vnitřní část výstavy bude v mázhauzu radnice do 15. září. „Výstava ukazuje dobové fotografie z povodní i to, jak Plzeň vypadala po nich. Je důležité si tyto události připomínat, jsou sice smutné, ale ukázalo se, že složky integrovaného záchranného systému a členové krizového řízení situaci zvládli skvěle. Nedošlo k žádnému úmrtí,“ zdůraznil primátor města Plzně Pavel Šindelář.

ImageHandler 8Jiří Šneberger, tehdejší primátor Plzně a šéf krizového štábu, vyzdvihl především skvělou spolupráci mezi krizovým štábem a všemi složkami, které při povodních pomáhaly – profesionálními i dobrovolnými hasiči, záchranáři, armádou, Policií ČR, městkou policií a dalšími, jako byli například pracovníci Vodárny Plzeň apod.: „Ta spolupráce byla úžasná, i když všichni pracovali na hraně svých možností. Měli bychom poděkovat především jim, protože dokázali v Plzni zajistit jak infrastrukturu, tak bezpečnost," prohlásil.

Tehdejší i současná vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodová Kaiferová vzpomínala, že v práci byla nepřetržitě už od první vlny dešťů 8. srpna 2002. Tehdy s kolegy připravovali evakuaci obyvatel Koterova, k níž nakonec nedošlo. Řekla, že z dnešního pohledu vlastně pracovali v jakémsi retrostylu: „Hlášení se posílala faxem, e-mail fungoval jen občas. Nevěděli jsme přesně, co se na toku děje. Informace jsme tedy mohli získat jen z vizuálních kontaktů, proto pracovníci magistrátu, policisté či hasiči museli vyrážet do terénu a zjišťovat, jaká je na tocích situace. Informace od nich se u nás kumulovaly a z toho se vytvářel obraz toho, co se děje. To je v současnosti už nepředstavitelná situace. Dnes sedím u počítače, podívám se, jak to vypadá v Klatovech a Přešticích a podle toho modeluji, co se stane u nás v Plzni," dodala.