Pirát Pavel Bosák: Reální „primátoři“ tohoto města jsou Šindelář a Šlouf

Foto: Archiv P. Bosák

Mezi hlavní postavy pirátské politiky v našem regionu patří bezesporu šéf zastupitelského klubu Pavel Bosák, muž s nevšedním osudem, který v roce 1987 opustil tehdejší Československou socialistickou republiku, aby se společně se svojí matkou odstěhoval do San Francisca na západním pobřeží USA. Tam rozjel i své první podnikání. Před 12 lety se on a jeho česká rodina rozhodli vrátit zpět do rodné země. Patrně i tyto životní zkušenosti stály za tím, že se po svém návratu začal angažovat v lokální politice v Liticích a rychle si získal podporu svých spoluobčanů. Do širšího povědomí se dostal právě litickým tématem, občanským odporem proti stavbě průmyslových hal. I na základě těchto událostí mu nabídli Piráti místo na jejich kandidátce v komunálních volbách, ve kterých uspěl a poté do strany i vstoupil.

Foto: archiv P. Bosák

Jsou Piráti protestní stranou pro mladé lidi?
Piráti jsou často dehonestováni z obou stran politického spektra pro svou radikálnost. Nicméně v okamžiku jejich zvolení do poslanecké sněmovny došlo k urychlení transformace strany ve státotvornou sílu, kterou bezesporu dnes je. Ta strana je postavena na opravdu demokratických základech a dokázala se úspěšně etablovat v politickém systému, byť to možná částečně otupilo její protestní ostří. Myslím, že pro mnoho lidí, včetně mě, bylo důležité ustanovení koalice se STAN. To podle mě Piráty jasně posunulo a ukotvilo do středu politického spektra.

V souvislosti s programem Pirátů je pro mnoho lidí poměrně rozporuplnou otázkou referendum, jak se k tomu stavíte vy?
Referendum jako výraz vůle lidu je určitě zásadním tématem Pirátů. Rozlišuji ovšem referenda k místním otázkám a otázkám národním. Zcela určitě bych já osobně nechtěl, aby se tímto způsobem hlasovalo třeba o změně uspořádání státu z republiky na monarchii, to jistě ne. Je to pro naši společnost nástroj relativně nový. Teprve se učíme s ním zacházet zodpovědně a sebevědomě jako například ve Švýcarsku. Dalším nebezpečím je i stále se zesilující vliv sociálních sítí, které téměř bez odpovědnosti za správnost předkládaných informací mohou ovlivnit názory lidí z hodiny na hodinu. Ale v místních tématech je už dnes referendum skvělou metodou, jak zjišťovat vůli občanů.

Vaše strana je v určitém klinči, v Plzni jste nejsilnější stranou opozice, zatímco na kraji jste v koalici s ODS, jak to pociťujete?
Ono to není tak jednoznačné, protože ta ODS, která vládne ve městě, nemá s tou “venkovskou” ODS na kraji až tolik vazeb. Dokonce bych řekl, že mezi těmito dvěma proudy u občanských demokratů je určitý rozkol. Tudíž na kraji se spolupráce jeví vcelku bezproblémová. Na městě je naším hlavním posláním hlídat, protože kdykoliv jsme se snažili cokoli prosadit, bylo nám jasně naznačeno, že takový návrh bude neprůchozí. Vlastně je takto koncipována koaliční smlouva, která téměř znemožňuje volné hlasování jejích členů v rozporu s Radou. Hlasování zastupitelstva je tedy vlastně již jen divadlo, které nemá šanci rozhodnutí Rady zvrátit.

Foto: archiv P. Bosák

A jak vám tedy to hlídání jde?
Nám teď nově trochu pomáhá naše postavení na kraji, díky kterému se možná podaří něco prosadit i na městě. Třeba takové zdánlivě jednoduché opatření, aby byly zápisy z jednání zastupitelstva přístupné online. Vypadá to jako detail, ale tomu, kdo používá textový vyhledávač a chce najít nějaký výrok konkrétního politika, by to velice usnadnilo práci. Dnes by musel naposlouchat hodiny a hodiny záznamů, aby například zjistil, co pan náměstek hlásal v loňském roce. Bohužel ale musím konstatovat, že koalice na městě se o svých rozhodnutích s námi v zásadě nebaví. Určitou výjimkou je David Šlouf, který se nás, na rozdíl např. od náměstka Šindeláře, snaží do rozhodování občas přizvat.

Co považujete za největší problém politiky na městě?
Myslím, nebo spíše jsem si jist, že je to dlouholetá vláda ODS, která si během dekád jaksi zprivatizovala některé sféry vlivu. Jedná se především o oblast územního plánování a investic. To znamená, že téměř veškerá výstavba jde přes tuto stranu, včetně nakládání s majetkem. Z toho pak plyne generování výhod pro jejich členy a podporovatele. Pro ostatní strany je téměř nemožné se jen přiblížit k branám této „pevnosti“. Výjimka se v tomto volebním období částečně podařila uskupení ANO, které dostalo na starosti sport, kam od té doby náhle odtéká mnohem více peněz.

A co toto způsobuje?
Nikdo vlastně v tomto ODS nekontroluje a následně se nedaří zpřetrhat klientelistické vazby, jak se podařilo po změnách vlády třeba v Praze či v Brně. ODS si v Plzni vždy toto udržela a myslím, že to není zdravé. Důsledkem jsou pak nejen různé stavby na místech, kde byly hřiště či parky, ale přenáší se to až do nejnižších vrstev členů této strany, kteří jsou často také drobnými beneficienty výhod. Bohužel toto nepřestalo fungovat, ani když byl primátorem Martin Zrzavecký z ČSSD.

Jaké jsou vaše názory na ANO?
Pro mě je ANO jedna velká vyplýtvaná příležitost, protože v jeden moment oni na sebe nabalili naději obyvatelstva, že se zde vytvoří nějaká protiváha klientelistické mocenské garnitury z devadesátých let. Bohužel, tahle příležitost postupně vypršela, protože se z toho stala mašinérie k prosazování výhod pro další provázanou skupinu a zájmů jednoho člověka. Ti slušní lidé, kteří vstupovali do ANO s ideály, postupně odchází, nebo se bojí z toho rozjetého vlaku vystoupit. Zajímavé je, že ANO je strana lidí z byznysu, s byznysovými zájmy, kterou paradoxně volí příjmově slabší vrstvy. V Plzni je zas pro nás zklamáním, že si ANO neduplo a nerozbilo ODS ten její monopol. Měli říct třeba: ‚my investice vy územní plánování,‘ nebo naopak. Teď už se vezou.

Nemáte pocit, že problém vaší strany nebo i ANO, je ta politika strašně málo personalizovaná?
Ano, to pravda je, ale platí to vlastně u všech stran. Odmyslíte-li si Martina Baxu nebo Lumíra Aschenbrennera, je téměř neviditelný i zbytek ODS. Jak moc jsou známí třeba pánové náměstci Šindelář a Šlouf? Přitom reálně řídí toto město jako de facto „primátoři“. A v ANO? Možná David Procházka z Trojky je trochu víc viditelný, ale jistý si tím nejsem. Lépe je na tom samozřejmě STAN s Josefem Bernardem, který je v mediálním prostoru velice zdatný. Ono dostat tváře do povědomí je také otázka peněz. Piráti nejsou napojeni na žádné penězovody nebo sponzory. Spoléháme na dobrovolníky. Dostáváme ze zákona státní příspěvek, z kterého jen těžko zaplatíme nákladné billboardové kampaně.

Máte pocit, že Martin Baxa skutečně nevládne?
Upřímně si myslím, že chod města neřídí. Jeho role je v podstatě titulární či ceremoniální.  Management města je v rukou náměstků, takže když něco chci vědět nebo řešit, volám jim. Od pana Baxy bych se asi moc konkrétního nedozvěděl. My mu musíme přiznat, že je korektní, nesnižuje se k podpásovým úderům, ale právě proto, že nic nerozhoduje, ani nikomu neubližuje. Když to hodně parafrázuji, ‚kdo nic nedělá, nic nezkazí.‘ Jeho slabina je zkrátka v jeho nepřítomnosti.