Dvorana slávy přivítala další tři osobnosti, mezi nimi i tenistku Strýcovou

Dvanáctý ročník se konal po dvou letech vynucené pauzy, tři osobnosti doplnily již 40 osobností, které byly do Dvorany slávy uvedeny před nimi. Všechny osobnosti jsou spjaty s Plzeňským krajem, narodily se zde a nejen svou prací, profesionalitou, ale i morálními a lidskými vlastnostmi překračují jeho hranice.

„Je mi ctí navázat na tradici předchozích hejtmanů a rozšířit řadu osobností ve Dvoraně slávy. Oceněním úspěšné tenistky, herečky a uznávaného lékaře si připomeneme, že se vyplatí dělat svoji práci poctivě, věnovat jí čas a energii, být vytrvalý a nenechat se odradit drobnými neúspěchy nebo nepřízní okolností. Jsou to lidé, jejichž životy jsou vzorem nám všem,“ říká hejtman Rudolf Špoták.

Jiří Fínek se slavnostního předávání nemohl kvůli pracovním důvodům zúčastnit, ocenění za něj přebírala jeho manželka Eva.

Dvoranu slávy zavedla v roce 2009 hejtmanka Milada Emmerová, prvními nositeli tohoto ocenění se stali zpěvák Karel Gott, jazykovědec Lumír Klimeš a sportovkyně Anna Maurerová. 

Barbora Strýcová (28. března 1986 Plzeň)

Velkých úspěchů dosáhla tenistka Barbora Strýcová už v juniorské kategorii, kdy v letech 2002 a 2003 dvakrát za sebou vyhrála juniorskou Australian Open. Na konci sezóny 2002 byla vyhlášena juniorskou mistryní světa, kdy figurovala na 1. místě juniorského žebříčku. O dva roky později reprezentovala Česko na Letních olympijských hrách 2004 v Athénách. Na Australian Open 2010 odehrála nejdelší utkání v dosavadní historii ženské dvouhry tohoto turnaje, kdy zápas, v němž proměnila až osmý mečbol, trval čtyři hodiny a devatenáct minut. Pětkrát vyhrála týmové soutěže Fed Cup (2011, 2014, 2015, 2016, 2018). Z Letních olympijských her v Riu de Janeiru 2016 si v ženském deblu přivezla bronzovou medaili.  Na okruhu WTA Tour vyhrála Barbora Strýcová třicet jedna turnajů ve čtyřhře a dva ve dvouhře. Ve dvouhře nejvyšší grandslamové úrovně se nejdále probojovala do semifinále ve Wimbledonu 2019. Ve 33 letech se tak stala nejstarší singlovou debutantkou v této fázi grandslamu. Téhož roku vyhrála i českou tenisovou anketu Zlatý kanár.  Na žebříčku WTA byla pro dvouhru nejvýše klasifikovaná v lednu 2017 na 16. místě a v letech 2019 – 2020 byla světovou jedničkou ve čtyřhře.

Barbora Strýcová získala celkem 25 titulů ze čtyřiceti dvou finálových zápasů. Kariéru ukončila v souvislosti s těhotenstvím v květnu 2021 jako deblová světová dvojka.

V době koronavirové pauzy rozběhla na instagramu vlastní talk show „U Baru“, kde zpovídá hosty pouze přes internet. Zajímá se o módu a jednou by ráda navrhla svoji kolekci oblečení.

Jana Kubátová (27. února 1962 v Praze)

Jana Kubátová patří k herečkám, které s lehkostí ztvární role komediální i tragické. Ani v jednom z případů nemá divák sebemenší pochybnosti jejímu herectví uvěřit. Příkladem takových rozmanitých rolí jsou potrhlá Gronya v komedii Lháři, zlá a panovačná Mattie Fae Aikenová ve hře Srpen v zemi indiánů, nevyrovnaná kariéristka Angelika v Push up či Maureen v Krásce z Leenane. Za roli staré panny doufající v lásku svého života byla nominována na cenu Thálie.

Po studiu na pražské konzervatoři nastoupila Jana Kubátová do souboru operety Divadla J. K. Tyla, kde ztvárnila přes dvacet osobitých rolí. Účinkovala i v klubových inscenacích, například ve vzpomínce na Emila Františka Buriana Pojďte, lidi, do divadla nebo ve večeru šansonů a muzikálových melodií Ztráty a nálezy. Pro Klub DJKT režijně připravila hudební komedii Stalo se v dešti. Po úspěchu inscenace Lidožroutka v roce 1986, v níž poprvé spolupracovala s činohrou, dostala nabídku angažmá právě v tomto souboru. Zde naplno uplatňuje svůj komediální talent, odvahu k sebeironii i smysl pro tragikomické podbarvení.

V poslední době ji můžeme vidět v postavě Paní Frolové v inscenaci Každý má svou pravdu nebo v rodinném dramatu Králičí nora. Ztvárnila i řadu vedlejších rolí. Jana Kubátová vytvořila i několik filmových a televizních rolí. Nezapomenutelná je její Olina v seriálu Zkoušky z dospělosti. Působila také v Divadle J. K. Tyla jako asistentka režie a dosud spolupracuje s Českým rozhlasem. Miluje svobodu, moudrost, syna a svá zvířata.

prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph. D. MHA (3. října 1957 v Plzni)

Po promoci na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni v roce 1983 nastoupil Jindřich Fínek na Oddělení radioterapie a onkologie plzeňské Fakultní nemocnice, kde pracuje dodnes.

Atestaci z radioterapie prvého stupně složil v roce 1986, druhého stupně v roce 1989 a v roce 1992 atestaci z klinické onkologie. V prosinci 1995 byl jmenován do funkce primáře oddělení a o rok později začal pracovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni.

V listopadu 2002 obhájil disertační práci na téma Biologická aktivita nádorů a v květnu 2003 mu byl udělen titul Ph. D. pro obor vnitřní lékařství. Před vědeckou radou 1. LF UK Praha v květnu 2005 přednesl habilitační přednášku na téma Adjuvantní hormonální léčba a sledování postmenopauzálních nemocných s karcinomem prsu a následně byl jmenován docentem pro obor onkologie.

V roce 2012 absolvoval jmenovací řízení na 1. LF UK v Praze a byl jmenován prezidentem republiky profesorem pro obor onkologie. Ve stejném roce absolvoval postgraduální studium na Advance Institute Praha – Master of Healthcare Administration.

Téhož roku Jindřich Fínek založil Onkologickou a radioterapeutickou kliniku Fakultní nemocnice a LF UK v Plzni, kde je jejím přednostou. Akademický senát ho v roce 2017 zvolil děkanem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. V této funkci působí již druhé období. Je také zakládajícím členem Asociace děkanů lékařských fakult České republiky.

Jindřich Fínek je ženatý a má dceru. Mezi jeho koníčky patří literatura, cestování, myslivost a cyklistika.

DVORANA SLÁVY - přehled oceněných