Drony a dobrovolníci v Plzeňském kraji zachránili před posečením přes tisíc srnčat



Od Pavel ŽižkaDnes | 19:42


S koncem žní a letních sečí v Plzeňském kraji přichází čas na bilancování. Zatímco zemědělská technika opouští pole a louky, ochránci přírody hlásí výsledky náročné sezóny. Každoroční sečení s sebou totiž nese i temnou stránku – přirozený obranný reflex mláďat volně žijící zvěře, která se při nebezpečí přikrčí k zemi a zůstanou bez hnutí, z nich dělal v minulosti snadnou oběť moderních strojů. Díky úsilí spolku Stop sečení srnčat – Plzeňsko a výrazné finanční i morální podpoře Plzeňského kraje letošní čísla ukazují naději.

Reklama

Drony s termokamerou v hlavní roli

Hlavní zbraní v boji o záchranu zvířecích životů se staly technologie v kombinaci s lidským nasazením. Členové spolku společně s dobrovolníky vyráželi do terénu v den sečení ještě před svítáním, často už před pátou hodinou ranní.

Pomocí dronů vybavených termokamerou prohledávali porosty určené k posečení. Jakmile operátor zachytil tepelnou stopu ukrytého mláděte, vyškolení dobrovolníci ho opatrně odchytili do přepravního boxu a přenesli do bezpečí. Po přejetí zemědělské techniky se zvířata vrátila na původní místo, kde si je matky opět vyhledaly.

Ochránci přírody pak poukazují na to, že využití této techniky je zcela klíčové. Bez termokamery je šance objektivně nalézt mládě v husté trávě velmi nízká.

Rekordní sezóna v číslech

Letošní sezóna podle záchranářů patřila k těm nejnáročnějším, ale také nejúspěšnějším. Dobrovolníci strávili v terénu 66 dní, zkontrolovali 319 lokalit a prohledali více než 10 700 hektarů ploch. To nejdůležitější ale ilustrují následující čísla:

Přehled zachráněných živočichů v roce 2026

  • 1 014 srnčat přenesených do bezpečí

  • 4 dančata a 3 koloušci

  • 17 zajíčků

  • 13 označených ptačích hnízd (kachní, bažantí, skřivana polního i motáka pochopa)

  • Podařilo se zachránit i neobvyklé tuláky: najít zatoulané telátko nebo navrátit majitelům zbloudilou fenku pražského krysaříka z řepkového pole.

Příroda však přinesla i varovný signál – na rozdíl od předchozích let dobrovolníci při kontrolách nenarazili ani na jednu koroptev a nenašli jediného ježka, což poukazuje na proměny naší krajiny a nutnost její soustavné ochrany.

Pro srovnání: v loňské sezóně se dobrovolníkům podařilo zachránit 661 srnčat. Letošní přesáhnutí hranice jednoho tisíce zachráněných mláďat ukazuje, jak obrovský posun organizace zaznamenala, a to i díky významné podpoře Plzeňského kraje.

Fungování spolku a nákup nákladné techniky by totiž nebyl možný bez systémové pomoci. Plzeňský kraj spolek Stop sečení srnčat – Plzeňsko finančně podpořil částkou 100 tisíc korun, stejně jako v loňském roce. Kraj tak navázal na svou dlouhodobou strategii podpory útulků a záchranných stanic.

Hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan, který se v minulosti záchranné akce osobně zúčastnil jako dobrovolník v terénu, zdůrazňuje:

„Na vlastní oči jsem viděl, jak náročná, ale zároveň důležitá tahle činnost je. Každé zachráněné mládě má svou cenu a jsem velmi rád, že kraj může tuto smysluplnou práci podporovat.“

Radní pro životní prostředí a zemědělství Petr Fišer pak připomíná, že klíčem k úspěchu je také narůstající spolupráce mezi dobrovolníky, myslivci a zemědělci, kteří včas hlásí termíny sečí a přizpůsobují postupy sklizně.

Ačkoliv žně a senoseče pro letošek skončily, ochránci přírody i zástupci kraje již vyhlížejí další rok. Cílem zůstává pokrýt ještě větší území regionu a eliminovat zbytečné ztráty na životním prostředí na minimum. Držme jim v tom palce.