Statistika

Vyšší vzdělání znamená pro jeho nositele tradičně určité výhody – u některých vysokých škol jde o společenskou prestiž (typicky lékaři, právníci, učitelé), u většiny vyšší společenské postavení, které je dáno zpravidla sítí kontaktů (tzv. sociální kapitál), která se kolem člověka tvoří během studia. Vyšší vzdělání se také zásadně odráží na lepším platovém (mzdovém) ohodnocení a pro některé pozice (např. zdravotnictví, justice) pak dosažení vysokoškolského vzdělání představuje bezvýjimečnou podmínku, kterou musí uchazeč o pracovní uplatnění splňovat. Toto všechno jsou benefity, které jsou spojeny s vyšším vzděláním v rámci obecné znalosti a vnímá je většina společnosti. Nová data Českého statistického úřadu připomněla nikoli nové, ale mnohem méně známé, propojení – vyšší vzdělání znamená delší život.

Klíšťata představují riziko i po skončení léta. V Plzeňském kraji lékaři od ledna do září letošního roku zaznamenali 29 případů klíšťové encefalitidy a 576 případů lymeské boreliózy. Nebezpečí přitom nepolevuje ani na podzim, kdy mohou být parazité aktivní až do pozdních měsíců roku. Některé nakažené navíc čekají dlouhodobé zdravotní komplikace.

Obyvatelé Plzeňského kraje loni spotřebovali v domácnostech v průměru 85,3 litru vody denně. Je to o něco více než o rok dříve, zároveň ale stále méně než celorepublikový průměr. V době, kdy vodné a stočné zdražuje, se přitom každé zbytečně spotřebované litry stále více promítají do rodinných rozpočtů.

Třikrát více cizinců než před deseti lety má nyní Plzeňský kraj, hlavně kvůli migraci z Ukrajiny po napadení ruskou armádou. Kraj má také čtvrtý nejvyšší počet cizinců z regionů Česka a druhý nejvyšší podíl cizinců na místním obyvatelstvu. Vyplývá to z dat ke konci roku 2025, která zveřejnil Český statistický úřad v Plzni. Mezi cizinci v kraji se kromě Ukrajinců, Slováků, Bulharů a Rumunů stále častěji objevují i Filipínci a Mongolové, v poslední dekádě ubylo Němců. V Plzni tvoří cizinci více než pětinu stálých obyvatel.

Plzeňský kraj má jasno o svých nejoblíbenějších dětských jménech za rok 2025. Na vrcholu žebříčku se drží osvědčená klasika – chlapeckým statistikám kraluje Jakub a dívčím Eliška. Data z registru obyvatel navíc potvrzují jeden silný regionální fenomén: zatímco maminky se do předávání svých jmen dcerám nehrnou, otcové na Plzeňsku tradici rodinných jmen drží s obrovskou vervou.

Plzeňský kraj potvrzuje svou roli klíčového tranzitního uzlu. Nejnovější data statistiků ukazují, že region spravuje přes pět tisíc kilometrů silnic a dálnic, což je v celorepublikovém srovnání třetí nejvyšší hodnota. Zatímco dálniční síť zůstává stabilní, pozornost se upírá na rekordní počty mostů na Klatovsku a specifika dopravy v příhraničních okresech.

Zatímco zbytek republiky se teprve probouzí ze zimního spánku, Plzeňský kraj hlásí rekordní start sezóny. Předběžná data za první tři měsíce roku 2026 odhalila nečekaný trend: Češi vzali region útokem, ale jejich chování v hotelech a penzionech se dramaticky mění. Co stojí za masivním nárůstem a proč statistici varují před „rychloturistikou“?

Plzeňský kraj zůstává jedním z nejatraktivnějších regionů pro cizince v České republice. Zatímco tradiční komunity jako Ukrajinci či Slováci si udržují své silné postavení, nově se v regionu objevují pracovníci ze vzdálenějších zemí. V přepočtu na celkový počet obyvatel má náš kraj druhý nejvyšší podíl cizinců v republice, hned po Praze. Hlavními lákadly zůstávají krajská metropole a průmyslové zóny podél dálnice D5.

Plzeňský kraj se pyšní rozmanitou přírodou od Šumavy až po Český les, ale průmyslové dědictví a hustá doprava mu v otázce kvality ovzduší stále vystavují účet. Podívali jsme se na nejnovější data za rok 2024, která ukazují, kde nás pálí bota, kolik emisí vypouštějí naše domácnosti a proč jsou horské hřebeny stále oázou klidu, zatímco města čelí neviditelnému nepříteli.

Rok 2025 se do statistik hasičů v Plzeňském kraji zapíše černým písmem. Přestože celkový počet výjezdů klesl, bilance požárů je alarmující. Plzeňský kraj loni zaznamenal nejvyšší počet obětí za posledních pět let a přímé škody se vyšplhaly na nejvyšší hodnotu od roku 2010.

Březnová nezaměstnanost v Plzeňském kraji klesla z únorových 4,2 na 4,1 procenta. Bez práce bylo na konci března 17.336 lidí, o 490 méně než o měsíc dříve. Nabídka volných pracovních míst v regionu stagnovala na necelých 7000. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Úřad práce ČR.

Debata o energetické soběstačnosti Česka naráží na odpor místních komunit. Zatímco aktuální průzkum Hnutí DUHA a agentury FOCUS potvrzuje, že 63 % Čechů větrnou energii podporuje, například obyvatelé obcí na jižním Plzeňsku, kde se o výstavbě uvažuje, sepisují petice a říkají jasné „ne“. Podobné scénáře, jaké známe z Rokycanska nebo severního Plzeňska, se nyní opakují v dalších lokalitách.

Každý druhý zločin v kraji se odehraje v Plzni a online predátoři jsou drzejší než kdy dřív. Nová data ČSÚ a policie ukazují, jak se změnila tvář zločinu v našem sousedství. Od drog v Rokycanech až po rekordní podvody.

Počet ukrajinských uprchlíků v Plzeňském kraji meziročně klesl o více než 2 200 na aktuálních 31 400 osob. Přesto si region drží celostátní prvenství v jejich zapojení do pracovního trhu – práci má přes 72 procent běženců, u mužů podíl přesahuje dokonce 90 procent. Podle zástupců Hospodářské komory i Paktu zaměstnanosti jsou tito pracovníci pro místní firmy nepostradatelní a čím dál častěji se prosazují i na kvalifikovaných pozicích v IT či technických oborech.

Plzeňský kraj má za sebou rok plný kontrastů. Zatímco počet tragických nehod se smrtelnými následky nadějně klesá, policisté v regionu řeší jiný palčivý problém: narůstající počet řidičů, kteří se nebáli sednout za volant pod vlivem omamných látek. Statistiky za rok 2025 odhalují, kde se bouralo nejvíce a co bylo hlavní příčinou zničených plechů.

Plzeňský kraj má za sebou z pohledu hasičů relativně klidnější rok. Celkový počet zásahů v roce 2025 klesl na 10 252, což je nejméně za posledních pět let. Zatímco technické zásahy zaznamenaly výrazný pokles, hasiči museli častěji vyrážet k dopravním nehodám a mírně stoupl i počet požárů.

V Plzeňském kraji minulý týden klesl počet respiračních infekcí a chřipek téměř o třetinu. V regionu připadalo na konci minulého týdne 718 nemocných na 100.000 obyvatel. O týden dříve jich bylo 1054. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Krajská hygienická stanice v Plzni. Až do Vánoc nemocnost v kraji rostla, v týdnu před Vánocemi bylo v regionu 1434 nemocných na 100.000 obyvatel. V letošním druhém kalendářním týdnu počet nemocných opět výrazně stoupl.

V Plzeňském kraji se loni stalo 4791 dopravních nehod, to je o 82 více než v roce 2024. Nehod se zraněním nebo úmrtím účastníků se loni stalo 1413, meziročně o 33 více. Při 31 tragických nehodách zemřelo na silnicích 35 lidí, to je o osm méně než v předchozím roce.

Před rokem byly v Plzni spuštěny dva moderní sčítače cyklistů a dnes už město disponuje tvrdými daty. Zařízení v Karlovarské ulici a u Prazdroje zaznamenala od ledna 2025 statisíce průjezdů. Čísla jasně dokazují, že kolo už pro Plzeňany není jen víkendovou kratochvílí, ale plnohodnotným dopravním prostředkem pro cesty do práce či školy.

Je dobře známým faktem, že Češi jsou skutečnými milovníky slev a slova jako „Výhodné“, „Megaakce“, „Nejnižší“ nebo „Zlevněné“ jsou pro ně pověstným červeným hadrem na býka. Češi doopravdy slevy zbožňují, což dokládá fakt, že téměř 65 % veškerého zboží prodaného v České republice je prodáno v rámci slevové akce , takže můžeme konstatovat, že červený hadr je více než funkční a obchodníci dobře ví, co na Čechy platí.

V Plzeňském kraji po vánočním a novoročním poklesu minulý týden výrazněji narost počet respiračních infekcí a chřipek. Lékaře vyhledalo minulý týden dvakrát více lidí než v prvním kalendářním týdnu roku. Na 100.000 obyvatel připadalo v kraji na konci minulého týdne 1054 nemocných, o týden dříve bylo 517 nemocných na 100.000 obyvatel. Až do Vánoc nemocnost v kraji rostla, v týdnu před Vánocemi bylo v regionu 1434 nemocných na 100.000 obyvatel.

Loni zemřelo v Plzeňském kraji při dopravních nehodách podle předběžných statistik dopravní policie 34 lidí, což je o devět obětí méně než v roce 2024. Nejtragičtějším měsícem roku byl červen, kdy na silnicích zahynulo sedm lidí. Naopak v červenci při nehodách nezemřel nikdo. Nejhorším dnem roku byla neděle 15. června, kdy na silnicích kraje zemřelo čtyři lidé.