Devatenáctiletá Simona Schmiedhuberová si v pondělí 24. května na plzeňské radnici převzala Čestné stipendium generála George S. Pattona. Stipendium založené 6. května 2010 během oslav 65. výročí osvobození města Plzně 3. armádou generála Pattona uděluje americká Nadace Briana LaVioletta. Držitelka stipendia je dlouhodobě aktivně činná jako dobrovolnice v plzeňském Mezigeneračním a dobrovolnickém centru TOTEM.

Ocenění jí předali předseda výboru Stipendia generála Pattona Petr Liška společně s plzeňským primátorem Martinem Baxou. Slavnostního aktu se dále zúčastnil i major Joshua J. Passer, vedoucí Kanceláře pro obrannou spolupráci Velvyslanectví USA v Praze, a ředitelka Mezigeneračního centra TOTEM Vlasta Faiferlíková. Laureátku doprovodil na ceremoniál otec a její mladší setra. Předávání sledovali z USA virtuálně Doug LaViolette, zakladatel Nadace Briana LaVioletta, a jeho dcera Kim LaViolette Mosteller, výkonná ředitelka této nadace, a George Patton Watters, vnuk generála Pattona.

Primátor Martin Baxa připomněl, že stipendium se uděluje vždy při Slavnostech svobody, které se však letos stejně jako loni kvůli pandemii koronaviru nemohly konat v obvyklém rozsahu jako v předcházejících letech. „Jsem rád, že nám ani tato nepříznivá situace nezabránila, abychom uspořádali další kolo výběrového řízení na držitele stipendia. Podle mě Simona Schmiedhuberová, která se věnuje ve volném čase dobrovolnictví v TOTEMu, naplňuje svým jednáním ty cíle, které stipendium sleduje, a to především pomáhat druhým,“ uvedl mimo jiné primátor. Poděkoval i americkým přátelům za udělování stipendia, jež není samozřejmostí a je vyjádřením jejich ochoty a vůle takto zprostředkovat ocenění mladých lidi, kteří se zabývají veřejnou službou.

Američané, kteří obvykle patří k tradičním hostům plzeňských Slavností svobody, ale tentokrát byli připojeni online, vyjádřili politování, že se nemohou již podruhé osobně zúčastnit ceremoniálu. Pozdravili všechny účastníky a poblahopřáli laureátce. „Simona na mě udělala velký dojem svou esejí, v níž vyjadřuje, jaké životní hodnoty vyznává,“ řekl mimo jiné Doug LaViolette.

Simona Schmiedhuberová je absolventkou plzeňského Masarykova gymnázia. Ve volném čase je již několik let činná v TOTEMu. Věnuje se pravidelně patnáctileté autistické dívce a internetovému doučování žákyně 1. třídy, kromě toho pomáhá i na nepravidelných jednorázových akcích, které TOTEM organizuje.

K dobrovolnictví ji přimělo zamyšlení nad tím, jaký má její život vlastně smysl. „Říkala jsem si, že člověk nikdy neví, kdy zemře. Následující den mě může srazit auto a můj krátký život tak skončí. Jaký by pak celá má existence měla význam? Pár let jsem hrála několik sociálních rolí, studovala, ale jinak? Uvědomila jsem si, že mrhám časem, který mi byl dán, a chci ho konečně správně využívat. Žádná minuta věnovaná dobré věci se nikdy nestane promarněnou,“ řekla Simona.

Laureátka chce po maturitě studovat psychologii, učitelství prvního stupně základní školy nebo speciální pedagogiku. „Každá z těchto profesí mi umožní lépe bojovat proti posměchu a šikaně v kolektivech. Tato problematika je diskutovaná již řadu let, a přesto proti ní společnost vede stále marný boj. Kolik dětí se ještě bude muset vzdát svého života a popřít svou osobnost jen proto, aby zapadlo mezi své vrstevníky?“ napsala ve své eseji.

Dobrovolnictví se chce věnovat i nadále. „Myslela jsem si, že mi tato činnost bude brát čas a nepůjde skloubit se studiem. Ale právě naopak, dobrovolnictví mě nabíjí a dodává mi energii,“ dodala oceněná studentka.

Čestné stipendium generála Pattona je určeno studentkám a studentům středních škol, kteří se po absolutoriu chystají vstoupit do armády nebo k hasičům, záchranářům, zdravotníkům nebo jiným veřejným bezpečnostním či sociálním službám. Je to soutěž, jíž se může zúčastnit každý student plzeňské střední školy. Musí vypracovat esej, ve které vyjadřuje a zdůvodňuje svoje rozhodnutí věnovat se této činnosti. Vítěze vybírá odborná porota složená ze členů Komise stipendia generála Pattona. Stipendium představuje 1000 amerických dolarů. Loni získal cenu Martin Volf.

Předprodej vstupenek na pravidelné prohlídky historického centra, tematické prohlídky a prohlídky nově zrekonstruované katedrály sv. Bartoloměje spustí Turistické informační centrum v Plzni v pondělí 24. května. Do katedrály se veřejnost dostane po třech letech. Její prohlídka zahrnuje i novou trasu vedoucí do podkrovní expozice.

V nabídce prohlídek Turistického informačního centra bude tradiční prohlídková trasa kolem nejvýznamnějších památek To nejlepší z Plzně, nová prohlídka Osvobození 1945, která se uskutečnila letos poprvé při příležitosti květnových Slavností svobody i další tematické prohlídky, jež představují město z jiného úhlu a překvapí i místní.

„Nabídku doplní dvě prohlídky zrekonstruované katedrály sv. Bartoloměje. Návštěvníci se podívají do interiéru katedrály i do dosud nepřístupných půdních prostor, kde bude nainstalována nová expozice. Informační panely prozradí zajímavosti z historie této gotické perly i ze současnosti a náročné rekonstrukce,“ prozradila Jaroslava Panušková, která má v organizaci Plzeň – TURISMUS přípravu prohlídek na starost. „Těší nás, že ve spolupráci s plzeňským biskupstvím můžeme při komentovaných prohlídkách ukázat krásu nově zrekonstruované katedrály a zavést návštěvníky i do míst, kam se veřejnost dosud podívat nemohla, do podkroví s jedinečným gotickým krovem, který má jen málo srovnání v celé střední Evropě. Zároveň zveme na tematické prohlídky centrem města, zejména na letošní novinku Osvobození 1945,“ doplnila.

Sezona prohlídek je tradičně od června do září a nabídne trasy: To nejlepší z Plzně (vždy v sobotu od 15:00), Osvobození 1945 (novinka), Báje a pověsti plzeňské (ideální pro rodiny s dětmi), Za tajemstvím výzdoby plzeňských domů (nejen pro fanoušky historie a architektury) a trasu Židovská Plzeň, o kterou byl v loňském roce velký zájem, protože návštěvníky zavede i do nádherné Staré synagogy a jednoho z Loosových interiérů.

Vstupenky na všechny prohlídky je možné zakoupit prostřednictvím Plzeňské vstupenky či osobně v Turistickém informačním centru vedle radnice. První tematická prohlídka se uskuteční v pátek 4. června, přičemž termíny jsou plánované během celého léta až do září. Sraz účastníků je vždy před infocentrem vedle radnice.

O půlnoci z pátku na sobotu se budou moci projet první auta po části východního městského okruhu v Plzni. Téměř dva kilometry dlouhá čtyřproudá silnice spojuje ulice Plaská, Na Roudné a Chrástecká. Kompletně dokončena by měla být pravděpodobně 11. září. Silnice se původně měla otevřít už v pondělí, kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám ale došlo k posunu.

Nový úsek městského okruhu začíná na křižovatce Plaská a Studentská, u Fordu Hornát. Vyústění úseku je následně u železniční zastávky Bílá Hora, kde je vybudovaná nová okružní křižovatka. "Bude zprovozněn paprsek okružní křižovatky ulice Na Roudné a Jateční. Provoz po části komunikace od nové okružní křižovatky pod železničním mostem směrem na Bílou Horu bude vyloučen pro veřejnou dopravu a bude umožněn pouze MHD, která bude projíždět po provizorně vybudované komunikaci. Zde se musí dokončit překládky veškerých inženýrských sítí, vybudovat násyp železničního tělesa od dokončeného železničního mostu na vlečce do Ferony. S tím souvisí i výstavba opěrné zdi, která tento násyp zajišťuje," uvedl ředitel plzeňské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Kuťák. Podle něj bude za provozu stavbou probíhat dokončení části křižovatky s odbočovacím pruhem a protihlukové stěny u servisu Ford a dokončení chodníků a cyklostezek podél zprovozněné hlavní trasy,

Do dokončení celé trasy nebudou moci úsekem projíždět cyklisté ani procházet chodci. "Silniční provoz bude veden vždy v rychlých pruzích plánovaného čtyřpruhu. Jelikož bude provoz veden stále probíhající stavbou, žádáme všechny o maximální pozornost, dodržování pravidel silničního provozu a ohleduplnost vůči pracovníkům," dodal Kuťák.

Stavby navazujících úseků silnice I/20 - Na Roudné-Jateční, který se napojí na novou silnici pod kopcem Mikulka, a dále nejdelšího úseku Jasmínová-Jateční mají začít v letech 2024 a 2025. Celý východní okruh kolem Plzně, který povede z dálničního přivaděče D5 v Černicích k výpadovce na Karlovy Vary, by měl být hotový v roce 2032. Bude součástí mezinárodního tahu E49 Vídeň - České Budějovice - Plzeň - Karlovy Vary - Magdeburg.

Loni na podzim bylo v sadovém okruhu vysazeno 19 tisíc jarních cibulovin, které letos v květnu vykvetly. V červnu je vystřídá 6,5 tisíce letniček. Budou mezi nimi šalvěje, ostálky, lobelky, ale i okrasné kopřivy nebo divoký kmín. Záhony v centru Plzně se letos v létě zahalí do fialových a pastelových odstínů.

„V sadovém okruhu okolo historického centra města je zhruba 528 metrů čtverečních záhonů a na nich se pravidelně každý rok střídají jarní cibuloviny a letničky. Cibuloviny vysazujeme vždy na podzim. Loni to bylo dvanáct tisíc cibulek tulipánů, tři tisíce cibulek narcisů a více než čtyři tisíce cibulek řebčíků. Těch se vysazovaly dva druhy – královský a kostkovaný. Letos na jaře tulipány, narcisy a řebčíky vykvetly, avšak kvůli chladnému počasí se zpožděním,“ uvedl Pavel Šindelář, technický náměstek primátora města Plzně, do jehož gesce spadá také péče o městskou zeleň. Dodal, že cibuloviny jsou na konci jara každý rok vyměněny za letničky. K odstranění odkvetlých jarních cibulovin a vysázení letniček dojde letos až na začátku června, v minulých letech to bývalo zhruba o jeden až dva týdny dříve, tedy ve druhé polovině května. „Letos máme připraveno šest a půl tisíce letniček. Barevné kompozice i druhová skladba letničkových záhonů se každoročně mění,“ doplnil Pavel Šindelář.

„Letos záhony v Kopeckého sadech zazáří ve fialovomodré a růžovofialové barevné kombinaci. Úzké záhony mezi kopečky pod Velkým divadlem budou v pastelových barvách růžové, bílé, světle modré a fialové z rostlin s jemnou texturou. Záhony ve Smetanových sadech pak budou laděny do oranžové, bronzové a žluté,“ popsala Irena Tolarová, vedoucí oddělení koncepce zeleně Správy veřejného statku města Plzně (SVS MP), plánované barevné kombinace a připomněla, že plán letničkových výsadeb vypracovala Lucie Davídková. „Jsou navrženy druhově velmi rozmanité kombinace květin v mnoha kultivarech, okrasných travin i rostlin okrasných listem. Poměrně velké zastoupení mají různé druhy šalvějí, například šalvěj přeslenitá, šalvěj pomoučená či šalvěj zářivá. Dále pak vysadíme ostálky, lobelky či sluncovky,“ vyjmenovala. Upozornila, že k méně obvyklým rostlinám, které letos ozdobí záhony v centru Plzně, patří bělotrn, což je okrasná rostlina připomínající bodlák, nebo divoký kmín či okrasné kopřivy s barevným olistěním.

Pravidelná zálivka záhonů i přilehlých trávníků je v sadovém okruhu zajištěna z vodovodního řadu, avšak část Kopeckého sadů je zavlažována vodou čerpanou z řeky Mže. V sadovém okruhu je také cca 2,5 tisíce metrů čtverečních trvalkových záhonů, keřové výsadby, živých plotů nebo popínavých rostlin – jako například loubí v Šafaříkových a Křižíkových sadech. V Mlýnské strouze jsou vysázeny vodní a bahenní rostliny.

Travnaté plochy v sadovém okruhu město udržuje jako pobytové trávníky. Slouží tedy k posezení, poležení, konají se na nich i kulturně společenské akce. V sezoně jsou sečeny jedenkrát týdně, zpravidla ve čtvrtek. Kromě toho je dvakrát ročně prováděna vertikutace, tedy prořezání a provzdušnění travního drnu. To podporuje odnožování travin a udržuje hustý a souvislý porost. Takový trávník je pak schopen odolat i intenzivní zátěži jakou představují právě některé hromadné akce.

Kromě sadového okruhu pečuje SVS MP také o velké parky, jako jsou Borský a Lochotínský, o park Homolka, park U Košuteckého jezírka nebo o parkové náměstí Mikulášské či hřbitovy Mikulášský a U Všech svatých. I v těchto parcích je údržba prováděna pravidelně a systematicky. Seč trávníků v nich však není tak častá jako v sadovém okruhu v centru města. V Lochotínském a v Borském parku je část travnatých ploch, která není intenzivně využívaná k rekreaci, ponechána pro květnatou louku.

V centru Plzně vznikl i nový prostor se zelení, záhony a nově vysázenými stromy. Je u hlavního nádraží a odděluje rušnou křižovatku ulic Sirková a Šumavská od prostoru, který má být novou a příjemnou vstupní branou do Plzně. U nádraží bylo z modulů vybudováno nové Turistické informační centrum s vyhlídkovou věží a také stánky s občerstvením. Je mezi nimi pobytové schodiště a terasa. Toto pobytové schodiště budou zdobit záhony trvalek. Na ně naváže travnatá plocha s nově vysázenými stromy a velkými keři. Část trávníku bude udržována jako květnatá louka.

Město Plzeň vybudovalo u Kamenného rybníka novou lávku nad rozšířenou silnicí I/27 vedoucí z Plzně na Třemošnou i přes železniční trať do Žatce. Pro pěší i cyklisty se otevře v druhé polovině června. Lávka dlouhá téměř 130 metrů umožní chodcům bezpečně přecházet od Kamenného rybníka směrem k arboretu Sofronka a k Seneckému rybníku. Náklady na vybudování lávky a veřejného osvětlení podél cesty od zastávky železnice Plzeň – Bolevec směrem k lávce si vyžadují investici zhruba 27 milionů korun včetně DPH, náklady jsou hrazeny z rozpočtu města Plzně. Stavba lávky byla zahájena ve druhém čtvrtletí roku 2019.

„Díky výstavbě technicky velmi náročné lávky již nebudou pěší a cyklisté přecházet a přejíždět velmi frekventovanou komunikaci od Kamenného k Seneckému rybníku a následně i trať v místě, kde nebyl vyznačený železniční přejezd. Lávka široká tři metry zajišťuje dostatek prostoru pro chodce i cyklisty. Začne jim sloužit od 21. června 2021. Nyní bude lávka spuštěna do své finální podoby, na přelomu měsíce května a června proběhnou zpřísněné zatěžovací zkoušky. Původně plánovaný a avizovaný termín zprovoznění lávky nebylo možno přes veškerou snahu všech zainteresovaných subjektů dodržet z důvodu probíhající pandemie koronaviru. Byla ovšem přijata veškerá dostupná opatření tak, aby bylo zabráněno přerušení stavebních prací a úplnému zastavení stavby se snahou lávku dokončit v co možná nejkratším termínu,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Dokončení lávky se muselo dvakrát posunout. Nejprve z předpokládaného květnového termínu 2020 na letní měsíce, důvodem byla opatření proti šíření pandemie koronaviru. Následně byly v květnu 2020 zjištěny při technické prohlídce mírné nestandardní pohyby konstrukce a vlásečnicové trhliny, které u takto složitého technického řešení nelze nikdy zcela vyloučit. Odbor investic Magistrátu města Plzně, jenž zajišťoval stavbu lávky, zároveň zadal odborné posouzení stavu lávky nezávislé instituci – Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze.

„Na základě výstupů dlouhodobého měření a expertního posudku zpracovaného Českým vysokým učením technickým v Praze předložil projektant novou realizační dokumentaci stavby, kde byl podrobně rozpracován systém zesílení lávky včetně jednotlivých na sebe navazujících pracovních postupů. Primárně musela být demontována ložiska na obou krajních opěrách a bylo řešeno zajištění konstrukce pomocí speciálního rámu s předepnutými táhly u obou středových pilířů. Následně bylo přistoupeno k samotnému zesílení všech čtyř pilířů. Pro zesílení byla použita projektem předepsaná výztuž a speciální samozhutnitelná betonová směs s polypropylenovými vlákny,“ vysvětlil Pavel Grisník, vedoucí magistrátního odboru investic.

„Na začátku května proběhla betonáž posledního čtvrtého pilíře, nyní probíhá osazení ložisek na obou krajních opěrách lávky. Předpokládaný termín uvolnění pomocných táhel a spuštění lávky do definitivní polohy byl konec minulého týdne. Po spuštění nosné konstrukce lávky proběhne montáž mostních dilatačních závěrů, zábradlí a finálně bude aplikována izolace pochozí části lávky. Budou provedeny ochranné nátěry konstrukce, napojení na přilehlou cyklostezku a terénní úpravy,“ doplnila Taťána Kicová z magistrátního odboru investic. Zpřísněná statická a dynamická zatěžovací zkouška proběhne na přelomu května a června 2021.

Ředitelství silnic a dálnic pod lávkou rozšířilo silnici I/27 na Žatec ze dvou na čtyři jízdní pruhy v délce zhruba 1,6 kilometru, a to od Třemošenského rybníka na Třemošnou. Rozšíření této značně frekventované komunikace přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Dne 1. dubna 2021 v odpoledních hodinách došlo k úplnému zprovoznění stavby I/27 Plzeň, Třemošenský rybník – Orlík.

Navýšit kapacity služeb pro lidi bez domova plánuje Plzeň. Chce postavit dva objekty ve Wenzigově ulici, kde Městská charita Plzeň provozuje zatím jediné zařízení poskytující služby lidem bez domova. Zvýší se tak kapacita noclehárny, nízkoprahového denního centra i dalších služeb. Náklady na vybudování objektů se odhadují na 109 milionů korun, město by mohlo dostal dotaci až na 79 milionů. Podání žádosti o dotaci EU z Integrovaného regionálního operačního programu dnech schválili zastupitelé Plzně.

V Plzni v současné době žije zhruba 430 až 490 lidí bez domova. „Přínosem projektu bude navýšení kapacit sociálních služeb pro osoby bez domova, zkvalitnění a zefektivnění sociální práce a zajištění adekvátního prostředí pro sociální pracovníky, kteří budou s klienty pracovat,“ uvedl David Šlouf, radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem. Doplnil, že obě plánovaná nová zařízení budou bezbariérová a umožní tak poskytovat služby i lidem bez domova se sníženou mobilitou, což v současné době není možné.

V jednom objektu bude zařízení Městské charity Plzeň a bude představovat rozšíření stávajícího provozu Domova sv. Františka, ve druhém pak zařízení Armády spásy v České republice – azylový dům komunitního tipu s názvem Patronus.

V objektu Městské charity se počítá s kompletním provozem služeb noclehárny a nízkoprahového denního centra, zajištěno bude sociální, administrativní a technicko-skladové zázemí. Kapacita nízkoprahového denního centra bude 30 míst pro ženy a 30 míst pro muže, stávající služba se díky tomu navýší o 20 míst. Kapacita noclehárny bude 56 lůžek, dojde tedy k navýšení o 10 míst. „V původní budově Domova sv. Františka se tak uvolní prostor pro vybudování zázemí služby terénní programy, vznikne záložní prostor 30 míst pro poskytnutí noclehu v zimním období a do budoucna bude možné navýšit kapacitu stávající služby azylový dům o dvě místa,“ doplnil Martin Klír, vedoucí úseku přípravy a řízení projektů Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně.

„Nově vznikne Azylový dům komunitního tipu Patronus s kapacitou 26 lůžek. Bude poskytovat lidem bez přístřeší ubytování na přechodnou dobu a prostřednictvím individuální sociální práce pomáhat při jejich začlenění do společnosti včetně návratu na trh práce a podporovat nezávislost na sociálních službách,“ uvedla Karolina Vodičková, vedoucí oddělení sociální práce a dostupného bydlení Bytového odboru Magistrátu města Plzně.

Doplnila, že klienti zde budou mít k dispozici samostatné pokoje včetně sociálního zázemí, jídelnu, prádelnu, sušárnu, kuchyni, dílnu i pobytový vnitroblok. Součástí projektu je vybudování administrativního zázemí pro personál. Půjde o pobytovou službu s nepřetržitým provozem. Projekt by se měl realizovat od ledna 2022 do června 2023.

Po tříleté rekonstrukci se v červnu znovu otevře Katedrála sv. Bartoloměje na náměstí Republiky v Plzni. Biskupství plzeňské připravilo v k příležitosti znovuotevření čtyřdenní program, který zahrnuje výstavu, prohlídky katedrály, koncert Plzeňské filharmonie, varhaníků či Divadla J. K.Tyla, diecézní setkání a mši. Oprava přišla na zhruba 115 milionů korun. "Jedná se o zcela historickou a jedinečnou událost," prohlásil biskup Tomáš Holub.

Kompletní oprava obnášela podle architekta Jana Soukupa stavební i restaurátorské práce, na nichž se podílely desítky lidí. Čistily se stěny a klenby, restaurovaly se kaple, kůr, presbytář, oltáře, do desítek restaurátorských ateliérů putovaly sochy a obrazy. Restaurováním prošla i jedna z nejcennějších gotických madon v ČR - Plzeňská madona, vyrobená zřejmě před rokem 1384. Během oprav se podle Soukupa přišlo i na poškození některých kleneb, které bylo nutné zpevnit a opravit. Kromě restaurování a rekonstrukcí nabídne chrám nové osvětlení variabilní pro různé příležitosti a události, sociální zázemí či vytápěné lavice. Novinkou je zpřístupnění podkroví.

Slavnostní otevření katedrály začne 2. června výstavou Srdce města, srdce diecéze na náměstí. Pak se otevře nová expozice v podkroví a večer Plzeňská filharmonie uvede slavnostní koncert. Ve čtvrtek a pátek 3. a 4. června budou volné prohlídky, které chce církev nabídnout i zdravotníkům, hasičům, policistům, kteří nesli tíhu boje s koronavirovou pandemií, ale i třeba učitelům a studentům, kteří museli zvládnout on-line výuku.

Na sobotu se plánuje Diecézní pouť pro omezený počet zvaných zástupců z diecéze. "Mši bude sloužit biskup Václav Malý, který u Bartoloměje kaplanoval a rád na to vzpomíná," řekl Holub. Na podvečerním koncertu na nově restaurovaných varhanách z roku 1894 se 4000 píšťalami vystoupí regenschori z katedrál v Plzni, Praze a Řezně. V neděli oslavy vyvrcholí mší, kterou bude sloužit biskup Holub, a večer charitativním operním koncertem Divadla J. K. Tyla.

Biskupství plánuje, že by se na koncert Plzeňské filharmonie a Divadla J. K. Tyla mohly podívat i lidé. "Prozatím počítáme s tím, že by se obsadila polovina kapacity, tedy asi 200 lidí. Ještě ale nevíme přesně, jaké budou podmínky," dodal Holub.

Plzeň rozdělí z loňského přebytku hospodaření dalších 136 milionů korun na dopravní i sportovní infrastrukturu a opravy bytů, vedle toho podpoří i sociální služby, zoo, knihovnu a sportovní organizace. Loňské hospodaření města včetně deseti obvodů skončilo "v plusu" 603 milionů Kč na běžných účtech, z toho přebytek hospodaření magistrátu činil 481 milionů. Část peněz rozdělila zastupitelstva už v únoru a březnu.

„Díky rozpočtovému opatření rozdělíme volné zdroje, a to konkrétně zbývající část disponibilního přebytku hospodaření magistrátu za rok 2020 ve výši 136 milionů korun a prostředků očekávané úspory v souvislosti s předpokladem nečerpání rezervy na zajištění finančního krytí plnění dobrovolného příplatku mimo základní kapitál pro Plzeňské městské dopravní podniky v roce 2021 ve výši 48 milionů korun,“ vysvětlil radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem města David Šlouf.

Z volných zdrojů částky 136 milionů korun se především posílí rozpočet stavební akce Zázemí tréninkového centra mládeže ve Sportovním areálu ve Štruncových sadech, a to částkou 39,5 milionu korun, 23 milionů korun putuje na opravu volných bytů s cílem zajištění vyššího standardu bydlení, Plavecký bazén Lochotín vymění vzduchotechniku v prostoru šaten a tělocvičen, rekonstrukci šaten a sociálním zázemí – finanční podpora je 9,5 milionu korun. Volné prostředky z přebytku posílí také rozpočet Rekonstrukce tramvajové trati Plaská ve výši 13 milionů korun. „Deseti miliony korun posílíme objem prostředků, které budou blokovány ve Fondu rezerv a rozvoje na finanční zajištění případných dalších dopadů koronavirové krize. Dále byla vybraným subjektům částečně kompenzována redukce, která byla promítnuta do návrhu rozpočtu pro rok 2021. Například Knihovně města Plzně ve výši 1,3 milionu korun, Městskému ústavu sociálních služeb města Plzně ve výši 4,8 milionu korun, Správě hřbitovů a krematoria 0,5 milionu korun, Zoologické a botanické zahradě města Plzně 1,9 milionu korun,“ doplnil radní David Šlouf.

Dále zastupitelé města schválili úpravy rozpočtu Kanceláře ředitele technického úřadu Magistrátu města Plzně v souvislosti s čerpáním rezervy. Největší objemy prostředků rezervy budou využity na posílení akce I/20 Plaská – Na Roudné – Chrástecká z důvodu potřeby dodatečného zajištění skalního svahu zářezu (9 milionů korun) a posílení akce Revitalizace konečné stanice tramvaje č. 4 u Borského parku (10 milionů korun).

Rozpočtovým opatřením došlo k zajištění finančního krytí potřeb v souvislosti s přijatými opatřeními na zmírnění dopadů koronavirové krize. Z objemu účelové blokace je uvolněno 17 milionů korun, z toho například čtyři miliony korun jsou směřovány do oblasti sportu na podporu sportovních organizací, 2,5 milionu korun subjektům v sociální sféře, 2,6 milionu korun na krytí sníženého příjmu z nájmu v souvislosti s poskytovanými slevami. Schváleny byly také souvztažné úpravy rozpočtu na základě aktuálního vyhodnocení čerpání rozpočtu v roce 2021, zejména se jedná o přesuny prostředků mezi správci či závaznými ukazateli rozpočtu na základě aktuálních potřeb a požadavků správců.

Zastupitelé města Plzně schválili záměr připravit prodej čtyř budov v centru - Komorního divadla se sousední bývalou právnickou fakultou a blízkým domem s 27 byty Americká 38 a zdevastovaným činžákem Resslova 13. Jde o největší nevyužívané nemovitosti města. Pokud zastupitelé prodej schválí, má minimální cena bloku činit 143 milionů korun.

"Za účelem přípravy prodeje vznikne pracovní skupina, která se bude zabývat například tím, za jakých podmínek bude samotný prodej nemovitostí probíhat," uvedl radní pro ekonomiku David Šlouf. Podle něj se předpokládá podobný postup, jaký město schválilo při prodeji areálu v Zátiší, tedy dvoukolová soutěž. V prvním kole by uchazeči nabídli představu svého záměru, který pokud by byl v souladu s územní studií daného území, by pak mohli postoupit do druhého kola. Zde by se soutěžilo o nejvyšší nabídku. O doporučeních pracovní skupiny poté opět budou jednat zastupitelé města. "Záměr, že se tím budeme zabývat směrem k prodeji, neznamená, že to prodáme," řekl radní. Podle Šloufa potrvá rok, než přijde do zastupitelstva finální materiál se jménem uchazeče, který splnil všechny podmínky, a jím nabídnutou cenou. Do doby, než se případný kupec najde, omezí město trvale dopravu na větší části Americké třídy, což se má odehrát letos v létě.

"Záměr prodat pro mě znamená: pojďme nabízet. Zatím jsem ale neslyšel relevantní argumenty, proč by se měla třeba Americká 38 prodat," uvedl šéf zastupitelského klubu opozičních Pirátů Pavel Bosák. Šlouf argumentoval tím, že bez tohoto činžáku je blok neprodejný. K návrhu Pirátů rozmýšlet na co objekty přestavět anebo si vzít úvěr a přeměnit je na byty uvedl, že by k tomu město muselo vlastnit pozemek ve vnitrobloku, jehož nabytí od soukromníka je nereálné.

"Je třeba s tím komplexem pohnout. Víme, co nás stál úsilí dům Resslova 13, který jen chátral. Teď ohrožuje okolí a naproti je škola. A nejdražší výstavba je přestavba monumentů," reagoval opoziční zastupitel Jiří Lodr (KDU-ČSL). Podle jeho kolegy Petr Náhlíka se o lokalitě vede debata už 18 let. "Situace se teď výrazně změnila. Jsou tam platné regulační podmínky i jasná dopravní obsluha," uvedl. Podle zastupitelky Heleny Matoušové (ODS) je bývalý KV KSČ dům duchů a do Komorního divadla už by se bála vstoupit.

osm+čtk

Dva ze čtyř zájemců postoupili do druhého kola soutěže o koupi devítihektarového pozemku bývalých kasáren Zátiší na okraji Plzně ve směru na Domažlice a Německo. Úspěšné byly pražské firmy IDP Invest 1 s.r.o. a Accolade s.r.o. Zastupitelé odmítli developerské firmy Panattoni a CTP Invest. Opoziční Piráti chtěli bod stáhnout z jednání a hlasovali proti všem zájemcům. Diskuse trvala více než dvě hodiny.

Radní města pro ekonomiku a majetek David Šlouf (ODS) odmítl obavy Pirátů, že v lokalitě vyrostou montovny. K protiargumentu, že kupec nakonec nedodrží svůj záměr a postaví tam něco jiného, uvedl, že město má několik obranných mechanismů, které budou součástí smlouvy. "Říkáme, že do poloviny roku 2023 musí předložit dokumentaci k územnímu rozhodnutí. Pokud ho do roka nedostane, můžeme odstoupit od smlouvy," uvedl. Dále musí do poloviny roku 2025 předložit dokumentaci ke stavebnímu povolení a pokud ho nezíská, může město také odstoupit," řekl. Navíc do konce roku 2028 musí kupec nové objekty zkolaudovat, jinak má město výhradu zpětné koupě.

"Pro mě jsou všechny firmy naprosto totožné. Všechny budou pronajímat haly. Ani jedna negarantuje výrobu, která by tam vydržela déle než rok," uvedl zastupitel opoziční Petr Náhlík (KDU-ČSL). Jako expert na dopravu upozornil na to, že na nedaleké kruhové křižovatce u Makra, do níž zhruba za rok vyústí budovaný západní obchvat, hrozí při dalším nárůstu nákladní dopravy kolaps. Náhlík ale dodal, že chápe, že město v současné koronavirové krizi hledá dodatečné finanční zdroje.

"Nikoho jiného než přihlášené firmy tam nedostaneme. Nebo dostaneme, ale to bychom museli změnit územní plán," uvedl Šlouf. Podle něj by to ale nemělo smysl, protože v těsném okolí bývalých kasáren jsou desítky hal průmyslové zóny Borská pole. Podle územního plánu je lokalita Zátiší určená hlavně "pro vědu, výzkum, výrobu s přidanou hodnotou, pro inovativní a znalostně intenzivní firmy". Vyloučené jsou samostatné logistické areály a samostatné ubytovny. Mohou tam být halové i vícepodlažní objekty vysoké do 15 metrů.

„Účastníci aukce nebudou povinni skládat před zahájením aukce jistotu. Vítězem soutěže se stane ten, který nabídne nejvyšší kupní cenu. Vyvolávací cena pro aukci bude činit 120,725 milionů korun, minimální příhoz bude ve výši 500 tisíc korun,“ uvedl Šlouf. Doplnil, že podmínkou uzavření kupní smlouvy s vítězem soutěže je její schválení Zastupitelstvem města Plzně. „Město si vyhrazuje právo zrušit soutěž bez udání důvodu a dále odmítnout všechny učiněné nabídky, a to až do doby podpisu kupní smlouvy ze své strany,“ dodal.

Uzávěrka prvního kola byla 15. března 2021.

Na vybrané investice si město Plzeň na 20 let úvěr 325 milionů korun od Komerční banky (KB). Nabídla výhodnější podmínky než Evropská investiční banka (EIB), u níž mělo čtvrté největší město v ČR úvěr předjednaný. V novodobé historii je to poprvé, kdy nějaká komerční banka nabídla Plzni nižší úrok pro dlouhodobou fixaci než EIB, která s městem spolupracuje téměř 30 let. Zastupitelé schválili, že si město nechá peníze od KB vyplatit už v červnu. Budou použity na spolufinancování výstavby Technologického parku DRONET, kanalizace a vodovodu v Koterově, bytů pro lidi s handicapem a mladé rodiny na Zátiší, dětský bazén a na sportovní halu v Krašovské. 

"Město má předjednaný úvěrový rámec u EIB ve výši 650 milionů korun, který byl určen na spolufinancování projektů s očekávaným objemem nákladů včetně DPH 1,7 miliardy korun. Polovinu z částky úvěrového rámce, tedy 325 milionů korun, čerpalo město v lednu minulého roku," uvedl Šlouf. Půjčku druhé části peněz, s níž Plzeň počítá v rozpočtu, poptala podle něj u jiných bank se záměrem získat co nejvýhodnější podmínky.

"Výsledky poptávky ukázaly, že některé komerční banky jsou schopné Evropské investiční bance úspěšně konkurovat. Jako nadstavbu nabízejí fixaci úrokové sazby na celou dobu trvání úvěru, to je na 20 let, zatímco EIB nabízí pevnou sazbu pouze na pět let," uvedla dnes ředitelka ekonomického úřadu magistrátu Hana Kuglerová. Po pěti letech je tedy podle ní nutné úrokovou sazbu buď revidovat a stanovit novou, která bude odpovídat novým podmínkám, nebo se musí změnit základ úrokové sazby z fixní na pohyblivou či opačně. "Komerční banka městu nabídla nejvýhodnější podmínky. Taková situace nastala historicky poprvé," dodala Kuglerová.

Úvěr od EIB na důležité stavby ve výši 650 milionů Kč schválilo zastupitelstvo před dvěma lety. Plzeň si tehdy nechala zanalyzovat úrokové sazby na tehdejším bankovním trhu. "Opět jsme zjistili, že nejefektivnější je půjčka od EIB s úrokem 1,72 procenta, kdežto u ostatní největších bankovních domů působících v ČR byl úrok 2,5 až tři procenta," řekl tehdy Šlouf.

Z úvěru od EIB bude spolufinancována jedna z největších aktuálních investic - technologický park DRONET na Světovaru, který vzniká z bývalých kasáren a pivovaru a město do něj chce dát letos 400 milionů Kč. Do nové čtvrti s 18 domy s celkem 179 menšími byty půjde letos zhruba 160 milionů Kč, tedy přibližně stejně jako do odkanalizování Koterova a do víceúčelové haly Krašovská. Další desítky milionů korun dá letos město do rekonstrukce domu s pečovatelskou službou v Prostřední ulici 48 na mezigenerační sociální byty pro seniory i mladé a miliony ještě na přestavbu dětského výukového bazénu v bazénu Slovany na nové šatny.

čtk

Parkoviště typu P+R, tzv. zaparkuj a jeď, začne budovat město Plzeň v blízkosti nového dopravního terminálu Kaplířova ve čtvrti Bory. Právě zde končí některé autobusy mířící do západočeské metropole od jihu a jihozápadu, zároveň se tam nachází točna tramvají linky 4. Nové parkoviště vyroste mezi ulicemi Dobřanská a Kaplířova do konce letošního roku.

Nadační fond západočeských olympioniků poskytuje humanitární podporu dříve narozeným účastníkům Olympijských her. Sdružuje desítky medailistů nejen z olympijských her, ale také Mistrovství světa či Evropy. V letošním roce dostaly legendy ještě navýšený příspěvek od plzeňské radnice z důvodu přijetí nových členů do Nadačního fondu a také zvýšených finančních nároků spojených s pandemií koronaviru.

Městský obvod Plzeň 3 plánuje přístavbu a rekonstrukci hasičské zbrojnice Skvrňany s celkovými odhadovanými náklady ve výši 20,673 milionu korun včetně DPH. Vzhledem k vyhlášení programu Ministerstva vnitra – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky schválila rada města podání žádosti o dotaci v maximální výši 4,5 milionu korun dle vyhlášených podmínek výzvy.

Na druhý stupeň všech 26 základních škol zřizovaných městem Plzní by měla v pondělí nastoupit na rotační výuku polovina z 6330 žáků. Chybět budou jen jednotlivci. Na rozdíl od mateřských škol měly školy téměř týden na přípravu. To je samozřejmě lepší výchozí pozice pro přípravu změn, řekla vedoucí odboru školství magistrátu Dagmar Škrlantová.

Rozsáhlá rekonstrukce a revitalizace plzeňského městského Sportovního areálu Prokopávka, která začala v září 2019, je hotová. V objektu, jenž bude poskytovat komplexní nabídku sportovních aktivit, vznikla nová sportovní hala, malá tělocvična a ubytovací zařízení. Ve vnějších prostorách bylo vybudováno fotbalové hřiště s umělým travním kobercem, in-linová dráha, parkoviště i rampa pro vozíčkáře. Areál bude provozovat stejně jako dosud TJ Lokomotiva, z.s.