Zobrazení položek podle značky: Město Plzeň

Zhruba 16 500 žáků usedlo 1. září ve všech třídách základních škol zřizovaných městem Plzní. Podle plzeňského Magistrátu se jedná o nejvyšší počet za několik posledních let. Celkem 1 717 je těch, kteří do školních lavic usedají poprvé. Loni přitom bylo prvňáčků "pouze" 1 611. Větší počet žáků je dán nejen tím, že do plzeňských škol nastupují děti ukrajinských válečných běženců, ale také nástupem silnějšího populačního ročníku do prvních tříd.

Plzeň dokončila stavbu kanalizace a vodovodu v okrajové městské části Koterov za 254 milionů korun s DPH. Koterov, kde žije přes 2300 obyvatel, dosud splaškovou kanalizaci neměl a o stavbu usiloval 20 let. Dešťová voda byla svedená do Úslavy. Součástí stavby, která trvala víc než dva roky, byly úpravy povrchů komunikací a chodníky.

Plzeňská základní škola Slovanská alej má prostor před areálem nově upraven podle přání svých žáků, kteří ho sami pomohli navrhnout. V krajském městě je to zatím ojedinělý projekt spolupráce dětí, architektů, školy, obvodu Plzeň-Slovany a města, který stál sedm milionů korun z plzeňského rozpočtu. 

K opravě špatného stavu tramvajových kolejí, ale také k opravám silnic a k novým dopravním stavbám, jako například nová okružní křižovatka na Vinicích, která napojuje ulici Na Chmelnicích na poslední část západního městského okruhu využilo město Plzeň právě prázdninové měsíce. Některá omezení ale pro řidiče zůstanou i nadále. Staví se nová okružní křižovatka v Doudlevcích u Tyršova mostu. V srpnu začala také dlouho očekávaná rekonstrukce Červenohrádecké ulice spojující Újezd s Červeným Hrádkem a opravuje se také část Rokycanské.

Speciální tahové zkoušky na mohutném dubu letním, který roste před Západočeským muzeem v Plzni v Šafaříkových sadech, provedli v uplynulých dnech zaměstnanci plzeňského magistrátu. Strom bylo nutné prověřit s ohledem na bezpečnost občanů, okolních objektů a dřevin. Odbor životního prostředí také dlouhodobě sleduje vývoj dřevokazné houby na kmeni dubu. Provedeno bylo několik druhů testů a přístrojových měření, odborníci na jejich základě přistoupí k redukčním řezům v koruně, čímž zajistí stabilitu stromu v následujících minimálně třech letech.

Současné ceny tepla, vody, nájmů ani městské hromadné dopravy se pro příští rok v Plzni nezvýší. Město tak chce ulevit občanům, aby se mohli připravit na výrazné zdražení elektřiny a plynu, což jsou komodity, které nemůže ovlivnit. Například cena tepla tak zůstane pod hranicí 600 korun za 1GJ a bude tak stále nejlevnější v České republice.

Město Plzeň a jeho organizace včetně škol, které mají zafixované ceny energií do konce roku, odhaduje podle svých analýz, že se mu cena elektřiny příští rok zvýší zhruba trojnásobně. Připravuje finanční rezervy pro nové vedení radnice, které vzejde ze zářijových voleb. V rozpočtech na další roky má vždy blokovaných 50 milionů Kč na zdražení energií a 12. září bude zastupitelstvo schvalovat dalších 235 milionů korun z přebytku hospodaření za letošní první pololetí. Energie bude městu soutěžit na burze nasmlouvaný obchodník, s nímž se dohodlo na fixní odměně, která nebude vázaná na procento z ceny elektřiny.

Obnovu asi hektarového rybníka v oblasti zaniklé obce Kokoty na Rokycansku plánuje plzeňská radnice. V místě jsou nyní dva Kokotské rybníky - Horní a Dolní, které Plzeň už v minulosti revitalizovala. Obnovení Podhorního rybníka by zlepšilo zadržování vody v krajině, poskytlo by zázemí mnoha druhům obojživelníků a pomohlo tak zvýšit biodiverzitu. 

Město Plzeň rozšíří s platností od 5. září zóny placeného stání. Bude se jednat o zónu C západně od Klatovské třídy, která zahrnuje území mezi ulicemi Přemyslova, Kotkova, Tylova a Puškinova. Základní sazba bude 20 korun za hodinu, rezident za parkovací kartu zaplatí 700 korun za rok, ostatní 12 500 korun. Dále bude do placených zón zahrnuto parkoviště u bývalého Prioru v Ukrajinské ulici. Již v roce 2020 Rada města Plzně po projednání s městskými obvody rozhodla o rozšíření zóny placeného stání na území městských obvodů Plzeň 1, 2 a 3. Letos se jedná o druhé rozšíření parkovacích zón, od srpna řidiči platí za parkování na Petrohradě. Město se tak snaží umožnit zaparkování blíže bydlišti hlavně rezidentům.

Plzeňská radnice spustila nový dotační portál, kde jsou na jednom místě všechny aktuálně vypsané dotační programy a tituly a jehož prostřednictvím lze o podporu rovnou zažádat. Má zefektivnit komunikaci s úřadem. Oficiálně byl spuštěn v červnu, plně využívaný bude od září, kdy se začínají vypisovat dotační tituly pro rok 2023.

Po více než půl roce se Plzeňanům dnes znovu otevřel zrevitalizovaný park za OC Plzeň Plaza. Místo, kde se konají větší městské akce jako například Sportmanie Plzeň, prošlo úpravami. V centrální části parku vznikla multifunkční zpevněná plocha s osvětlovací sestavou, plochu parku lemuje okružní mlatová cesta pro pěší, ze které lze po schodech dojít až k řece, a uprostřed je asfaltový okruh pro in-line bruslaře. Stavbu za 46,3 milionu korun včetně DPH zajišťovala Správa veřejného statku města Plzně.

Pomalu se blíží komunální volby a Plzeňané budou vybírat nového primátora. Celkový výsledek voleb bez pochyby ovlivní to, koho na nejvyšší pozici ve městě jednotlivá kandidující uskupení nominovala.

Ve věku 92 let zemřel polistopadový primátor Plzně, významný plzeňský neurochirurg a mimo jiné také čestný občan města, profesor Zdeněk Mraček. Informaci potvrdil na sociálních sítích plzeňský magistrát.

Město Plzeň chystá dodatečný zvláštní zápis do mateřských škol pro děti uprchlíků z Ukrajiny, které se z různých důvodů nedostavily v červenci k řádnému termínu zvláštního zápisu. Pro dodatečný zvláštní zápis byl ustanoven jen jeden den, a to 29. srpen v době od 10 do 17 hodin. V rámci každého velkého plzeňského městského obvodu bylo ustanoveno pouze jedno kontaktní místo, kde se zápis uskuteční.

Před 20 lety, 11. srpna 2002, začaly v Plzni nejhorší záplavy v novodobé historii města. Způsobily škody za 562 milionů korun a padlo jim za oběť 22 domů. I přes mnohdy dramatické situace, kdy se městem valila i víc než tisíciletá voda, nepřišel nikoho o život ani nebyl těžce raněn. Kdyby se podobně silní povodně opakovaly dnes, díky protipovodňovým opatřením i díky moderním technologiím by tak vážné následky pravděpodobně neměly.

Výrazný počet výjezdů v rámci integrovaného záchranného systému (IZS) řeší aktuálně plzeňští dronaři ze Správy informačních technologií města Plzně. Vzhledem k tropickým letním teplotám a suchu je většina z nich spojena s požáry, výjimkou není ale ani asistence u vážných dopravních nehod. Dronaři jsou k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, k čemuž jsou vybaveni personálně i z hlediska techniky. Složky IZS využívají jejich služeb zdarma, provoz financuje město Plzeň.