Zobrazení položek podle značky: Bezdomovci

Stavba azylového domu, nízkoprahového denního centra a noclehárny ve Wenzigově ulici, nízkoprahové centrum pro ženy, sprchy zdarma i výdej teplého jídla v zimě a projekt pouliční medicíny. To všechno je součástí souboru opatření, které vyplynulo z koncepce pro práci s bezdomovci na rok 2022 i další roky.

Kapacity pro bezdomovce se v Plzni o něco zvýší. Ve Wenzigově ulici, kde Městská charita Plzeň provozuje noclehárnu, začne město příští rok stavět Centrum služeb pro osoby bez přístřeší za 120 milionů korun. Zvýší se tak kapacita noclehárny, nízkoprahového denního centra i dalších služeb.

Nalézt řešení, která pomohou zlepšit situaci lidí bez domova a veřejnost je bude akceptovat, má pomoci dosud nejrozsáhlejší studie v České republice věnovanou bezdomovectví, kterou si nechala zpracovat Plzeň. Zapojilo se do ní 300 lidí bez domova, ale i široká veřejnost. S výsledky studie nyní bude město pracovat, připravuje řadu opatření, jež mají pomoci řešit situaci osob bez domova.

Velkou drzost měli dva muži, kteří utekli z karantény, přestože byli nakažení nemocí COVID 19. Bezdomovci zmizeli z karanténního místa pro sociálně slabé v půlce března, v době trvání nouzového stavu. Policistům se podařilo najít jen jednoho z výtečníků, který teď míří před soud. Kvůli šíření nemoci může strávit za mřížemi až osm let.

Před soud se přesouvá případ, který rozčeřil emoce letos v březnu. Z nově otevřeného karanténního místa na plzeňské Doubravce utekli dva zhruba třicetiletí muži bez domova, kterým lékaři diagnostikovali koronavirovou nákazu. „Opustili místo, přestože byli o svém zdravotním stavu informováni, porušili povinnost vyplývající z izolace a plynoucí z výsledku testu. Plzeňští policisté začali po mužích okamžitě pátrat. Osmadvacetiletého muže vypátrali po necelých pěti dnech v Plzni a převezli ho do karanténního zařízení, kde byl umístěn po zbytek izolace,“ popsala policejní mluvčí Veronika Hokrová s tím, že se druhého muže doposud dopadnout nepodařilo.

Nakažení bezdomovci se toulali po Plzni v době, kdy v republice eskalovala jarní vlna pandemie. Zároveň byl tou dobou vyhlášení nouzový stav. „Plzeňští kriminalisté osmadvacetiletého muže z Plzně obvinili ze spáchání zločinu šíření nakažlivé lidské nemoci a případem se dále zabývají. Za tento skutek mu v případě pravomocného odsouzení může hrozit až osmiletý trest odnětí svobody,“ dodala Hokrová.   

„V kontejneru na plasty na rohu ulic Anglické nábřeží a Šafaříkovy sady zřejmě leží člověk “. Přesně takové oznámení přijal v uplynulém týdnu operační strážník na tísňové lince 156.

Podle mluvčí strážníků Jany Pužmanové po odklopení víka nebyl na první pohled uvnitř kontejneru nikdo vidět. Až po pečlivějším zkoumání si strážníci všimli tenisek. "Poté co na kontejner zabušili, začaly se plastové odpady vlnit a na jejich povrchu se po chvíli objevil strážníkům dobře známý obličej," uvedla Devětatřicetiletého muže strážníci vyzvali, aby okamžitě kontejner opustil. Muž může mluvit o obrovském štěstí, že neskončil v popelářském voze.

Dva muži, jedna žena a pořádný nepořádek. Tak to vypadalo pod mostem v Tyršově ulici v Plzni. Chování bezdomovců už řeší přestupková komise centrálního obvodu.

Při čtvrteční kontrole strážníci zastihli pod mostem dva muže a jednu ženu. "Přebývali tam ve značném nepořádku. Strážníci trojici přiměli, aby nepořádek posbírala a vynesla na místo přístupné  pro úklidovou firmu," informovala mluvčí strážníků Jana Pužmanová.

Podle Pužmanové se chováním partičky bezdomovců zabývá přestupková komise ÚMO Plzeň 3.

ep

Navýšit kapacity služeb pro lidi bez domova plánuje Plzeň. Chce postavit dva objekty ve Wenzigově ulici, kde Městská charita Plzeň provozuje zatím jediné zařízení poskytující služby lidem bez domova. Zvýší se tak kapacita noclehárny, nízkoprahového denního centra i dalších služeb. Náklady na vybudování objektů se odhadují na 109 milionů korun, město by mohlo dostal dotaci až na 79 milionů. Podání žádosti o dotaci EU z Integrovaného regionálního operačního programu dnech schválili zastupitelé Plzně.

V Plzni v současné době žije zhruba 430 až 490 lidí bez domova. „Přínosem projektu bude navýšení kapacit sociálních služeb pro osoby bez domova, zkvalitnění a zefektivnění sociální práce a zajištění adekvátního prostředí pro sociální pracovníky, kteří budou s klienty pracovat,“ uvedl David Šlouf, radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem. Doplnil, že obě plánovaná nová zařízení budou bezbariérová a umožní tak poskytovat služby i lidem bez domova se sníženou mobilitou, což v současné době není možné.

V jednom objektu bude zařízení Městské charity Plzeň a bude představovat rozšíření stávajícího provozu Domova sv. Františka, ve druhém pak zařízení Armády spásy v České republice – azylový dům komunitního tipu s názvem Patronus.

V objektu Městské charity se počítá s kompletním provozem služeb noclehárny a nízkoprahového denního centra, zajištěno bude sociální, administrativní a technicko-skladové zázemí. Kapacita nízkoprahového denního centra bude 30 míst pro ženy a 30 míst pro muže, stávající služba se díky tomu navýší o 20 míst. Kapacita noclehárny bude 56 lůžek, dojde tedy k navýšení o 10 míst. „V původní budově Domova sv. Františka se tak uvolní prostor pro vybudování zázemí služby terénní programy, vznikne záložní prostor 30 míst pro poskytnutí noclehu v zimním období a do budoucna bude možné navýšit kapacitu stávající služby azylový dům o dvě místa,“ doplnil Martin Klír, vedoucí úseku přípravy a řízení projektů Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně.

„Nově vznikne Azylový dům komunitního tipu Patronus s kapacitou 26 lůžek. Bude poskytovat lidem bez přístřeší ubytování na přechodnou dobu a prostřednictvím individuální sociální práce pomáhat při jejich začlenění do společnosti včetně návratu na trh práce a podporovat nezávislost na sociálních službách,“ uvedla Karolina Vodičková, vedoucí oddělení sociální práce a dostupného bydlení Bytového odboru Magistrátu města Plzně.

Doplnila, že klienti zde budou mít k dispozici samostatné pokoje včetně sociálního zázemí, jídelnu, prádelnu, sušárnu, kuchyni, dílnu i pobytový vnitroblok. Součástí projektu je vybudování administrativního zázemí pro personál. Půjde o pobytovou službu s nepřetržitým provozem. Projekt by se měl realizovat od ledna 2022 do června 2023.

Další rozsáhlá likvidace nepořádku po osobách bez domova odstartovala ve čtvrtek na území městského obvodu Plzeň 4. Ačkoliv lidí, kteří nemají střechu nad hlavou, žije v obvodu zhruba desítka, nepořádek, který na různých místech zanechávají, je značný. K úklidu veřejného prostranství se letos připojila i značná část dobrovolníků z řad veřejnosti.

Jiná dvě karanténní místa připravila Plzeň pro případ, že na území města začne růst počet lidí bez domova, u nichž testy potvrdí onemocnění covid-19. Objekt ve Školní ulici na Doubravce, který byl dosud určen jako karanténní místo a v pátek z něj utekli dva nakažení, zůstane jako záložní. Místo něj se nově otevře karanténní centrum v Domově sv. Františka a na městské ubytovně Plachého 52. Kapacita těchto dvou nových míst je maximálně 50 lůžek. Řešením strategie a celé problematiky byl místo radního pro bezpečnost Martina Zrzaveckého nově pověřený radní pro ekonomiku David Šlouf.

Hodně co vysvětlovat bude mít plzeňský radní pro bezpečnost Martin Zrzavecký (ČSSD). Z karanténního místa pro bezdomovce, které město i přes protesty místních obyvatel i obvodu, zřídilo v budově bývalé konzervatoře na Doubravce, utekli v pátek dva nakažení. A to přesto, že město, konkrétně právě radní Zrzavecký, zástupce obvodu ujišťovalo, že bude objekt pod nepřetržitým dohledem. Na sociálních sítích okamžitě po zveřejnění volali lidé po Zrzaveckého rezignaci. 

Aktualizováno 18. 3. 8:44 V karanténním místě pro bezdomovce v budově bývalé školy v plzeňské části Doubravka je ode dneška prvních sedm pozitivně testovaných lidí bez domova. Nakažené koronavirem přivezli strážníci oblečení v ochranných oblecích. V karanténě tam pacienti budou 14 dní, řekl radní města pro bezpečnost Martin Zrzavecký (ČSSD). Dohled v uzamčeném areálu i okolí zajistí státní a nepřetržitě pak městská policie, na chodu zařízení se podílejí neziskové organizace.