Slavný šumavský jelen Vincek uhynul, 14 let sledovali vědci jeho pohyb

Jelen Vincek v říji. Foto: Marek Drha

Celých 14 let podával informace o svém životě v Národním parku Šumava jelen Vincek díky telemetrickému obojku, který začal nosit ve svých třech letech. Poprvé byl za účelem nasazení obojku uspán a označen ušní značkou 13. dubna 2005, tehdy mu byly tři roky. Projekt, jehož cílem bylo sledování migrace a prostorové nároky jelenovitých se uskutečnil v letech 2005 – 2007. První rok bylo vybaveno obojky celkem deset jelenů. Kapacita baterií v obojcích byla plánována na dva roky, proto byl jelenům, kteří se po dvou letech vyskytovali na území NP obojek vyměněn.

„Jedním z pěti jelenů, kterým byl obojek vyměněn, byl i jelen Vincek. Byl poměrně věrný svým stanovištím a zimu trávil vždy v přezimovací obůrce Paště, na jaře se po otevření obůrky bez prodlevy vydával za hraniční hřeben na území Bavorska. Využíval velmi rád především oblasti dnešního bezzásahového území obou národních parků,“ uvedl Adam Jirsa ze Správy Národního parku Šumava.

Jelen Vincek uspaný za účelem výměny baterií v jeho obojku. Foto: Marek Drha

Za další dva roky, tedy v roce 2009 byly obojky vyměněny čtyřem jelenům. V roce 2011 se objevil už jen samotný Vincek. Tomu se nadále v pravidelných intervalech obojek měnil a je velmi pravděpodobné, že se tak stal nejdéle telemetricky sledovaným jelenem v Evropě.

„Poslední výměna se uskutečnila letos na jaře. Na začátku listopadu však obojek vyslal signál, který nás informoval o úhynu jelena. Nalezli jsme ho v bezzásahovém území na Prášilsku, bylo mu přes 17 let,“ říká Adam Jirsa.

Šumavští jeleni jsou v současnosti v hledáčku jiného programu, který se zaměřuje na získání základních dat o přeshraniční populaci jelení zvěře. „Zajímá nás početnost populace, poměr pohlaví a také to, nakolik si jsou jedinci v populaci navzájem příbuzní. Najít odpověď na tyto otázky nám umožní právě probíhající genetická analýza vzorků trusu a tkáně,“ vysvětluje koordinátor projektu Tomáš Peterka.

„Během uplynulých dvou předjaří jsme na obou stranách hranice nasadili 72 telemetrických obojků. Obojky zaznamenávají pomocí systému GPS svou pozici a díky zabudované SIM kartě, nám data na dálku posílají. Zhruba po dvou letech od nasazení se v předem definovaný čas dokáží rozepnout,“ dodává Tomáš Peterka. Tato poziční data budou sloužit k vyhodnocení pohybu sledovaných zvířat, k určení pravidelné zimní a jarní migrace a také ke stanovení prostorových nároků jelenů.

Jelen Vince byl telemetricky nejdéle sledovaným jelenem v Evropě. Foto: Marek Drha

Poslední důležitou součástí projektu je i fotomonitoring více než 250 fotopastmi, rozmístěnými pravidelně v téměř celé oblasti. „Díky těmto zařízením budeme moci přesněji zodpovědět již zmíněnou otázku migrace zvěře a dokonce pomocí takzvaných modelů náhodného setkání vyjádřit i hustotu sledované jelení populace“, dodává Tomáš Peterka.

„Abychom se vrátili zpět k věku jelení zvěře, můžeme uvést, že Vincek nebyl co do stáří výrazným rekordmanem. Z téměř osmi set kusů jelení zvěře, která byla během minulé sezóny na území obou Národních parků a sousedící lesní správy Neureichenau, odlovena, dosáhli tři jedinci patnácti a další tři šestnácti let věku,“ uzavírá Tomáš Peterka.