Plzeňský kraj se chce dostat do plánu vysokorychlostních železnic na Západ

Zveřejněno v Aktuálně
Od - pátek, 16. červenec 2021 06:45
Plzeňský kraj se chce dostat do plánu vysokorychlostních železnic na Západ ilustrační, pixabay

Plzeňský kraj plánuje vynaložit všechny možné síly, aby se dostal do státního plánu staveb vysokorychlostních železnic (VRT), konkrétně z Prahy přes Plzeň na Norimberk a Mnichov. Na tiskové konferenci předsedů koalice Spolu Petra Fialy (ODS), Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) to potvrdil primátor Plzně a lídr kadidátky SPOLU v Plzeňském kraji Martin Baxa (ODS) a náměstek pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule (TOP 09).

IMG 1976„Za alarmující považujeme fakt, že Správa železnic v současné době nepočítá se stavbou vysokorychlostní železnice přes Plzeň. Proto budeme iniciovat zahájení jednání s dotčenými orgány o znovuzařazení Plzně do systému vysokorychlostních tratí. Jestliže by byla Plzeň při stavbě vysokorychlostních tratí obejita, stala by se městem druhé kategorie, kam žádný významný investor s vysokou přidanou hodnotou nepřijde. Současně vysokorychlostní spojení Plzně s Prahou a se západní Evropou považujeme za atraktivní zejména pro mladou generaci. Chceme-li dál rozvíjet přeshraniční ekonomické vztahy a udržet v regionu vysoce kvalifikované odborníky, je proto třeba plánovat zcela novou vysokorychlostní trať Praha – Plzeň – Norimberk,“ uvedl Baxa.

Podle náměstka Michala Vozobule jsou v zásadě dva problémy. "Jedním je trať Plzeň - Domažlice - Mnichov, kde stát začíná pracovat na jejím zdvojkolejnění a poměrně daleko už je projekt Plzeň - Stod. Ale zatím nemáme úplně ideální odezvu na druhé straně (v Německu, pozn. red.), což bude úkol pro kolegy na celostátní úrovni, protože 14 dní před sněmovními volbami jsou volby do Spolkového sněmu, a tak bude určitě důležité jednat se spolkovou vládou, aby přehodnotila své předchozí projekty ve vazbě na ČR," podotkl s tím, že Bavorsko usiluje o dvojkolejnou elektrifikovanou železnici z Mnichova k hranici ČR a zároveň chce jednat o VRT z Plzně do Prahy, ale německá spolková vláda to zatím v žádném plánu nemá. "Pokud by to ČR iniciovala, tak to může mít pozitivní vliv na to, že spolková vláda tyto tratě do plánu budoucích investic zařadí. Zatím je tam pouze elektrifikace do Mnichova, ale vysokorychlostní trať zmizela," uvedl.

„Na dopravě přímo závisí kvalita každodenního života v naší zemi. Pokud se má Česko a Plzeňský kraj dostatečně rozvíjet, neobejde se bez funkční, spolehlivé a bezpečné dopravní sítě, která bude dobře navazovat na sítě našich sousedů,“ dodal předseda ODS Petr Fiala.

Další úkoly? Zlepšit spojení Plzeň - Klatovy

Ačkoliv Plzeňský kraj patří ke třem regionům, kde jsou dálnice dokončeny, podle krajského lídra TOP 09 Marka Ženíška značná dopravní zátěž spočívá i na navazující síti silnic první třídy. "Správce státních silnic musí veškeré úsilí směřovat k jejich modernizaci, a to zejména při výstavbě obchvatů obcí zatížených neúměrně kamionovou dopravou, která trápí obyvatele dotčených měst a obcí. Za prioritní považujeme zejména propojení dvou největších měst – Plzně a Klatov a co nejrychlejší stavbu obchvatu Přeštic, kudy denně projíždějí desítky tisíc aut včetně kamionů. Dále pak na Plzni-jihu obchvat Losiné, Chválenic a Želčan, na Plzni-severu obchvat Plas a Kaznějova, a při hlavní tahu do regionu Horní Falce je pak prioritou přeložka kolem Líní, Zbůchu, Chotěšova a Stodu, které jsou silně zatížené kamionovou dopravou," vyjmenoval.

Lídr KDU-ČSL v kraji Stanislav Šec vidí prioritu také v rozvoji dopravní infrastruktury na venkově. "Například severní Rokycansko, jehož napojení na dálnici D5 prostřednictvím přeložky silnice II/232 je připravené. Jen je potřeba, aby stát začal využívat lépe fondů EU.  Dalšími důležitými stavbami jsou severovýchodní obchvat Tachova či přeložka Chrást – Kyšice a modernizace silnice mezi Stříbrem a dálnicí D5. Platí také, že čím méně důvodů do města jet, tím méně ucpaných křižovatek a stresu v zácpách za volantem. Denně tisíce lidí dojíždí z venkova do Plzně. To vytváří extrémní tlak na infrastrukturu kraje a města.  Musíme vybudovat na venkov, kromě kvalitních komunikací, také digitální dálnici. Tím získají mnozí lidé možnost pracovat v regionu a školy kvalitní internet. Musíme nabízet jednoduchý a srozumitelný portál občana, aby stát nenutil jezdit lidi na úřady,“ dodal Šec.