Většina Plzeňáků kolem něj projde několikrát týdně, málokdo ale zná jeho skutečný příběh. Řeč je o živelném prostranství na Anglickém nábřeží, hned vedle Komerční banky a nedaleko Západočeského muzea. Tento prostor, který vypadá jako náměstí, ale oficiálně žádné jméno nemá, se stal hlavním hrdinou nového videa na YouTube kanále Plzeňského centra filosofie a umění v oblíbeném cyklu Plzeň známá neznámá. Video diváky provází neuvěřitelnými proměnami tohoto místa a vysvětluje, jak bizarní lidový název „U Porybného“ vlastně vznikl.
Dnes je to sice otevřený plac se vzrostlými stromy, divokou architekturou kavárny z devadesátých let a lavičkami, ještě v 19. století byste tu však našli jen bujnou zeleň na břehu řeky, stodoly a několik předměstských domků.
Srovnání se zemí kvůli Stalinovi
Zásadní a brutální zlom přišel v polovině 20. století. Celá původní Královská ulice musela ustoupit velkolepému plánu komunistického režimu – vybudování monumentálního pomníku sovětskému diktátorovi Josifu Stalinovi. O stavbě se rozhodlo v roce 1949 a hotovo bylo v roce 1956.
Původně zamýšlený bronz sice kvůli nedostatku materiálu nahradil pískovec, ale socha byla obří. Umělec Stalina vyobrazil jako bodrého staršího pána v kabátě, který se z nábřeží zamyšleně díval směrem k řece. Plzeňáci okamžitě projevili svůj typický humor a masovému vrahovi neřekli jinak než „Porybný“. Odtud také vznikl lidový název celého prostranství. Generalisimus odtud potají zmizel v roce 1962 a dnes jeho torzo paradoxně odpočívá v soukromém Airparku ve Zruči u Plzně.
Vděčná vlast i oběti teroru na jednom místě
Videa z cyklu Plzeň známá neznámá upozorňují, že i dnešní podoba prostranství je plná historických paradoxů. V roce 1982 sloužil plac jako zázemí pro stavbu brutalistické budovy banky a v té době zde vzniklo nové sousoší od Rudolfa Svobody, které mělo připomínat československo-sovětské přátelství. Jde o bronzovou dívku s abstraktním tvarem nazvanou Vděčná vlast.
Samotné dílo je podle odborníků řemeslně velmi kvalitní a prostoru sluší, navíc dnes jeho totalitní kontext správně uvádí na pravou míru nová vysvětlující tabulka. Ještě větší proměnou prošel kamenný pylon, který byl součástí sousoší. Ten byl v roce 1993 upraven a dnes paradoxně slouží jako pomník obětem komunistického teroru.
Žulová dlažba, nerezové zábradlí a skleněná pyramida
Tvůrci videa diváky podrobně provádějí i architektonickými detaily náměstíčka. Upozorňují na masivní, gigantické ocelové zábradlí potažené nerezovým plechem, které v minulosti pravděpodobně svítilo, nebo na unikátní žulovou dlažbu.
Nepřehlédnutelnou dominantou je také místní kavárna, která vznikla v roce 1997 na místě bývalých veřejných záchodků. Se svou skleněnou pyramidou a mnoha protínajícími se tvary je naprosto typickou a divokou ukázkou české architektury konce devadesátých let.
Co bude s „Porybným“ dál? Architekti chtějí stavět
O budoucnosti tohoto lukrativního místa u řeky se mezi urbanisty vedou pekelně dlouhé debaty. Většina architektů se shoduje, že takto otevřený a prázdný prostor do městského centra nepatří a místo by se mělo zastavět. Návrhy oscilují mezi bytovými domy a novou veřejnou budovou.
Dokud se tak stane, prostranství žije svým vlastním životem – lidé tu odpočívají ve stínu stromů, zahrádka kavárny bývá plná hostů a občas se zde konají i kulturní akce. Až půjdete příště po Anglickém nábřeží, schválně se zastavte a prohlédněte si toto „náměstí-nenáměstí“ novým pohledem, který vám přineslo nové video z cyklu Plzeň známá neznámá.
zdroj: Plzeňské centrum filosofie a umění
.jpg.small.jpg)
