Některá opatření nejsou optimální, říká šéf krajské hygieny. Antigenní testy mají své slabiny

Zveřejněno v Atraktivní zprávy
Od - čtvrtek, 18. březen 2021 08:12
Bartoš Šéf krajských hygieniků Michal Bartoš. Foto: ZAK TV

Klesá míra toho, jakým způsobem jsou schopni lidé opatření dodržovat. Trvá to dlouho a dlouhodobě je to nepředstavitelné. Některá opatření nejsou úplně optimální, tvrdí Michal Bartoš, ředitel Krajské hygienické stanice v Plzni. V rozhovoru, který vznikal v úterý, přiznal, že antigenní testy mohou dávat lidem falešnou naději, že jsou negativní.

Dá se teď říci, že už máme to nejhorší v Plzeňském kraji za sebou? Nejsem ještě optimistou. Jsem spíš zdrženlivým realistou. Je pravda, že nám tu čísla trochu poklesla, na druhou stranu, každá epidemie má svoji setrvačnost. Ještě minimálně 10 – 14 dní budou dojíždět zdravotní následky a nebude klesat počet hospitalizovaných. Zatížení zdravotního systému u nás v kraji bylo enormní a nevídané. Bylo to něco, co mě děsilo nejvíc. Viděl jsem velkou část nemocnic a musím říci, že to je pohled jak z apokalyptického filmu.

Aktuálně probíhá cílené testování ve velkých firmách. Žádné velké ohnisko se ale zatím nenašlo. Překvapilo vás to? Nepřekvapilo. Zvolená metoda má svoje slabiny. Antigenní testy jsou výborná věc, když potřebujete zjistit aktuální stav člověka v danou chvíli. A to ještě za podmínek, že je provádí proškolená osoba. Je velký rozdíl mezi sadami a výrobci. Je to tedy logický výsledek té metody. S ohledem na laboratorní kapacity asi ani jiná metoda tedy ale zvolit nešla. Do budoucna je to ale velké téma. Když nebudete mít protestovanou populaci nebo některé cílové skupiny, tak budete pořád improvizovat.

Jinými slovy, rozhodně neodpovídá realitě takto nízký procentuální počet nakažených ve firmách? Přesně tak.

Má tedy toto testování vůbec smysl? Když pak člověk žije v přesvědčení, že má za sebou negativní test, možná se nechová tak obezřetně, jako by se choval, kdyby testovaný nebyl.. Je logické, že poleví. Kdyby se ale od toho testování upustilo a došlo k uvolnění opatření na celorepublikové úrovni, tak přítomnost viru nezmizí mávnutím proutku. Pokud nebudeme testovat, budeme muset vymyslet opatření jiné, které to riziko sníží. A já si v tuto chvíli neumím představit rychlé a finančně schůdné řešení.

Takže souhlasíte s profesorem Prymulou, že nás v podstatě zachrání jen rychlé očkování? To si myslím, že je skutečně jediná možnost. Snad už se to dostane do lepší podoby. V momentě, kdy nebude proočkovaná velká část populace, tak nelze očekávat velké zlepšení. A pomůže také hlásit kontakty. Celá řada lidí se bojí o práci a já se jim nedivím. Jestliže nahlásím nebo nenahlásím kontakt, je ale zásadní. Z jednoho pozitivního můžeme mít i 30 nakažených. Hlavně při té britské mutaci, která je s prominutím rychlá svi*ě. Opravdu stačí letmý a krátkodobý kontakt a nakazíte tolik lidí, že si to neumíte ani představit.

Jaký máte osobně názor na některá, alespoň pro laickou veřejnost sporná opatření? Je nutná rouška na prázdné ulici? Je nutné, aby lidé nejezdili na svoji chatu, kde budou jen s rodinou, s kterou žijí? Co si budeme nalhávat, úplně optimální to není. Ty lidi chápu, také se s tím jako člověk setkávám, není to příjemné. Páchá to škody, které jsou s tím sekundárně spjaté. Obecně klesá míra toho, jakým způsobem jsou schopni lidé opatření dodržovat. Trvá to dlouho a dlouhodobě je to nepředstavitelné. Není to ale otázka na mě, opatření se nastavují na centrální úrovni.

Jak je možné, že třeba Portugalsko, které na tom bylo v lednu podobně, jako my, se z toho za 2,5 měsíce dostalo za cenu v podstatě totožných opatření? Jsou to dohady, já neumím říci, jestli jsou Portugalci o tolik disciplinovanější, než my. Možná jo. A možná mají také výhodu v tom, že jsou přecijen níž a přispívají k tomu přírodní podmínky. Ale to je dohad. Nevím také, do jaké míry hrají roli sociální kontakty. My jsme poměrně družný národ, máme potřebu se stýkat. Tohle asi svoji roli hrát mohlo. Ale netuším, jak jsou na tom třeba s testováním.

Můžou se Češi těšit na léto, že se pojedou alespoň tady k rybníku koupat, ubytují se v penzionech, kempech.. Já bych vám rád odpověděl, ale fakt to nevím. Je to věštění z křišťálové koule. Nevím, kolik lidí třeba bude v červnu a červenci naočkováno. Když naočkujete 30 – 40 procent, tak to nemůže tak, abychom se toho zbavili. Budou ještě lidé schopni dodržovat restrikce? Fakt na to neumím odpovědět. Já osobně si to cestování po republice představit dovedu, ale nevím, jestli to bude tak, že zvednu telefon, seberu se a pojedu. Jestli nebudou opatření typu polovina kapacity, omezení na skupiny v jídelně a další. Také bych se rád podíval s dětmi k rybníku, aby mohli normálně fungovat. A také třeba chodit do školy. Není možné držet podstatnou část národa doma a spoléhat na to, že to dříve nebo později zabere.

Mluvíte o tom, že je třeba, aby děti chodily do školy. Lze je pustit na základě antigenních samotestů, když nejsou úplně spolehlivé a děti jsou navíc často bezpříznakové? Já bych si hodně přál, aby se děti vrátily. Je to otázka, jestli za cenu proočkování učitelů a testování dětí pomocí samotestů..ale je pravda, že si také neumím představit, že by se prováděly opakovaně testy invazivnější formou.

To by možná spíš rodiče chtěli nechat děti doma, ne? Přesně tak. Já jsem to zažil u svých dětí, které byly PCR metodou vytírané opakovaně, a není to nic příjemného. Pokud ale ty antigenní testy budou alespoň v nějaké slušné kvalitě a bude to třeba dvakrát týdně, tak pomoci mohou. Ale samozřejmě s tím musí jít ruku v ruce proočkovanost učitelů a nějaká další dílčí opatření ve školách.

Na křesle hlavní hygieničky proběhla v těchto dnech výměna. Paní Rážovou nahradila Pavla Svrčinová. Už jste s ní mluvil? Naznačila, jaké má představy? To, že skončila paní doktorka Rážová, je škoda. Její nasazení bylo enormní. Nejsou zásadní věci, které by se jí daly vytknout. S paní Svrčinovou se osobně znám, takže si nemyslím, že by měla v tuto chvíli nástroje, které by byly odlišné od toho, co měla paní Rážová. Nejsem zkrátka přesvědčen, že může dojít k razantní změně, ať už k lepšímu nebo k horšímu.