Zobrazení položek podle značky: koronavirus

Dvě základní školy v Sušici omezily kvůli koronaviru výuku

Dvě základní školy v Sušici omezily kvůli výskytu koronavirové nákazy výuku v některých třídách a děti z nich se opět vrátily k on-line výuce. Ve větší ZŠ v Lerchově ulici, kam chodí v 28 třídách 737 dětí, krajští hygienici nařídili uzavření celého pavilonu B. Karanténu tam mají nařízenou čtyři třídy. V druhé ZŠ T. G. Masaryka s 530 žáky, je opět doma jedna třída. Podle ředitele Krajské hygienické stanice v Plzni Michala Bartoše nikde jinde v kraji podobná opatření žádná škola nemusela přijmout.

V ZŠ v Lerchově ulici se prokázala nákaza u 24 dětí z několika tříd, mezi nakaženými jsou sourozenci. Z 83 učitelů, kteří jsou vesměs očkovaní, neměl pozitivní test nikdo, řekl ředitel Čestmír Kříž. Hygienici nařídili uzavření pavilonu B. "Tam chodí celý druhý stupeň a tři čtvrté třídy. Všichni tito žáci se vrátili k on-line výuce. Karanténu mají nařízenou tři deváté třídy a 6.C ," uvedl. Na nákazu se podle něj nepřišlo při školním testování dětí, děti s příznaky nechala testovat rodina.

"Je to škoda, konečně začalo všechno po měsících zase normálně fungovat. Deváťáci se těšili na tradiční stužkování, které se pro ně každý rok dělalo. Loni jsme ho zrušili a letos jsme ho chtěli dělat někde venku, ale raději jsme ho nakonec také odvolali," řekl Kříž.

V ZŠ T. G. Masaryka byly podle ředitele Richarda Smoly zjištěni čtyři pozitivní žáci z různých tříd. Do on-line výuky se preventivně opět přesunul jeden ze dvou šestých ročníků.

Mluvčí krajského úřadu Eva Mertlová dnes ČTK sdělila, že od 1. do 10. června bylo v kraji otestováno 57. 641 žáků, z toho antigenními testy bylo zachyceno 14 pozitivních vzorků. Následné PCR testy potvrdily čtyři pozitivní vzorky.

Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví je v Plzeňském kraji za posledních sedm dní 20 nakažených na 100.000 obyvatel, což je mezi kraji třetí nejhorší výsledek. Největší podíl nově nakažených je právě v okrese Klatovy, kde za sedm dní přibylo 56 nákaz na 100.000 obyvatel, celkem 48 případů. Oproti minulému týdnu se situace ještě zhoršila. Klatovsko patří spolu se sousedním jihočeským Prachatickem a okresem Český Krumlov k nejzasaženějším v zemi.

Školáci ve většině Česka mohou od úterý odložit roušky

Od úterý 8. června už nebudou muset při výuce nosit roušky žáci ani učitelé ve všech krajích s výjimkou Zlínského, Jihočeského a Libereckého kraje. Na svém pondělním jednání o tom rozhodla vláda.

"Výuka bez roušek bude od zítřka možná v 11 krajích. O přestávkách a ve společných prostorách povinnost nošení roušek zůstává," informoval ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Za konec roušek ve školách se přimlouval už v neděli premiér Andrej Babiš.„Budeme hlavně řešit roušky ve školách. Fakt je to problém, všichni mi píšete, já tomu rozumím. Je tu teplo a pro děti je to problém,“ prohlásil.

Vláda také rozhodla o zvýšení počtu účastníků na hromadných a kulturních akcích. Od stejného data může navštívit hromadné akce uvnitř 200 a venku 500 lidí, kulturní akce pak 1000 lidí uvnitř a 2000 venku. Může být ale obsazeno maximálně 50 procent kapacity. Podmínky testování se v kultuře sjednotí s restauracemi, bude tedy možné uznávat i testy ze zaměstnání.

 

Pandemie koronaviru nemocnicím pomohla. V čem?

Více než rok trvající pandemie koronaviru pomohla některým nemocnicím v Plzeňském kraji mírně zlepšit personální situaci a získat více lékařů, zdravotníků i dalších pracovníků. Větší zájem o nástup do vystudovaného oboru mají studenti středních i vysokých zdravotnických a lékařských škol, někde se do zdravotnictví vrátili i lidé, kteří obor dříve opustili a pracovali jinde. I přes mírné zlepšení situace by Fakultní nemocnice Plzeň (FN) i krajské nemocnice uvítaly i další zdravotníky, řekli ředitel FN Václav Šimánek a mluvčí krajských nemocnic Jiří Kokoška.

"Personálně to zatím vypadá velice slušně, protože zdravotnictví zase začalo být top oborem, takže to vypadá, že bychom mohli mít letos větší množství absolventů, kteří by u nás chtěli pracovat - ať už nelékařů či lékařů," řekl Šimánek. Zatím má podle něj FN přísliby nástupu. "Máme informace, že by k nám chtěli nastoupit a budeme doufat, že se to naplní. Že udělají státnice a maturity a nastoupí," řekl. FN patří k největším zaměstnavatelům v kraji, pracuje v ní 4700 lidí ve zdravotnických i dalších profesích. Do nemocnice nastoupilo loni i několik zdravotníků, kteří dosud pracovali mimo obor, nebylo jich ale mnoho. Překonat mimořádně náročné období pomohlo i několik zdravotníků, kteří kvůli pandemii o něco odložili odchod do penze, uvedl Šimánek.

"Pandemie měla v loňském roce za následek mírný nárůst počtu zaměstnanců včetně zdravotníků – v celé skupině nemocnic zhruba o stovku úvazků na aktuálních přibližně 1900 zaměstnanců. V případě lékařů se jednalo o nástup většího množství absolventů lékařských fakult. U nelékařských zdravotnických profesí se často jednalo o návrat vystudovaných sester, terapeutů nebo laborantů ke své profesi, které se před pandemií nevěnovali nebo ji vykonávali v zahraničí," uvedl Kokoška. O práci ošetřovatele nebo sanitáře projevili podle něj zájem také lidé, kteří dříve pracovali mimo zdravotnictví, zřejmě v odvětvích postižených pandemií. Zejména díky navýšení počtu nelékařských zdravotníků se loni podařilo otevřít nové lůžkové kapacity v Klatovské a Rokycanské nemocnici a stabilizovat situaci v Domažlické nemocnici, řekl Kokoška. "Nicméně personální situace stále není zcela uspokojivá a krajské nemocnice dál hledají zdravotníky všech profesí a odborností od absolventů lékařských fakult po erudované lékaře, praktické i všeobecné sestry, porodní asistentky, terapeuty i laboranty s praxí i po studiu," doplnil mluvčí.

Pandemie zasáhla i hospodaření nemocnic. V krajských nemocnicích bylo z pohledu úhrad za péči ze systému zdravotního pojištění vyrovnané podle plánu, čemuž napomohla kompenzační vyhláška. "V letošním roce jsme vlivem poklesu výkonnosti v souvislosti s třetí a čtvrtou vlnou pandemie za první měsíce ve ztrátě. Předpokládáme ale, že úhrady pomůže dorovnat kompenzační vyhláška, která se připravuje," dodal Kokoška.

FN Plzeň loňský rok skončila se ziskem 85 milionů korun před zdaněním. "Teď je otázka, jak to bude vypadat v roce letošním, protože se zase chystá kompenzační vyhláška. Uvidíme, jak to dopadne. Každopádně i letos ekonomiku držíme tak, že jsme za první čtyři měsíce v plusu. Květen ještě nemáme uzavřený, ale předpokládám, že to bude také nad nulou," shrnul Šimánek. FN měla loni rozpočet 9,3 miliardy korun, to je o několik miliard víc, než na kolik sestavuje rozpočet Plzeňský kraj nebo město Plzeň. Celkem 55 procent rozpočtu činí ve FN mzdové náklady.

čtk

Minimálně jednu dávku očkování už má za sebou téměř polovina dospělých v kraji

Minimálně jednu dávku očkování dostalo více než 45 procent dospělé populace v Plzeňském kraji. Za uplynulých sedm dní hlásí krajští hygienici 138 nových případů koronaviru, což je o 26 méně než v předcházejícím týdnu. Týdenní krajská bilance je nejnižší od přelomu loňského srpna a září. V posledním týdnu se počet denních přírůstků pohyboval od jednoho do 37 nových případů. Ještě před dvěma měsíci byly denní nárůsty dvakrát vyšší, než je nyní týdenní součet. Za sedm dní přibylo v kraji 23 nakažených na 100.000 obyvatel. Před týdnem to bylo 28 nakažených na 100.000 obyvatel. 

Od začátku pandemie loni v březnu se v kraji nakazilo 98.120 lidí, tedy 16,6 procenta všech obyvatel kraje. Na 100.000 obyvatel připadá od loňského jara 16.601 nakažených, což je čtvrté nejvyšší číslo mezi 14 kraji. Ve čtvrtek přibylo 25 nákaz.

Největší podíl nově nakažených je v okrese Klatovy, kde za sedm dní přibylo 43 nákaz na 100.000 obyvatel, celkem 37 případů. Nejlepší je situace na severním Plzeňsku, kde měli za uplynulý týden deset nákaz na 100.000 obyvatel, to je osm nakažených.

V uplynulých sedmi dnech nezemřel v kraji nikdo s covidem-19, poslední úmrtí v souvislosti s nákazou vykazují statistiky ministerstva v kraji 22. května. Od začátku pandemie zemřelo v kraji 1912 nakažených, z toho 24 v květnu, v dubnu jich bylo 134. Nejvíc úmrtí spojovaných s koronavirem bylo v kraji při vrcholu pandemie letos v březnu, kdy zemřelo 529 nakažených lidí.

Nemocnice v regionu se téměř vrátily k obvyklému provozu včetně obnovy operací. V kraji je dnes podle ministerstva volných 476 z 1651 standardních lůžek, pro covidové pacienty je jich 49. Intenzivních lůžek s umělou plicní ventilací nebo neinvazivní ventilací je k dispozici 51 ze 133, pro nemocné s covidem je volných 16 lůžek.

Očkování v kraji dál zrychluje. Za poslední týden zdravotníci očkovali 32.614 lidí, o 4320 víc než v předchozím týdnu. Dosud spotřebovali 306.021 vakcín pro 218.196 lidí. Očkováno aspoň jednou dávkou je 37 procenta obyvatel kraje a přes 45 procent dospělých. Ukončené očkování má celkem 90.564 lidí. Z nich dostalo 2739 lidí vakcínu Janssen, která má jednu očkovací dávku, a 87.825 lidí některou z dvoudávkových vakcín. Ukončené očkování tak má 15,3 procenta všech obyvatel kraje.

čtk

Počet nakažených v kraji opět klesl

V Plzeňském kraji dál slábne pandemie koronaviru. Za uplynulých sedm dní přibylo v kraji 164 případů, o 33 méně v předcházejícím týdnu a o polovinu méně než před 14 dny. Týdenní krajská bilance je nejnižší od začátku loňského září. V posledním týdnu se počet denních přírůstků pohyboval do 50 případů. Ještě před měsícem to bylo více než 100 případů denně a ke konci března byly denní nárůsty násobně vyšší než nynější týdenní součet. Za sedm dní přibylo v kraji 28 nakažených na 100.000 obyvatel, což je mezi kraji čtvrté nejnižší číslo. Před týdnem to bylo 33 nakažených na 100.000 obyvatel. Vyplývá to z dnešních údajů ministerstva zdravotnictví.

Od začátku pandemie loni v březnu se v kraji nakazilo 97.974 lidí, 16,6 procenta všech obyvatel. Na 100.000 obyvatel připadá od loňského jara 16.577 nakažených, což je čtvrté nejvyšší číslo mezi 14 kraji. Ve čtvrtek přibylo 25 nákaz. Nejvíc nových případů za poslední týden bylo v pondělí, a to 42.

Největší podíl nově nakažených je v okrese Rokycany, kde za sedm dní přibylo 75 nákaz na 100.000 obyvatel, celkem 37 případů. Nejlepší je situace na Domažlicku, kde měli za uplynulý týden 14,5 nákaz na 100.000 obyvatel, to je devět nakažených.

V uplynulých sedmi dnech zemřel v kraji jeden člověk s covidem-19, v předchozím týdnu to bylo pět úmrtí. Od začátku pandemie zemřelo v kraji 1912 nakažených, z toho 24 v květnu, v dubnu jich bylo 134. Nejvíc úmrtí spojovaných s koronavirem bylo v kraji při vrcholu pandemie v březnu, 529 lidí.

Nemocnice v regionu se téměř vrátily k běžnému provozu včetně obnovy operací, covidoví pacienti se soustřeďují do vybraných nemocnic. Ve Fakultní nemocnici Plzeň dnes pečují o 16 lidí s covidem. Na lůžkách intenzivní péče jsou čtyři nakažení, z toho dva na umělé plicní ventilaci. V březnu touto dobou bylo ve FN 197 nakažených pacientů.

V kraji je dnes podle ministerstva volných 406 z 1535 standardních lůžek, pro covidové pacienty je jich 73. Intenzivních lůžek s umělou plicní ventilací nebo neinvazivní ventilací je k dispozici 53 ze 138, pro nemocné s covidem je volných 19 lůžek.

Očkování nabírá v kraji rychlost. Za poslední týden zdravotníci očkovali 28.294 lidí, o 1287 víc než v předchozím týdnu. Dosud spotřebovali 273.119 vakcín pro 200.393 lidí. Očkováno aspoň jednou dávkou je 34 procenta obyvatel kraje a přes 41 procent dospělých. Ukončené očkování má 15,5 procenta dospělých v kraji, celkem 74.756 lidí. Z nich dostalo 2030 lidí vakcínu Janssen, která má jednu očkovací dávku, a 72.726 lidí některou z dvoudávkových vakcín.

čtk

Doubravka testuje zdarma v místní hasičárně

Na Doubravce se lidé mohou nechat zdarma otestovat na covid-19 v místní hasičárně. Jedná se o další službu související s koronavirem, která je občanům ve čtvrtém městském obvodu k dispozici. Druhou je registrační centrum v Doubraveckém klubu, kde místní pracovnice pomohly získat termín na očkování vakcínou proti covidu-19 téměř stovce seniorů.

TZ Na Doubravce se lide mohou nechat zdarma otestovat na covid F1Antigenní testování na covid-19 probíhá v hasičárně sboru místních dobrovolných hasičů ve Hřbitovní ulici 3. Službu ve spolupráci s městským obvodem Plzeň 4 provozuje Domovinka s lékárnou Remus, a to v pondělí od 9 do 10 hodin a ve středu od 13 do 14 hodin.

„Testování na covid-19 provádíme zdarma za pomoci našich sestřiček. Zatím ji využívá zhruba pět lidí v danou hodinu a den. Každý testovaný občan od nás dostane certifikát o výsledku testu,“ říká ředitelka sociální služby Domovinka Bohumila Hajšmanová.

Antigenní testování v místní hasičárně funguje od začátku května. Domovinka zatím neuvažuje o tom, že by antigenní testování zrušila. Záležet ale bude především na tom, jak vláda v následujících dnech a týdnech upraví svá nařízení a opatření.

„Jsme moc rádi, že díky Domovince se naši občané mohou nechat snadno a bezpečně otestovat v blízkosti svého bydliště, a získat tak kýžené potvrzení, které je vstupenkou například na zahrádky restaurací a do řady institucí. Vážíme si takové spolupráce, Domovinku dlouhodobě podporujeme a podporovat budeme i nadále,“ říká místostarostka Lenka Kočová (ODS).

Úřad zaregistroval stovku seniorů

Antigenní testování je už druhou službou, kterou lidé na Doubravce v souvislosti s koronavirem mohou využít. Tou první je pomoc seniorům s registrací na očkování vakcínou proti covid-19. Registrační centrum funguje v Doubraveckém klubu úřadu městského obvodu Plzeň 4.  Registraci provádí pracovnice úřadu zdarma nad rámec své pracovní činnosti.

„Od ledna k dnešnímu dni jsme na očkování zaregistrovali 98 seniorů. V souvislosti s uvolňováním opatření a otevřením registrací pro mladší věkové skupiny jsme nyní činnost registračního centra utlumili. Samozřejmě pokud k nám přijde občan a bude chtít pomoci s registrací, moc rádi mu i nadále pomůžeme,“ uvádí místostarosta Václav Beran (ANO).

V kraji přibývá nejméně nakažených od začátku září loňského roku

Za uplynulých sedm dní přibylo v kraji 196 případů koronavirus, což je zhruba o čtvrtinu méně než 296 nákaz v předcházejícím týdnu. Týdenní krajská bilance je nejnižší od přelomu loňského srpna a září. V posledním týdnu se počet denních přírůstků pohyboval do 50 případů. Ještě před měsícem to bylo více než 100 případů denně a před dvěma měsíci byly denní nárůsty několikanásobně vyšší, než je teď týdenní součet. Za uplynulých sedm dní přibylo v kraji 33 nakažených na 100.000 obyvatel, což je mezi kraji třetí nejnižší číslo. Před týdnem to bylo 45 nakažených na 100.000 obyvatel.

Od začátku pandemie loni v březnu se v kraji nakazilo 97.804 lidí, 16,5 procenta všech obyvatel. Na 100.000 obyvatel připadá od loňského jara 16.548 nakažených, což je čtvrté nejvyšší číslo mezi 14 kraji. Ve čtvrtek přibylo 29 nákaz. Nejvíc nových případů za poslední týden bylo v pondělí, a to 49.

Největší podíl nově nakažených je v okrese Rokycany, kde za sedm dní přibylo 78 nákaz na 100.000 obyvatel, to je celkem 38 případů. Nejlepší je situace na Domažlicku, kde měli za uplynulý týden 9,7 nákaz na 100.000 obyvatel, to je šest nakažených.

V uplynulých sedmi dnech zemřelo v kraji pět lidí s covidem-19, v předchozím týdnu to bylo sedm úmrtí. Od začátku pandemie zemřelo v kraji 1910 nakažených, z toho 23 v květnu, v dubnu jich bylo 134. Nejvíc úmrtí spojovaných s koronavirem bylo v kraji při vrcholu pandemie v březnu, 529 lidí.

Nemocnice v regionu se téměř vrátily k běžnému provozu včetně obnovy operací, covidoví pacienti se soustřeďují do vybraných nemocnic. Ve Fakultní nemocnici Plzeň dnes pečují o 18 lidí s covidem. Na lůžkách intenzivní péče je sedm nakažených, z toho tři na umělé plicní ventilaci. Před týdnem bylo v nemocnici 20 covidových pacientů, před měsícem 70 a v březnu touto dobou, kdy byla FN nejvytíženější covidovými pacienty v celé republice, v ní pečovali o 253 nakažených pacientů.

V kraji je dnes podle ministerstva volných 418 z 1535 standardních lůžek, pro covidové pacienty je jich 73. Intenzivních lůžek s umělou plicní ventilací nebo neinvazivní ventilací je k dispozici 52 ze 138, pro nemocné s covidem je volných 23 lůžek.

Očkování nabírá v kraji díky vyšším dodávkám vakcín rychlost. Za poslední týden zdravotníci očkovali 27.007, ve čtvrtek rekordních 5422 lidí. Dosud bylo v kraji spotřebováno 244.496 vakcín pro 184.216 lidí. Očkováno je aspoň jednou dávkou 31,2 procenta obyvatel kraje. Ukončené očkování má desetina obyvatel kraje, celkem 61.757 lidí. Z nich dostalo 1477 lidí vakcínu Janssen, která má jednu očkovací dávku, a 60.280 lidí některou z dvoudávkových vakcín. Do Plzeňského kraje bylo ke čtvrtečnímu večeru dodáno 270. 825 dávek vakcín, uvádí se na stránkách krajských nemocnic.

čtk

Test už nepotřebují očkovaní první dávkou, má to jen jednu podmínku

Jako potvrzení o bezinfekčnosti bude od pondělí 24. května stačit doba tří týdnů po první dávce očkování proti covidu. Po mimořádném jednání vlády o tom informoval ministr zdravotnictví Petr Arenberger.

„Od 24. budeme moci využívat již aplikaci první dávky a uplynutí již tří týdnů od této dávky jako určitou ochranu. Ta bude ekvivalentní testům antigenním, PCR i prodělání choroby,” uvedl Arenberger. Podle očekávání byla také prodloužena doba, po kterou je člověk oficiálně chráněn. A to z 90 na 180 dnů po pozitivním testu.

Článek bude aktualizován.

Očkování vakcínou AstraZeneca je v troskách, říká praktická lékařka

Očkovala by, vakcínu má v ordinaci připravenou, ale není koho. Kde je problém? Podle plzeňské praktické lékařky Michaely Pavlové hlavně ve špatném mediálním obrazu jedné vakcíny. A právě té, na které se u praktiků sázelo nejvíce. „Zájem o očkování by aktuálně byl, ale poté, co se pacient dozví, že mám k dispozici vakcínu AstraZeneca, naše konverzace v naprosté většině případů končí a pacient se obrací na očkovací centrum,“ přiznala. Pacientům se navíc také nelíbí, že má být druhá dávka podaná až po třech měsících. Často totiž chtějí vakcínu ne jako ochranu před samotnou nemocí, ale zejména jako prostředek, který jim umožní volné cestování.

Jaký největší problém aktuálně praktičtí lékaři v souvislosti s očkováním řeší?
Z mého pohledu se dá říci, že ztrátu důvěry pacientů v osobu lékaře. Praktický lékař, který vakcíny dosud nemá, je neschopný„k ničemu“, případně je má a dává je jen známým. A velkým problémem je také preference jedné vakcíny. Pacienti by sice rádi byli očkovaní v naší ordinaci, ale chtějí pouze vakcínu Comirnaty od společnosti Pfizer, která je dodávána do očkovacích center, která jsou vládou upřednostňována.

Nakolik probíhající očkování u praktiků ovlivňuje špatná pověst vakcíny AstraZeneca? Odmítají ji lidé, a pokud ano, je to z obavy o zdraví nebo kvůli tomu, že se dlouho čeká na druhou dávku a lidé by tak ještě dlouho neměli "klid"?
První závoz vakcíny AstraZeneca proběhl v naší ordinaci počátkem dubna 2021, vyočkovali jsme 121 dávek. Podle mých informací někteří pacienti nežádoucí účinky měli, ale spíše očekávatelné a nezávažné, jako například zvýšená teplota, únava, pobolívání hlavy, bolesti svalů, u některých chřipkovité příznaky. Nežádoucí reakce ve smyslu vzniku krevních sraženin jsme u našich pacientů nepozorovali. Už tehdy se jí ale někteří obávali po negativních zprávách v médiích a raději se rozhodli pro očkovací centrum. Podruhé mi byla vakcína AstraZeneca zavezena 6. května. A mohu říci, že očkování touto vakcínou je aktuálně v troskách. Lidé se obávají tvorby sraženin, po informaci o úmrtí sedmačtyřicetileté pacientky na Slovensku je zájem o vakcínu AstraZeneca minimální, mediální obraz vakcíny je silně pokřivený. Když to shrnu, zájem o očkování by aktuálně byl, ale poté, co se pacient dozví, jakou mám k dispozici vakcínu, naše konverzace v naprosté většině případů končí a pacient se obrací na očkovací centrum. Pacientům se také nelíbí, že druhá dávka má být podaná v ideálním případě nejdříve po 12 týdnech. Často totiž chtějí vakcínu ne jako ochranu před Covid-19, ale zejména jako prostředek, který jim umožní volné cestování a druhá dávka a tudíž i certifikát po 12 týdnech, což aktuálně vychází na srpen, je pro ně pozdě. Vakcínu AstraZeneca ale já osobně považuji za účinnou a bezpečnou. Očkovaná je jí i má matka.

Když pacientům neřekla termín, registrovali se jinde

johnsonNárodní koordinátorka očkování Kateřina Baťhová v rozhovoru pro SeznamZprávy nepřímo obvinila praktiky, že systém zneužívají. Jaká byla vaše reakce, když jste si tohle přečetla?
Směsice různých pocitů - rozčarování, zklamání, vztek, bezmoc, bezradnost. Většina z nás jsme očkování a jeho přípravě obětovali významnou část volného času. Nešlo o ziskuchtivost, jak se někteří lidé mylně domnívají. Jsme zvyklí pacienty očkovat, známe jejich zdravotní stav, víme o nich nejvíc a hlavně myslíme na jejich dobro a přejeme si je chránit i před nemocí Covid-19. Logicky jsme očekávali, že si objednáme určitý počet vakcín a pak začneme kontaktovat indikované pacienty z rizikových skupin. Postup byl ale opačný. Napřed jsme museli obvolat všechny pacienty a zjistit počet zájemců. Každému jsme ale museli zároveň říci, že nevíme, kdy bude vakcína k dispozici. Pacienti pochopitelně očekávali co nejrychlejší očkování a neustále telefonovali, kdy vakcína bude. Když jsme nebyli schopni termín sdělit, přeregistrovávali se do center.

To, že se vyplatí registrovat do očkovacích center, že tam bude vakcína rychleji, přiznal nedávno také ministr zdravotnictví Arenberger. Dá se tedy říci, že s tím máte své zkušenosti?
Tohle se děje naprosto běžně a já se vlastně nemůžu divit. Poté, co byla zveřejněna informace, že budou praktičtí lékaři očkovat, měli jsme denně desítky telefonátů ohledně žádosti o termín očkování v ordinaci. Pacienti logicky nechápali jak to, že nevíme, kdy budou vakcíny fyzicky v ordinaci. V úvodu očkování se pacient musel rozhodnout, zda bude figurovat v seznamu praktického lékaře nebo zda bude registrován rovnou v očkovacím centru, obojí zároveň možné nebylo. Zadávání do systému bylo pro praktického lékaře velmi zdlouhavé, systém ISIN velmi často nefungoval. Často se stalo, že se pak pacient přeregistroval do centra, nezřídka jsme se o tom ani nedozvěděli. Cílem praktického lékaře ale samozřejmě je blaho jeho pacienta a přejeme mu očkování co nejdříve, ať proběhne v našich ordinacích nebo v očkovacích centrech.  Kdyby ale již na počátku bylo jasné, že budou preferována očkovací centra, jistě bychom byli raději ušetřili spoustu zbytečně vynaložené energie a raději se věnovali naší běžné péči o pacienty. Očkovací centra mají k dispozici velké množství vakcín, spoustu personálu, dokážou naočkovat velké množství pacientů, nabízejí samozřejmě více termínů, protože se zabývají pouze očkováním, nemají jiné povinnosti. Není ale možný individuální přístup, o celkovém zdravotním stavu a rizicích pacienta si z krátkého setkání lékař v očkovacím centru nemá šanci udělat obrázek, u některých pacientů jsme se po první dávce očkování v centru setkali s nákazou COVID-19, ke které pravděpodobně došlo během čekání na očkování.

Národní koordinátorka očkování také uvedla, že si nedovede vysvětlit, proč neubývá v systému očkovaných seniorů u praktických lékařů. Máte vysvětlení?
Zůstávají v něm lidé, kteří čekají na druhou dávku vakcíny AstraZeneca a tu je pro zajištění co možná nejlepší protilátkové odpovědi vhodné aplikovat nejdříve po 12 týdnech. Delší dobu v něm také figurovali pacienti, kterým bylo nutno očkování odložit kvůli nemoci, hospitalizaci nebo ti postcovidoví, kde se s očkováním vyčkává alespoň 90 dní po ukončení izolace. Měla jsem například pacientku, která se dostavila k očkování, ale velmi rychle jsme zjistili, že se necítí dobře, natočili jsme EKG a odeslali místo očkování k hospitalizaci. Jiná pacientka má o očkování sice zájem, ale kvůli zdravotnímu stavu jsme neustále odkládali a teď je hospitalizovaná na onkologii a čeká na léčbu, při které očkování vhodné není.

Připadáme si jako podomní prodejci, říká lékařka

vakcinaJak vůbec funguje rozdělování vakcín praktickým lékařům?
V některých krajích, třeba Moravskoslezském, dostávali praktičtí lékaři vakcíny již v únoru. Ordinace, které se starají o domovy důchodců, ještě dříve. U nás v Plzeňském kraji byly praktickým lékařům dodávány vakcíny AstraZeneca údajně podle dodávek výrobce, v počtu 100 dávek na ordinaci. Kvůli malé dodávce vakcíny do země se ale jednalo například o pět ordinací v kraji týdně. Která ordinace to bude, záviselo na počtu zapsaných pacientů nad 80 let v seznamu praktického lékaře a konkrétní ordinace se to dozvěděla až na poslední chvíli, těsně před závozem. Vakcíny jsme obdrželi zejména proto, abychom doočkovávali pacienty 70 a 80 +, kteří nebyli očkováni v centrech. Ne vždy ale bylo jasné, kdo již očkován byl a pokud nás pacienti sami neinformovali, bylo nutno je znovu obvolat.

Někteří praktici už očkování ve svých ordinacích vzdali. Neproběhlo vám něco podobného také hlavou?
V naší ordinaci jsme dosud vyočkovali 133 dávek vakcíny AstraZeneca a 60 dávek vakcíny Johnson and Johnson, což považuji za velký úspěch a velké štěstí. Ale samozřejmě, že mě takové myšlenky několikrát napadly, zejména v současné době.

Minulý týden premiér Babiš prohlásil, že k praktickým lékařům půjde napřímo vakcína Moderna, že si ji budou sami objednávat u distributora. Pomůže to zlepšit situaci nebo to spíš bude pro vás další zátěž, zejména administrativní?
Objednat vakcínu, pokud to bude způsobem pro nás obvyklým, tedy cestou běžného dodavatele vakcín, kterým je pro nás firma Avenier, není problém. Objednávky vakcín touto cestou fungují velice dobře. Problematičtější spíše bude nutnost znovu obvolávat pacienty, zda vůbec mají zájem. Už si spíš připadáme jako podomní prodejci než jako lékaři, naším cílem je ale zajištění komfortu pro naše pacienty, aby mohli očkování absolvovat ve známém prostředí, kde se cítí dobře, u lékaře, kterého znají a který zná dobře jejich zdravotní stav.

Pandemie mizí. V Plzeňském kraji už přibývají jednotky případů

V neděli přibylo v Plzeňském kraji devět nových případů koronavirové nákazy, to je stejně jako v sobotu, o deset méně než předchozí neděli a nejméně od začátku loňského září. Počet nakažených za posledních sedm dní přepočtený na 100.000 obyvatel klesl na 39, což je třetí nejmenší podíl nakažených mezi 14 kraji. Před týdnem byl týdenní podíl 62 nakažených na 100.000 obyvatel. Vyplývá to z informací ministerstva zdravotnictví.

Z více než 590.000 obyvatel kraje se koronavirem od začátku pandemie loni na jaře nakazilo celkem 97.650, což je zhruba 16,5 procenta. Na 100.000 obyvatel se za víc než rok nakazilo v kraji 16.523 lidí, což je čtvrtý nejvyšší podíl mezi kraji. V kraji zemřelo dosud 1907 lidí, kteří měli nemoc covid-19, z toho 20 zemřelo v květnu. Ještě před dvěma měsíci umíralo v kraji tolik lidí za jeden den.

Nemocnice, které se vracejí k normálnímu režimu uvolňují covidová lůžka pro běžné pacienty, nemocní s covidem se soustřeďují do vybraných nemocníc. Podle ministerstva je dnes v kraji k dispozici 396 z 1535 standardních lůžek, z toho je 72 volných pro covidové pacienty, Ze 138 lůžek s umělou plicní ventilací nebo neinvazivní ventilací je volných 52, z toho je 23 pro nemocné s covidem.

V kraji bylo dosud spotřebováno 225.579 dávek vakcín, za uplynulý víkend zdravotníci v kraji naočkovali dalších 3852 lidí. Alespoň jednou dávkou je v kraji očkováno téměř 29 procent obyvatel kraje, což je přes 35 procent dospělých nad 18 let. Ukončené očkování má 55.529 lidí, z toho dostalo 1218 lidí vakcínu Janssen, které se očkuje jedna dávka, a 54.311 lidí má dvoudávkové vakcíny.

čtk

Pandemie na ústupu. Za týden přibylo v Plzeňském kraji 268 případů koronaviru

Pandemie koronaviru v Plzeňském kraji dál slábne. Za sedm dní přibylo v kraji 268 případů, zhruba o třetinu méně než 396 nákaz v předcházejícím týdnu. Týdenní krajská bilance je nejnižší od začátku loňského září. Ještě ke konci března byly denní přírůstky v kraji vyšší než nyní souhrn nových případů za týden. Za uplynulých sedm dní přibylo v kraji 45 nakažených na 100.000 obyvatel, což je mezi kraji třetí nejnižší číslo. Před týdnem to bylo 68 nakažených. 

Od začátku pandemie loni v březnu se v kraji nakazilo 97.598 lidí, 16,5 procenta všech obyvatel. Na 100.000 obyvatel připadá od loňského jara 16.513 nakažených, což je čtvrté nejvyšší číslo mezi 14 kraji. Ve čtvrtek přibylo 32 nákaz. Za uplynulých sedm dní poprvé po mnoha měsících přibylo denně méně než 100 nakažených. Nejvíc nových případů za poslední týden bylo minulý pátek, 66.

Největší podíl nově nakažených je v okrese Plzeň-jih, kde za sedm dní přibylo 68 nákaz na 100.000 obyvatel, to je celkem 43 případů. Nejlepší je situace na Domažlicku, kde měli za uplynulý týden 18 nákaz na 100.000 obyvatel, to je 11 nakažených.

V uplynulých sedmi dnech zemřelo v kraji šest lidí s covidem-19, v předchozím týdnu to bylo 15 úmrtí. Od začátku pandemie zemřelo v kraji 1906 nakažených, z toho 17 v květnu, v dubnu jich bylo 134. Nejvíc úmrtí spojovaných s koronavirem bylo v kraji při vrcholu pandemie v březnu, 529 lidí. Na letošek připadá 1314 úmrtí, 69 procent všech úmrtí spojovaných v regionu s koronavirovou pandemií.

Nemocnice v regionu se téměř vrátily k běžnému provozu včetně obnovy operací. Ve Fakultní nemocnici Plzeň dnes pečují o 20 lidí s covidem, nejméně za poslední měsíce. Na lůžkách intenzivní péče je sedm nakažených, z toho tři na umělé plicní ventilaci. Před týdnem bylo v nemocnici 37 covidových pacientů. V kraji je dnes podle ministerstva volných 394 z 1535 standardních lůžek, pro covidové pacienty je jich 83. Intenzivních lůžek s umělou plicní ventilací nebo neinvazivní ventilací je k dispozici 43 ze 138, pro nemocné s covidem je volných 22 lůžek. Během pandemie od loňského března do letošního 11. května bylo v nemocnicích akutní péče v Plzeňském kraji hospitalizováno 8229 lidí s covidem-19. Většina z nich, 64 procent, byla ve věku od 60 do 85 let. V době maximální zátěže 10. března bylo v nemocnicích v kraji 693 pacientů s covidem, z toho 136 na lůžku intenzivní péče. O den později dosáhly počty pacientů na lůžkách intenzivní péče vrcholu se 140 pacienty, zaznělo na dnešním jednání krajského krizového štábu, řekla mluvčí kraje Eva Mertlová.

Očkování nabírá v kraji díky vyšším dodávkám vakcín rychlost. Za poslední týden zdravotníci očkovali 25.128 lidí, ve čtvrtek rekordních 5059 lidí. Dosud bylo v kraji spotřebováno 217.309 vakcín pro 163.256 lidí. Očkováno je aspoň jednou dávkou 27,6 procenta obyvatel kraje. Ukončené očkování má 55.196 lidí, z toho dostalo 1143 lidí vakcínu Janssen, která má jednu očkovací dávku, a 54.053 lidí některou z dvoudávkových vakcín. Do Plzeňského kraje bylo ke čtvrtečnímu večeru dodáno 242.925 dávek vakcín, uvádí se na stránkách krajských nemocnic. Podle krajského koordinátora očkování je Plzeňský kraj mezi ostatními kraji v přepočtu na tisíc obyvatel v první polovině, v počtu naočkovaných lékařů je nejlepší. Naočkováno je 86 procent lékařů, naočkovaných zdravotních sester je 70 procent, řekla Mertlová. V kraji nejsou zaznamenány žádné závažné reakce na očkování.

čtk

Zahrádky restaurací se otevřou, ale za přísných podmínek!

Od 17. května se opět otevřou zahrádky restaurací. Pokud si budete ale chtít dát pivo a posedět, musíte mít za sebou negativní test, případně splnit jednu ze dvou podmínek. Mít 14 dní po dokončeném očkování nebo 90 dní od pozitivního testu.

„Zahrádky restaurací otevírají od 17. května v režimu maximálně čtyř hostů u stolu, pokud nejde o osoby ze společné domácnosti. Podmínkou je, aby zákazník byl očkován nebo testován na bázi PCR/POC testů, příp. samotestů nebo prodělal onemocnění COVID-19,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Vzdálenost mezi stoly na zahrádce musí být nejméně 1,5 metru a zároveň má být zachována vzdálenost od kolemjdoucích rovněž 1,5 metru.

Vláda také rozhodla o tom, že v pondělí skončí rotační výuka ve všech krajích pro žáky prvních stupňů základních škol, v několika krajích, včetně Plzeňského, se pak vrátí naplno do lavic také celý druhý stupeň a nižší stupeň gymnázií.

Od pondělí 17. května bude možné pořádat kulturní akce venku s maximální účastí 700 diváků. Podmínkou bude opět buď absolvování testu, odstup nejméně 14 dnů od očkování, nebo nejvýše 90 dnů od prodělání nemoci covid-19. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka se nepovedlo oproti původní dohodě prosadit možnost pořádat od stejného data i kulturní akce uvnitř. Pokud se ale bude situace dál lepšit, mohlo by k tomu dojít o týden později. Od 24. května se počítá také s možností otevření hotelů a penzionů bez omezení kapacity.

Roušky na prázdné ulici se stanou minulostí. Kdy?

Od 10. května nebudou povinné roušky na ulici, pokud kolem vás nebudou v okolí dvou metrů další lidé mimo rodinu. Po jednání vlády to sdělil ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO).

V Plzeňském kraji dál klesá počet nákaz koronavirem, za týden zemřelo 15 nakažených

V Plzeňském kraji dál pandemie koronaviru ustupuje, Za uplynulý týden přibylo 524 nových případů, o 18 procent méně než za předchozí týden, kdy přibylo 638 nových nákaz. Týdenní krajská bilance je nejnižší od poloviny loňského září. Ještě ke konci března byly denní přírůstky v kraji vyšší, než je nyní souhrnný počet nových případů za týden. Za uplynulých sedm dní přibylo v kraji 96 nově nakažených na 100.000 lidí.

Počet nakažených koronavirem v kraji stagnuje. V nemocnicích se ale situace zlepšuje

Ve středu přibylo v Plzeňském kraji 107 nových případů koronaviru, stejně jako před týdnem. Před dvěma týdny bylo číslo o 14 procent nižší. Za posledních sedm dní je v regionu 98,6 nově nakažených na 100.000 obyvatel. Od poloviny března se zlepšuje situace v nemocnicích, kde je nyní k dispozici více volných lůžek pro covidové i ostatní pacienty. Plzeňský kraj bude moci podle rozhodnutí vlády od pondělí 3. května víc rozvolnit protiepidemická opatření. Do rotační výuky nastoupí žáci druhého stupně základních škol, otevřou se i galerie, památky či muzea. Přesně před dvěma měsíci přibylo v kraji za den přes 1000 případů potvrzených nákaz.

Počet nakažených koronavirem v kraji stagnuje. V nemocnicích se ale situace zlepšuje

Ve středu přibylo v Plzeňském kraji 107 nových případů koronaviru, stejně jako před týdnem. Před dvěma týdny bylo číslo o 14 procent nižší. Za posledních sedm dní je v regionu 98,6 nově nakažených na 100.000 obyvatel. Od poloviny března se zlepšuje situace v nemocnicích, kde je nyní k dispozici více volných lůžek pro covidové i ostatní pacienty. Plzeňský kraj bude moci podle rozhodnutí vlády od pondělí 3. května víc rozvolnit protiepidemická opatření. Do rotační výuky nastoupí žáci druhého stupně základních škol, otevřou se i galerie, památky či muzea. Přesně před dvěma měsíci přibylo v kraji za den přes 1000 případů potvrzených nákaz.

očkováníOd začátku pandemie loni v březnu se v kraji dosud nakazilo 96.864, tedy 16,4 procenta všech obyvatel kraje, 1865 nakažených lidí zemřelo, což je přes 1,9 procenta ze všech nakažených. Ve středu zemřeli v kraji další dva lidé, za duben tak dosud zemřelo 123 obyvatel, kteří měli nemoc covid-19. Nejvíc nakažených zemřelo v březnu, a to 525.

Na 100.000 lidí připadá od loňského jara 16.420 nakažených, což je mezi 14 kraji čtvrté nejvyšší číslo. Z okresů je na tom v kraji nejlépe Domažlicko, kde za sedm dní přibylo 44 nakažených na 100.000 obyvatel, celkem 27. Pod hranicí 100 nakažených na 100.000 obyvatel jsou ještě Klatovsko a Rokycansko, těsně nad touto hranicí okresy Plzeň-město a Plzeň-sever. Nejvíc nakažených přibylo za uplynulý týden na jižním Plzeňsku – 159 na 100.000 obyvatel, což je 101 nově zjištěných případů.

V kraji pokračuje očkování. Ve středu dostalo vakcínu proti koronaviru dalších 2607 lidí. Alespoň jednu dávku má 111.370 lidí, téměř 19 procent všech obyvatel. Zdravotníci už spotřebovali v kraji 163.737 dávek vakcíny. Očkování má ukončeno 52.367 lidí, z toho je 29.577 seniorů nad 70 let.

S menším počtem nakažených se dál ulevuje nemocnicím, které se vracejí z covidového do běžného režimu. Podle ministerstva je dnes v kraji volných 454 z 1530 standardních lůžek, pro covidové pacienty je jich k dispozici 105. Intenzivních lůžek s umělou plicní ventilací nebo neinvazivní ventilací je k dispozici 41 ze 149, pro nemocné s covidem je volných 23 lůžek. Volné jsou dva z pěti přístrojů ECMO na podporu mimotělního oběhu a pro covidové pacienty je volných 71 ze 73 přístrojů na vysokoprůtokovou aplikaci kyslíku. Ve FN Plzeň dnes pečují o 46 covidových pacientů, 16 je na lůžkách intenzivní péče, osm na umělé plicní ventilaci a jeden na přístroji ECMO. Před měsícem tam byl počet nemocných s koronavirem čtyřnásobný a počet pacientů na lůžkách intenzivní péče více než trojnásobný.

čtk

Strana 1 z 43