Bývalý fotbalista Jaroslav Šedivec sleduje Viktorku na dálku, v Itálii znovu trénuje děti

„Už jsem si to předtím jednou zkusil, ale to se mi poměry v klubu moc nelíbily. Teď je to jiné, funguje to dobře. Vedu starší žáky, půjdu s nimi až do dorostu. Kluci jsou šikovní, daří se jim,“ hlásil čtyřiačtyřicetiletý Šedivec letos v říjnu, kdy se mu novináři ozvali v souvislosti s utkáním Plzně v Evropské lize na hřišti AS Řím. Viktoria tam nakonec vybojovala senzační vítězství 2:1.

Jaký jste kouč, přísný?
Kdepak, jsou to děti a já jsem na ně hodnej. Když mě znovu oslovili, chytlo mě to. Mládežnický sektor je u nás ve městě už tři roky spojený s Fiorentinou, je to dobře promyšlené. Občas přijedou lidé přímo z Fiorentiny, konzultujeme všechny tréninky, přípravu. Je to celkem náročné. Trénink je třikrát v týdnu, jedu tam rovnou z práce, o víkendech hrajeme. Ale hodně mě to baví.

Levačku máte pořád vytříbenou jako zamlada?
No, ještě jim něco na tréninku zvládnu ukázat. (úsměv) Baví mě jim tréninky připravovat, všechno je dobře propracované. Zároveň se všechno dělá s míčem, v tomhle věku to musí kluky hlavně bavit.

Máte dvě dcery. Z předchozího vztahu starší Natálii, která žije v Plzni a v Itálii mladší Atenu. Těm fotbal nic neříká?
Kdepak. Mladší hrála tři roky tenis, teď dělá druhým rokem atletiku a baví ji to, což mě moc těší. Starší dcera žije a studuje v Plzni, dříve se věnovala tanci. Fotbal jsem jim ani nedporučoval.

Máte civilní zaměstnání, ale co trenéřina. Lákalo by vás to posunout mezi dospělé?
Uvidíme za pár let, co se stane. Jestli to třeba někam dotáhnu. Ale začalo mě to bavit, zkusím to. Někteří z mých bývalých spoluhráčů v Itálii jsou úspěšnými trenéry, i to je inspirace. Třeba Ivan Jurič, velký kamarád, s nímž jsem působil v Crotone. A nedávno převzal Atalandu Bergamo po legendárním Gasperinim. Ten nás v Crotone oba trénoval.

Gian Piero Gasperiny, který nyní šéfuje AS Řím a musel se sklonit i před Plzní?
Přesně tak. Viktorka všechny překvapila, hrála odvážně a byla za to odměněna. Ale Gasperiniho si moc vážím, je to úžasný člověk a skvělý trenér. Před dvěma lety jsme se potkali, když hrál s Atalantou v Turíně. Moc mě potěšilo, že se ke mně hned hnal, popovídali jsme si po strašně dlouhé době.

Dařilo se vám pod ním?
Byl jsem mladý, šlapalo mi to. Ale hlavně, podním to byl nejhezčí fotbal. Útočný, běhavý. Později se tímto stylem proslavil právě v Bergamu. Hrál jsem v útoku, zleva nebo zprava. Ale běhat jsme museli všichni po celém hřišti. Kdo neběhal, nehrál.

Později odešel do Janova a vzal s sebou i Chorvata Ivana Juriče, že?
Přál si, abych tam odešel také já. Jenže v klubu se nerozešel úplně v dobrém, já byl v Crotone pod smlouvou a nepustili mě, musel jsem zůstat. Škoda, za další rok postoupili do Serie A, možná bych si pod Gasperinim nejvyšší italskou soutěž přece jen zahrál. Kdo ví. Když Ivan ukončil kariéru, stal se v Janově Gasperiniho asistentem. A teď v létě ho nahradil v Bergamu. Jsou s ním spokojení, navazuje na jeho práci.

Sledujete na dálku i Viktorii, kde jste vyrůstal?
Samozřejmě. Táta má koupenou permanentku, chodí na každý zápas, posílá mi videa, fotky. Jsem v obraze. V Evropské lize předvádí Viktorka skvělé výkony. V lize potřebuje zabrat, aby se přiblížila na čelo. Ale věřím, že pod trenérem Hyským se jí po zimní pauze bude dařit.