Ve věku 97 let zemřel v neděli 6. června ve švýcarské Basileji sociolog, politolog a publicista Karel Hrubý, který působil dlouhá léta v čelných funkcích exilové sociální demokracie. V roce 1995 město Plzeň udělilo Karlu Hrubému čestné občanství za jeho životní dílo na kulturním a vědeckém poli i jako uznání jeho velké politické práce pro opětné nastolení demokracie v naší zemi.
Karel Hrubý se narodil 9. prosince 1923 v Plzni jako nejmladší z šesti dětí. Vyrůstal v dělnické čtvrti Roudná, otec pracoval na dráze a matka zůstávala v domácnosti a starala se o děti. Vyučil se soustružníkem a v době protektorátu pracoval v plzeňské Škodovce. V roce 1944 nastoupil ke studiu na Učitelský ústav. Prožil velký nálet na Plzeň v dubnu 1945, na konci války byl svědkem posledních lokálních bojů při osvobozování Plzně i svědkem odsunu Němců. Po válce odešel do Prahy a na Univerzitě Karlově studoval filozofii a sociologii, kterou ukončil v roce 1949 disertační prací o T. G. Masarykovi. Již v roce 1945 se stal členem Československé strany sociálně demokratické a po jejím násilném sloučení s komunistickou stranou v roce 1948 přestup ke komunistům odmítl. Po krátkém působení na gymnáziích v západních Čechách a na Pedagogické škole v Plzni byl v roce 1955 pro odpor ke komunistickému režimu zatčen a odsouzen k desetiletému vězení. Pět let pracoval jako vězeň na šachtě, v květnu 1960 byl na všeobecnou amnestii propuštěn. Byl pak zaměstnán jako soustružník-brusič v plzeňském družstvu Mechana. V roce 1968 pracoval krátkou dobu jako sociolog ve Výzkumném ústavu družstev v Praze. Po srpnové okupaci odešel do exilu do Švýcarska, kde působil jako sociolog v Basileji až do konce 80. let.
Karel Hrubý navštívil naposledy plzeňskou radnici v roce 2015, předtím to bylo v roce 1945 a poté o 50 let později, kdy si přebíral čestné občanství města Plzně.