V mázhauzu plzeňské radnice představují svou historii plzeňští sokolové

Zveřejněno v Kultura ZAK
Od - středa, 9. srpen 2023 13:18
V mázhauzu plzeňské radnice představují svou historii plzeňští sokolové Foto: plzen.eu

Pozoruhodná výstava, která mapuje plzeňskou sokolskou historii a představuje její výrazné osobnosti, je k vidění v mázhauzu plzeňské radnice na náměstí Republiky. Připravena byla ke 160. výročí vzniku Sokola v Plzni.

Výstava připomíná, že iniciátorem založení ‚tělocvičného spolku‘ v Plzni byl lékař Vilém Šel. Diváci se díky mnoha panelům s dobovými fotografiemi a informativními texty mohou seznámit s dlouhou historií plzeňského sokolského hnutí. Je rozdělena do několika bloků a připomíná ustanovení plzeňské župy, dění před první světovou válkou, v době první republiky, krátké vzepětí po druhé světové válce i novodobou historii od roku 1990 do současnosti. Výstavu můžete navštívit do 7. září.

Sokol (Česká obec sokolská) je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělovýchovné organizace. Za zakladatele Sokola jsou považováni Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. V letech 1867–1868 Tyrš vytvořil české tělocvičné názvosloví a v letech 1868–1871 na podkladě antické kalokagathie českou tělocvičnou soustavu, kterou prezentoval v roce 1873 v díle „Základové tělocviku“. Oba zakladatelé spolku od počátku propagovali jeho naprostou apolitičnost a kladli si za cíl fyzický a morální růst českého národa. Tradici sokolských sletů odstartovala v roce 1882 první jubilejní slavnost na Střeleckém ostrově. Sokol se zasloužil o výstavbu závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen (sokoloven), které se staly neoddělitelnou součástí mnoha obcí v českých zemích. 

Během první světové války byla Česká obec sokolská rozpuštěna. Sokolové participovali na domácím odboji a angažovali se také v Československých legiích. Za svou pomoc při vzniku Československa byl Sokol často považován za národní vojsko. Opětovně byla Československá obec sokolská rozpuštěna v roce 1941 Reinhardem Heydrichem. Řada činovníků Sokolu byla perzekvována, mnozí Sokolové byli zapojeni do odbojové činnosti a značná část z nich tuto činnost zaplatila životem (členem Sokola byl například Jozef Gabčík). Sokolská mládež byla zahrnuta do protektorátního Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Po druhé světové válce byl Sokol obnoven, v roce 1956 jej ale ÚV KSČ zakázal. K znovuzaložení „České obce sokolské“ mohlo dojít až v roce 1990.