Zobrazení položek podle značky: Plzeňský kraj

Státní fond dopravní infrastruktury navýšil Plzeňskému kraji finanční prostředky o téměř 68 milionů korun z původních 333.582.000 na 401.450.000. Díky tomu se v kraji rozjedou další opravy na silnicích II. a III. třídy.

„Díky navýšení peněz ze SFDI jsme dnes mohli schválit přípravu opravy špatného povrchu vozovky mezi Mrákovem a Maxovem na Domažlicku, Horními Kozolupy a Kokašicemi na Tachovsku, Petrovicemi u Sušice a Hartmanicemi na Klatovsku a opravu mostu v Nezdicích u Borov na Klatovsku, jehož současný stav ohrožuje bezpečnost provozu,“ uvedl náměstek hejtmanky pro dopravu Pavel Čížek.

Krajští radní zároveň schválili navýšení částky na investiční akce na silnicích a veřejně přístupných účelových komunikacích z rozpočtu kraje ve výši 3.572.000 Kč, které poslouží jako spoluúčast na financování staveb. SFDI totiž poskytuje na opravy nebo rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy financování maximálně do výše 85 % nákladů a kraj jako vlastník silnic II. a III. třídy zajišťuje spoluúčast z vlastních zdrojů v rozsahu 15 %, na opravy mostních objektů silnic II. a III. třídy poskytuje SFDI financování ve výši 95 % nákladů a kraj má 5 % spoluúčast.

Asi padesátku lidí bez předchozí registrace stihlo dnes ráno za první dvě hodiny provozu naočkovat velkokapacitní očkovací centrum v Plzni na Skvrňanech. Očkování pro příchozí bez objednání je možné i na dalších osmi místech po celém kraji. Zejména v pohraničních oblastech byl zájem obrovský. Největší fronty se tvořily v Domažlicích.

Před osmou hodinou, kdy se otevřelo očkování pro neregistrované, se před velkokapacitním očkovacím centrem utvořily menší fronty. "Ráno tady bylo trochu víc lidí, asi dvacet. Ale nebyl to žádný problém. Postupně už se tvoří menší fronty, vše jde plynule," popsal koordinátor velkokapacitního centra na Skvrňanech Pavel Feranec. Sám přiznal, že vůbec nikdo nevěděl, jaký zájem je možné očekávat. "Počítám, že dnes naočkujeme 100 - 150 neregistrovaných. Směs lidí je různorodá, byli tu lidé mladší, středního věku i starší," podotkl.

Kolem 10. hodiny, po dvou hodinách provozu, bylo naočkována asi padesátka lidí. Jedním z nich byl také Plzeňák Míra. "Hodilo se mi to pracovně, měl jsem dneska čas, tak jsem přišel. Za tři týdny jdu na další dávku a tím je to pro mě hotové," vysvětlil svůj důvod. Další mladá Plzeňanka pak dorazila kvůli dovolené. Využila možnosti získat druhou dávku dříve. Kromě mladých lidí přišli také senioři. "Přišla jsem, protože je to bez registrace. Takhle je to pohodlnější," dodala starší žena.

Obrovský zájem zejména v Domažlicích

Podle mluvčího krajských nemocnic Jiřího Kokošky se na mimoplzeňských očkovacích místech tvořily ráno fronty, ty se podařilo odbavit postupně do 9 až 9:30. "Chodí vesměs všechny věkové skupiny. Mladí teenageři (16+), ale dokonce i lidé nad 70 či 80 let (častěji Domažlice, Planá, Klatovy). Nejvíce ale střední generace 30 až 50 let," popsal Kokoška. Nejčastěji prý lidé zmiňují, že nebyli ochotni nebo schopni se registrovat online, případně, že neměli čas. Jen minimum lidí zmiňuje, že se původně očkovat nechtěli, ale nyní změnili názor. "Vesměs všichni očkování kvitují, jen to pro ně nebyla priorita a nyní se našla vhodná příležitost," podotkl Kokoška. 

Asi největší zájem byl v Domažlicích. První zájemci přišli do nemocnice už po šesté hodině, tedy dvě hodiny před zahájením očkování. V osm hodin byla  fronta 50 lidí až do vestibulu. "Do 10 hodin naočkovali bez registrace téměř stovku osob. Nyní chodí postupně. Přišlo i několik lidí nad 80 let a dokonce i 90 let," uvedl Kokoška.

V klatovském domu Družba naočkovali za první dvě hodiny rovněž stovku neregistrovaných lidí. "V osm ráno stála fronta od hlavního vchodu až k silnici. I zde kombinovali očkování registrovaných a neregistrovaných. Frontu neregistrovaných odbavili do 9 a pak chodili jednotlivě," podotkl Kokoška.

Ve Stodu, který už nezahrnuje příhraniční oblasti, naočkovali do 10 hodin mimo registraci asi 70 lidí. V Nemocnici následné péče Svatá Anna přišlo za první dvě hodiny mimo registrované bezmála 50 lidí. 

Očkování bez registrace bude možné pouze pro dospělé od 18 let. Děti 12+ musí být s ohledem na dodržení daných podmínek (přítomnost zákonného zástupce, pediatra a sestry) registrovány do očkovacích center pro ně určených. Cizinci, kteří jsou samoplátci, mohou být v současné době očkováni pouze ve FN Plzeň.

Celkem na devíti místech v kraji je možné se nechat očkovat i příští pátek, ve velkokapacitním očkovacím centru na Skvrňanech pak také v sobotu 24. července, vždy od 8 do 13 hodin.

Očkování bez registrace v Plzeňském kraji:
EUC Klinika – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Privamed – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Domažlická nemocnice – 23. a 30. července, 8 – 13:00
KD Stod – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Sušice – 23. a 30. července, 8 – 13:00
sv. Anna Planá – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Zdravotní ústav v Plzni – 23. a 30. července, 8 – 13:00
KD Klatovy – 23. a 30. července, 8 – 13:00
VOČM v Plzni – 23., 24. a 30. července, v čase 8 – 13:00

Na devíti místech po celém Plzeňském kraji se už v pátek 23. července můžete nechat naočkovat bez předchozí registrace. Očkovací centra budou k dispozici jednotně od 8 do 13 hodin.

„Rozhodli jsme se zpřístupnit očkování všem, kteří z časových či jiných důvodů nechtějí čekat na rezervaci v centru. Zároveň jsme zvolili stávající očkovací centra proto, abychom dodrželi vhodné podmínky k uskladnění vakcín  a zachovali komfort pro očkované i zdravotnický personál. Zvolili jsme zatím dva termíny očkování bez registrace, abychom zásadním způsobem nenarušili stávající systém očkování v centrech, a podle zájmu veřejnosti budeme pokračovat v srpnu," uvedla hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová.

Očkování bez registrace bude možné pouze pro dospělé od 18 let. Děti 12+ musí být s ohledem na dodržení daných podmínek (přítomnost zákonného zástupce, pediatra a sestry) registrovány do očkovacích center pro ně určených. Cizinci, kteří jsou samoplátci, mohou být v současné době očkováni pouze ve FN Plzeň.

Očkování bez registrace bude možné pouze první dávkou. Termín druhé dávky, který už bude 21 dní, dostane každý zájemce o očkování vygenerovaný systémem. Nebude tedy možnost nechat si ve vyhrazeném čase pro neregistrované aplikovat pouze druhou dávku. Tu musí každý absolvovat tam, kde mu byla aplikována dávka první.

Očkování bez registrace v Plzeňském kraji:
EUC Klinika – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Privamed – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Domažlická nemocnice – 23. a 30. července, 8 – 13:00
KD Stod – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Sušice – 23. a 30. července, 8 – 13:00
sv. Anna Planá – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Zdravotní ústav v Plzni – 23. a 30. července, 8 – 13:00
KD Klatovy – 23. a 30. července, 8 – 13:00
VOČM v Plzni – 23., 24. a 30. července, v čase 8 – 13:00

Plzeňský kraj plánuje vynaložit všechny možné síly, aby se dostal do státního plánu staveb vysokorychlostních železnic (VRT), konkrétně z Prahy přes Plzeň na Norimberk a Mnichov. Na tiskové konferenci předsedů koalice Spolu Petra Fialy (ODS), Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) to potvrdil primátor Plzně a lídr kadidátky SPOLU v Plzeňském kraji Martin Baxa (ODS) a náměstek pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule (TOP 09).

„Za alarmující považujeme fakt, že Správa železnic v současné době nepočítá se stavbou vysokorychlostní železnice přes Plzeň. Proto budeme iniciovat zahájení jednání s dotčenými orgány o znovuzařazení Plzně do systému vysokorychlostních tratí. Jestliže by byla Plzeň při stavbě vysokorychlostních tratí obejita, stala by se městem druhé kategorie, kam žádný významný investor s vysokou přidanou hodnotou nepřijde. Současně vysokorychlostní spojení Plzně s Prahou a se západní Evropou považujeme za atraktivní zejména pro mladou generaci. Chceme-li dál rozvíjet přeshraniční ekonomické vztahy a udržet v regionu vysoce kvalifikované odborníky, je proto třeba plánovat zcela novou vysokorychlostní trať Praha – Plzeň – Norimberk,“ uvedl Baxa.

Podle náměstka Michala Vozobule jsou v zásadě dva problémy. "Jedním je trať Plzeň - Domažlice - Mnichov, kde stát začíná pracovat na jejím zdvojkolejnění a poměrně daleko už je projekt Plzeň - Stod. Ale zatím nemáme úplně ideální odezvu na druhé straně (v Německu, pozn. red.), což bude úkol pro kolegy na celostátní úrovni, protože 14 dní před sněmovními volbami jsou volby do Spolkového sněmu, a tak bude určitě důležité jednat se spolkovou vládou, aby přehodnotila své předchozí projekty ve vazbě na ČR," podotkl s tím, že Bavorsko usiluje o dvojkolejnou elektrifikovanou železnici z Mnichova k hranici ČR a zároveň chce jednat o VRT z Plzně do Prahy, ale německá spolková vláda to zatím v žádném plánu nemá. "Pokud by to ČR iniciovala, tak to může mít pozitivní vliv na to, že spolková vláda tyto tratě do plánu budoucích investic zařadí. Zatím je tam pouze elektrifikace do Mnichova, ale vysokorychlostní trať zmizela," uvedl.

„Na dopravě přímo závisí kvalita každodenního života v naší zemi. Pokud se má Česko a Plzeňský kraj dostatečně rozvíjet, neobejde se bez funkční, spolehlivé a bezpečné dopravní sítě, která bude dobře navazovat na sítě našich sousedů,“ dodal předseda ODS Petr Fiala.

Další úkoly? Zlepšit spojení Plzeň - Klatovy

Ačkoliv Plzeňský kraj patří ke třem regionům, kde jsou dálnice dokončeny, podle krajského lídra TOP 09 Marka Ženíška značná dopravní zátěž spočívá i na navazující síti silnic první třídy. "Správce státních silnic musí veškeré úsilí směřovat k jejich modernizaci, a to zejména při výstavbě obchvatů obcí zatížených neúměrně kamionovou dopravou, která trápí obyvatele dotčených měst a obcí. Za prioritní považujeme zejména propojení dvou největších měst – Plzně a Klatov a co nejrychlejší stavbu obchvatu Přeštic, kudy denně projíždějí desítky tisíc aut včetně kamionů. Dále pak na Plzni-jihu obchvat Losiné, Chválenic a Želčan, na Plzni-severu obchvat Plas a Kaznějova, a při hlavní tahu do regionu Horní Falce je pak prioritou přeložka kolem Líní, Zbůchu, Chotěšova a Stodu, které jsou silně zatížené kamionovou dopravou," vyjmenoval.

Lídr KDU-ČSL v kraji Stanislav Šec vidí prioritu také v rozvoji dopravní infrastruktury na venkově. "Například severní Rokycansko, jehož napojení na dálnici D5 prostřednictvím přeložky silnice II/232 je připravené. Jen je potřeba, aby stát začal využívat lépe fondů EU.  Dalšími důležitými stavbami jsou severovýchodní obchvat Tachova či přeložka Chrást – Kyšice a modernizace silnice mezi Stříbrem a dálnicí D5. Platí také, že čím méně důvodů do města jet, tím méně ucpaných křižovatek a stresu v zácpách za volantem. Denně tisíce lidí dojíždí z venkova do Plzně. To vytváří extrémní tlak na infrastrukturu kraje a města.  Musíme vybudovat na venkov, kromě kvalitních komunikací, také digitální dálnici. Tím získají mnozí lidé možnost pracovat v regionu a školy kvalitní internet. Musíme nabízet jednoduchý a srozumitelný portál občana, aby stát nenutil jezdit lidi na úřady,“ dodal Šec.

Také v Plzeňském kraji se budou moci nechat naočkovat proti koronaviru lidé bez předchozí rezervace. Celkem se do speciální akce zapojí osm míst po celém regionu, informovala mluvčí Plzeňského kraje Eva Mertlová.

Bez registrace se budou moci přijít naočkovat lidé do velkokapacitního očkovacího centra na Skvrňanech, na EUC Kliniku, do nemocnice Privamed, Zdravotního ústavu v Plzni, Kulturního domu ve Stodě, Kulturního domu v Klatovech a do nemocnic v Sušici a Svaté Anně v Plané. Na všech místech se bude očkovat v pátek 23. a 30. července dopoledne, jedinou vyjímkou jsou Klatovy, kde bude možné přijít pouze 30. července. Ve velkokapacitním očkovacím centru v Plzni se bude navíc bez registrace očkovat i v sobotu 24. července. K dispozici budou vakcíny Pfizer a Moderna.

Narozdíl od Prahy Plzeňský kraj neuvažuje o očkování na veřejných místech, například v obchodních centrech. A to zejména kvůli skladování vakcín. „Zatím jsme hovořili o tom, že bychom byli rádi, kdyby to bylo v našich očkovacích centrech, kde máme velmi kvalitní zázemí,“ uvedla hejtmanka Ilona Mauritzová.

Očkování bez registrace nebude umožněné dětem od 12 let, které smí dostat vakcínu pouze v nemocnicích, kde je lůžkové zařízení. Stejně tak nebudou moci přijít cizinci, pro ty jsou určené fakultní nemocnice.

Kraj plánuje i očkování bezdomovců

Plzeňský kraj také plánuje v brzké době očkování lidí bez domova. „Chtěli bychom v našem kraji udělat velký krok dopředu. Požádali jsme o dodávku zhruba 600 dávek vakcíny Johnson & Johnson,“ podotkla Mauritzová. V současné době podle ní kraj připravuje podmínky, za kterých by bylo možné tyto lidi naočkovat.

Očkování bez registrace v Plzeňském kraji:
EUC Klinika – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Privamed – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Domažlická nemocnice – 23. a 30. července, 8 – 13:00
KD Stod – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Sušice – 23. a 30. července, 8 – 13:00
sv. Anna Planá – 23. a 30. července, 8 – 13:00
Zdravotní ústav v Plzni – 23. a 30. července, 8 – 13:00
KD Klatovy – pouze v termínu 30. července, 8 – 13:00
VOČM v Plzni – 23., 24. a 30. července, v čase 8 – 13:00

Dva a půl milionu na Hodonínsko a Břeclavsko, půl milionu k severní hranici západních Čech do obcí Blatno, Stebno a Petrohrad. Takovou pomoc odsouhlasili ve středu krajští zastupitelé. Peníze utratí obce na obnovu míst, která poničilo tornádo a bouře z předminulého týdne.

O pomoci rozhodlo zastupitelstvo jednomyslným hlasováním. Zástupci kraje v příštích dnech podepíší darovací smlouvu s představiteli Jihomoravského a Ústeckého kraje, ti pak rozdělí peníze do dotčených obcí. „Věřím, že jsme udělali radost i některým maminkám s dětmi, kterým jsme jim nabídli možnost strávit pár dnů dovolené na Šumavě v našem krajském ubytovacím zařízení,“ připomněla nefinanční část pomoci hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová.

Starosta obce Kryry, pod kterou spadá zasažené Stebno, je podle svých slov rád za jakoukoliv finanční pomoc. „Peníze nám chodí od lidí i na transparentní účet, postupně je přerozdělíme na obnovu majetku a mezi občany,“ vysvětlil starosta Miroslav Brda. Na účtu bylo ve čtvrtek ráno už bezmála tři a půl milionu korun. „Největší problém je se stavebním materiálem. Na trhu ho je nedostatek a citelně podražil,“ podotkl starosta.  

Plzeňský kraj bude žádat o státní dotaci na dlouho plánovanou stavbu budovy Západočeské galerie v Plzni. Pokud se podaří získat dostatek peněz, chce jí kraj vybudovat v lokalitě U Zvonu. Informoval o tom krajský náměstek pro kulturu a památkovou péči Marek Ženíšek.

Výstavba nové budovy bude stát podle odhadů maximálně 945 milionů korun. Krajská koalice má podle Ženíška interní politickou dohodu, že se galerie bude stavět za předpokladu, že se sežene alespoň 40 procent nákladů na stavbu mimo rozpočet kraje. "V příštím roce by mohly být dostupné i dotace EU, které by bylo možné na stavbu galerie také využít. Počítáme, že z toho by kraj pak mohl získat minimálně dalších 150 milionů korun, doufám že více. A pak už bychom splnili tu podmínku a mohl by se začít soutěžit hlavní dodavatel," uvedl Ženíšek.

Nová moderní polyfunkční budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními podlažími a čistou podlahovou plochou zhruba 7,5 tisíce m2 má zahrnovat prostor pro stálou expozici, výstavní prostory, depozitář, administrativní prostory, audiovizuální sál pro pořádání kulturních akcí, knihovnu, výtvarný ateliér, prodejnu publikací a kavárnu. V podzemní a přízemní bude vybudováno celkem 40 nových parkovacích míst.

Technická příprava projektu je podle Ženíška ve velmi vysokém stupni rozpracovanosti. "Pro projekt byly kompletně vypořádány majetkoprávní vztahy, bylo zajištěno stavební povolení a pokračují práce na finální podobě projektové dokumentace pro provádění stavby," upřesnil. Pokud se kraji podaří získat státní dotaci a dotaci z EU, realizace projektu je plánována v letech 2022 – 2025.

Západočeská galerie spravuje velmi cenné sbírky od starého po současné umění s dominantními kolekcemi 19. a 20. století v rozsahu zhruba 10 tisíc předmětů, jejichž odhadovaná hodnota je více než miliarda korun, bez možnosti jejich konstantní a důstojné prezentace veřejnosti a s omezenými možnostmi jejich adekvátní správy a péče o ně.

Prostory plzeňské konzervatoře v Tylově ulici v Plzni prošly generální rekonstrukcí. Celá budova, která je v majetku Plzeňského kraje, byla napadena dřevomorkou ve všech patrech, interiéry budovy včetně podlah a stropů jsou již zcela nové. Celkové náklady rekonstrukce dosáhly částky 74,1 milionu.

Rekonstrukce rohového objektu Tylova 15 a Kardinála Berana 6 byla zahájena v listopadu 2019 a dokončena v červnu 2021. Objekt je součástí městské řadové výstavby, má 3 nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží. Objekt je využíván jako školské zařízení pro potřeby Konzervatoře Plzeň, hlavní vstup je z Tylovy ulice.

V podzemním podlaží se nachází šatny a zkušebna pro bicí a akustické nástroje. První nadzemní podlaží disponuje tělocvičnou, prostory pro pohybovou výchovu či zkušebnou orchestru.  V dalším patře jsou pak umístěny kabinety a učebny. Ve třetím patře se nachází speciální učebna herectví s jevištěm a další učebny.

„Nově zrekonstruované prostory plzeňské konzervatoře považuji za velmi zdařilé. Vzhledem k tomu, že byla celá budova napadena dřevomorkou, jsme v roce 2019 začali s rekonstrukcí. Prostory jsou nyní připraveny k nastěhování a já pevně věřím, že se v nich budou noví mladí hudebníci cítit dobře,“ uvedl náměstek hejtmanky pro oblast ekonomiky, investic a majetku Pavel Karpíšek.

V rámci rekonstrukce došlo také k přístavbě vstupní haly včetně výtahové šachty, která je umístěna ve dvoře objektu v severovýchodním koutě budovy. Nově je tak celý objekt přístupný bezbariérově. Ve vnitrobloku jsou provedeny nové zpevněné plochy včetně parkovacích stání.

Celkem tři miliony korun chce poslat Plzeňský kraj dvěma krajům, které v minulém týdnu postihly ničivé bouře a tornádo. Na pomoc JIhomoravskému kraji má jít 2,5 milionu korun, do Ústeckého kraje půl milionu. Informovala o tom po jednání rady kraje hejtmanka Ilona Mauritzová.

Podle Mauritzové kraj původně přemýšlel nad tím, že bude nabídnuta pomoc konkrétní obci. Nakonec ale rozhodl jinak. "Myslíme si, že právě kraje ví nejlépe, kam by finanční prostředky měli přijít," podotkla s tím, že příspěvek ještě musí schválit mimořádné zastupitelstvo, které svolala na 8. července.

Kraj podle ní navíc nabídne matkám s dětmi z postižených oblastí možnost pobytu v krajském rekreačním zařízení Malá Paříž na Špičáku u šumavské Železné Rudy. "Budeme posílat nabídku Jihomoravskému a Ústeckému kraji s tím, že je u nás možné během prázdnin někoho zdarma ubytovat," potvrdil náměstek pro sociální oblast Rudolf Špoták. Podle něj se jedná o krajské zařízení, které provozuje Střední zemědělská škola v Klatovech. 

Finančně podpoří Jihomoravský kraj také město Plzeň. Rada města na svém jednání schválila příspěvek milion korun. "Odešleme ho také přímo na účet Jihomoravského kraje," podotkl plzeňský primátor Martin Baxa.. I v tomto případě ale definitivně schválí dar zastupitelstvo. "Svolal jsem ho na 8. července," dodal primátor.

Na tragédii, která ve čtvrtek večer postihla jižní Moravu, bleskově reagoval Plzeňský kraj i samotné město Plzeň. Postiženým oblastem jsou připraveni poskytnout finanční pomoc, kterou budou schvalovat mimořádně svolaná zastupitelstva kraje i města.

Hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová uvedla, že v pondělí na jednání Rady navrhne, aby Plzeňský kraj finančně pomohl postiženým obcím. "Svolám i zastupitelstvo, abychom obce a obyvatele jižní Moravy podpořili co nejdříve. Ještě v noci jsme společně s hejtmany nabídli pomoc Jihomoravskému kraji. Záchranné složky Plzeňského kraje už v nočních hodinách zaslaly svou nabídku přímé pomoci ústřednímu týmu ministerstva vnitra, který záchranné a likvidační práce koordinuje," podotkla Mauritzová.

Město Plzeň je podle primátora Martina Baxy připraveno poskytnout na pomoc oblastem postiženým ničivým tornádem ze svého rozpočtu milion korun. Baxa v souvislosti s tím svolává na 8. července mimořádné jednání zastupitelstva, které poskytnutí finanční pomoci projedná. „Jde o katastrofu, jež v okamžiku změnila život a osudy tolika lidem. Bohužel i zde v Plzni si stále ještě pamatujeme na ničivé povodně ze srpna 2002, a proto víme, jak je nyní zapotřebí každá podpora. Složky integrovaného záchranného systému odvádějí na místě skvělou práci, úplné odstranění následků ale bude dlouhou cestou, na niž bude potřeba hodně peněz. Proto se i my chceme zapojit,“ uvedl Martin Baxa. Do doby jednání zastupitelstva město zjistí, kam konkrétně a na jaký účel finanční prostředky pošle. Podle primátora se již také ozývají Plzeňané s nabídkou pomoci.

Připraveni jsou i záchranáři

Záchranné a likvidační práce na místě centrálně koordinuje dle legislativy Ministerstvo vnitra ČR. Zástupci Integrovaného záchranného systému Plzeňského kraje jsou s koordinačním týmem v kontaktu a jsou připraveni k okamžité pomoci.

Pomoc a svoji spolupráci nabídla také Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. "Jsou připraveny vozy randez-Vous, rychlé záchranné pomoci a vůz pro zásahy u hromadného postižení osob," potvrdila mluvčí krajské záchranky Mária Svobodová.

Plzeňský kraj požaduje po firmě Arriva přes šest milionů korun jako sankci za desítky neodjetých spojů loni v červnu a červenci. Kraj chce částku strhnout z měsíčních zálohových plateb nebo z bankovní záruky. Informoval o tom náměstek hejtmanky Pavel Čížek (STAN). Jde o nejvyšší pokutu, kterou kraj za 20 let své existence veřejnému dopravci udělil. Arriva nároky kraje zkoumá, jedná s ním a zvažuje další postup.

"Před rokem došlo k tomu, že nebyly některé spoje odjety. My jsme je po delší negociaci a upřesnění toho, které to byly, protože jich bylo více, dali Arrivě seznam a požadavek sankce," řekl Čížek. Dopravce se podle něj hájil, že měl určitý počet řidičů v autoškolách, které pandemie koronaviru zavřela. Firma nemohla dokončit kvalifikaci řidičů, a tak jich měla v době startu dopravy pro kraj nedostatek, než je stáhla z jiných lokalit. Arriva se podle náměstka odvolávala na zásah vyšší moci.

"Po prostudování všech smluv jsme nakonec její argumenty neuznali a sankci za neodjeté spoje jsme dali v plné výši. Kraj platí firmě za odjetý kilometr 40 korun, pokuta za neodjetý kilometr je 1000 korun a kraj ji uplatnil v plné výši," uvedl Čížek

"Podklady s vyčíslením sankce podrobujeme revizi a výši smluvní pokuty řešíme s objednavatelem. Zvažujeme další postup," sdělil  mluvčí Arrivy Jan Holub.

"Postupovali jsme striktně podle smlouvy a nemůžeme jako veřejná správa dělat nic jiného. Smlouva na podobné případy (zavření autoškol vinou pandemie) nemyslela," uvedl Čížek. Nyní je kraj podle Čížka s dopravou spokojen. "Dispečerský způsob jim funguje perfektně. Spoje jezdí bez problémů, navazují na sebe a nikdy to nebylo takto v pořádku jako teď za jejich éry. Předtím jsme měli s dopravci daleko větší problémy," uvedl.

Sankci si podle Čížka kraj může vybrat tím, že ji strhne tento měsíc dopravci ze zálohy, kterou mu dává. Druhá možnost, kterou zřejmě zvolí, bude stržení pokuty z bankovní záruky. "Oni to pak mohu napadnout soudně," uvedl.

čtk

Plzeňský kraj skončil loňské hospodaření se schodkem 182,3 milionu korun. Původně schválený rozpočet počítal s více než půlmiliardovým propadem. Saldo hospodaření pokryl loni kraj z rezervy uspořené v minulých letech. Závěrečný účet schválili zastupitelé. Plzeňský kraj zůstává stále jedním z nezadlužených krajů v Česku.

Plzeňský kraj měl původně na loňský rok schválený rozpočet s příjmy přes 7,3 miliardy a s výdaji 7,9 miliardy korun a se schodkem 593 milionů. Do tohoto rozpočtu ale nebyly zahrnuty například transfery na platy učitelů a podobně. Loňské transfery činily 10,9 miliardy korun, v roce 2019 to bylo 9,1 miliardy. Po více než 260 rozpočtových změnách loňský rozpočet skončil s celkovými příjmy 17,027 miliardy a s výdaji 17,209 miliardy korun. Příjmy loni proti roku 2019 stouply o 11 procent, výdaje o 14,8 procenta. Daňové příjmy i vinou koronavirové pandemie loni poklesly z původně rozpočtovaných 5,71 miliardy Kč na 5,28 miliardy. V roce 2019 byly daňové příjmy 5,597 miliardy korun. Závěrečný účet kraje skončil předloni s přebytkem 396 milionů korun.

I přes saldo rozpočtu bylo na konci roku na běžných účtech kraje přes 366,5 milionu korun, z toho byla asi polovina sumy účelově vázaná a polovina byly použitelné prostředky. Dalších 1,3 miliardy korun měl kraj ve fondech, z toho bylo 1,25 miliardy korun v rezervním fondu, řekl dnes hejtmančin ekonomický náměstek Pavel Karpíšek (ODS).

čtk

Plzeňský kraj podpořil v loňském roce i letos cestovní ruch více než v běžných letech před pandemií. Zaměřil se hlavně na dovolenou pro rodiny s dětmi i na netradiční formy turismu a letos také na prázdniny na venkově, řekla mluvčí kraje Eva Mertlová. Kraj vydal katalog, který zve na vesnické farmy a cílí hlavně na rodiny.

"Zároveň běží představování turisticky atraktivních i rozvíjejících se destinací formou pořadů na veřejnoprávní i komerčních televizích. Z loňska pokračuje rozšířená kampaň Dovolená v Plzeňském kraji. Díky aktualizovanému stejnojmennému katalogu, který vyšel i v on-line verzi, se podařilo prezentovat velké množství zajímavých míst. Díky tomu jsme pomohli místním ubytovatelům a navazujícím službám," uvedla mluvčí. Podpora pokračuje také kampaní na facebooku a instagramu kraje a soutěžemi pro veřejnost o pobytové balíčky v rozhlase, televizi a na facebooku.

Ekonomické dopady loňské koronavirové sezony na pořadatele a samosprávy byl podle Mertlové velmi silný. "Vše se muselo řešit operativně. Většina akcí se rušila nebo přesouvala na on-line platformy, kde byla velká intenzita workshopů, konferencí a dalších akcí. Mnohdy to ale přineslo nemalé ovoce pro navázání nové spolupráce a naděje, že tyto akce budou v příštích letech pokračovat i jako klasické," řekla.

Loni v září byl například zrušen veletrh cestovního ruchu ITEP, třetí největší svého druhu v ČR, a kraj ho neuspořádá ani letos. "Jeho největší devizou byla prezentace tváří v tvář, a proto nebyla zvolena on-line forma, která mohla renomé veletrhu spíše uškodit," řekla Mertlová. Kraj dále zrušil loni i letos zahajovací akce populárního Letního barokního festivalu v Mariánské Týnici. "Plno akcí spojených s barokním festivalem a industriálními památkami se ale v létě chystá, a turisté budou mít opravdu širokou nabídku," řekla.

K největším zrušeným akcím v kraji, jejichž pořadatelé nakonec odstoupili od schválených dotací, patřily česko-francouzský festiva Bonjour Plzeň 2020, ART FEST na Zámečku, Noc kostelů 2020, Evropský festival duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald, Mezinárodní festival komorní hudby Klatovy 2020, Basinfirefest 2020, Pekelný ostrov 2020 a Západočeská oblastní přehlídka amatérského divadla v Horažďovicích.

Pandemie a restriktivní vládní opatření výrazně zasáhla do činnosti pořadatelských organizací. Připravené výstavy mohli návštěvníci vidět jen v letě a dalších týdnech krátkého rozvolnění. "Celková návštěvnost našich příspěvkových organizací poklesla o více než 51 procent. Předloni přesáhla 406.000 návštěvníků, loni jen přes 198.000," řekla mluvčí. Nejnáročnější výstavou byl projekt Západočeské galerie 'Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh'. Díky zápůjčkám unikátních středověkých děl byl očekáván velký zájem veřejnosti z ČR i ciziny, což se kvůli epidemii nestalo. Po zhoršení situace bylo rozhodnuto o opětovném uzavření galerií. Západočeské muzeum, jehož archeologové řadu let provádějí významný archeologický výzkum v Číně, v něm loni nemohli pokračovat. Zcela odstaveno bylo digitální mobilní nafukovací planetárium hvězdárny v Rokycanech a Plzni, které popularizuje astronomii primárně pro žáky základních a středních škol.

Novými turistickými lákadly je letos Šumavské trojhradí, které formují gotické hrady strážící přístup na střední Šumavu – Kašperk, Velhratice a Rabí a jedna z hlavních bran Šumavy - město Sušice. Další atrakcí jsou barokní cyklotrasy na severu Plzeňska, tedy putování za architektonickými skvosty kraje. "U deseti stylových barokních odpočívadel je výhled na hlavní památky. Středobodem jsou Plasy, kde začínají tři okruhy s délkou každého kolem 40 kilometrů s různou obtížností," uvedla. Tahákem je také nový projekt tajemných a mystických míst neobjevených masovým turismem. Kraj už vydal mapu desítek lokací, z nichž 15 je přiblíženo detailněji s jejich neuvěřitelnými příběhy, fotografiemi i videi.

čtk

Po letošní zimě se na komunikacích II. a III. třídy v Plzeňském kraji projevily škody ve větším rozsahu než v předešlých letech. Náklady na zimní údržbu dosáhly 242 322 000 korun, což je téměř o 59 milionů více, než v předešlém období.

Silničáři spotřebovali 5 024 900 litrů solanky, 25 494 tun soli, 12 932 tun drti a 1 872 tun ostatního inertního posypu. V Plzeňském kraji udržuje Správa a údržba silnic Plzeňského kraje síť silnic II. a II. třídy dlouhou 4 481 kilometru.

Momentálně se na základě monitoringu a upřesněného plánu opravují celoplošně poškozené komunikace. Nejvíce poškozené komunikace byly například Pačejov – Olšany, Číčov – Lučiště, Telice – Buková, průtah Lestkov, Výškovice – Teplá, průtah Potvorov. „Vzhledem k nižšímu přidělenému rozpočtu a vyšším nákladům na současný průběh zimy předpokládáme jen dokončení již loni započatých akcí a nově realizaci jen nejnutnějších oprav nejpoškozenějších komunikací,“ uvedl náměstek hejtmanky pro dopravu Pavel Čížek. Po skončení výběrových řízení, která momentálně probíhají, budou nově zahájeny stavby z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 392 milionů korun.

Plzeňský kraj rozdělí letos 35 obcím do 2000 obyvatel 7,5 milionu korun z dotačního programu na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku. Jde o pomoc obcím, v nichž se například v souvislosti se zaměstnáváním cizinců v průmyslových zónách zvýšila kriminalita. Kraj na to letos vyčlenil deset milionů korun, uspokojil všechny žadatele, řekla hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS). Podle hejtmanství se zhoršila bezpečnost v mnoha obcích, a proto byl program vyhlášený u počtvrté.

Kraj letos dá oproti loňskému roku zhruba polovinu částky. Začátkem loňského roku, kdy peníze rozděloval, se ČR nepotýkala s pandemií. Právě kvůli koronakrizi, jejíž vinou klesají daňové příjmy, kraj, podobně jako u dalších programů, rozdělí méně. Obce ale letos nežádaly o tolik peněz jako loni. Letošní podpora je stejná jako v roce 2019, kdy šla 34 obcím.

Policie v kraji registruje kolem továren u průmyslových zón více přestupků a trestných činů než v ostatních částech regionu. Bez agenturních zaměstnanců z ciziny se ale firmy v regionu neobejdou. Úřad práce koncem dubna evidoval v kraji přes 60.000 pracujících cizinců ze států EU i třetích zemí. Dotace mohou obce získat na strážníky, bezpečnostní agentury, preventivní projekty, zřízení, rozšíření a obnovu kamerového dohledu, technická opatření a na analýzy k posílení bezpečnosti.

Kraj dává až 75 procent nákladů. Žádosti posuzuje komise, v níž je i policie. Kritériem je závažnost situace na území obce, připravenost a účelnost projektu. Titul vyhlásil kraj poprvé před čtyřmi lety, kdy vyčlenil tři miliony, z nichž ale obce nečerpaly, protože peníze mohly využít jen na strážníky. Právě kvůli jejich obtížnému shánění změnil kraj koncept a podpořil také agentury a kamery.

Kostelec na Tachovsku, jehož součástí je průmyslová zóna s 3500 zaměstnanci, žádá každý rok. Letos dostane 440.000 Kč na dvoučlennou posádku bezpečnostní služby. Na její roční provoz vydá 600.000 Kč. "Mělo by to stačit, ale uzpůsobíme tomu režim. Preferujeme pátek, sobotu a třeba tři hodiny v neděli. Přes týden pak výjezdy do obcí třeba po dvou hodinách," řekl starosta František Trhlík (KSČM). Službu zatím zajišťují tři týmy.

Obec loni dostala od kraje 1,18 milionu korun na 30 kamer, které má v okolí zóny, na vjezdech a výjezdech do obce, monitorují i výjezdy a nájezdy z dálnice D5, veřejná prostranství a budovy, kamera je i na kruhovém objezdu. "K 1,18 milionu dotace jsme dali dalších 700.000 korun. Udržitelnost je čtyři roky, kdy budeme dávat na provoz a údržbu asi 200.000 Kč ročně," uvedl starosta. Podle něj už firma nainstalovala veškeré zařízení včetně serveru a do týdne by se mělo vše napojit na pult policie ve Stříbře, která v případě nutnosti vyšle hlídku. Další desítky kamer by měly zavést do svých areálů firmy, s nimiž se kraj i obec dohodly na tom, aby s obecními kamerami komunikovaly. Podle Trhlíka, který s bývalým náměstkem hejtmana Ivo Grünerem (ČSSD) dotační program prosadili, peníze určitě pomohly. "Drží se to, zásadní problémy s kriminalitou, ani s drobnou, nejsou," řekl.

čtk

Dvě varianty spolupráce při chodu Sušické nemocnice navrhl dnes Plzeňský kraj městu Sušice, jemuž zdravotnické zařízení patří. Nemocnice se potýká s dlouhodobými problémy a s nedostatkem personálu, město na provoz doplácí ročně desítky milionů. Dnes kraj nabídl, že nemocnici by mohla buď dál provozovat Sušice a kraj by přispíval na provoz konkrétních činností, nebo by nemocnici prostřednictvím své Klatovské nemocnice provozoval přímo kraj. Nová forma fungování Sušické nemocnice by mohla začít od 1. ledna 2022, řekl po jednání s městem náměstek hejtmanky Pavel Karpíšek (ODS).

Hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS) ustavila pracovní skupinu, jež má zmapovat situaci a navrhnout vhodný model. "K absolutnímu závěru a absolutnímu rozhodnutí není možné dnes dojít. Domluvili jsme se, že následným krokem bude navštívit nemocnici, kde bychom chtěli jednat se zaměstnanci a diskutovat s nimi varianty řešení," řekla Mauritzová. Nemocnici podle ní chybí personál, řada zdravotníků pracuje jen na dohody o činnosti, nikoliv hlavní pracovní poměry.

Kdyby kraj nemocnici provozoval, nesměla by její špatná personální situace negativně ovlivnit krajskou Klatovskou nemocnici, řekla hejtmanka. Věří, že když zaměstnanci při jednání s krajem zjistí, že považuje Sušickou nemocnici za stabilní součást zdravotnické sítě a že nemocnice má perspektivu, budou ochotnější vstoupit do trvalého pracovního poměru.

Starosta Sušice Petr Mottl (ODS) preferuje kraj jako provozovatele nemocnice. "Za mě je systémovější i férovější varianta provozování nemocnice Plzeňským krajem formou klasického pronájmu za nějakou symbolickou cenu. Dokážu si představit i závazek města jako vlastníka areálu na budoucí rozvoj, údržbu a vybavení nemocnice," řekl. Loni stál město s 11.000 obyvateli provoz nemocnice přes 60 milionů, letos je v rozpočtu zhruba polovina. Zatím se vyčerpala menší část, převážně na pokrytí závazků z minulosti, řekl Mottl.

Kraj i město ještě čekají jednání se zaměstnanci i zdravotními pojišťovnami o ochotě proplácet úkony. V nemocnici opět nefunguje kvůli nedostatku personálu lůžková chirurgie. Podle Mauritzové nemá ani jednoho stálého lékaře.

"Jsme schopni nabídnout městu rozsah péče, kterou jsme schopni zabezpečit. Chtěli bychom udržet to, co je tam teď - LDN, interna, ambulantní sféru a naopak ji ještě o některé odbornosti rozšířit. Zajistit tam pohotovost, jaká tam je teď, tedy dětská, chirurgická a klasická. Na rovinu říkám, že nejsme v tuto chvíli schopni kvalitně personálně obsadit, aby tam byla lůžková chirurgická péče, byť je nutné, aby tam byla chirurgická ambulance a pohotovost," řekl Karpíšek. Kdyby kraj přispíval na provoz vybraných činností nemocnice, jako to dělá v jiných zařízeních, určitě by to nebyly desítky milionů ročně, zdůraznil.

Jenže právě fungující lůžková chirurgie je jedním ze základních požadavků občanských iniciativ a organizátorů připravovaného městského referenda o nemocnici.

"Jako veřejnost bychom preferovali spíše provozování městem s příspěvkem kraje, aby rozhodovací procesy zůstaly stále městu, i třeba za participace obcí, které by se mohly podílet na provozu nemocnice. Lůžková chirurgie je pro mě zcela zásadní," řekla Zuzana Hrabá, která v Sušici organizovala petice za udržení rozsahu péče.

I Jan Pelech z petičního výboru referenda chce udržení lůžkové chirurgie. "Jakkoliv víme, že je to finančně a personálně náročné, loňský rok ukázal, že je možné rozsah péče udržet," řekl. Během týdne se iniciátorům referenda podařilo sehnat asi 2500 podpisů, potřeba bylo 2300, později přišly další archy s podpisy, řekl Pelech. Tak jako starosta Mottl předpokládá, že při splnění všech náležitostí by mělo být referendum společně s parlamentními volbami na podzim.

čtk