"Sklizeň byla objemově slušná, kvalita vynikající. Prodej je ale naprostá katastrofa. A čím kvalitnější pšenice, čím vyšší obsah dusíku a lepku, tak tím je méně prodejná nebo vůbec," řekl šéf Zemědělského družstva vlastníků Štichovice Václav Bulín. Do konce roku má na loňskou pšenici smlouvu s mlýnem za 5400 Kč za tunu. Letošní cena, kterou má nově uzavřenou s mlýnem, je za stejnou kvalitu pšenice 4300 Kč za tunu, ale od toho ještě musí odečíst dopravu, uvedl.
"Od vzniku konfliktu (na Ukrajině) ceny zkolabovaly. Je to pro mě nepochopitelné, protože samozřejmě vstupy poskočily neadekvátně tomu, za jaké ceny dnes prodáváme vlastní produkci. Za to se to dělat nedá," řekl Vladimír Kohout z 33 let fungující rodinné farmy Triagra z Heřmanovy Hutě, jeden ze dvou zemědělců oceněných krajem, Agrární komorou a Asociací soukromého zemědělství (ASZ). Zisková podle něj není žádná plodina. Přitom čeští zemědělci podle Kohouta produkují kvalitní potraviny a je škoda do ČR vozit něco zvenku, kde tu kvalitu nikdo zaručit nemůže.
"Sklizeň je na 120 procentech normálu. Kvalita i výnosy byly velmi dobré," řekl šéf Úněšovského statku Jiří Vaněk. Růstu cen nevěří. "Tady už 1,5 roku probíhá něco, co je pro tento region nezvyklé. Západní Čechy prodávaly 20 let zboží do Německa, protože ČR je v základních zemědělských komoditách přebytková. Teď ale my prodáváme v Čechách a Němci prodávají u nás a Francouzi v Německu," řekl. Podle Vaňka je to tím, že třeba cena evropské pšenice a dalších plodin se stala nekonkurenceschopnou vůči světu, protože EU si nastavila pravidla, která zvyšují náklady. A většina světa to produkuje s nižšími náklady než Evropa, což zastavilo vývoz z Evropy. Vaněk uvedl, že dožínky jsou pro farmáře důležitou akcí a rádi se jich účastní. "Jakákoli vizualizace zemědělské práce je pro nás přínosem. A čím více lidí nás poslouchá, tak je určitě dobře," uvedl.
Soukromý farmář Jaroslav Weber, který 30 let hospodaří v Novém Dvoru u Žihle na 85 hektarech, považuje nízké výkupní ceny za kritické. "A když teď potřebujeme prodávat, tak se skoro nedá, protože sklady jsou plné a není kam nabízet," řekl Weber, který je místopředsedou ASZ Plzeň-sever. Uvedl, že před dvěma lety se musel nechat ještě zaměstnat ve velké zemědělské firmě. "Protože už mi to ekonomicky nevycházelo," řekl.
"Sklizeň jablek, která je pro nás nejzásadnější, bude snad letos, po loňských mrazech, které nás zdecimovaly, velmi dobrá, teď začínáme. A v naší moštárně nás ta největší práce ještě čeká," řekl druhý oceněný Jaroslav Hruška z rodinné ekologické farmy, která hospodaří na 90 hektarech ve Stvolnech. Podle něj znovu přijde doba, kdy se lidé vrátí k vlastním zdrojům potravin. "Podívejte, jak se proměnila vesnice. Před nedávnem tam měl každý slepice, prase a králíky. Dnes je tam bazén a posekaná tráva a maso, zeleninu a pečivo si kupujeme v supermarketech. A to je strašně nebezpečná a velmi zranitelná cesta," dodal.
Hruška dostal cenu, již uděluje kraj s Agrární komorou a ASZ, za to, jak dokáže zkombinovat zemědělskou produkci s péčí o krajinu a životní prostředí. "Náš netradiční přístup není vždy přijímán s pochopením, protože to děláme jinak. Pro nás jsou divoká příroda a ponechávání některých částí krajiny přírodě přirozenou filozofií. Péče o krajinu i přírodu se spojit dá," řekl.
čtk