Proč umírají ježci, labutě nebo čápi? Plzeňští ochránci přírody hledají odpovědi při pitvách

Zachránit každé zraněné zvíře se bohužel nepodaří. I jeho úhyn ale může přinést důležité poznatky, které v budoucnu pomohou jiným jedincům. Právě proto se pracovníci Záchranné stanice živočichů Plzeň dlouhodobě věnují nejen péči o zraněná zvířata, ale také objasňování příčin jejich smrti.

Odborné pitvy se týkají jak zvířat nalezených uhynulých ve volné přírodě, tak těch, která podlehla následkům zranění přímo v záchranné stanici.

Ježky ohrožují sekačky, psi i práce na zahradě

Jednou ze skupin, u kterých ochránci přírody pravidelně řeší vážná poranění, jsou ježci. Nebezpečí na ně často číhá překvapivě blízko lidských domovů.

8. 10. 2026

Háček měla zabodnutý v jazyku! Mladá labuť u Úněšova bojovala o život, pomohla rychlá záchrana

Mezi nejčastější příčiny jejich zranění a úhynu patří úrazy způsobené zahradní technikou. Dalším rizikem jsou útoky jiných zvířat, především psů.

Ježci mohou utrpět vážná zranění také při stavebních pracích nebo úklidu zahrad, kdy může dojít k jejich nechtěnému přimáčknutí.

Právě znalost těchto příčin pomáhá ochráncům přírody upozorňovat na situace, při kterých jsou drobní živočichové nejvíce ohroženi.

Labutě a čápi doplácejí na překážky v krajině

Jiným nebezpečím čelí velcí ptáci. Labutě a čápi podle zkušeností plzeňské záchranné stanice poměrně často narážejí do nejrůznějších překážek, zejména v zastavěných částech krajiny.

U čápů k těmto nehodám dochází především během tahu, kdy překonávají velké vzdálenosti. Labutě jsou zranitelné například při prvních letech mláďat nebo při přesunech rodin z rybníků na řeky a zimoviště.

Ne vždy je však příčina úhynu taková, jak se na první pohled zdá. Odborná pitva může odhalit zcela jiné okolnosti, než jaké pracovníci stanice původně předpokládali.

S odbornými pitvami začali už v devadesátých letech

Zjišťování příčin úhynu zvířat má v Plzni dlouhou tradici. První pitvy začali tamní ochránci přírody řešit už na začátku devadesátých let, ještě před vznikem samotné záchranné stanice.

11. 10. 2026

Čápi v Mirošově přiletí do nového: Záchranáři a hasiči ztenčili hnízdo a vyčistili střechu

Významnou roli tehdy sehrál veterinární patolog MVDr. František Čada. Později se ke spolupráci připojil také soudní znalec MVDr. Ota Huml a odborníci ze Státního veterinárního ústavu v Praze.

Dnes plzeňská stanice spolupracuje s veterinárními patology i specialisty z českých univerzit. O objasňování příčin úhynu zvířat se zajímají rovněž studenti, mladí veterináři a biologové.

Poznatky z pitev pomáhají zachraňovat další životy

Výsledky vyšetření mají pro záchrannou stanici praktický význam. Pomáhají určit, na co se zaměřit při léčbě konkrétních druhů a kde je potřeba zlepšit jejich ochranu ve volné přírodě.

Každý objasněný případ tak může přispět k tomu, aby se podobná zranění nebo úhyny v budoucnu neopakovaly. A přestože se již uhynulému zvířeti pomoci nedá, poznatky získané při jeho vyšetření mohou být důležité pro záchranu dalších.

Zdroj: DESOP