Technologie vyvinuté v Plzni pomáhají kontrolovat provoz elektráren v Evropě, Asii i Americe. Vědci ze Západočeské univerzity vytvořili diagnostické systémy, které dokážou odhalovat neobvyklé vibrace, nebezpečné kmitání turbín nebo nárazy uvolněných předmětů v jaderných zařízeních. Jejich řešení se využívají ve více než padesáti elektrárnách po celém světě.
Odhalit začínající poruchu elektrárny dříve, než způsobí vážnější škody, nebo zjistit, kde přesně uvnitř jaderného zařízení narazil uvolněný předmět. Právě to dokážou technologie, které vyvíjejí odborníci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Jejich diagnostické systémy už pomáhají sledovat provoz více než padesáti elektráren na několika kontinentech.
Za vývojem stojí tým laboratoře DiagEn ve výzkumném centru NTIS pod vedením Jindřicha Lišky. Odborníci kombinují moderní senzory, pokročilé zpracování dat a umělou inteligenci, aby dokázali rozpoznat první známky problémů.
Odhalí i uvolněný kus kovu v jaderném zařízení
Jedním z nejzajímavějších využití plzeňských technologií je sledování zařízení v jaderných elektrárnách. Speciální snímače umístěné na povrchu tlakové nádoby reaktoru nebo parogenerátoru dokážou zachytit náraz uvolněného předmětu.
Může jít například o nýt nebo kus plechu. Systém přitom dokáže určit místo nárazu s přesností v řádu centimetrů. Včasné odhalení takového problému může pomoci předejít poškození důležitých částí zařízení.
Plzeňští odborníci se zabývají také sledováním parních turbín. Jejich systémy kontrolují například nežádoucí tření rotujících částí nebo nebezpečné kmitání lopatek.
Umělá inteligence pomáhá hledat problémy
Moderní elektrárny vytvářejí obrovské množství provozních údajů. Jediná turbína podle Jindřicha Lišky vyprodukuje za den gigabajty diagnostických dat, přičemž přibližně 99 procent z nich zachycuje běžný provoz.
Úkolem vědců je proto naučit systémy rozpoznávat, kdy se zařízení začíná chovat neobvykle. Využívají k tomu také strojové učení.
Obsluha elektrárny díky tomu nemusí sama procházet obrovské množství naměřených hodnot. Dostává přehlednější informace o možných problémech a jejich vývoji.
Elektrárnu mohou kontrolovat i z druhého konce světa
Výhodou moderních diagnostických systémů je také možnost vzdáleného sledování. Provozní údaje lze prostřednictvím šifrovaného připojení přenášet do dohledového centra.
Odborník tak může z kanceláře sledovat stav desítek turbín, i když se nacházejí na jiném kontinentu. Pokud systém zaznamená neobvyklou změnu, může situaci konzultovat přímo s obsluhou elektrárny.
Získané informace zároveň pomáhají plánovat údržbu a odhadovat, jak dlouho mohou jednotlivá zařízení bezpečně fungovat.
Poslední slovo musí mít člověk
Vedoucí výzkumného týmu Jindřich Liška však upozorňuje, že ani pokročilé technologie nejsou bez rizika. Jedním z problémů může být podvržení dat, které by mohlo vyvolat zbytečné odstavení zařízení, nebo naopak zakrýt skutečnou závadu.
Umělá inteligence proto podle něj musí zůstat pomocníkem odborníků, nikoliv jejich náhradou. O zásadních krocích při provozu elektrárny by měl rozhodovat člověk, který rozumí chování konkrétního stroje.
.png)
