Plzeňský kraj v současném volebním období rekordně investoval

Zveřejněno v Atraktivní zprávy
Od - neděle, 26. červenec 2020 10:03
Krajský úřad Plzeňského kraje Krajský úřad Plzeňského kraje.

Plzeňský kraj si od svého vzniku držel hospodaření bez dluhů a tento trend držel i v současném volebním období. V posledních letech si sice vzal úvěr, použil ho výhradně na předfinancování projektů dotovaných z EU a průběžně ho hned splácel z proplacených dotací. Každý rok tak kraj končil své hospodaření jako nezadlužený, v letošním rozpočtu má naplánované úvěry zhruba za čtvrt miliardy korun.

Končící volební období koalice ČSSD, ODS, Koalice pro Plzeňský kraj a Starostů a Patriotů se neslo v duchu rekordních investic i dotací z EU. Oproti roku 2016 letos rozpočet navrhoval třikrát vyšší investice, za více než tři miliardy korun. Kraj investoval zejména do oprav svých silnic i nemocnic, navýšil své dotační programy. Největší investicí ve dvacetileté historii kraje je nedávno zahájená dostavba západního obchvatu Plzně za 1,71 miliardy Kč bez DPH, z toho je 1,54 miliardy z EU. V příštím roce bude hospodaření kvůli koronavirové krizi o dost problematičtější, řekla ČTK ekonomická náměstkyně Marcela Krejsová (ODS), která po odvolání Josefa Bernarda vykonává funkci hejtmana.

Podle Bernarda (dříve ČSSD, nyní nezařazený) bylo dlouhodobou snahou kraje hospodařit s přebytkem či minimálně vyrovnaně. "Jestliže jsou dobré časy, má se vytvářet rezerva na časy horší. To se nám teď vyplatilo po koronavirové krizi. Díky naší rezervě se nemusíme zadlužovat, dokonce ani nemusíme utlumovat investiční akce. Tím podle mého názoru můžeme nejvíce přispět k obnově předkrizového stavu ekonomiky," řekl Bernard.

Pavel Strolený z nejsilnější opoziční strany ANO by hospodaření kraje oznámkoval na trojku až tři minus. Souhlasí s ponecháním finanční rezervy i s tím, že úvěr si kraj bere jen na investice, které se případně ještě vrátí jako proplacená dotace. Souhlasí i s výdaji do oprav silnic, vybavení škol, modernizace nemocnic. "Obecně se dá říci, že co se týká velkých investic, tam si myslím, že kraj hospodaří slušně dobře a veřejné prostředky jsou vynakládané adekvátně. Ale co se týká vlastního provozu, tam by se ty peníze daly utrácet lépe," míní.

Nespokojený je hlavně s hospodařením ve zdravotnictví. Podle něj jde příliš mnoho peněz na provoz, přitom nemocnice se stále potýkají s nedostatkem personálu. "To, že každá z nemocnic má svoje vlastní představenstvo a pak má ještě představenstvo zdravotnický holding, to je z mého pohledu paskvil. Pokud tam sedí ti samí lidé, tak buď je zbytečné, aby byli v jednotlivých nemocnicích odměňováni, nebo je zbytečný celý holding, který není schopný pro nemocnice nic nového vyjednat," řekl.

Podle Bernarda kraj ušetřil 1,5 miliardy korun. "Připomínám souboj o miliardu z EU dotací na vlaky, spor s dopravcem o čtvrt miliardy, kdy neoprávněně fakturoval kraji peníze za své služby, nebo například navýšení dotace na stavbu západního obchvatu o 300 milionů," vyčíslil. Kraj také za poslední čtyři roky ztrojnásobil peníze do sportu a kultury, částka na opravu silnic je až čtyřnásobná. Nově zavedená systémová podpora cyklostezek si vyžádala asi 120 milionů korun.

Krejsová podotkla, že kraj se musí připravit na důsledky koronavirové krize. Jen za první pololetí měl propad příjmů z rozpočtového určení daní 415,8 milionu Kč. Na pokrytí použil 19,5 milionů z rezervy na nepředvídatelné výdaje a přebytek loňského hospodaření 396,3 milionu Kč. "Tím jsme skutečný propad v pololetí srovnali. Abychom mohli reagovat na další výpadky daňových příjmů, které se mohou pohybovat od 0,86 mld. Kč, to znamená minimálně o dalších 445,7 milionů, až po 1,4 mld. Kč, musí se rozpočet na snížení výdajů v dostatečném předstihu připravit," řekla Krejsová. Všechny rozpočtové oblasti kromě sociálních věcí a zdravotnictví musí připravit krizové rozpočty nižší o desetinu.

čtk