Unikátní pohled do historie, kdy se Plzeň stala centrem českého knihtisku, nabízí nová výstava v mázhauzu plzeňské radnice. Expozice se vrací do roku 1476, kdy zde spatřil světlo světa vzácný výtisk souboru církevních nařízení – statuta Arnošta z Pardubic. Návštěvníci si mohou až do 2. července prohlédnout příběhy tehdejších tiskařských mistrů, přičemž do rukou se jim dostane i čerstvě vydaná publikace s výstižným názvem 1476: Poprvé se tisklo v Plzni.
„Žijeme ve městě, které se do dějin zapsalo jako kolébka českého knihtisku. Je to příběh o odvaze, technologickém pokroku a hluboké vzdělanosti,“ uvedla ve své řeči při vernisáži, jež se uskutečnila ve čtvrtek 4. června 2026, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková a pokračovala: „Dnes vzdáme živý hold knihtisku, knižní kultuře i těm, kteří v tisku knih pokračují i v dnešní digitální době. To vše dokládá výjimečnost kulturního ovzduší našeho města. Kniha je totiž zvláštní vynález. Nepotřebuje baterii, heslo, neztrácí signál a už po staletí spolehlivě rozšiřuje lidskou paměť, vzdělanost i fantazii.“
Na výstavě jsou kromě informativních panelů k vidění také repliky historických knih, tiskařský stroj i tiskařské pomůcky a další exponáty.
Za vynálezce knihtisku je považován německý zlatník Johannes Gutenberg, který začal tisknout kolem poloviny 15. století. Kde byla v Plzni vytištěna statuta arcibiskupa Arnošta z Pardubic, jež byla významná pro unifikaci církevního práva v českých diecézích a pro upevnění autority biskupských nařízení, není dnes známo. Nevíme ani, jak se jmenoval první plzeňský tiskař, říká se mu Tiskař Arnoštových statut. Po roce 1490 přišel do Plzně tiskař Mikuláš Bakalář. Jeho dílnu dnes připomíná pamětní deska na rohu Smetanovy a Bezručovy ulice.
